Přidat referátNárodní park Podyjí
Vytisknout referát
Stáhnout referát ve formátu .rtfCharakteristika oblasti Národní park reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku krajiny říčního údolí v pahorkatinném stupni střední Evropy. Kaňon Dyje vytváří jedinečnou krajinu s hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními útvary, kamennými moři a skalními stěnami. Území vyniká vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev. Přirozenou osou území je Dyje, která na své 40 km dlouhé cestě z Vranova do Znojma vytvořila v horninách českého masivu kaňonovité údolí, jehož hloubka dosahuje až 220 m. NP Podyjí leží mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici se sousedním Rakouskem.
Historický vývoj Počátek velkoplošné územní ochrany středního toku Dyje se datuje rokem 1978, kdy byla na ploše 103 km² vyhlášena Chráněná krajinná oblast Podyjí. Její větší část byla součástí hraničního pásma a byla tedy turistické veřejnosti nepřístupná. V roce 1991 byly vyhlášeny dva nové národní parky - Šumava a Podyjí. K 1.1.2000 byl vyhlášen Národní park Thayatal i na pravém rakouském břehu Dyje
Geologický vývoj Během kvartéru dochází k vyzvednutí a následné denudaci (odnos hornin) oblasti, takže byl obnažován starý předterciérní reliéf. Během pleistocénu a holocénu převažovala denudační činnost nad nakupením sedimentů, takže kvartérní pokryv je málo mocný a nesouvislý. Pouze v JV části NP, na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu, se nahromadily větší mocnosti sedimentů.
Morfologie Národní park Podyjí leží na JV okraji provincie České vysočiny, tvořené Česko-moravskou soustavou a podsoustavou Českomoravské vrchoviny, která se v této oblasti dělí na Znojemskou pahorkatinu a Bítovskou pahorkatinu. Nejvýchodnější část patří k provincii Západních Karpat , soustavě Vněkarpatských sníženin a podsoustavě Západní vněkarpatské sníženiny, která je zde tvořena Dyjsko-svrateckým úvalem, a to jeho zvýšenou částí - Jaroslavickou pahorkatinou.
Reliéf Reliéf svojí výškovou členitostí odpovídá plochým až členitým vrchovinám. Tvary reliéfu jsou dány různou odolností hornin a stupněm jejich narušení. Rozdíly jsou mezi ostřejšími tvary vytvořenými v rulách proti zaobleným tvarům v žulách a plochým tvarům na usazeninách při východním okraji národního parku. Poslední období vývoje povrchu území je charakterizováno stupňujícími se vlivy a zásahy člověka. Jde zejména o různé druhy těžby surovin, skládek odpadů, opuštěné mlýny, jezy, v odlesněných oblastech velkoplošné zemědělství, v lesních porostech provádění holosečí a doprava dřeva.
Profil terénu Členité území Podyjí je součástí pahorkatiny jihovýchodního okraje Českomoravské vrchoviny, pouze východní okraj zasahuje do Dyjsko-svrateckého úvalu. Území národního parku má charakter členité pahorkatiny s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů. Nejvyšší bod je 536 m.n.m a nejnižší bod je položen 207 m.n.m. Národní park je z velké části položen nad 300 m.n.m. Mezi nejvyšší hory patří: Větrník (509m) a Býčí hora (514m) v západní části parku. Východní část parku se pohybuje okolo 350-400 m.n.m.
Hydrologie Celý okres Znojmo, a tedy i území NP, patří mezi extrémně suché oblasti naší republiky. V chladném půlroce zde spadne 220 - 270 mm srážek, v létě je pak srážkový úhrn 330 - 400 mm. Nejvíce srážek obvykle spadne v letním období ( v červnu ), minimum připadá na březen.
Největší vodní tok v NP Podyjí je Dyje, která se pak vlévá do Moravy. Mezi Vranovem a Znojmem protéká v délce 42 km hlubokým údolím Národního parku. Délka toku celé Dyje je 287 km. Plocha povodí Dyje je 13.426 km2. Spolu se svými přítoky odvodňuje JV část Českomoravské vrchoviny, Dyjsko-svratecký úval a část Dolnomoravského úvalu.
Flóra a fauna Celé údolí je takřka souvisle porostlé lesy. V západní části najdeme zbytky původních podhorských bučin s jedlí a tisem, které východním směrem střídají dubohabrové porosty. Mimo běžné lesní druhy dřevin se setkáme i se vzácnějšími a pro Podyjí charakteristickými druhy. Značná přírodní rozmanitost tohoto území podmiňuje velkou koncentraci rostlinných druhů na malé ploše. Z území národního parku a jeho ochranného pásma je dosud známo téměř 1.300 druhů vyšších rostlin a další jsou každoročně objevovány. V nejvýše položené západní části se setkáváme s vegetací podhorskou. Východní okraj národního parku se stepní a lesostepní teplomilnou vegetací leží ve srážkovém stínu.
Z území je potvrzen výskyt 56 druhů savců, což představuje 67 % všech druhů v ČR. O výskytu obojživelníků existuje jen málo informací. Téměř všude se v zalesněné části v dosahu údolí Dyje vyskytuje celkem hojně mlok skvrnitý. Vzhledem k nedostatku a malé rozloze vodních ploch nejsou v Podyjí příliš zastoupeny druhy, jež jsou na toto prostředí vázány. Vzhledem k tomu, že jde o nejlépe vyvinutou a zachovalou říční oblast západomoravských řek má toto území velký význam jako oblast výskytu velkého množství citlivých a ohrožených druhů.
Přírodní zajímavosti Suťová pole (kamenná moře)- vytváří rozsáhlé plochy balvanů různé velikosti. Vznikají mechanickým zvětráváním a rozpadem skalních masivů na strmých svazích a následným přemístěním do nižších poloh gravitační silou. Na mechanickém narušení hornin se podílí především tektonické poruchy (pukliny a zlomy) a mrazové zvětrávání. Braitava- rozsáhlý lesní komplex hlubokého údolního zářezu řeky Dyje. Pralesovité lesní porosty s převažujícím bukem. Výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů. Významná geologická lokalita s výskytem skalních měst. Šobes- Již ve středověku byla lokalita využívána k pěstování vinné révy. Víno bylo proslulé svojí kvalitou a zejména v minulém století dodáváno na císařský dvůr a do význačných vídeňských restaurací. Lokalita je řazena mezi deset nejlepších vinařských poloh v Evropě. Pěstují se zde především bílá vína: rulandské šedé a bílé, ryzlink rýnský a vlašský. Po hřbetu vede tzv. Římská cesta - stará obchodní cesta spojující již od raného středověku české země a Rakousko.Kromě těchto lokalit je v NP Podyjí ještě mnoho dalších přírodních zajímavostí.Mezi tyto lokality můžeme zařadit:Hardeggskou vyhlídku, Heiligerstein, Hradiště, Heimatkreuz, Králův stolec, Kraví horu, Ledové sluje, Siesfeldův kámen a Železné schody.
Kulturně historické zajímavosti Mezi historické památky v NP Podyjí patří:hrad Hardegg, hrad Kaja, lovecký zámeček Karlslust, zřícenina Nový Hrádek, zámek Riegersburg a státní zámek Vranov nad Dyjí. Jako další historické objekty můžeme zařadit: Andělský mlýn, Claryho kříž, Devět mlýnů, Feliciina studánka, Kamenný mostek, Lovecký letohrádek, Lusthaus (Letohrádek), Maria Schutz (kaple Panny Marie Ochranitelky), Mníškův kříž, Obelisk a Popická kaple.
Sportovně společenské zařízení a akce V letních měsících je možnost ochutnávky vín přímo na vinici. (Akce je součástí vinařského turistického programu, který na Šobesu provozuje společnost Znovín, a.s)
Nacházíte se zde: Referáty › Přírodní vědy › Zeměpis referáty › Národní park Podyjí
Podrobnosti
Počet slov: 988Datum přidání: 09. 03. 2008
Přečteno: 1006×
Ohodnoťte referát Národní park Podyjí
Podobné referáty
Národní parky USA referát (Zeměpis)Národní parky Severní Ameriky referát (Zeměpis)
Badlands referát (Zeměpis)
Krkonošský národní park referát (Zeměpis)
Národní park - České Švýcarsko referát (Zeměpis)