1. světová válka

Příčina války
konflikt se připravoval od 70. let 19. století
na počátku století 20. začínají spory gradovat
spory vyvolaly soupeřením Dohody a Trojspolku
pramenily z: boje o kolonie, soupeření o sféry vlivu ekonomické a politické
oni považovali válku za přirozený stav věci (konflikt se řeší jedině válkou – přirozené řešení sporů)
požadavky dohody:
a) chtěla ubránit své kolonie před zeměmi Trojspolku hlavně před Německem (do té doby jich moc nemělo)
b) Velká Británie hlavní zájem na tom, aby Německo bylo vyřazeno ze světového obchodu (ten ovládá Velká Británie)
c) zabránit pronikání Německa na blízký a střední východ
d) Francie si nárokuje oblast Alsaska a Lotrinska navíc chtěli Sársko
e) Rusko zájem na tom, aby ovládlo úžiny mezi Černým a Středozemním mořem
f) Rusko – vytlačit vliv Německa a Rakouska Uherska z území dnešní Ukrajiny a Polska
g) Rusko – co největší vliv na Balkáně
požadavky Trojspolku:
a) Německo – ve světové politice číslo jedna, chtěli být. motorem byl nacionalismus
b) Rakousko-uhersko, Osmanská říše – chtěli zabránit rozpadu svých říší
c) Německo: v Evropě chtěli získat státy střední Evropy, jihovýchodní Evropy a východní s pomocí Monarchie – chtěli vytvořit celek Mít Evropu
bezprostřední příčinou se stal Balkán – na počátku 20. století se zde střetávaly zájme všech mocností
uskutečněn atentátem na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este
Měl se stát nástupcem Františka 1.
uskutečnil se 28. června 1914 v Sarajevu
ten se stal záminkou
z atentátu bylo obviněno Srbsko
začala probíhat jednání
k vyhlášení války došlo 28.7.1914 Rakousko – Uhersko vyhlásilo válku Srbsku
intervence Německa – nutili Monarchii, aby vyhlásila válku
Trojspolek a Dohoda vzájemně vstoupily do válečného konfliktu
Itálie nevstoupila do války, vyhlásila neutralitu

Věda, technika a Modernizace společnosti na přelomu století
Charles Darwin „O původu druhů“ – zachytil vývojovou teorii
-kritika ze strany církve
-zneužita pro výklad teorie společnosti
Marie Curie Sklodowská – radioaktivita
– objevení rentgenových paprsků
široké použití mikroskopů
Einstein – teorie relativity
Louis Pasteur – sérum proti vzteklině
– pasterizace
Sigmund Freud
pozitivismus – A Compte
všechno hned aplikovat do praxe -> převrat ve výrobě, vynálezy (nové materiály, umělá barviva, nové léčebné látky, syntetická vlákna, umělá hnojiva, třaskaviny – dynamit, fotografie, nové zdroje energie – stále uhlí, nafta, automobily, spalovací motor, vynálezy výroby elektrické energie, elektromotor – tramvaje, žárovky (Edison), oblouková lampa, telefon, bezdrátová telegrafie
růst průmyslu, průmyslové výroby, monopolizace výroby, masový nárůst dělnictva
Zemědělství: zemědělské stroje, umělá hnojiva, preparáty proti škůdcům, šlechtitelství
Zbrojní průmysl: kulomet, ponorky, dělostřelectvo, zaměřovací přístroje

1. světová válka
Schlieffenův plán:
Němci doufali v rychlé vítězství na západě, aby mohli svá vojska nasadit proti Rusku
plánem bylo obejít Francouzká obranná postavení přes Belgii, obklíčit Paříž a zezadu napadnout francouzské jednotky
Útokem na Belgii porušili Anglo–Německou smlouvu -> vstup Británie do války -> Britové a Francouzi zpomalili postup Němců a zmařili německé záměry
aktualizoval ho náčelník Německého generálního štábu Moltke
útok na Belgii 16.8. 1914, 20.8.1914 obsazen Brusel
belgická armáda zatlačena k Antverpám
koncem srpna na belgicko – francouzské hranici
5. září stáli Němci u Paříže
tato fáze války se nazývá „Blesková válka“
5.-15. září: protiútok Dohody
vítězí v bitvě na řece Marně (Němci vytlačeni na sever – 1. německý neúspěch)
Moltke odvolán, místo něj Falkenhaym
válka přešla do další fáze – běh k moři
polovina října Němci dobyli Antverpy – cílem dostat Calais (nepodařilo se)
ani jedné straně se nepodařilo dostat druhou k moři
další fáze: „Válka poziční“ (zákopová) – vytvořeny stovky kilometrů zákopů
trvala až do přelomu roku 1915/1916
na západní frontě se nic významného nedělo
1914 – Balkánská fronta (proti Srbsku)
Rakousko Uhersko obsadilo Srbsko (srpen)
zde záhy armáda Monarchie utrpěla velké ztráty
už na počátku prosince se vojska monarchie musela stáhnout k Dunaji
1914 – Východní fronta
Ruská vojska zaútočila na Východní Prusko a Halič, ale byli špatně vybaveni a byli poraženi Němci
existují ještě další 3 fronty
Kavkazská (Turci(vstupují do války v listopadu) X Rusko)
Mezopotámská - zájmy Anglie
Syropalestinská - zájmy Anglie

1915 – východní fronta
V únoru Rakousko – Uhersko zahájilo boje X v březnu už byla tak slabá, že byly nutné německé posily
průlom květen/červen u Gorlice – ústup Rusů
fronta se ustálila na linii Riga – Západní Dvina – Dněstr

Západní fronta: pokračující zákopová válka
bitva u Yperu: Němci masově použili otravné plyny (Cl -> 15 000 vojáků otráveno, 5tisíc – okamžitá smrt)
posun fronty o pouhé 4 km

Balkánská fronta: v září vstupuje do války Bulharsko
vede útoky proti Srbsku
během podzimu kapitulace Srbska
è Trojspolek získal přímé připojení na Osmanskou říši
è Dohoda začala usilovat o dobytí úžin Bospor a Dardanely
è Gallipolská operace – Dohoda neúspěšná
Itálie vstupuje do války na straně Dohody (slib Dohody, že území vybojované na Rakousku Uhersku a na Osmanské říši připadnou Itálii) – nikdy nevytvořili silnější článek

1916
Západní fronta: snaha Němců o dobytí pevnosti Verdun (chránila cestu na Paříž)
únor – září: bitva u Verdenu
Německo poraženo, změna ve vedení německé armády (velitelem se stal Hindenbury)
červenec-listopad: bitva na Sommě – cílem definitivní vyřazení Německa
Velká Británie poprvé použila tanky x nic nebylo rozhodnuto, obrovské ztráty

Východní fronta: snaha Rusů prolomit frontu (Dohoda finančně podporovala Rusko, aby Němce na východě zaměstnalo) -> Brusilova ofenzíva (časově jako bitva na Sommě tedy červenec-listopad) Rusko získalo Bukovinu, část Haliče -> těžké ztráty vojsk Rakouska Uherska
vstup Rumunska do války na straně Dohody (27. srpna) x slabá -> prosinec: Němci obsadili Bukurešť -> museli je bránit Rusové x obsazeno Bulharskem a Německem

Itálie: fronta beze změn
bitva u Caporetta (1917)
Itálie poražena vojsky Německa a Rakouska Uherska
bitva u Vittorio Voneto (1918)
Itálie porazila vojska Rakouska Uherska

1916/1917
do války začínají zasahovat politické události ve válčících zemích
Velká Británie, Francie – nástup nových vlád -> povedou válku do definitivní porážky Německa
Rusko: vývoj spěje k revoluci
Rakousko Uhersko: smrt Františka Josefa -> císařem Karel I. : zjistil, že válka je pro zemi neúnosná -> tajná jednání s Dohodou (bez konzultace s Němci) x prozrazena -> museli ve válce pokračovat
USA: prezidentem Wilson -> USA sděluje Evropě, že vstoupí do války

1917
Řecko vstupuje do války na straně Dohody
válka v koloniích převaha Velká Británie (Japonsko, Francie) nad Němci
1914: Němci přišli o Toho, Samou a tichomořské ostrovy + přišli o území v Číně
1915: Němci přišli o Jihozápadní Afriku
1916: Němci přišli o Kamerun
1918: Němci přišli o Východní Afriku

válka na moři: převaha angličanů, Němci vytlačeni do Severního moře x blokáda Angličanů -> snahou Němců bylo blokádu prorazit, ale nepodařilo se -> uvězněni v Severním moři
1917: Němci přišli na ponorkovou válku x převaha Dohody trvá

revoluce v Rusku:
revoluční situaci navodily válečné neúspěchy a prohlubující se hospodářská krize
březen 1917: revoluce -> svržení cara Mikuláše II.
nastolení prozatímní vlády (vojenští představitelé + sověty dělníků) -> únorová revoluce
pokračování ve válce -> demonstrace v Petrohradě -> odvolání některých členů vlády
-do čela reformované vlády se staví Kerenskij x pokračování demostrací
Bolševická strana se připravuje na převzetí moci (v čele Vladimír Iljič Lenin – vypracoval Dubnové teze: nastolení diktatury proletariátu cestou revoluce)
6.11. 1917 : povstání v Petrohradě – oddíly Rudé gardy a námořnictva obsadily sídlo prozatímní vlády (Zimní palác) + ovládli státní správu -> Velká Říjnová Sovětská Revoluce
nejvyšší státní orgán: Všeruský sjezd sovětů
dekret o půdě -> znárodnění
dekret o míru -> ukončení války
deklarace práv národů Ruska na sebeurčení
I. vláda: Rada lidových komisařů – v čele vlády Lenin
snaha Německa o využití situace v Rusku
6.4.: vstup USA do války -> vyhlášení války Německu
snaha Němců o rozhodnutí na západní frontě
březen – červenec: řada bojů
zapojují se američané
bitva na Marně
rozhodující obrat
porážka Němců
3.3.1918: Rusko ukončilo válku
Brest-litevský mír
podzim 1918: porážka Rakouska Uherska od Italů
27.10.1918: ministr zahraničí Rakouska Uherska Andrássy přistupuje na podmínky Dohody
3.11.1918: Rakousko Uhersko kapituluje

Balkánská fronta:
září 1918: velká ofenzíva Dohody – porážka spojenců Trojspolku
29.9.1918 kapitulace Bulharska
30.10.1918: kapitulace Turecka
5.10.1918: Německo žádá USA o zprostředkování jednání o příměří s dohodou
11.11.1918: uzavření míru v Compiegne

Výsledky války
1) poválečná radikalizace, vypuká řada hnutí za národní obrození (především kolonie), národní osvobozenecká hnutí
2) rozpad monarchií
· Rakousko-Uhersko
· Turecké – Osmanské říše
· Ruská monarchie – svržení cara
· Německá monarchie – svržení císaře – republika

3) Rakousko Uhersko se změnilo na Rakouskou republiku, Československou republiku, Polsko, Maďarsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Sedmihradsko připadlo Rumunsku
Jižní Tyroly připadly Itálii
4) V Pobaltí vzniky 3 samostatné státy – Litva, Lotyšsko, Estoňsko
5) K Československu byla 1919 připojena Podkarpatská Rus
Besarábie (dnešní Moldávie) – k Rumunsku
Finsko
6) Obnoveno Belgické království
7) Francie nazpět Alsasko-Lotrinsko
8) Ekonomickým vítězem války jsou USA od roku 1918 rostla úloha USA – konec hegemonie Evropy v dění Země. Dolar se stává vedle libry mezinárodním platidlem
9) Oslabení Evropské ekonomiky – podnícení ekonomiky Kanady, Japonska, Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Afriky (J.A.R.), Číny, Indie
10) Přináší nové rozdělení světa

Charakteristika války:
světový konflikt (z tehdejších 54 zemí se války účastnilo 34) to znamená 1,5 miliardy obyvatel
74 miliónů mužu v armádě a z toho 10 miliónů obětí, zraněno 20 miliónů a 7 miliónů byli zajatci
V té době dochází k militarizaci ekonomiky
zhroutil se mezinárodní obchod, zhoršení sociální situace lidí – nedostatek potravy, četné epidemie, nová vojenská technika (kulomety, tanky, stíhací letadla, bombardovací letadla, průzkumná letadla, ponorky, otravné plyny, radiotechnika)

Poválečné uspořádání světa
mírová jednání začala probíhat od 18.ledna 1918 – konference ve Versailles – Versaillská mírová konference,
ta měla vyřešit poválečné uspořádání Evropy, účastnilo se 27 států Dohody + 5 britských dominií (pod správou Británie)
Rusko nebylo přizváno

Největší roli hrály:
Francie, Velká Británie, USA, Japonsko, Itálie
Francie žádá tvrdé potrestání Němců, ale Britové se Francie obávali (že bude nejmocnější v Evropě), tedy přiklonili se k USA, které bylo proti přísnému potrestání
ostatní státy se mohly účastnit jen těch jednání, která se jich bezprostředně dotýkala
O všem rozhodovala „Rada deseti“ (premiéři a ministři zahraničí pěti nejvlivnějších zemí), v důležitějších případech jednání „Rada pěti“ (jen premiéři), v nejnaléhavějších případech „Rada tří“ (představitelé Francie – Clemenceau, USA – Wilson, Británie – George)

Wilson vytvořil 14 Wilsonových bodů – vize, jak uspořádat Evropu – bude vytvořena Společnost národů (předchůdkyně OSN) měla zajišťovat politiku vnitřní bezpečnosti, měla předcházet válkám
14.2.1919 vzniká a zanikne 1939

Dohoda :
· Velká Británie – Francie 1904
· Francie – Rusko 1904
· Rusko – Velká Británie 1907 anglo-ruská dohoda
Trojspolek:
· Německo
· Rakousko uherská monarchie
· Itálie (později odstoupila)
· přidaly se Turecko(Osmanská říše), Bulharsko,