Americká revoluční válka

Období před válkou za nezávislost

Evropská expanze kolonistů se zaměřovala především na kontinent Jižní Ameriky, kvůli lepším půdním a klimatickým podmínkám. Obsazování Severní Ameriky začalo paž poměrně pozdě. Přicházeli sem především lovci kožešin. Jelikož španělským osadníkům nepřišel sever zajímavý, své kolonie si zde mohli založit tehdy ještě slabší soupeři z Nizozemí, Anglie a Francie.
Zakládání anglických osad: první samosprávná kolonie Anglie – Virginie.V pol.18 stol.dosáhl počet těchto osad třinácti.
13 osad: New Hampshire Delaware
záliv Massachusetts Maryland
Rhode Island Virginie
Connecticut Severní Karolína
New York Jižní Karolína
New Jersey Georgie
Pensylvánie

V 1.pol.18.stol. počet obyvatel v koloniích asi 2,5mil. Nejvíce obyvatelstva jihu mezi Marylandem a Pensylvánií( z toho 400 000 otroků).
Původ obyvatel: 80% původu anglosaského, v Pensylvánii převládali Němci, v New Yorku Holanďané.V pohraničí měli silný podíl Irové a Skotové.
Zbohatlí osadníci mohli začít pečovat o vzdělání svých potomků, v koloniích začaly vznikat školy, byla založena první univerzita.
Na východě vznikla skupina vzdělanců, kteří dobře znali myšlenky franc. a angl. filozofů. Nejproslulejšími se stali Benjamin Franklin a Thomas Jefferson.
Rozvoj buržoazní společnosti v severoamer.koloniích narazil na odpor vládnoucí třídy v Anglii. Anglická buržoazie se dívala na kolonie jako na jeden ze zdrojů svého bohatství a nechtěla připustit, aby jí místo toho vyrůstala v Americe obchodní a průmyslová konkurence.
Na severu se rozvíjelo hospodářství, význam měla těžba dřeva a rybolov, přicházeli sem drobní farmáři, řemeslníci.Velkou část severních kolonistů tvořili kalvinističtí puritáni.
Na jihu prosperovali plantážníci, pěstoval se zde hlavně bavlník, tabák a cukrová třtina.Těžkou polní práci zde zastávali černí otroci (z Afriky).
V roce 1763 zákaz kolonistům osidlovat území, které bylo získáno po kapitulaci Francie. Zostření daňové i celní politiky. Vydán zákon o kolkovném na noviny, dále vyhlášena nová cla na barvy, papír, sklo a čaj dovážené do kolonií. Kolonisté odpověděli zvýšením bojkotu. 1770 - nespokojenost s hospodářským útlakem vedl až ke krvavé srážce bostonských obyvatel s královským vojskem. Londýnský parlament proto s vyjímkou daně na čaj odvolala většinu zákonů o clech. Protianglická opozice sílila i na jihu. Vývoz zemědělských produktů se postupně dostal zcela do rukou Britům, zadluženost jižních států rostla. Nespokojenost kolonistů vyvrcholila, když angl.parlament přijal r.1773 zvláštní zákon o čaji. Zvýšeným clem na čaj vyvážený do kolonií chtěla angl.vláda vyřešit momentální krizi Východoindické společnosti, která měla v prodeji čaje výsadní postavení. Na protest proti zákonu zorganizovali bostonští obchodníci přepadení první lodi s čajem v převlecích za Indiány. Parlament na to přijal nová represivní opatření, dal uzavřít bostonský přístav, zrušil ústavu kolonii Massachusetts a vyhlásil stanné právo.
Odpor proti postupu parlamentu a společný zájem kolonií vedly v září r.1774 ke svolání zástupců jednotlivých kolonií na I.kontinentální kongres do Filadelfie. Delegáti zde uzavřeli dohodu o bojkotu angl.zboží, po kterém roční dovoz z Anglie klesl na 3%. Zbraní kolonistů se stala i ideologie evropského osvícenství.
Revoluční ideologii zformuloval později Thomas Paine. V lednu 1776 byl ve Filadelfii anonymně zveřejněn jeho spis Zdravý rozum - rozšířen do všech kolonií.

Válka za nezávislost (1775 – 1781)

Ještě před vydáním Painovy revoluční brožury vypukl na jaře 1775 ozbrojený konflikt v městečku Lexington. Britští vojáci se zde pokusili odebrat osadníkům zbraně, ale ti je střelbou rozehnali Ţ válka s Británií.
Ve Filadelfii se dva týdny poté sešel II.kontinentální kongres, který se ujal řízení války a jmenoval vrchním velitelem George Washingtona. Američané měli ve válce výhodu ve znalosti terénu a v revolučním partyzánském vedení války. Jejich nevýhoda spočívala v nevycvičenosti vojska. První část války dopadla ve prospěch Anglie. Amerika se však nevzdávala. Kontinentální kongres se pokusil vyjednávat s králem Jiřím III., ale bez úspěchu. Proto přijal rozhodnutí o definitivním rozchodu s Anglií a
dne 4.července 1776 vyhlásil nezávislost Spojených států amerických. Deklarace, která byla zformulována Thomasem Jeffersonem obsahovala právo na povstání proti nespravedlivé vládě a základní buržoazní svobody. Největší význam měla teze o tom, že jen národ sám má právo rozhodovat o svých osudech, dále vyhlášení války koloniálnímu útlaku a přežitků feudalismu. Na nátlak jižních delegací musela být z původního Jeffersonova textu vypuštěna stať odsuzující otroctví.
Vítězné tažení britských vojsk bylo zastaveno r.1777 v bitvě u Saratogy.V roce 1778 došlo k obratu ve válce, kdy Francie dodala finanční a vojenskou pomoc. Vyhlášena Anglii válka v únoru roku 1778, v roce 1779 se přidalo i Španělsko a Holandsko. Angličané se snažili uspět alespoň na jihu Ameriky. To se jim dařilo až do příjezdu francouzských vojsk. Anglie kapitulovala 19.října roku 1781 u Yorktownu.
1783 Versailles – podepsána smlouva. Velká Británie se zřekla nadvlády nad Konfederací třinácti amerických osad.
Válka osad s Anglií nebyla jen bojem za nezávislost, ale i buržoazní revolucí. Pád
koloniálního režimu umožnil konfiskovat majetek loajalistů, kteří uprchli za hranice, došlo i k vyvlastnění majetku královské koruny atd.
Po revoluci nastala hospodářská krize. Bylo potřeba skoncovat s provizoriem, uklidnit veřejné mínění a upevnit autoritu státu i akceschopnost jeho orgánů. Ústava byla nakonec přijata v září 1787. Nová ústava Spojených států amerických vytvářela rovnováhu mezi
ústřední(tzv.federální) mocí a právy jednotlivých osad, mohli si podržet své zákonodárství a tradice např.otrokářství v jižních státech.
Ústava byla postupně zdokonalována, díky tomu si zachovala platnost až do současnosti.
Americká ústava byla ovlivněna evropskými myšlenkami. Ale nebyly dodrženy ideály občanské rovnosti a práv člověka, týkaly se jen bílých obyvatel a dlouho ještě trvalo, než rovnosti dosáhli i původní indiánští obyvatelé a Afroameričani.
Spojené státy se staly prvním nezávislým státem na americkém kontinentě, ale postupně v 19.století zavládla vlna revolucí v Jižní a Střední Americe a nakonec svrhla španělskou koloniální nadvládu.

Literatura: Stručné dějiny USA
Dějiny států USA
Dějiny amerického národa