Staroorientální despocie

Vytisknout referát Vytisknout referát
Vytisknout referát Stáhnout referát ve formátu .rtf

- 2 typy států: - staroorientální (východní) – vznik od pol. 4000 hl. v povodí řek
- klasické – vznik v 1./2 1000 hl. v obl. Středozem. moře
- proces vzniku států – dlouho přežívají rodové vazby, podle přír. podm. nahrazovány organizací státu
- příčiny - - - - - - - - - potřeba řídit zeměd., obchod, usměrňovat zájmy obyv., obrana proti nepřátelům
- neomezená moc panovníka = despocie – moc zákonodárná, soudní, voj. a náb. svrchovanost (boží původ)

znaky staroorient. států: příznivé přír. podm. (teplé počasí, vláha a úrodná půda – nejčastěji v říčních údolích)
- závlahové zemědělství (síť kanálů) – vzniklo pro střídání záplav a sucha
- patriarchální ráz otroctví – otroci jsou jako členové rodiny, nejsou jedinou prac. silou, pracují i členové rodiny

Mezopotámie
- v povodí řek Eufrat a Tigris
1) Starosumerské obd. - 3000
- městské státy = první státní útvary (ohrazená města) – Eridu, Uruk, Ur, Lagaš, Kiš
- chrámové hosp. (chrám je centrum, kněz má veškerou moc) pak:
- palácové hosp. (převládla světská moc panovníka, centrem palác)
- stavby: z hlíny, reliéfní cihly; zikkuraty = stupňovité věže
- písmo: klínové (ryté seříznutým rákosovým stéblem do hliněných destiček)
- věda: šedesátková soustava (60 min), geometrické výpočty (při stavbě kanálů), kalendář (12 měsíců)

2) Akkadská říše
- trvá krátce, první centralizovaný stát
- obyv. – Semité (žid. původ) – sjednotitel Sargon I. Akkadský, získal pobřeží Perského zálivu

3) Babylonie - 2000
- a) Starobabylonská říše – Chammurapi (1800) – vytvořil pevné stát
- Chammurapiho zákoník – velmi přísný, tresty se lišily podle skupin obyv. (u rovnoprávných oko za oko, k nižším – pokuty)
- rozdělení obyv.: - awilum –svobodní, plnoprávní (nejbohatší)
- muškéni – svobodní, neprivilegovaní (zemědělci, rolníci)
- otroci – nesvobodní, bez práv
- b) Středobab. říše
- c) Novobab. říše – Nabukadnezar II. – ovládl většinu Mezopotámie, Sýrii a Palestinu
- dobyta perským králem Kýrosem II. v 6. st.
- kultura: babylónská věž (90m vysoká), visuté zahrady Semiradiny, Ištařina brána

4) Asýrie - 2000
- a) Staroasyrská říše – Šamša Adád I. dobyl sev. Babylónii
- b) Středoasyrská říše – rozkvět za Tiglatpilesara I.
- c) Novoasyrská říše – Aššurbanipal II. – dobyl Sýrii a Fénicii
- 9.-7.st. př. nejmocnější stát v Přední Asii, největší územní rozsah (Sýrie, Palestina, Egypt, část Malé Asie, Írán, Babylon)
- konec 7.st. rozvrácena útoky Médů a Babylonie
- hl. m. Ninive – krásné město s botanickou a zoologickou zahradou, rozsáhlá knihovna (Epos o Gilgamešovi)

Egypt
- podél Nilu (říše: délka 1000km, šířka 10-20km)
- zeměd.: díky povodním 2 úrody ročně, obilí, zelenina jako v Evropě
- soc. rozvrstvení obyv.:
- faraon – neomezená vláda (despocie), vtělený bůh, nejvyšší soudce a velitel vojsk
- král. úředníci – nejvyšší vezír, správci krajů, soudci, dozorci nad stavbami a vybíráním daní; pomocníci – písaři (i stavitelé a geometři), výběrčí daní
- kněží – opora krále, konali obřady, v chrámech centra vzdělanosti
- voj. hodnostáři
- řemeslníci – osobně svobodní, umělci, lékaři
- zemědělci – nejvíc, svobodní, platili daně a museli pracovat na státních stavbách
- otroci – nesvobodní, váleční zajatci

- a) Stará říše – Meni sjednotil Hor. A Dol. Egypt, hl.m. Menofer (řec. Memfis)
- vál. výpravy do Núbie (zajatci, zlato, dobytek), Libye a na Sinajský pol.
- pyramidy (jedině ve St. říši, jediný dochovaný div světa)
- nejst. Džosérova v Sakkáře, stupňovitá
- v Gíze: největší Chufuova (Cheopsova) – v=146m, už nejsou stupňovité

- b) Střední říše – 2000
- sídlo Vesét (řec. Théby), stavba chrámů, boje s Núbií a Libyí, kult boha Amona
- 2. přechodné obd. – oslabení král. moci, pronikají Hyksósové – kočovné kmeny, obohatili kulturu

- c) Nová říše – největší území, král Thutmos III.
- náb. reforma Amenhotepa IV. (později Achnaton) – uctívání boha Atona, nové sídlo Achetaton, po jeho smrti opět kult Amona
- hrobka krále Tutanchamóna – nalezeno velké bohatství
- Ramess II. – boje s Chetity o Sýrii a Palestinu => nejst. mírová smlouva (1270 př.)
- nájezdy „mořských národů“ (Frýgů, Thráků, Arménů)
- 3. přechodné obd. – rozmach sajské dynastie
- 525 př. součástí perské říše
- 332 př. vláda Alex. Makedonského, po jeho smrti vládli Ptolemajovci
Kultura: písmo: hieroglyfy (obrázkové) – posvátné
hieratické (posvátné, kněžské)
démotické (lidové)
- literatura – knihy mrtvých (rady zemřelým na cestu do záhrobí)
- věda – kalendář (365 dní, 12 měsíců o 30 dnech + 5 dní oslav konce roku)
- lékařství – mumifikace => znalosti o anatomii, rozvoj chirurgie, oční, zubní lékařství, složité operace, učebnice (Hrdličkovo muzeum – mumifikovaná kočka)
- architektura – hrobky - mastaba (podzemní hrobka se sarkofágem), pyramidy, chrámy – v Karnaku a Luksoru (u Vesétu)

Indie
- povodí Indu, jeho přítoky tvoří Paňdžáb (Pětiříčí); později i v povodí Gangy
1) nejst. harappská civilizace (neznámý původ obyv.) – města Harappa, Móhandžó-daro – stavitelské památky (+ kanalizace)
2) kmen Árjů; pěstování plodin (hl. rýže)
- spol.diferenciace na varny (= barva):
- bráhmáni (kněží) – rádci králů
- kšatrijové (bojovníci) – z nich pocházeli světští vládci
- vaišjové – svobodní rolníci, řemeslníci, obchodníci
- šúdrové – zotročení domácí obyv.
a) rané obd. vývoje – védské
- nejst. lit. památky – védy, později upanišády (počátky filozofie)
- bráhmaismus – učení o posmrtném životě, převtělování duší
b) Magadhská říše – území od Nepálu až k deltě Gangy, neúspěšné tažení Alex. Makedonského
- buddhismus – zakladatel Buddha, snaha dosáhnout stavu blaženosti – nirvány
c) Maurijská říše – Ašóka (4.-2.st.)
- Čandragupta Maurja, nástupce Ašóka – největší státní celek v Indii, odmítal násilí, laskavý vládce, po jeho smrti pol. a voj. nestabilita
- sjednocení tamilských království na jihu
d) Guptovská říše – rozkvět za Čandragupty II.
- koncem 5.st. vpád kočovných bílých Hunů, po jejich vyhnání zůstala Indie nesjednocena
náb.: hinduismus – bohy Višnu, Šiva
lit.: hrdinské eposy Máhábhárata, Rámajána – viz lit.
sanskrt – lit. jazyk
mat.: vznik desítkové soustavy, číslic – základ arabských číslic

Čína
- v povodí Chuang-che (Žlutá řeka) a Jang-c‘-t‘iang (Dlouhá řeka), ohraničená neschůdnými horami => izolovaný vývoj
- střídání sjednocování území a rozpadávání
a) království kmene Šang (dynastie Jin) - sever, hl. m. An-jang
b) dynastie Čou – sjednocení sev. Číny, hl. m. Si-an
c) obd. „Jar a podzimů“ – stále pokusy o sjednocení
d) obd. Válčících států – státy: Čchi, Čchin, Čchu
e) stát Čchin – 3. st. př.
- první jednotný centralizovaný stát – spojení severu a jihu
- Velká čínská zeď (dlouhá 5000 km) – proti útokům kočovníků
spol. struktura:
- panovník – centralizovaná despotická moc
- obyv. – hl. rolnictvo
- otroci
zeměd. – rýže, hedvábí + vynálezy: střelný prach, porcelán, papír, kompas
velká hedvábná cesta – rozvoj obchodu -> římská říše, Indie
náb. se spojuje s filozofií (racionál. myšlením)
- taoismus – zal. Lao-c‘- být v souladu s tao (cesta), návrat k přírodě
- konfucianismus – Konfucius – fil. státotvorná (sladit zájmy jedince a státu)
čínské písmo – znakové (původně obrázkové)

Oblast Malé Asie
Chetitská říše – střed Malé Asie
- hl. m. Chattušaš, do vlády krále zasahovala i královna
a) starochetitské období – král Muršiliš I. dobyl Babylón a část Sýrie
b) novochetitské období – boj s Egyptem o Sýrii => 1. mírová smlouva 1270
- klínové písmo – rozluštil Bedřich Hrozný
- 9. st. př. zánik, na jejím území vznikla Frýgie (sídlo Gordion) a Lýdie (sídlo Sardy)

Oblast Íránu
Elam, Médie – dobytá Persií

Persie
- zal. v 6.st.př. Kýros II. Veliký, získal Mezopotámii, Sýrii, Fénicii, Palestinu
- 6.-5. st. Dáreios I. – území až k Indu, potlačil povstání maloasijských Řeků, neúspěch v řecko-perských válkách
- rozdělil území na provincie (satrapie), v čele místodržící (satrapové), měl posly – špehové + silnice
- nástupce Xerxés
- 4. st. říše ovládnutá Alexandrem Makedonským, po jeho smrti vláda Seleukovců, pak Sasánovců, nakonec Arabové
- sídlo Persepolis (Súsy)

Fénicie (Foiníkie)
- název podle nachového barviva mořských plžů – řecky foinix
- města: Byblos, Sídón, Týros
- obchod do Středomoří, zakládání obchodních osad – hl. Kartágo, plavby až do Gibraltaru, vývoz cedrového dřeva
- první hláskové písmo s 24 znaky dalo základ řeckému a našemu

Izrael
- na jih od Fénicie
- původní název Kanaán, pronikání Židů -> Izrael, útoky kmenů – Pelištejci (Filištíni) -> název Palestina
- hl. m. Jeruzalém, král David z kmene Juda – sjednotil zemi a dobyl Jeruzalém
- syn Šalamoun – vrchol rozkvětu, rozsáhlé obchodní styky; po smrti rozpad státu:
- > j. Judsko (hl. m. Jeruzalém), > s. Izrael (hl. m. Samaří) – vzájemné nepřátelství a války
- „babylonské zajetí“ – dobytí Nabukadnezarem II., pak perská nadvláda
- judským králem i Herodes
- Judaismus – žid. náb.- jediný bůh Jahve


Nacházíte se zde: ReferátySpolečenské vědyDějepis referátyStaroorientální despocie

Podrobnosti

Počet slov: 1198
Datum přidání: 28. prosinec 2012
Přečteno: 2 003×

Akce

Vytisknout referát Vytisknout referát
Vytisknout referát Stáhnout referát ve formátu .rtf

Ohodnoťte referát Staroorientální despocie

Hodnoceno: 3×

Podobné referáty

Dějiny staroorientálních despocií referát (Dějepis)
Raný středověk referát (Dějepis)
Staroorientální státy referát (Dějepis)
Velkomoravská říše referát (Dějepis)
Vznik a vývoj starověkých civilizací referát (Dějepis)

Komentáře k referátu Staroorientální despocie