V knize je pět tragédií z W. Shakespearových děl- Romeo a Julie, Hamlet, Othello, Makbeth, Král Lear. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1983. Počet stran 637.
Největší anglický i světový dramatik. Narodil se ve Stratfordu nad Avonou.V posledním desetiletí 16. století se objevuje v Londýně jako herec a autor dramat i básní. Žije tu a intenzivně tvoří přes dvacet let. Napsal přes třicet divadelních her. Náměty ke svým hrám čerpal z životopisů, renesančních povídek, kronik. Stal se členem předních londýnských divadelních společností. Jeho tvorba se rozděluje na rannou, převážně optimistickou, dále na střední, v níž tragicky propuká krize renesančního rozmachu, a konečně na pozdní, přinášející vyzrálé smíření tragických rozporů doby. Shakespearovo zobrazování světa vyznačuje neobyčejnou všeobsáhlostí, zachycující v každém dramatickém konfliktu směšnost i tragiku, nízkost i vzdělanost, krutost i lidskost, temnotu i jas. V ranější tvorbě převládají komedie (např. Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Benátský kupec, Veselé windsorské paničky, Jak se vám líbí, Večer tříkrálový) a historická dramata z národních dějin (např. Král Jindřich VI., Richard III.). Jedinou velkou tragédií tohoto období je Romeo a Julie. Na prahu 17. století o neustálém osvobozování lidské osobnosti a celé společnosti se proměňují v propastné pochybnosti o samém smyslu lidské existence (Hamlet, některé ze Sonetů), o věrnosti a lásce (satirická hra Troilus a Kressida, tragédie Othello), o čestnosti a spravedlnosti osobní i společenské (hořká komedie Půjčka za oplátku, Král Lear).
V italské Veroně žijí dva rody- Montekové a Kapuleti, mezi kterými panuje dlouholeté nepřátelství. Když se na ulici setkají jejich služebníci, hned se poperou. Benvolio, který patří k Montekům, se pokouší boj odvrátit, ale Kapulet Rybalt si nechce dát říct. Prudká hádka přeroste v zuřivou bitku. To znepokojí veronské občany i jejich vládce knížete, který boj ukončí. Benvoliův bratranec Romeo je nešťastný. Jeho rodiče si o něj dělají starosti. Benvolio zjistí, že Romeo je zamilován, ale jeho milovaná jeho lásku neopětuje. Radí mu, aby si našel jinou dámu, ale Romeo samozřejmě žádnou jinou nechce. Juliina otce požádal o ruku Julie hrabě Paris. I když je dívka ještě velmi mladá, Kapulet se sňatkem souhlasí pod podmínkou, že Julie hezkého mladého hraběte bude chtít. Zve parise na ples, který toho večera pořádá, a posílá sluhu s pozváním pro další hosty. Sluha však naneštěstí neumí číst. A tak, když potká na ulici Romea, požádá jej, aby mu seznam hostů přečetli. Jedním z hostů je i Rosalina, dáma, kterou Romeo beznadějně miluje. Proto nakonec souhlasí, že půjde s Benvoliem na bál na zapřenou, ale jen proto, aby mohl spatřit svou Rosalinu.Juliina matka sděluje své dceři a její chůvě o Parisově nabídce k sňatku. Říká Julii, aby ho na plese vyhledala a podívala se, jak je hezký. Julie odpoví, že jestli se jí bude líbit, bude o svatbě uvažovat. Romeo s přáteli, Benvoliem a Merkuciem, si na plese navlečou masky. Romeo se obává, že v něm poznají Monteka. Také ho znepokojuje podivný strach- to kvůli snu, který se mu zdál. Ale Merkucio o snu žertuje. Říká, že ho určitě přivolala královna vel Mab.V domě Kapuletůn už hraje hudba a začal tanec. Romeo, kterému se tančit nechce, si všimne Julie. Okamžitě si pomyslí, jak je krásná. Ale v té chvíli ho poznává Rybalt, který se rozzuří, že se na ples vetřel Montek. Chce Romea zabít, ale zabrání mu v tom Juliin otec, který mu nařídí, aby se choval slušně.Když tanec skončí, přistoupí Romeo k Julii, dotkne se její ruky a dají se spolu do hovoru. Okamžitě se do sebe zamilují a políbí se- než je chůva rozdělí. Ta Romeovi oznámí, že Julie je dcera pána domu. Ohromený Romeo si uvědomí, že se zamiloval do dívky z rodu Kapuletů. Hned spolu s Benvoliem spěchá z plesu pryč. Když hosté odejdou, vyptává se Julie chůvy na Romea. Dozví se, že jediným sinem Montekových. I jí se zmocní hrůza. Když ples skončil, Romeo se odtrhne od svých přátel, přeskočí zeď Kapuletovy zahrady a spatří Julii na balkoně. Je očarován její krásou. Julie neví, že ji Romeo pozoruje a poslouchá. Nahlas se vyzná své lásky k němu. Romeo na Julii zavolá a ona poznává jeho hlas. Romeo ji krásnými slovy přísahá lásku a ona zase jemu. Dohodnou se, že se druhý den dají oddat. Jen velmi těžko se spolu loučí. Za úsvitu se Romeo vydá za knězem Vavřincem. Kněz je překvapen, že Romeo nyní miluje Julii. Svolí však, že milence oddá. Doufá, že by to mohlo obě rodiny usmířit. Merkucio a Benvoli mezitím Romea hledají. Vědí, že nepřišel v noci domů. Rybalt mu poslal dopis s výzvou k souboji. Když se Romeo objeví, má dobrou náladu a žertuje s přáteli. Pak požádá Juliinu chůvu, aby Julii pověděla o svatbě, která se má konat ještě ten den odpoledne. Julie netrpělivě čeká, až se chůva vrátí. Chůva je upovídaná ženská, a než Julii poví o době svatby, dlouho žvaní. Julie je blahem bez sebe a běží za milovaným Romeem a knězem Vavřincem. Kněz už je připraven vykonat svatební obřad. Není si však zcela jistý. Varuje Romea před ukvapeným sňatkem, jako by předpovídal tragickou smrt obou milenců. Svatba se, ale uskuteční. A Romeo s Julií si smluví na večer schůzku. Merkucio a Benvolio se procházejí po ulici a náhle spatří Tybalta. Ten je stále ještě rozzuřen, že se Romeo vetřel na ples Kapuletů, a hledá ho. Romeo právě přichází. Rybalt ho uráží a říká mu, že je lotr. Romeo se sním však bít nechce. Teď, když se oženil znamená pro něj Juliina rodina stejně mnoho jako jeho vlastní. Ale Merkucio je vzteky bez sebe. Myslí si, že Romeo je zbabělec. Vytáhne svůj meč a Tybalta napadne. Romeo volá, aby přestali. Ale když se je snaží od sebe odtrhnout, Tybalt bodne Merkucia a zabije ho. Romea Merkuciova smrt krutě zasáhla. Zoufalý Romeo teď už vyzve Tybalta na souboj a zabije ho. Kníže o vraždě uslyší, místo aby nařídil Romea popravit, posílá ho pouze do vyhnanství. Pro Romea je to však jen chabá útěcha. Julie mezi tím touží po tom, aby už přišla noc, protože ji má navštívit Romeo. V té chvíli přispěchá chůva se zprávou o Tybaltově smrti a Romeově vyhnanství. Na Julii padne smutek. Její setkání s Romeem bude i jejich rozloučení. Romeo se po souboji schová u kněze Vavřince. Když mu chůva přinese zprávu o Juliině žalu, je velmi nešťastná a chce se zabít. Kněz naléhá, aby jí šel navštívit a pak odjel do Mantovy. Hrabě Paris se chce co nejdříve oženit. Kapulet najednou k svatbě svoluje, aniž by se Julie zeptal na její city. S Parisem se dohodnou, že se svatba bude konat za tři dny. Romeo tajně strávil noc u Julie. Za rozbřesku si uvědomí, že se musí rychle rozloučit jinak bude zatčen. Milenci se loučí velmi těžce. Když Romeo šplhá dolů z balkonu, dávají si sbohem. Hned po odchodu Roma se Julie od matky dozví, že si má za tři dny vzít Parise. Julie se rozhodně odmítá za hraběte provdat. Když to uslyší její otec, rozvzteklí se. Vyčítá Julii, že je pyšná a nevděčná. Přikazuje jí, aby si Parise vzala nebo jí do kostela dotáhne. Julie hledá zastání u své matky. Prosí ji, aby svatbu alespoň oddálila. Ale matka její prosby nechce vyslechnout. V zoufalství se Julie obrátí o radu k chůvě. Ta klidně odpoví, že si má hraběte vzít. 5íká, že se Romeo stejně z vyhnanství nejspíš nevrátí. Julie si uvědomí, že nemá nikde zastání. Rozhodne se požádat o pomoc kněze Vavřince. Julie mu vysvětlí, že si Parise vzít nemůže, to by se raději zabila. Když kněz vidí, jak je Julie zoufalá, vymyslí plán. Zná lektvar na spaní, po kterém člověk vypadá jako mrtví. Za čas se ale probudí, jako kdyby jen spal. Poradí ji, aby se svatbou souhlasila. Když se napije lektvaru, bude si její rodina myslet, že je mrtvá, a nechá ji uložit do hrobky. Ale až se probudí, bude u ní už Romeo. Potom mohou oba prchnout do Mantovy. Kněz Vavřinec slíbí, že o tom plánu dá Romeovi vědět v dopise, takže Romeo se bude moci tajně vrátit do Verony. Julie s návrhem souhlasí. Julie oznámí otci, že si Parise přece jen vezme, a on je tak spokojen, že svatbu ještě o den urychlí. Kapulet šťastně odchází, aby se věnoval přípravám na svatbu. Julie se svou chůvou se radí o svatebních šatech. Pak posílá chůvu i matku pryč. Řekne jim, že se chce před svatebním obřadem o samotě pomodlit. Ve skutečnosti svak sbírá odvahu k tomu, aby vypila lektvar. Ví, že nyní musí polknout tajný nápoj z lahvičky. Je ale velmi vyděšená, bojí se, že lék nebude třeba působit, neprobudí se dřív, než přijde Romeo, uvidí snad Tybaltovu mrtvolu. Kvůli Romeovi však musí lektvar vypít. Ulehne na lůžko. Pak vodu vypije. Skácí se na polštář a lahvička jí vypadne z ruky. Ráno jde chůva Julii vzbudit. Julie se neprobouzí. Uvědomí si, že je dívka mrtvá. Křičí o pomoc. Pak přiběhnou Kapuleti, Paris a Vavřinec. Rodiče pláčou žalem a zoufalstvím. Přeruší je kněz, říká, že se musí postarat o pohřeb, a dá odnést Juliino tělo do kostela. V Mantově se Romeovi zdá sen, že ho Julie nachází mrtvého. Ve skutečnosti se doví od svého sluhy, že zemřela Julie. Okamžitě se vydá do Verony a cestou si kupuje jed. Až tam dorazí je rozhodnut vzít si život v hrobce, kde je Julie. Zpátky ve Veroně se kněz dozvídá, že jeho dopis nebyl Romeovi nikdy doručen. Jeho posel nemohl odjet z Verony kvůli moru. Julie se má, ale probudit za tři hodiny. A tak spěchá k hrobce. Paris truchlí u Juliina hrobu a náhle spatří Romea. Myslí si, že přišel za nekalým účelem, a proto ho vyzve k souboji. Teprve, když padne mrtev, uvědomí si Romeo koho vlastně zabil. Otevře Juliinu hrobku. S láskou pohlíží na svou milovanou. Romeo se připravuje na smrt. Vypije jed a umírá. Vavřinec přichází, právě když se Julie probouzí. Kněz uvidí těla Parise a Romea. Naléhá na Julii, aby okamžitě uprchla. Když si Julie uvědomí, že je Romeo mrtev, nechce odejít. Všimne si, že si Romeo vzal jed. Políbí ho na rty. Pak uchopí jeho dýku a probodne se. V té chvíli je slyšet z venku hluk. To Parisův služebník přivolal pomoc. Společně vejdou do hrobky a naleznou tam mrtvá těla Romea, Parise a Julie. Pověří posla, aby přivedl knížete, Kapulety a Monteky. Vavřinec byl zadržen na hřbitově. Chvěje se a pláče-je podezřelý z vraždy. Přicházejí Kapuleti. Ti se zhrozí, když vidí probodnutou a krvácející Julii. Objeví se Romeův otec, i ten je bez sebe žalem. Kníže chce vědět, co se vlastně stalo. Vavřinec začne vysvětlovat, jak k událostem došlo. Objasní jak Romea a Julii oddal, pak to, co pro milence znamenala Tybaltova smrt i Romeovo vyhnanství. Mluví o svém plánu, o tom, jak se dopis nedostal k Romeovi do Mantovy. Pak nabízí svou smrt za to, že jeho vinou došlo k tragédii. Romeův sluha vysvětlí, jak předal mladíkovi zprávu o Juliině smrti a je spolu ihned vydali do Verony. V ruce nese Romeův dopis pro jeho otce. Dopis potvrzuje vše. Co už bylo řečeno. Kníže rozhodne, že za tyto smrti nebude nikdo potrestán. Říká, že každý už trpěl dost. Vinu za tragédii vidí v nenávisti mezi Monteky a Kapulety. Nyní oba rody souhlasí, že je třeba s nepřátelstvím skoncovat. Prohlásí, že na paměť této tragédie oběma milencům postaví sochy.
Hlavním tématem byla nešťastná láska, rodinné spory, zbytečná nenávist. Téma je závažné tím, že ty rodiny se nedokázaly usmířit za tak dlouhou dobu. Usmířily se až nad hroby svých dětí.
Charakteristika postav:
Julie: je velmi mladá, je jí teprve čtrnáct let. Je něžná a poslouchá své rodiče. Má ráda také svou chůvu. Je citlivá a krásná. Julii pomohla láska k tomu, aby dozrála. Rozhoduje se už sama za sebe.
Romeo:do všeho se hrne bez přemýšlení.Je dobrosrdečný, dobrý, štědrý a laskavý k přátelům. Když se zamilovalo do Julie, rychle dospěl. Ze začátku se litoval,ale ke konci už myslel na Julii a ne jen na sebe.
Manželé Kapuletovi:Juliin otec je tvrdohlavý. Umí být prchlivý (označuje člověka, který se snadno nechává ovládat vztekem, zlostí, dalo by se říci, že se snadno "vytočí" ). Juliina matka je aristokratická (člověk vznešeného chování), nepříliš dobrosrdečná dáma.
Vavřinec:moudrý, svatý muž. Je to kněz a člověk, k němuž se jak Romeo, tak i Julie obracejí o radu.
Merkucio:je mladý a srší energií. Neustále mluví a žertuje. Z Romea si dělá srandu z jeho lásky k Rosalině. Je však také věrný a čestný.
Tybalt:nesnášenlivý mladík, výtržník, který se rád pere a bojuje.Má rád násilí.
Chůva:prostá, nepříliš moudrá žena. Vychovává Julii od malička.
Paris:hezký, příjemný a dvorný mladík. Je bratrancem veronského knížete, a tak je pro Julii tím nejvhodnějším nápadníkem. Dvoří se jí jak se patří.
Konflikt je vyřešen smrtí jejich dětí (Romeo a Julie), které jsou do sebe zamilované, ale kvůli konfliktu svých rodin se nemůžou scházet, milovat, oficiálně vdát (oženit).
Řešení konfliktu je možná poplatné době, ve které se odehrává, ale ne v naší.
Já sama bych řešila problém tajnou svatbou, možná útěkem s Romeem, ale určitě ne sebevraždou.
Je nesmyslné a hloupé, aby kvůli sporu, za který vůbec nemohou, přišli o život dva mladí lidé, kteří neudělali nic jiného než to, že se do sebe zamilovali.
Dílo je napsáno jako divadelní hra v anglickém jazyce. Jsou zde používány poetismy, slova slohově zbarvená, je dodržena tragédie (EKKPK)
Ukázka z díla:
VAVŘINEC
Pojď! Někdo jde! – Pryč z toho doupěte
divného spánku, nákazy a smrti.
Moc vyšší, které nelze odmlouvat,
náš záměr překazila. Pojď! Pojď pryč!
Zde leží Romeo mrtev na tvých prsou,
a tady Paris. Pojď! Já útulek
ti najdu někde v řádu zbožných sester.
Nic se mne neptej! Už se blíží stráže.
Pojď! Déle prodlít už si netroufám.
Odejde.
JULIE
Já odtud neodejdu. Ji si sám.
Co to máš v ruce, lásko? Cos to pil?
Tak tedy jedem ses mi zahubil?
Lakomče! Všechno vypils! Ani krůpěj
nenechals mně? Budu tě líbat na rty.
Snad na nich ještě trochu jedu lpí
a dá mi zemřít na léčivý doušek. (políbí ho)
Tvé rty jsou ještě teplé.
PRVNÍ STRÁŽ
(za scénou) Veď nás, chlapče. Kudy?
JULIE
Hluk? Tedy zkrátka. – Vítej, drahá dýko! (chopí se Romeovy
dýky)
Zde je tvá pochva! (probodne se) Zde si rezavěj!
Padne na mrtvolu Romea a zemře.
matuskova22
28. prosinec 2012
22 026×
2369 slov
Počet stran?