Nížiny:
Slezské nížiny a Moravské úvaly
Slezská nížina
- území v jižním Polsku a v české části Slezska
- součást Středopolské nížiny
- do ČR zasahuje jen jižními výběžky (Opavská pahorkatina)
- Rovinný až pahorkatinný povrch přemodelovaný pevninským ledovcem
Moravská brána
- tektonická sníženina na severovýchodní Moravě a ve Slezsku, součást Vněkarpatské sníženiny
- délka 65 km, šířka 4 – 9 km
- původně příkopová propadlina, odděluje Českou vysočinu na západě a Karpaty na východě
- Moravskou bránou prochází rozvodnice mezi Odrou a Dunajem
- tvořena plochou pahorkatinou s rozsáhlými sprašovými pokryvy
Ostravská pánev
- území na severní Moravě, ve Slezsku a v Polsku, součást Severních vněkarpatských sníženin
- sloje černého uhlí
- čtvrtohorní usazeniny jsou rozčleněné údolími řek Odry, Olše a Ostravice
- rozsáhlé antropogenní tvary reliéfu vyvolané těžbou uhlí (haldy, výsypky, poklesy terénu způsobené poddolováním)
- prostředí devastováno těžbou a návaznou průmyslovou výrobou
Vyškovská brána
- území na jižní Moravě
- součást Západních Vněkarpatských sníženin
- protáhlá, mírně zvlněná sníženina mezi Drahanskou vrchovinou a Litenčickou pahorkatinou, spojuje Hornomoravský a Dyjskosvratecký úval
- dno vyplněno třetihorními jíly a písky a čtvrtohorními sprašemi
- intenzívní zemědělství
- Vyškovskou bránou procházejí významné dopravní trasy
Hornomoravský úval
- nížinné území na střední Moravě
- osou je řeka Morava
- vývoj začal v miocénu tektonickými poklesy
- později vyplněn neogenními a kvartérními sedimenty
- dělí se na tři části: Zábřežská sníženina na severu, střední část s širokou údolní nivou Moravy, na jihu je Hornomoravský úval ukončen Napajedelskou bránou
- v Hornomoravském úvalu leží Olomouc
Dolnomoravský úval
- tektonická sníženina v Jihomoravské pánvi, severní výběžek Vídeňské pánve
- tektonické poklesy podél zlomů (u Topolné, Uherského Hradiště aj.) pokračovaly až do kvartéru a propojily Dolnomoravský úval, Napajedelskou bránu s Hornomoravským úvalem a Věstonickou bránu s Dyjskosvrateckým úvalem
- osu tvoří řeky Morava a Dyje s širokými meandry
- mezi Bzencem a Hodonínem jsou váté písky s přesypy až 13 m vysokými; zpevněné borovým lesem
Dyjsko-svratecký úval
- součást karpatské čelní prohlubně
- strukturně pokleslé při nasouvání Karpat na Český masív
- osou jsou řeky Dyje a Svratka
- má obloukovitý průběh od Znojma k Brnu
- od údolních niv přes říční terasy až k pahorkatinám na úpatí Českého masívu a Karpat
Polabí
- nejrozsáhlejší nížinné území v Čechách podél Labe (přibližně mezi Jaroměří a Lovosicemi)
- mírně zvlněné, 150 – 300 m n. m.
- hustě osídlená oblast s intenzívním zemědělstvím a významnými průmyslovými středisky (Hradec Králové, Pardubice, Kolín, Neratovice, Lovosice aj.)
- Polabí osídleno již v pravěku jako jedna z prvních oblastí Čech
Jihočeské pánve
- území na jihu Čech
- součást Česko-moravské subprovincie
- plochý, místy mírně zvlněný povrch převážně z třetihorních jezerních sedimentů
- tvoří je Českobudějovická pánev a Třeboňská pánev, oddělené Lišovským prahem
- rybniční soustavy ze středověku
- místy rašeliniště
Českobudějovická pánev
- plochá tektonická sníženina (380 – 420 m n. m.) v jižních Čechách
- pokryv křídových a třetihorních sedimentů
- od středověku budována síť rybníků
- malé hnědouhelné a lignitové pánve
Třeboňská pánev
- území v jižních Čechách a v Rakousku
- nejvyšší Baba, 587 m n. m.
- plochý až pahorkatinný reliéf (400 – 500 m n. m.) je na západě oddělen Lišovským prahem od Českobudějovické pánve
- četné rybníky a rašeliniště, mezi Lužnicí a Nežárkou písečné přesypy
- v Třeboňské pánvi probíhala po staletí vůči krajině šetrná hospodářská činnost (výstavba rybníků a kanálů)
12. srpen 2007
20 671×
494 slov
