Zákoník práce je celostátně platná právní norma, která stanovuje, případně upravuje:
- způsob vzniku, trvání a zániku pracovního poměru
- podmínky vzniku zvláštních typů pracovních poměrů – volbou, jmenováním, vedlejší činnost
- dodržování pracovní kázně
- podstatu a rozvržení pracovní doby, práce přesčas
- dovolená na zotavenou
- mzda a náhrady mezd
- bezpečnost a ochrana zdraví při práci
- odpovědnost za škodu a náhrady škod
- pracovní podmínky žen, mladistvých
- jak řešit pracovní spory
- práce konaná mimo hlavní pracovní poměr
Zákoník práce se zabývá i dalšími speciálními ustanoveními. Je to základní právní norma, kterou se musí řídit všichni zaměstnavatelé i zaměstnanci a případné rozpory se řeší s pomocí tohoto zákona. Může být konkretizován v Kolektivní smlouvě – je to dohoda vedení s odborovou organizací (mohou si dohodnout např. delší dovolenou, kratší pracovní dobu apod.). Pokud odborová organizace v podniku není vypracovává se tzv. vnitřní předpis – mohou se zde sjednat všechny podmínky, na které mají obě strany (zaměstnanci a zaměstnavatelé) zájem.
Pracovní poměr
- je dvoustranný právní akt a vzniká uzavřením pracovní smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout:
- druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán
- místo výkonu práce
- den nástupu do práce
Tyto náležitosti jsou povinné, bez nich pracovní smlouva není platná. Právníci však doporučují uvedení i mzdových podmínek, aby se předešlo pozdějším sporům. Obě strany si mohou dohodnout i další podmínky (služební auto, platový výměr, jiný typ pracovní doby(. Smlouva musí být písemná s vyjímkou, kdy se pracovní poměr uzavírá na dobu kratší než jeden měsíc.
V pracovní smlouvě se může sjednat zkušební doba – může činit maximálně 3 měsíce.
Pracovní smlouva se uzavírá na:
- dobu neurčitou – doba jejího trvání není nijak ohraničená, vzniká tzv. trvalý pracovní poměr
- dobu určitou – nějak ohraničená – např. na rok, za mateřskou dovolenou, do nástupu na vojnu apod.
Zákoník práce definuje 5 způsobů, jak pracovní poměr může být ukončen:
a) dohodou – jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na rozvázání prac. poměru, potom tento prac. poměr končí dohodnutým dnem. Musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny důvody rozvázání, jestliže to požaduje zaměstnanec.
b) Výpovědí – může ji podat zaměstnanec i zaměstnavatel. Musí být písemná a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. Nepřevzetí výpovědi může být posuzována jako porušení pracovní kázně. Zaměstnance neomlouvá změna bydliště (např. o dovolené), protože je povinen oznámit tuto skutečnost svému zaměstnavateli. Jestliže pošta vrátí výpověď jako nedoručitelnou, platí výpověď ode dne, kdy byla vrácena poštou jako nedoručitelná. Zaměstnanec tak přichází o možnost napadnout výpověď pro formální nedostatky
c) Okamžitým zrušením – je zcela vyjimečný
d) Zrušením ve zkušební době
e) Uplynutím sjednané doby – končí pracovní poměr, který byl sjednán na dobu určitou
Dohoda o provedení práce
- se uzavírá s fyzickou osobou, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není větší než 100 hodin ročně. Tuto dohodu lze sjednat písemně i ústně. Z odměny se nesráží zdravotní ani sociální pojištění. Sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel neplatí, brigádník nemá tedy nárok na nemocenskou s vyjímkou studentů, kteří jsou pojištěni státem. Tento pracovněprávní vztah zaniká ukončením práce.
Dohodu o pracovní činnosti
- musí zaměstnavatel uzavřít, jde-li o pracovní činnost vykonávanou v rozsahu větším než 100 hodin ročně, ale může být uzavřena i na rozsah menší. Lze sjednat nárok na dovolenou, musí to být však sjednáno ve smlouvě. Výpovědní lhůta je 15 dní, i jinak. Odměna za dohodu o pracovní činnosti podléhá v plném rozsahu jak dani z příjmu, tak zdravotnímu i sociálnímu pojištění. Dohoda musí být písemná a musí v ní být uvedena mzda, jinak je neplatná. Na případné přesčasy je nutno podepsat smlouvu novou. Sociální a zdravotní pojištění platí zaměstnavatel, nárok na nemocenskou vzniká hned první den. Pojištění se neplatí pouze v případě, že brigádník nepracuje více než 7 dní za sebou a nevydělá si více než Kč 400,-.
Příkazní smlouva
- je podle občanského zákoníku určena pouze spíše pro sousedskou výpomoc a nezavazuje zaměstnavatele k ničemu. Jestliže si brigádník zlomí při mytí oken nohu, musí pro získání náhrady za úraz prokázat svému zaměstnavateli zavinění.
Změny pracovního poměru
Sjednaný obsah v pracovní smlouvě lze měnit jen tehdy, dohodnou-li se oba – jak pracovník tak organizace.
a) organizace je povinná přenést na jinou práci:
- ztratí-li pracovník dlouhodobě ze zdravotních důvodů způsobilost konat dosavadní práci
- v zájmu ochrany zdraví jiných osob před přenosnými nemocemi
- je-li to pravomocné rozhodnutí soudu
- koná-li těhotná žena nebo matka dítěte práci, kterou nesmí konat a požádá-li o to
b) organizace může převést na jinou práci:
- dala-li organizace pracovníkovi výpověď, protože nesplňuje kvalifikační předpoklady pro výkon sjednané práce a dosahuje neuspokojivých výsledků a byl na tuto skutečnost upozorněn
- dala-li výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně
- bylo-li proti pracovníkovi zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslného trestného činu
c) organizace může převést na jinou práci bez souhlasu pracovníka
- nemůže-li konat práci pro prostoje
- sjedná-li se o odvrácení živelné pohromy, hrozící nehody, …
Výpověď daná organizací
- zruší-li se organizace nebo její část
- zanikne-li organizace
- stane-li se pracovně nadbytečným
- stane-li se pracovně dlouhodobě nezpůsobilým vzhledem ke svému zdravotnímu stavu konat práci
- pro závažné důvody, pro které by s ním mohla rozvázat okamžitě pracovní poměr
Pozn. Organizace je povinna jestliže uplatní § 46 musí pracovníka upozornit 3 měsíce předem a je povinna mu vyplatit 2 průměrné měsíční platy.
Zákoník práce – čl. 48 zákaz výpovědí
- je-li pracovně neschopný pro nemoc nebo úraz
- je-li pracovně povolán ke službě v ozbrojených silách (vojna)
- v době, kdy je uvolněn pro výuku veřejné funkce
- těhotná žena nebo žena pečující o dítě mladší než 3 roky
Okamžité zrušení pracovního poměru čl. 53
- je-li pracovník pracovně odsouzen pro úmyslný trestný čin na dobu delší než 1 rok
- poruší-li pracovník pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem
Výpověď daná zaměstnancem čl. 51
vzor podání výpovědi:
a) „rozvazuji pracovní poměr pracovní výpovědi“
b) „rozvazuji pracovní poměr podle čl. 51“
Přestávky v práci
- Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po čtyři a půl hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech nejméně 30 minut. Mladistvým musí být vždy poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první.
- Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.
28. prosinec 2012
9 912×
997 slov