Mistrovství světa v cyklokrosu Tábor 2010 - Štybarova nadvláda

Na poslední lednový víkend se těším, jako malé dítě na Vánoce. Čeká mě toziž dvoudenní akce v Táboře, konkrétně mistrovství světa v cyklokrosu.

V sobotu večer na mě dopadá nervozita a to jsem v pozici diváka, jak se asi mu-
sí cítit závodníci v předvečer vrcholu sezóny. Usedám k počítači a na internetu si znovu pro-
hlížím program, který se poněkolikáté snažím zapamatovat.

Po probuzení vidím, že nedělní ráno je přijatelné, na teploměru se rtuť zastavila na hodnotě -2°C, což není špatné. Sedím v kuchyňi a snídám, za okamžik mi začně vyzvánět mobilní telefon, vidím, že mi volá parťák Honza, který se mnou jede do Tábora. Zvednu telefon a slyším, jak Honza povídá: "Jakube, nezlob se, ale nestíhám, přijedu o 30 minut později." Situaci využiji a jdu na k PC, abych vytiskl program akce. Po půl hodině
slyším zvonek. Honza přijel. Popadnu batoh a běžím dolů. Konečně vyrážíme do Tábora.
Jedeme starším autem bez dálniční známky, proto musíme po okresních silnicích.
Já řídím a Honza dělá navigátora s mapou v ruce. Po 2,5 hodinách přijíždíme na místo.

Trať závodu leží před městem a v minulém roce prodělala z 50% rekonstrukci, takže se máme společně s několika tísícovkami diváků na co těšit. Je kolem poledne, před několika okamžiky dokončily závod ženy. Do hlavního závodu "ELITE" zbývá hodina. V Táboře panuje jiné počasí než na Kladně, zde je azurová obloha 1°C nad nulou. Terén vystavený slunečním paprskům povolil, v místech kde vládne stín je trať zmrzlá a rychlá.

Tyto změny by neměli favority zaskočit. První desítku závodníků ve Světovém poháru, tzv. TOP10 rozhodně ne. Tito borci umí na všech površích. Mezi žhavé kandidáty na titul mistra světa samozřejmě patří i náš Zdeněk Štybar, kterému měsíc před mistrovským závodem neustále stoupá výkonnost. Zdeněk před několika dny vyhrál, tešně před druhým Nielsem Albertem Světový pohár. Přesto to bude mít velmi těžké se prosadit mezi belgickou enklávou, kde je cyklokros národním sportem.

Pro naše jezdce je velkou výhodou, že se MS koná právě u náš, jelikož měli možnost dostat novou trať pěkně "pod kůži". Několik našich reprezentantů tvrdě trénovalo na novém okruhu, včetně favorizovaného Zdeňka Štybara.

S Honzou obcházíme celou trasu závodu a hledáme divácky nejzajímavější místo, kde bychom mohli pořádně fandit. Nakonec se zastavíme u Dlaskových schodů, které se tak nazývají od roku 2001, kde náš reprezentant Petr Dlask upadl v posledním kole v boji o zlatou medaily, přesto získal pro ČR skvělou stříbrnou medaily. Okruh měří 1350m a pro diváky je výhodou jeho délka, protože se mohou během hodinového závodu
svévolně pohybovat po okruhu.
Do startu zbývá pár okamžiků, závodníci jsou již připraveni na startovní čáře. V první řadě stojí i Zdeněk Štybar mezi samými Belgičany. Pořadí při startu je určeno celkovým umístěním na minulém MS. Loňi byl Štybar v Hoogerheide na 2. místě, proto stojí vpředu. Za dnešním úspěchem nestojí jen výkonnost, ale i dobrý start a štěstí, stačí sebemenší zaváhání nebo defekt a závod je většinou ztracen.

Je odstartováno, Zdeňek se drží na třetím místě v závězu za Nielsem Albertem a Svenem Nysem. Startovní pole se rychle natahuje. V první desítce máme čtyři naše jezdce, společně se Zdeňkem jede Martin Bína, Radomír Šimůnek a Martin Zlámalík vedou si dobře. Když nás čelo pelotonu míjí, slyším mohutný řev diváků, kteří křicí: "Go Štyby go". Já a Honza stojíme kousek od Zdeňkového fanklubu, který zuřivě skanduje jeho jméno a mává přitom transparenty s jeho obličejem. Zdeňek je rodák z města Štříbra a právě pevný základ jeho fanoušků tvoří obyvatelé tohoto města. Na Štybyho se přijel podívat celý autobus fanoušků z Belgie, kde ostatně Zdeňěk se svojí přítelkyňí Ine žije. Svými výsledky a příjemným vystupovaním si získal fanoušky i v cizině. Zdeňek dlouho před závodem oba fankluby navzájem seznámil.

V polovině třetího okruhu nastal problém, Zdeňkovi praskla na předním kole galuska, musí rychle do vzdáleného pomocného boxu pro druhé kolo. Čelo se mu rychle vzdaluje, ale Zděnda má formu, tak si ho během dvou kol dotáhne. Jsme v polovině závodu a Zdeňek svým soupeřům nastupuje a pokouší se poodjet. Nyní se jezdí po malých skupinkách složených ze 3 až 4 závodníků. Na čele jede Štybar, Nys s Vantornoutem a Martin Bína z Českých Budějovic. Závod je pravděpodobně rozhodnut tři kola před cílem v těžkém bahnitém terénu, který pozvolna stoupá. Zdeňek zde udeří a suveréně odjíždí, svůj náskok postupně navyšuje až do cíle. Na posledních stech metrech vidíme Zdeňka slavit, plácá si s fanoušky, má solidní téměř 40 vteřinový náskok, může si to dovolit. Na velké obrazovce v místě cíle, zahlédnu Zdeňka, jak projíždí cílovou čáru s rukama nad hlavou. Konečně se ČR dočkala dalšího titulu mistra světa v cyklokrosu, naposledy se jím stal před 19 lety Radomír Šimůnek starší, otec Radomíra, který dnes dokončil závod na 8. místě, měl závod rozjetý i na lepší umístění, ale potkalo ho příliš mnoho pádů. Celkově v první desítce máme ještě dva závodníky, jimiž jsou na 4. místě Martin Bína, kterému bronz utekl jen o 2 vteřiny, a na 6. místě Martina Zlámalíka. Pro české svěřence je to velký úspěch.

Poblíž tribuny čekám s Honzou na vyhlášení výsledků. Už to začíná. Nejprve dostane bronzovou medaily 37letý "veterán" Sven Nys, pak následuje předání stříbrné medaile Klaas Vantornoutovi a nakonec to nejlepší, předání bílého mistrovského dresu s pětikolórou společně se zlatou medailí. Slyšíme českou hymnu. Novému mistru světa se lesknou oči a upadne i nějaká ta slzička štěstí. Jsme dojati atmosférou, která nás obklopuje.

Závod je za námi a nás čeká 2,5 hodinová cesta domů, při které si vyprávíme klíčové momenty nedělního odpoledne, které jsme strávili v blízkosti našich cyklistických vzorů. Máme plno zážitků, na které rádi vzpomínáme.