Švédské království

Vytisknout Vytisknout referát
Stáhnout Stáhnout referát ve formátu .rtf

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Oficiální název – Švédské království (Konungariket Sverige)
Poloha – nachází se v Evropě, konkrétně na severu Evropy na Skandinávském poloostrově
- sousedními státy jsou na západu a částečně na severu Norsko, na východu a
částečně na severu Finsko a na jihu je to přes průliv Dánsko a přes Baltské moře
Německo s Polskem
- Švédsko je obklopeno Baltským mořem a Botnickým zálivem
Rozloha – 449 964 Km2
Počet obyvatel – 8 692 000 milionu obyvatel
Státní zřízení – konstituční monarchir ( trůn dědičný v dynastii Bernadotte na základě prvorozenosti v mužské linii ) v čele s králem, výkonná moc: král, předseda vlády, vláda; zákonodárná moc: jednokomorový parlament ( Riksdag, 349 členů, 4 leté volební období )
- má 24 správních krajů: správní rozdělení (hlavní město): 24 provincií (län) : Alvsborg (Vänersborg), Blekinge (Karlskrona), Gävleborgs (Gävle), Göteborgs och Bohus (Göteborg), Gotlans (Visby), Hallands (Halmstad), Jämtlands (Ostersund), Jönköping (Jönköping), Kalmar (Kalmar), Kopparbergs (Falun), Kristianstads (Kristianstad), Kronobergs (Växjö), Malmöhus (Malmö), Norrbottens (Luleă/Luulaja), Örebro (Örebro), Östergötlands (Linköpng), Skaraborgs (Mariestad), Södermanlands (Nyköping), Stockholm (Stockholm), Uppsala (Uppsala/Upsala), Värmlands (Karlstad), Västerbottens (Umea/Uumaja), Västernorrlands (Härnösand), Västmanlands (Västeras)
Hlavní město – Stockholm (674 500 obyvatel)
Hustota zalidnění – 21 obyvatel na 1 Km2
Měna – švédská koruna (SEK) – 100 ore


Náboženství – luteránská církev (95%), katolická církev (40 000 obyvatel)
Úřední jazyk – švédština (obvykle se lze domluvit i anglicky), menšinově
Laponština a finština
Geografická poloha - severní Evropa, 60° 10´ S, 14° 10´ V
Časové pásmo - GMT + 1/GMT + 2 (SEČ/SEČL)
Státní svátek - 30.dubna ( narozeniny kráre 1946 ), 6.června ( Den švédské vlajky, výročí
Nástup dynastie Vasa 1523)
Nezávislost, vznik státu - 6.6.1523 - Gustav Vasa zvolen švédským králem, konec Kalmarské
unie
Ústava - 1.1.1975
Hlavní politické strany - Sociálně demokratická strana Švédska ( Sveriges Socialdemokratiska Arbetarpartiet , SAP, sociálnědemokratická ); Umírněná koaliční strana ( Moderata Samlingspartiet, M, konzervativní ); Strana středu ( Centerpartiet, C, agrární centristická ); Liberální lidová strana ( Folkpartiet Liberalerna, FpL, liberální); Levicová strana ( Vänsterpartiet, Vp, socialistická ); Ekologická strana - zelení ( Miljöpartiet de Grona, MpG,
zelení); Křesťanskodemokratická strana (Kristdemokratiska Samhällspartiet, KdS, křesťanskodemokratrická)
Členství v mezinárodních organizacích a uskupeních - OSN (1946), AfDB, AG (pozor.), AsDB, Australská skupina, BIS, CBSS, CCC, CE, CERN, EBRD, ECE, EIB, ESA, EU, FAO, G-6, G-8, G-9, G-10, G-24, IADB, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICCO, ICFTU, ICRM, IDA, IEA, IFAD, IFC, IFRCS, IJO, ILO, IMF, IMO, INMARSAT, INRO, INTERPOL, INTELSAT, IOC, IOM, ISO, ITTO, ITU, MTCR, NACC, NAM ( host ), NC, NEA, NIB, NSG, OECD, OSCE, PCA, PFP, UNAVEM III, UNCRO, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNIDO, UNIKOM, UNITAR, UNMOGIP, UNOMIG, UNPREDEP, UNTSO, UPU, WEU (pozorovatel), WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTrO, ZC
Nejnižší bod - 0 m ( hladina Baltského moře )
Nejvyšší bod - 2 123 m ( Kebnekaise )
Hranice - celkem 2 205 km, Finsko 586 km, Norsko 1 619 km
Pobřežní linie - 3 218 km
Poloha a charakteristika - přímořský stát v severní Evropě při pobřeží Baltského a Severního moře. K Švédsku patří ostrovy Gotland ( 3 001 km2 ), Öland ( 1 344 km2 ) a řada skalních ostrovů. Téměř jednu třetinu plochy pokrývá 100 000 jezer. Průmyslově vyspělý stát s intenzivním zemědělstvím. Pro švédské hospodářství je typický velký podíl státního sektoru. Švédsko je vysoce industrializovaný stát s jedním z nejvyšších životních standardů na světě
Původ jména - název země je odvozen z kmenového názvu Sveoni, Svearové (lat. Sueones), který má základ v germánském kořeni
Devizový kurs - 1 USD = SEK 7,900 ( leden 1998 ) ; 7,980 ( srpen 1997 ) ; 7,670 ( duben 1997 )
Inflace - 2,6 % ( 1995 )
HNP - ( USD/obyvatele ) 20 100 ( 1995 )

 

DĚJINY ŠVÉDSKA

· Kolem 12 000 př. Kr. Do jižního Švédska pronikli z jihu první lovci.
· Kolem 3000 př. Kr. Počátek k přechodu obdělávání půdy a osídlování vnitrozemí, skalní kresby, velké kamenné a mohylové hroby.
· Kolem 1500 př. Kr. První obchodní styky se střední Evropou.
· Kolem roku 0. Švédové přejali od Římanů myšlenku písma.
· 1. – 8.stol. Do dějin prvních staletí po Kristu se nejvýznamněji zapsali Svearové, žijící v Upplandu. Rané mocenské centrum připomínají královské hroby ve staré Uppsale (Gamia Uppsala). Do roku 750 se jim podařilo podmanit si ostatní kmeny, především Góty. Název jejich kmene přešel na celé Švédsko (Svearové – Švédové).
· 8. – 11.stol. Již od roku 800 expanze Vikingů ze středního Švédska na jihovýchodní pobřeží Baltského moře, do finských zálivů a do Pobaltí. Ansgor z francouzské Pikardie misionářem ve Švédsku.
· 1164 Dobytí Finska.
· 1350 Magnus II. Eriksson vydal první jednotný zemský švédský zákoník.
· 1397 Dcera dánského krále Markéta I. Se stala nejprve regentkou a pak královnou Dánska, Norska a Švédska spojeného s Finskem. Tato “Kalmarská unie” existovala až do začátku 16.století.
· 15.stol. Několik švédských povstání proti dánské nadvládě: od roku 1433 povstání sedláků vedených Engelbrektssonem, roku 1471 zvítězil nad dánským králem švédský místodržitel Sten Sture.
· 1520 – 21 Dánský král Kristián II. Chtěl znovu prosadit personální unii, své protivníky dal popravit (stockholmské krveprolití).
· 1523 – 60 Gustav Vasa vyhnal Dány a obnovil švédskou nezávislost a dědičné království. Roku 1527 zavedl luteránskou reformaci.
· 1611 – 32 Doba vlády Gustava II. Adolfa, který ze Švédska udělal velmoc, rozšířil území na úkor Polska a Ruska. Svým vstupem do třicetileté války zachránil protestanty před porážkou. Roku 1632 padl v bitvě u Lützenu.
· 1632 – 54 Za pomoci kancléře Axela Oxenstierny vládla dcera Gustava II. Adolfa Kristina.
· 1648 Vestfálský mír zakotvil švédské zisky na kontinentu.
· 1658 V mírové smlouvě z Rosklide odstoupilo Dánsko Švédsku dnešní jihošvédské provincie, které tak dosáhlo svého největšího územního rozšíření.
· 1660 – 97 Doba vlády Karla XI., který významně posílil postavení krále na úkor šlechty.
· 1700 – 21 Karel II. Napadl Rusko, byl však u Poltavy roku 1709 poražen a ztratil téměř všechna území na kontinentu. Byl to konec Švédska jeho velmoci.
· 1719 – 72 Tzv. éra svobody, za níž stavy omezily královskou moc.
· 1771 – 92 Gustav III. Omezil šlechtická privilegia a vládl v duchu osvícenského absolutizmu. Vedl válku proti Rusku. Byl zavražděn šlechtickými spiklenci.
· 1808 – 18 Švédsko přišlo o Finsko ve prospěch Ruska, ale získalo Norsko. Francouzský maršál Jean Baptiste Bernadotte byl zvolen švédským princem. Roku 1818 nastoupil na švédský trůn jako král Karel XIV. Johann.
· 1850 – 1900 Kolem 100 000 Švédů se kvůli špatným životním podmínkám vystěhovalo.
· 1903 – 27 Dalekosáhlá pozemková reforma přinesla zánik mnoha vesnic a rozhodujícím způsobem proměnila obraz švédské krajiny.
· 1905 Po jednáních opustilo Norsko unii se Švédskem.
· 1914 – 18 První světová válka, v níž Švédsko zůstalo neutrální.
· 1939 – 45 Přes silný nátlak z obou stran zůstalo Švédsko i v druhé světové válce neutrální.
· 1952 Dánsko, Island, Norsko a Švédsko vytvořily Severskou radu.
· 1969 Ministerským předsedou se stal Olof Palme
· 1982 Po občanském bezvládí zvítězili v nových volbách sociální demokraté. Po vniknutí cizích ponorek do výsostných vod Švédska se rozvinula diskuse o bezpečnostní politice.
· 1986 Olof Palme byl zavražděn.
· 1991 Švédsko podává přihlášku do Evropského společenství.
· 1994 V platnost vstoupila dohoda o Evropském hospodářském prostoru, čímž odpadly některé ekonomické překážky mezi Švédskem a Evropskou unií.
· 1995 Vstup Švédska do EU.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Povrch
Na západě prochází hranice zhruba po hřebenech Skandinávských hor a odtud se území
zvolna svažuje k východu k Botnickému zálivu. Tato část země bývá označována jako
Severní Švédsko. Jižní Švédsko se táhne od Uppsalského výběžku na jih a tvoří se Jihošvédská vrchovina a pásmo jezerních nížin s největšimi jezery Vanern, Vattern a
Malaren. Pobřeží Jižního Švédska je nízké a ploché, včetně nejjižnějšího výběžku
Skane. Součástí Švédska dosud zaledněny malými karovými a údolními ledovci, kterých je přes 200 a leží především jsou i dva rozlehlé ostrovy v Baltském moři-Oland a Gotland. Skandinávské hory i švédské pobřežní a jižní roviny silně modelovaly ledovce, které ve svazích hor vyhloubily široká údolí a pokryly většinu území ledovcovými uloženinami – morénami , jež tvoří typické valy a kopečky. Také skandinávská jezera, zabírající 8,5% plochy země,jsou ledovcového původu, stejně jako malebné shluky ostrůvků šéry (skargard) v jižních jezerech i podél celého pobřeží. Hřbety Skandinávských hor jsou na severu země v okolí nejvyšší hory Švédska Kebnekaise (2111m). Nesmírná hmotnost kontinentálního ledovce, jenž zde ustoupil teprve před 12000 lety, zatížila území a zatlačila je částečně pod mořskou hladinu. V současnosti se osvobozená země znova zvedá-na severu Botnického zálivu se břehy zvedají o 1m za století, na jihu u Goteborgu o 20cm za století. Ostrůvky v moři se postupně zvětšují, až se nakonec připojí k pevnině.

Podnebí
Úzký a nápadně protáhlý tvar Švédska v poledníkovém směru a v délce území kolem 1600km ovlivňuje i charakter podnebí, které navíc podléhá vlivu nadmořské výšky. Severní Švédsko má podnebí kontinentální s velkými teplotními výkyvy a navíc dosti suché, protože leží v deštném stínu Skandinávských hor. Jelikož území Švédska zasahuje až za polární kruh, léto bývá nejen suché a relativně teplé, ale i krátké. Na severu trvá pouze čtyři měsíce. Krátké léto však vyvažují „bílé noci“, nebo také „půlnoční slunce“, které v červnu a červenci vůbec nezapadá. Zimy jsou naproti tomu mrazivé a podobné mnohatýdenní noci, osvětlované pouze polární září. V jižním Švédsku je mírné přímořské podnebí s hojnějšími dešťovými srážkami.

Vodstvo
Krajina na jihu Švédska připomíná Dánsko, a to nejen úrodou, ale i svými rovinami. Několik set kilometrů na sever se však krajina mění. Dnešní vzhled dostala asi před milionem let, vlivem ledovcové činnosti. Vzniklo zde tisíce jezer, což je jeden z typických znaků Švédska.
Největší je na jihu – Vanern 5 585 km2. Je zde mnoho řek, které jsou krátké a vodnaté s peřejemi a vodopády – zdroj elektrické energie. Nejdelší řekou je Kelaralven
(720 km, ve Švédsku jenom 520 km).Většina řek směřuje od severu na jihovýchod k Botnickému zálivu. Moře, lemované malými skalnatými ostrůvky, tvoří důležitou rekreační oblast ve Švédsku. Moře je pro Švédsko velmi důležité. Prkticky veškerý švédský obchod má co dočinění s námořní dopravou. Důležité přístavy jsou Stockholm, Goteborg a Malmo.

Vegetace
Vegetace odpovídá podnebí a charakteru krajiny. Jedině nížinné jižní Švédsko je vhodné pro zemědělství, a proto tam můžeme vidět pole a kosené louky, které se na vrchovině střídají se smíšenými lesy. Severní Švédsko, jak nížinné podél Botnického zálivu, tak hornaté směrem na západ, porůstají především lesy-smrkové a borové s příměsí břízy, která je národním stromem. Nad hranicí lesa směrem na sever a do vyšších nadmořských výšek roste bezlesá tundra, jež se v létě promění v pestrou mozaiku rašelinišť,lišejníků a mechů, kterými prorůstá suchopýr, plané květiny a keříky morušek, borůvek a lesních jahod.
Švédské lesy dnes patří k nejlépe udržovaným na světě. Ročně se více stromů vysazuje než kácí, a dokonce byly vysušeny a zalesněny některé bažinaté oblasti.

Teplota
Průměrná teplota na severu Švédska poblíž Kiruny je v únoru -12,9°C a v červenci - +12,8°C. Ve Stockholmu je v únoru –3,1°C, v červenci +17,8°C. Na jihu v Malmo je v únoru průměrná teplota –0,7°C a v červenci +17,2°C.

Srážky
Srážka jsou ve Švédsku nerovnoměrné. Průměrné množství srážek činní ročně 600 mm (v Leaponsku pouze 500 mm, na jihu až 850 mm). Stockholm mívá nejvíce srážek v srpnu, nejméně v březnu.

Národní parky
1. Vadvetjakko (24,5 km2)
Je to nejsevernější národní park ve Švédsku reprezentující typickou severskou krajinu s jezery, bažinami a vrbovými houštinami. Leží severozápadně od jezera Torneträsk na hranici s Norskem. Přístup: lodí z Vassijaure, Kopparasen nebo Riksgränsen. Turistika po parku je náročná, je nutno překonávat prudké bystřiny.
2. Abisko (75 km2)
Park se rozkládá kolem řeky Abiskjokke. Na severu sahá až k jezeru Torneträsk, na západě k horám Nuolja (1 163 m - lanovka) a Slattaajakko (1 174 m), na jihu k jezeru Patjojaure a na východě k nížině Vatlasvadda. Park je bránou do Laponska. V údolí řeky Abiskjokke jsou četné soutěsky, flóra připomíná alpskou přírodu. Vyskytují se tu hořce, pryskyřníky, suchopýr, oměj šalamounek, ale i vřesy. Z fauny je typický medvěd, rys, los nebo rosomák. V parku sídlí biologická výzkumná stanice a je tu horská základna švédské turistické asociace. Mezi Abisko a Kvikkjokk vede značná stezka ("královská cesta"). Ve vzdálenostech 10 -25 km jsou útulky k přespání.
Přístup: vlakem Stockholm - Abisko
3. Stora Sjöfallet (1 380 km2)
Horská krajina švédského Laponska, arktického a subarktického typu. Mnoho jezer, vodopád Stora Sjöfallet, soutězky. Nádherné lesy a vřesoviště, bohatá flóra a fauna. Možnost ubytování v Saltoluokta, Stora Sjöfallet, Suorva a Ritsemjokk. Přístup: po silnici z Vietas nebo letadlem z Gällivare.
4. Sarek (1 940 km2)
Druhý největší švédský park hraničí s národním parkem Padjelanta a je vzdálen 20 km od Kvikkjokk. Je to největší oblast neporušené přírody v Evropě. Jsou zde hory, ledovce, hluboká údolí, bohatá flóra i fauna. V parku nejsou žádné útulky pro turisty, je zde zakázáno lovit i rybařit. Při putování po parku je nutné vysokohorské vybavení , zásoby alespoň na týden a patřičné zkušenosti. Přístup: z údolí Kvikkjokk, Tarra nebo Rapa.
5. Padjelanta (2 010 km2)
Park sousedí s parkem Sarek. Je to vlastně náhorní planina ležící nad hranicí lesa s jezery Virihaure a Vastenjaure. Pro botaniky je to nejzajímavější oblast ve Švédsku - roste zde 413 druhů rostlin. Žijí tu medvědi, divoké husy, luňáci, kulíci. Parkem vede turistická stezka značená kameny, vedoucí z kvikkjokk přes Saltoluokta do srubu Akka v parku Stora Sjöfallet - na její projití je potřeba plánovat alespoň 10 dní. Další trasa vede ze Saltoluokta přes Sarjasjaure do Norska. Nutné je vybavení do hor, stan a dostatek potravin. Přístup: nejlépe letadlem z Kvikkjokk, Stora Sjöfallet nebo Miekak do Saltoluokta.
6. Muddus (490 km2)
Park v severním Norrlandu, neporušená příroda s bažinami a původními smrkovými a borovými lesy. Na severu a východě je park hornatý, na jihovýchodě jsou hluboké soutěsky. Na řece Muddus je k vidění vodopád vysoký 42 m. Fauna je typická pro tajgu: medvědi, losi, vydry, divoké labutě, jeřábi. Celkem zde žije 115 druhů ptáků. V parku je mezi Muddusjaur a Muddusluobbal chráněná zóna, hnízdiště ptáků, kde není přístup v období od 15. března do 31. Července.
Přístup: po silnici z Ligga Dam, možnost přespání 7 km od Ligga u jezera Muddusluobbal. U jezera je tábořiště a u vodopádu Muddus srub.
7. Peljekaise (146 km2)
Park se rozprostírá od planiny Peljekaise až k jezerům Tjalasjaure a Luotaure a byl zřízen za účelem ochrany březových porostů. Je zde bohatá flóra a fauna typická pro hlavní horský řetězec Švédska. Východiska: Jäskvik, Adolfström a také Hällbakken.
8. Töfsingdalen (13,6 km2)
Park leží na okraji náhorních planin ve středním Švédsku a byl ustanoven pro ochranu jehličnatých lesů. Jsou zde kamenité svahy a bludné balvany pokryté lišejníky, bohatá flóra a ze zvířat se vyskytují medvěd, rosomák a orel zlatý. Přístup: nejkratší je po značené stezce z Grövelsjön (konec silnice) směrem na sever. Možnost přenocování.
9. Sonfjället (27 km2)
Jedná se o náhorní planinu uprostřed hlubokých lesů. Nejvyšší oblasti parku leží nad hranicí stromů, nejnižší v oblasti výskytu jehličnanů. Nejzajímavějšími místy parku vedou značené stezky. Přístup: autem z Hedeviken. Možnost přenocování.
10. Hamra (27 km2)
park zahrnuje nedotčenou lesnatou a hornatou oblast (600 m). Roste zde 130 druhů lišejníků a 149 druhů mechů. Žije tady los, bílý zajíc, jestřáb, sovy a také 450 druhů hmyzu. Možnost rybaření, včetně lososů. V parku jsou značené stezky, parkoviště i odpočívadla. Přístup: po silnici č.81 z Falunu přes Rättvik a Orsa do Sveg, 10 km od Tandajöborg. Možnost přespání ve Sveg, Rättvik a Orsa.
11. Ängsö (0,75 km2)
Park se rozkládá na ostrově severně od Stockholmu a představuje typickou švédskou krajinu. Jednu šestinu ostrova tvoří louky obklopené působivýni zalesněnými pahorky. Vyskytují se zde divoké orchideje, srnci, jezevci a lišky, také mořský orel. Přístup: autem ze Stockholmu směrem na Norrtälje a odbočkou na Sölo nebo Vättershaga, kde je možno najmout si loď.
12. Garphyttan (1,08 km2)
Park 20 km západně od Örebro, na jižních svazích horského hřebenu Kilsbergen. Typická švédská krajina s loukami plnými květů, ležícími mezi listnatými lesy, pastvinami a políčky. Kromě běžných květin (sasanka, jaterník, konvalinka, orlíček) tu rostou také masožravé rostliny. Parkem vedou stezky na tři vyhlídky. Přístup: 25 km od Örebro, odbočkou z E18 severním směrem na Kilsbergen.
13. Norra Kvill (0,27 km2)
Staré lesy jižního Švédska poblíž Kalmaru jsou zde přísně chráněny. Severně od jezera Idegölen rostou borovice staré 250-300 let. Je zde bohatství mechů i lišejníků. Žijí tu losi, lišky, ale také mořský orel. Přístup: asi 20 km za městem Vimmerby směrem do Ydrefors.
14. Gotska Sandön (36,4 km2)
Jedná se o ostrov v Baltském moři. Jsou zde duny a téměř nedotčené borové lesy. Podnebí a uschlé stromy poskytují ideální podmínky pro některé neobvyklé druhy hmyzu. Flóra je bohatá a zahrnuje mimo jiné také divokou orchidej. Žije zde mnoho ptáků. Návštěvníci ve skupinách, nebo při pobytu zahrnujícím více než dvě noci, potřebují speciální povolení. Pozor! Cizinci zde prakticky nemají přístup vůbec.
15. Bla Jungfrun (0,66 km2)
Ostrůvek z červeného granitu u Kalmaru, dlouhý 1 150 m a široký 840 m. Na jeho jižním konci jsou holé skály, ve stržích rostou borovice, jedle, břízy a nízké duby. K vidění je bílý zajíc, kormorán nebo orel běloocasý. Za návštěvu stojí soutěsky Jungfrukammaren a Kyrkan, které leží na úpatí vysokého lató. Při návštěvě ostrova je nutno vzít s sebou pitnou vodu. Přístup: z Oskarshamm.
16. Dalby Söderskog (0,36 km2)
Nejjižněji ležící švédský národní park, 12 km od Lundu. Je zde chráněn smíšený les, kde rostou duby, javory, buky a jilmy. Bohatá flóra.
Přístup: z Lundu.

OBYVATELSTVO

Švédsko je jedna z největších a zároveň nejméně lidnatých zemí v Evropě. Má vysokou životní úroveň a jeden z nejpropracovanějších systémů sociálního zabezpečení na světě a rozlehlé plochy nedotčené přírody. V mnoha ohledech může budit závist.
Jejich ráj, ale není zadarmo, protože Švédové platí jedny z nejvyšších daní na světě. I když jejich příjmy jsou vysoké, sociální zabezpečení přijde draho. Navíc od hospodářského útlumu na konci 80. A na počátku 90.let není Švédsko již schopné poskytovat svým obyvatelům takové sociální vymoženosti, na které byli zvyklí.
V rozlehlém Švédsku žije kolem 8,5 milionu obyvatel. Zatímco jižní třetina byla vždy hustěji obydlena, na severu zůstávají rozlehlé oblasti takřka liduprázdné. V oblasti Stockholmu žije na 1km2 252 obyvatel, na severu necelých 5.
Na severu , kde je život na venkově obtížný, pokračuje stěhování obyvatel do měst, a to i z měst na severu do měst na jihu. Na severu je také výrazně vyšší nezaměstnanost. Značné investice do dopravních sítí , dotace průmyslu, zřizování regionálních středisek a platová zvýhodnění situaci sice ulehčují , ale neřeší.
Do určité míry se jedná o problémy malého počtu obyvatel ve velké zemi. Na druhé straně dostatek prostoru umožňuje Švédům uchovat si zvláštní životní styl a zřizovat například tak rozlehlé parky.

Kultura
Vznikala v předkřesťanském období, nejstaršími písemnými památkami jsou runové nápisy (hlavně 10. století). První literární texty se zapisovaly ve 13. století, zachovaly se až ze 14. století, šlo již o kulturní křesťanskou. Ze středověké náboženské literatury vynikla vizionářka svatá Birgtta (1302 nebo 1303 až 1373) svými Zjeveními, dochovanými v latinském překladu jejích zpovědníků (Revelationes sanctae Birgttae, do češtiny přeložené Tomášem ze štítného). Svébytným uměleckým projevem byly Rytířské balady - písně k řadovému tanci, dochované v lidovém ústním podání. Z bohaté kronikářské tvorby byla důležitá Prozaická kronika z poloviny 15. století, v níž začínala švédská patriotická tendence, tzv. goticismus (Švédsko - pravlast Gótů a kolébka národů), který pak vyvrcholil v díle O. Rudbecka (1630 - 1702), ústřední osobností luterské reformace, zavedené králem Gustavem I. Vasou, byl humanitní učenec a spolupřekladatel bible Olaus Petri. Za velmocenského postavení Švédska nastal rozkvět kultury a německá orientace byla vystřídána francouzskou. Ve Švédsku pobývaly přední kulturní osobnosti (J.A.Komenský a R.Descartes), domácí poezii zušlechtili renesanční básníci (L.Wivalius, 1605 - 1669, G.Stiernhielm). Pokračující francouzský vliv přinesl za klasicismu podněty pro švédské divadlo, velký rozkvět zaznamenala věda (botanik C. von Linné), 1786 byla založena švédská akademie. Tradice lehké příležitostné poezie vrcholila v rokových písních C. M. Bellmana. Ztráta velmocenského postavení v napoleonských válkách vyvolala nacionální hnutí, které našlo svůj výraz mimo jiné v tvorbě romantických básníků v Gótském spolku. Druhá skupina, tzv. fosforisté, byla ovlivněna universální romantikou německou. Kolem 1830 první náznaky realismu (C. J. L. Almqvist, F. Bremerová, 1801 - 1865, finsko-švédský Johan L. Runeberg). Počátečním signálem kritického realismu byl román A.Strindberga Cˇervený pokoj z roku 1879, uvozující nástup radikální skupiny prozaiků 80.let, tzv. Mladého Švédska. Už v 90.letech reaguje proti realismu historizující novoromantismus (S.Lagerlofová, V. von Heidenstam). Po 1910 pronikal znovu realismus v tvorbě měšťanských (H. Bergman) i dělnických neorealistů. Po 1. světové válce přišlo první období modernistické lyriky: finsko - švédská moderna (zejména E. Diktonius, E. Sonergradová, K. Boyerová, P. Lagerkvist). Profil literatury 30. let nejvýrazněji utvářeli proletářští spisovatelé I. Lo-Johansson, A. Lundkvist, z nichž většina významně rozvinula svou tvorbu po 2.světové válce. Poválečná desetiletí poznamenal existenciální pesimismus. V 50. letech se však vrátila polemická a společensky angažovaná linie švédské literatury, v 60. letech dostala také podstatná část liter. spol. perspektivu. V 80. letech přicházejí nové formální experimenty.
švédská hudba
V lidové hudbě byly oblíbené hrdinsko-epické písně a taneční hudba. Nástroje: lyra, později flétny, harfy. Na formování umělé hudby měl vliv gregoriánský chorál, později protestantský chorál a duchovní písně. Centrem světské hudby byl královský dvůr ve Stockholmu, kde od roku 1526 působila dvorní kapela. V roce 1771 byla založena Královská hudební akademie, roku 1773 byla založena Královská opera (od roku 1777 hrála v zámku Drottningholm). V 19. století pod vlivem idejí romantismu vznikl zájem o národní hudební folklór, pěstovala se umělá píseň. Skladatelé F. A. Barwald (1796 - 1868), J. A. Soderman (1832 - 1876), v Goetheburgu působil v letech 1856 - 61 B. Smetan. Za hranice pronikli např. H. Alflen, K. Atterberg. Na konci 19.st. byla přetvořena bývalá Královská akademie k konzervatoř (od 1940 vysoká hudební škola, od 1971 Státní hudební vysoká škola). V roce 1918 byl založen svaz skladatelů. V současné době se švédské hudbě uplatňují všechny novodobé hudební směry, střediskem hudebního života je Stockholm.
Působí asi 10 symfonických orchestrů. Vedle státní vysoké hudební školy ve Stockholmu pracuje konzervatoř v Malmo (založeno 1907), hudební institut v Goteburgu (1932).
švédská kinematografie
Průkopníkem byl Ch. Magnusson a V. Sjostrom.jejich tvorba se při melodramatickém kánonu vyznačovala epičností, reálným herectvím, asociativní montáží, krásou obrazu, výrazem kulturní tradice a národní mentality. Po odchodu předních režisérů do USA rozvíjel historický film J. Brunius. V letech 1930 - 1939 vzniklo 276 filmů, zejména melodramů a komedií poznamenaných divadelností. Válečná izolace obnovila produkci a tradici psychologismus.
Po založení filmového ústavu (1963) a školy (1965)několik výroben produkuje 30 - 35 filmů ročně. V 60. letech nastal odklon od literární inspirace. V 70. letech sílil zájem o sociálně politickou problematiku. Mladší tvůrci kombinují sociologickou a psychologickou analýzu s tendencí k dokumentarismu.

HOSPODÁŘSTVÍ

Nerostné bohatství
Hlavním vývozním artiklem zůstává dřevo. Lesnictví je samostatným odvětvím, v minulosti však byla těžba dřeva zimní prací rolníků. Stejně tomu bylo i s hornictvím, zejména v okolí Bergslagenu v jižním Švédsku. Tam se tradičně těžily rudy železa, které se tavily pomocí dřevěného uhlí a ve vodních hamrech se kovalo železo.

Energetika
Švédsko má jen omezená ložiska uhlí a ropy, takže průmyslový rozvoj byl závislý především na rozvoji vodních elektráren. Většina zdrojů vodní energie se však nachází daleko na severu, zatímco nejvyšší poptávka je na jihu. Energetická síť byla později doplněna jadernými elektrárnami a dovozem levné ropy. Odpor obyvatel proti jaderným elektrárnám začal narůstat v polovině 70. let, kdy došlo i k ropné krizi. Provoz jaderných reaktorů by měl být ukončen v roce 2010, ale přesto se ve Švédsku vyrobí ročně 144 miliard kWh, z toho 52% právě v jaderných elektrárnách a 48% ve vodních elektrárnách. Švédsko patří k zemím s největší spotřebou elektrické energie na světě (45 000 kWh na jednu osobu ročně).

Zemědělství
Důležitým zdrojem příjmů bylo vždy zemědělství, i když dnes zaměstnává pouhá 3% ekonomicky činných obyvatel. Většina švédských farmářů pracuje na vlastní půdě, kterou obdělávají s pomocí členů rodiny a úrodu prodávají prostřednictvím družstev. V severním Švédsku se chovají krávy dojnice. Chov skotu se uplatňuje i na jihu. Zemědělci obdělávají 6,8% povrchu země a pěstují převážně pícniny, obilniny a cukrovku. Farmy na jihu jsou větší než na severu, ale na severu se zase těží výrazně více dřeva. Počet farem je dnes poloviční než v roce 1955 , ale zemědělská výroba přesto vzrostla. Dnes je Švédsko ve výrobě potravin soběstačné.

Průmysl
Tradičním odvětvím je hutnictví železa, dále pak hutnictví hliníku neželezných kovů. Na velmi vysoké úrovni je také zpracování oceli. Další průmysl je též dřevozpracující,
potravinářský, gumárenský, textilní a sklářský. Největší podíl na zahraničním obchodu má však průmysl strojírenský. 50% ze strojírenských výrobků se vyváží. Příjmy z cestovního
ruchu jsou 3,04 miliardy USD.

Doprava
Ve Švédsku je 12 000 km železnic, 400 000 km silnic z toho 98 000 km ve státní správě,
285 000 km je v soukromých rukou a 939 km dálnic. Hlavním dopravním uzlem je Stockholm, kde je také jediné mezinárodní letiště.

Významné firmy
Ve velkých přístavech Goteborg, Malmo a Uddevalla vyrostly velké loděnice, i když pouze goteborské jsou dnes ještě v provozu. Firma Husquarna se na počátku 20. století stala průkopníkem ve výrobě šicích strojů a motocyklů. Švédští konstruktéři automobilů získali světovou proslulost za jedinou generaci. O úspěchu průmyslu svědčí rozsáhlé montážní haly firem Volvo, Saab a Scania. Švédský letecký průmysl (Saab) si získal pověst zejména výrobou jednasedadlových letadel. Jako ve většině zemí jsou úzce specializovaná průmyslová odvětví svázaná s určitými místy: Eskilstuna je proslulá výrobou nožů, Orrefors výrobou skla, Vasteras elektrotechnikou a Boras textilním průmyslem.

VĚDA

Věda je ve Švédsku na velice vysoké úrovni. Mezi nejznámější vědce patří například přírodopisec a matematik Emanuel Swedeborg, astronom a vynálezce Andeers Celsius,
botanik a přírodovědec Carl von Limmé, chemik Jäns Jacob Berzelius, fyzik a astronom
Andres Angström, geograf Sven Hedin, historik Tor Andrac, chemik Teodor Svedberg,
Z vynálezců pak Jihan Lundström (zápalky), Alfred Nobel (dynamit ® Nobelova cena).

SPORT

Ve Švédsku je asi 2,5 milionů lidí členem sportovního klubu a aktivně se věnuje některému
z 61 sportovních odvětví, která sdružuje 5íšský sportovní svaz. Mezi nejnavštěvovanějším sportem je bezesporu lední hokej, který se ve Švédsku hraje ve 251 ledních stadionech. Mezi největší sportovní atrakce patří i lyžařský Vassův běh, který měří 90 km, při němž musel být stanoven limit – 12 000 lidí.

KRÁLOVSKÁ RODINA

OFICIÁLNÍ ČLENOVÉ:
· Carl XVI Gustaf Folke Hubertus: švédský král.Narozen 30. dubna 1946. Korunován 15. září 1973. Oddán 19. června 1976 s
· Silvia Renate Sommerlath: švédská královna.Narozena 23. prosince 1943.
· Děti:
· Victoria Ingrid Alice Désirée: švédská korunní princezna, vévodkyně z Västergöt-land (šv. kraj).Narozena 19. července 1977.
· Carl Philip Edmund Bertil: švédský princ, vévoda z Värmland (šv. kraj). Narozen 13. května 1979.
· Madeleine Thér'ese Amelie Josephine: švédská princezna, vévodkyně z Hälsingland (šv. kraj) a Gästrikland (šv. kraj). Narozena 10. června 1982


· Ostatní členové královské rodiny rodina
· Margaretha Désirée Victoria, narozena 31. října 1934, králova sestra.Nosí titul: Princezna Margaretha, paní Ambler.Provdána 30. června 1964 za John Kenneth Ambler, narozen 6.června 1924.
· Désirée Elisabeth Sibylla, narozena 2. června 1938, králova sestra.Nosí titul: Princezna Désirée, svobodná paní Silfverschiöld.Provdána 5. června 1964 za svobodného pána Nils-August Otto Carl Niclas Silfverschiöld, narozen 31.května 1934.
· Christina Louise Helena, narozena 3. srpna 1943, králova sestra.Nosí titul: Princezna Christina, paní Magnuson.Provdána 15. června 1974 za Tort Gösta Magnuson, narozen 7. dubna 1941.
· Sigvard Oscar Fredrik Bernadotte, hrabě z Wisborg, narozen 7. června 1907, králův strýc (z otcovy strany).Oddán 30. července 1961s Gullan Marianne Lindberg, narozena 15. července 1924.
· Carl Johan Arthur Bernardotte, hrabě z Wisborg, narozen 31. října 1916, králův strýc (z otcovy strany). Oddán (poprvé) 19. února 1946 s Elin Kerstin Margareta Wijkmark, narozena 4. března 1910, zemřela 11. září 1987, oddán (podruhé) 29. září 1988 s Gunilla Märta Louise Bussler, dříve Wachtmeister, narozena 12. května 1923.
· Gustaf Lennart Nicolaus Paul Bernadotte, hrabě z Wisborg, narozen 8. května 1909, bratranec (z otcovy strany) Oddán 29. dubna 1972 s Sonja Anita Maria Hauntz, narozena 7. května 1944.
· Carl Gustaf Oscar Fredrik Christian Bernardotte, princ, narozen 10. ledna 1911, bratranec (z dědečkovy /otcova větev/ strany).Oddán 8. června 1978 s Kristine Rivelsrud, narozena 22. dubna 1932.

 

KRÁLOVSKÁ SÍDLA:

 

OBLASTI A OBLASTNÍ STŘEDISKA

1. Skane - Lund:
Nejjižnější oblast o rozloze 10 983 km2 s 1 091 438 obyv. (největší hustota obyv. ve Švédsku 99/km2), zahrnující správní kraje Malmöhus a větší část Kristianstads. Do r. 1658 patřila Dánsku. Nazývá se též obilnicí Švédska. Nížinná oblast, nejvyšší bod Söderasen (210 m). Na 250 km pláží ke koupání, záp. a vých. pobřeží spojuje turistická stezka Skaneleden. Národní park Dalby Söderskog u Lundu a Stenshuvud na vých. pobřeží u Simrishamnu. Nejstarším je univerzitní město Lund, do švédské historie se však zapsala i další města, jako Malm a Helsingborg. Velké bohatství kulturních památek - na 200 zámků, panských dvorců i dalších historických památek, jako Torups slott, Glimmingehus, Bosjökloster. Vynikající kuchyni nabízí mj. 23 zájezdních hostinců (Gästgivaregarden) z minulých století.
2. Blekinge - Karlskrona:
Jihovýchodní oblast totožná se správním krajem o rozloze 2 941 km2 se 149 000 obyv. Nazývaná zahradou Švédska díky kráse zdejší krajiny, četným zálivům, pobřeží d bezpočetnými ostrovy a ostrůvky, množstvím pláží, přírodní rezervací Eriksbergs Naturvardsomrade s největším počtem druhů zvěře severní Evropy. Oblíbeným cílem turistů je nejdůležitější švédský přístav Karlskrona. Celou oblast umožní poznat 220 km dlouhá turistická stezka Blekingeleden.
3. Smaland- Jönköping:
S 29 330 km2 třetí nejrozsáhlejší oblast Švédska, 717 286 obyv. Krajina pozoruhodná hustými lesy a skalinami, téměř šesti tisíci jezery, četnými kopci i údolími, desetitisíci ostrůvky podél 260 km dlouhého pobřeží. V sev,. cípu zálivu Kalmarsund se na ostrově Bla Jungfrun nachází národní park, další - Norra Kvill – leží u Vimmerby, rodiště spisovatelky Astrid Lindgrenové, třetí největší je u Värnamo (Store Mosse). Kromě toho tu je 35 přírodních rezervací a na 1400 jezer. Světoznámé je i zdejší umění sklářů šestnácti skláren mezi městy Växjö a Kalmar, městem proslaveným svým zámkem i nejdelším 6 072 m dlouhým švédským mostem spojujícím pevninu s ostrovem Öland.
4. Öland - Borgholm
5. Halland- Halmstad:
Oblast v jz. části Švédska, při Kattegattu, o rozloze 4786 km2, s 269 454 obyv. Zahrnuje části území čtyř správních krajů (Göteborgs, Bohus, Hallands a Kristianstads 1.). Pět letovisek (Halmstad, Laholm, Falkenberg, Varberg, Kungsbacka) sehrálo důležitou roli ve švédsko-dánské historii – středověké památky s charakteristickými znaky velmocenského postavení. Nížinná krajina (nejvyšší bod Hallandsas, 226 m) se čtyřmi řekami, patřícími k nejčistším v Evropě (Lagan, Nissan, Ätran, Viskan), vyhledávanými sportovními rybáři. Pobřeží s kilometry písečných pláží. Různorodou zdejší přírodu umožňují poznat cyklistické stezky Ginstleden, Cykelsparet a Hylteslingan, stejně jako turistická stezka Hallandsleden. Nejvyšší počet přírodních rezervací (77) ve Švédsku. Častým cílem turistů je druhé největší švédské město Göteborg.
6. Bohuslän - Uddevalla:
Oblast na záp. pobřeží Švédska, sousedící svým sev . okrajem s Norskem, o rozloze 4 473 km2 a s 257 000 obyv., zahrnující části správních krajů Göteborgs, Bohus a Älvsborgs 1. Převládají tu mořem vyleštěné skalní útesy, šéry, ale i místa vybízející ke koupání nebo k výletům lodí podél romantického pobřeží. Směrem do vnitrozemí úrodná krajina promíšená lesy. Idylické rybářské obce při pobřeží, u Hunnebostrand je Nordens Ark se severskou zvěří chráněnou před vyhynutím. Dřevěná zástavba typická pro záp. pobřeží je i charakteristickým znakem měst patřících dříve Norsku, jako Kungälv a Marstrand, jimž dominují pevnosti Bohus fästning, resp. Carlstens fästning. Řada prehistorických míst s pohřebišti a s kresbami vyrytými do skal.
7. Västergötland - Skövde:
Rozlohou největší oblast v jz. části Švédska (16 675 km2, s 1 158 866 obyv.) leží sv. od Göteborgu mezi dvěma největšími švédskými jezery Vänern a Vättern. Doširoka otevřená krajina, nejúrodnější v blízkosti obou jezer, písečné pláže a zaoblené skály vystupující pozvolna z jezera Vänern, stovky menších jezer na J lákají ke koupání, slunění či k rybolovu. Jedním z nejstarších cílů turistů je náhorní rovina Kinnekulle (306 m). Kraj bohatý na kulturní památky, starobylá města (Skara, Mariestad, Lidköping), zámky (Läckö, Börstops slott), panská sídla z minulých století, idylická městečka (Hjo). Centrum textilního průmyslu (Boras). Poblíž Skary směrem ke Skövde je velký zábavní park Sommarland s originálně uspořádanou zoo (safari na lodi). Vyhledávané jsou výlety lodí po Götakanálu a od zámku Läckö.
8. Östergötland- Linköping:
Oblast o rozloze 9 979 km2, s 408 300 obyv., část stejnojmenného správního kraje. Ohraničena na Z jezerem Vättern, na S jezerem Tisnarem, na V Baltským mořem, na J jezery Sommen a Asunden. Zde se psala historie Severu od prvního osídlení zhruba před sedmi tisíci lety, odtud pocházejí Folkungarna, významné osobnosti středověkého rodu, i Birger Jarl, proslulý zákonodárce, vladař a zakladatel Stockholmu.Ve Vadsteně položila sv. Brigitta základy duchovnímu centru Skandinávie. Dnes je to oblast moderního zemědělství, využívajícího úrodnou půdu zejména podél Götakanálu, a vysoce rozvinutého průmyslu. Středisky jsou Norrköping s největší zoologickou zahradou Evropy Kolmardens Djupark, Linköping se starou čtvrtí Gamla Linköping. Turisty vyhledávané je tzv. Bla kusten (Modré pobřeží), “ráj šér” na vých. pobřeží s řadou idylických městeček, jako je např. Valdemarsvik.
9. Gotland - Visby
10. Dalsland - Amal:
Nejmenší oblast u jz. cípu jezera Vänern (3 708 km2 a 56 000 obyv.) Od jezera Vänern k norské hranici na Z je to pouze 70 km, vzdušná vzdálenost od kraje Värmland na S k Bohuslän na J měří 100 km. Kraj nejbohatší na jezera (11 % veškerého území). Dalslandskanal vytváří ideální podmínky pro milovníky vodních sportů i turistiky. Turistickou atrakcí je akvadukt u Haverudu s křižovatkou cest. Dalslandsleden a Sverigeleden – značené cesty pro turisty a cyklisty. Kraj, kde se střetává úrodná rovina s lesy a kopci, oblíbený i díky přívětivosti a pohostinnosti zdejších obyvatel.
11. Södermanland - Nyköping:
Oblast středního Švédska o rozloze 8 389 km2, s 1 024 000 obyv., mezi jezery Hjälmaren, Mälaren, Baltským mořem (60 km dlouhé pobřeží vroubí na 2 800 ostrůvků) a na J částečně zálivem Braviken. Kromě stejnojmenného správního kraje zahrnuje ještě část Stockholms, Västmanland a Östergötlands 1. Průmyslovými centry jsou především Södertälje a Eskilstuna, která spolu se Strängnäs patří k nejstarším městům, důležitou roli ve švédské historii sehrál Nyköping se zámkem Nyköpingshus. Nejznámějším zámkem v této oblasti je ovšem Gripsholm u jezera Mälaren. Krajina již. od jezera je oblastí panských dvorů, nejpozoruhodnějším je Julita gard. Národopisnými slavnostmi a folklórem se proslavil Flen a Vingaker. Z rybářských přístavů je nejznámější Oxelösund, každoroční místo srazu jachtařů. Rekreační oblast s výbornými možnostmi ke koupání a přírodní rezervace s unikátní florou a faunou .
12. Uppland - Uppsala:
Oblast sev. od jezera Mälaren, sahající až po řeku Dalälven a na V k Baltskému moři, o rozloze 12 674 km2, s 1 227 400 obyv. Zahrnuje správní kraj Uppsala 1., část Stockholms a Västmanlands 1. Označována za jádro staré říše Svea. O jejím významu svědčí četné zámky, dvorce, kostely. U Mora stenar (jv. od Uppsaly) se ve středověku konala volba a korunovace švédských králů. V Uppsale se nachází nejstarší univerzita země, světový význam má barokní muzeum v zámku Skoklosters slott, již. od Uppsaly. Na S jsou Dannemora gruva, Österbybruk a Lövstabruk, dokumentující těžbu rudy a výrobu železa v minulých stoletích i vývoj zdejšího průmyslu. Vyhledávanou rekreační oblastí je Roslagen na mořském pobřeží, mezi městy s nejlépe zachovanou dřevěnou zástavbou z 19. stol. – Öregrundem a Östhammarem na S od Norrtälje na J. Odtud jízda lodí do Vaxholmu, umožňuje se seznámit se zdejší oblastí šér.
13. Västmanland - Västeras:
Oblast rozprostírající se od jezer Mälaren a Hjälmaren až po Bergslagen na sz., o rozloze 8 363 km2 a s 290 000 obyv. S výjimkou již. a jv. části je převážně zalesněná a kopcovitá, se zemědělskou půdou v údolí řek. V Bergslagenu se dříve těžila a zpracovávala železná ruda, což připomíná řada zachovalých hutí dodávajících krajině charakteristický ráz. Dobýval se tu i ušlechtilý kov. Dolem na stříbro se proslavilo městečko Sala. Dřívější velmocenské panství Švédska připomínají přepychové zámky především u jezera Mälaren (Tidö, Strömsholm, Ängsö a další). Ráz kraje určuje i 19 přírodních rezervací a kanály, z nichž nejstarší je Hjälmarkekanal, významný byl i Strömsholmskanal, obstarávající dopravu železa a rudy z dolů a hutí do přístavů jezera Mälaren. K nejstarším městům se starobylým městským jádrem a řadou historických památek patří Arboga a Nora. Nacházejí se i ve Västerasu, administrativním, obchodním a průmyslovém centru této oblasti.
14. Närke - Örebro:
Oblast mezi jezery Vättern, Skagern a Hjälmaren, o rozloze 4 126 km2, se 180 000 obyv., zahrnuje i část správních krajů Västmanlands a Örebro 1. Úrodná rovina se zalesněnými hřebeny, krajina přitažlivá pro turisty a milovníky sportovního rybolovu i vodních sportů. Obchodním i průmyslovým centrem a křižovatkou dálniční sítě je Örebro s impozantním zámkem Gustava Vasy. Do oblasti spadají dva národní parky Garphyttan záp. od Örebra a jjz. mezi jezery Unden a Vättern, Tiveden o rozloze 1 350 ha. Přírodní rezervace Oset při ústí řeky Svartan do jezera Hjämaren, 3 km vých. od zámku Gustava Vasy. 21 koupališť ve volné přírodě.
15. Dalarma - Falun:
Oblast o rozloze 29 086 km2, s 291 000 obyv., zahrnující správní kraj Kopparbergs 1.a část Gävleborgs 1., leží takřka ve středu Švédska. Na J je kopcovitá krajina s hlubokými lesy, jezery a údolími, sz. část patří k nejnavštěvovanějším díky třem horským pohořím Langfjället, Städjan-Nipfjället a Fulufjället. Národní park Töfsingdalen, 10 km od norských hranic, připomíná dřívější pobyt Laponců, jejich tábořiště je restaurováno. (Další národní park Hamra 40 km jv. od Sveg je oblast pralesa s borovicemi ze 17. stol.). Städjan-Nipfjället má v rozsáhlé rezervaci řadu turistických a lyžařských stezek, k nejoblíbenějším patří Nipfjället runt. Vrchol Städjan (1 131 m), připomínající sopku, dominuje krajině. Charakteristickým znakem Fulufjället jsou příkré svahy, náhle přecházející téměř v rovinu. Zvyky a obyčeje, typické pro tuto oblast, se zachovaly zejména v okolí jezera Siljan. Zde dominuje lidová kultura, nosí se pestrobarevné kroje, koná se festival Hudba na Siljan. Zatímco Mora, Leksand, Rättvik a Orsa jsou vyhledávanými místy v létě, v zimě jsou cílem turistů i lyžařů Älvdalen, Idre a Sälen, kde mj. startuje populární lyžařský závod Vasův běh. (Vasaloppet).
16. Gästgrikland - Gävle:
Oblast u Botnického zálivu na S od řeky Dalälven, o rozloze 4 181 km2, se 142 000 obyv., zahrnující části Gävleborgs 1. Kopcovitý, hustě zalesněný kraj s Jungfrukusten, tj. Panenským pobřežím. Země je tu částečně skalnatá, s místy, kde se daří zemědělství, s písečnými plážemi a zálivy i typickými rybářskými osadami . Městem obchodu, kultury i sportu je Gävle, záp. od tohoto centra je “říše železa”. V Högbo se lze seznámit se starou hutí, navštívit pozoruhodné muzeum textilu i rekreační středisko. V Sandvikenu, Forsbacka, Hoforsu se vyrábí ocel nejmodernějšími metodami. Pravidelné výstavy dokumentují rozdílnost dřívějších i současných metod. K poznání oblasti přispívá turistická, 270 km dlouhá, stezka Gästrikeleden (z Gävle přes Ockelbo a Hofors do Gysinge).
17. Värmland - Karlstad:
Oblast při norské hranici sev. od jezera Vänern, o rozloze 18 201 km2, s 329 000 obyv., zahrnuje správní kraj Värmland, část Skaraborgs 1.a Örebro 1. Bohatá na lesy, jezera, řeky, z nichž Klarävlen (k turistickým atrakcím patří plavba po voru) vytváří spolu s Göta älv, odvádějící vodu z jezera Vänern, největší vodní systém (délka 720 km). Na S je divoká příroda, žijí zde medvědi, vlci a na šedesát tisíc sobů. S divokou zvěří je možné se setkat v chráněné přírodní oblasti Glaskogen. Mariebergsskogen je zoo se zábavním parkem, Rottnerosparken parkem květin a soch. Longban – jedno z nejbohatších nalezišť nerostů na světě.
18. Hälsingland - Bollnäs:
Oblast u Botnického zálivu, sev. od Gästrikland, o rozloze 14 264 km2, se 142 000 obyv., zahrnující části Gävleborgs 1.a Jämtlands1. Podobný charakter krajiny jako v Gästriklandu určuje jednak pobřeží Jungfrukusten,pokračující až k Sörfjärden, desítky jezer v hustě zalesněné kopcovité krajině u řeky Ljusnan (430 km) a Voxnan s roklemi, se strmými svahy i břehy, a se stále se rozšiřujícími údolími, využitými pro zemědělství. Nejzajímavější a nejdelší turistická stezka Hälsingeleden (vede z Norrlandesporten/Kilaforsu přes Bollnäs do Los) je 155 km dlouhá. Zemědělská oblast kolem jezer Dellensjöarna. Centrem uměleckých řemesel Järvsö. Oblast pečující o zachování lidových tanců, hudby a slavností, které se konají převážně v létě, nejznámější je Hälsingehambon. Řada rekreačních zařízení, nejvyhledávanější Norrlandsportens fritidsomrade (u Kilaforsu), Hassela sportcenter (sz. od Bergsjö) a zařízení na poloostrově Hornslandet.
19. Jämtland - Östersund:
Oblast sev. od Härjedalen, při norské hranici, o rozloze 38 039 km2, se 119 018 obyv. Součást správního kraje stejného jména , který kromě Härjedalen zahrnuje administrativně ještě část Hälsingland a Angermanland. Jedna z nejdůležitějších turistických oblastí s více než půl milionem návštěvníků ročně, velká jako Nizozemí nebo Belgie, s vlastní historií, tradicemi a kulturou. Vysočina s nejvyššími horskými vrcholy Sylarna (1 762 m), Snasahögarna (1 463 m), Bunnerfjällen (1 554 m),…Některé hory jsou mimo horské hřebeny, nejvyšší z nich je Areskutan (1 420 m). Specifický charakter dodávají oblasti husté lesy, řeky a desítky jezer, z nichž největší je Storsjön (456 km2), dále Kallsjön (155 km2),…Nachází se tu 33 přírodních rezervací , z nichž největší jsou Hotagen (113 000 ha) a Valadalen (117 500 ha). Bohatá flora (24 druhů orchidejí z 25 rostoucích ve Švédsku) a fauna. V horských oblastech Offerdal, Hotagen a Frostviken a ve vých. části Jämtlandu žije mj. na 300 medvědů, tj. jedna polovina z celého Švédska, losi a bobři. Shromaždiště Laponců v Ankerede s kaplí a městečkem s laponskými chýšemi. Jämtland zabezpečuje prostřednictvím 31 elektráren jednu šestinu el. Energie. Proslavená jsou lyžařská střediska Are a Östersund. Oběma prochází E 75 významná pro turistiku, spojující Švédsko s Norskem, se “vstupní branou” Storlien.
20. Härjedalen - Sveg:
Nejřidčeji osídlená oblast (rozloha 11 954 km2, 11 300 obyv.), součást správního kraje Jämtlands 1. Zalesněná, kopcovitá, horská krajina, nejvyšší u norské hranice (Helagsfjället, 1796 m – nejvyšší vrchol již. od polárního kruhu, Skarsfjället, 1593 m). Uprostřed Härjedalen leží Sanfjället, odevšad viditelný horský masiv podobný pyramidě s pět vrcholky, z nichž nejvyšší je Högfjället (1277 m). Je obklopen kopcovitou krajinou s jehličnatými lesy, v nižších polohách břízy. V r. 1909 tu byl založen národní park, po rozšíření v r. 1988 se rozprostírá na ploše 10 440 ha. Cílem bylo mj. zachovat pozůstatky pralesa, smrky až 250 let staré. Volně se tu pohybují medvědi, jejichž počet se stále zvyšuje. K dispozici jsou zařízení pro odpočinek a ohniště, možnost parkovat u Nyvallen, Nysätern a valmen. Příjezd po silnici 84, odbočka v Hede. Rybolov je povolen pouze ve vých. části parku Valmen. Oblíbeným cílem turistů jsou dále údolí řek Tännan a Ljusnan, ve Funäsdalen park a Näsvallmuséet, středisko zimních sportů v Tänndalens fjällgard. Silnice z Funäsdalen park do Ljungdalen přes Flatruet, ve výši 975 m, pěkný výhled od kraje , místo, kde se před příchodem léta třídí sobi. Härjedalen je jediná oblast bez města, až do r. 1645 patřila Norsku, což je patrné na dialektu.
21. Medelpad - Sundsvall:
Oblast, patřící svou rozlohou (7 058 km2) a počtem obyvatel (125 800) k těm menším, je součástí správního kraje Västernorrlands 1.a tvoří ji tři okresy – Sundsvall, Timra a Ange. Leží uprostřed země, Flataklocken je geografický střed Švédska. Charakteristické jsou kopce (nejvyšší Myckelmyrberget 578 m) a dvě hluboká údolí kterými protékají řeky Ljungan (350 km) a Indalsälven (420 km). Na východě je údolí Ljungan )široké a lehce přístupné), na Z převládá divoká příroda. Indalsälven, se stále se měnící scenérií, tvoří při ústí do moře největší švédskou deltu. Stavreviken patří k nejlepším rybářským oblastem. Největší město sev. části Švédska Sundsvall mávelmi dobré letecké, vodní, vlakové spojení na křižovatce E 4 E 75.
22. Angermanland - Örnsköldsvik:
Oblast o rozloze 19 800 km2, se 154 000 obyv., u Botnického zálivu, zahrnuje část správních krajů Jämtlands, Västerbottens a Västernorrlands 1. Velice členité, vysoko položené, kopcovité pobřeží se strmými svahy Höga kusten od ústí řeky Angermanälven (450 km) až po Skagsudde u Örnsköldsviku. Mezi E 4 a mořem 25 km jz. od Örnsköldsviku je Skuleskogen, národní park s pralesem a 30 km dlouhou turistickou stezkou Höga kustleden. Již. přírodní rezervace Mjältön (nejvyšší švédský ostrov – 236 m). Přírodní rezervace s červenými žulovými skalami je na poloostrově Norrfällsviken, další rezervace sv. odtud na ostrově Ulvön. Jv. od Bönhamnu je nejvýše položený švédský maják Högbonden. Krása pobřeží inspiruje po desítky let tvorbu umělců a uměleckých řemeslníků. Vyhledávaným cílem turistů je Slattdalsskrevan, 40 m hluboká a 200 m dlouhá skalní trhlina. Mohutné údolí Adalen, vytvořené řekami Angermanälven a Faxälven, je rájem vodáků a sportovních rybářů. Největším městem při Höga Kusten je centrum dřevařského a strojního průmyslu Örnsköldsvik, adminastrativním a správním střediskem se stavitelskými památkami Härnösand.
23. Västerbotten - Umea:
Oblast o rozloze 15 093 km2, s 197 000 obyv., součást stejnojmenného, podstatně rozlehlejšího správního kraje (rozprostírá se od Botnického zálivu až po horské masivy na norské hranici). Västerbotten leží podél Botnického zálivu, na 50 – 100 km široké pásmo členitého pobřeží navazuje podstatně výše položená zalesněná krajina, bohatá na jezera i vodní toky. Blíže poznat tuto oblast umožňují především čtyři trasy vedoucí z města Umea, centra oblasti i správního kraje. Za nejatraktivnější se označuje Vindelälvsvägen, sledující tok řeky a procházející nejhezčí krajinou (z Ammarrnäsu, ze středu přírodní rezervace Vindelfjällens naturreservat, je možná plavba po gumových člunech do Vännesby). Silvervägen prochází z jedné čtvrtiny touto oblastí, poté protíná sousední Norrbotten. Po Bla vägen (E 79 – Modrá cesta) se lze dostat až k Atlantickému oceánu, Cesta sedmi řek (Vägen sju älvar) prochází napříč Västerbottenem a již. Laponskem.
24. Lappland - Kiruna:
Oblast o rozloze 109 702 km2, se 113 000 obyv. rozdělená na správní kraje Västerbottens a Norrbottens 1., s pozoruhodnou laponskou kulturou. Nabízí řadu turistických a lyžařských středisek, neomezené možnosti putování po horách. Díky Královské cestě (Kungesleden), začínající v Grövelsjön v Dalarna a končící v Abisko, je nejvyšší švédský horský masiv přístupný i pro turisty - začátečníky. Horské stanice Kebnekaise (2111 m, horský hotel v nejvyšší nadmořské výšce ve Švédsku), Abisko, Björkliden a Riksgränsen nabízejí speciální tematické týdny, kdy je možné se věnovat horolezectví, zúčastnit se kursů o horské fauně a flóře nebo lyžovat. Cesta Nordkalottenvägen (98, vede z Töre na E 4) otevřela horský svět i pro motoristy. Od hraničního přechodu Riksgränsen je to autem 45 min k Atlantskému oceánu (Narvik). Oblast s několika národními parky : Abisko (v květnu a červnu nejméně dešťových srážek z celého Švédska), Muddus, Peljekaise, Vadvetjakka a Padjelanta patří k nejnavštěvovanějším.
25. Norrbotten - Lulea:
Oblast o rozloze 26 672 km2, se 200 100 obyv., součást stejnojmenného, takřka čtyřikrát většího správního kraje, zahrnujícího ze značné části i Laponsko. Oblast sev. cípu Botnického zálivu, kterou na V ohraničují řeky Torne älv a Muonio älv, vytvářející přírodní hranici s Finskem. Oblast tvoří pobřeží se skalnatými ostrůvky, s řadou pláží (“švédská Riviéra” s nejdelším slunečním zářením). Od měst na pobřeží Botnického zálivu vedou silnice údolími řek, vroubené lesy na strmých svazích s nedotknutou přírodou a bohatou faunou. Od jezer míří cesty do laponských velehor s řadou možností rekreačních aktivit jak v letním, tak i zimním období . Arjeplog je jednou ze zastávek na Stříbrné cestě (Silvervägen), tudy prochází i Via Lappia, 1 800 km dlouhá cesta, spojující Göteborg a Karesuando u švédsko-finských hranic. Pozoruhodné zážitky připraví i Midnattsolvägen (Cesta půlnočního slunce) z Pitea přes Jokkmokk, Kirunu do Karesuanda.
26. Samostatná města: Stockoholm, Göteborg, Malmö

ZAJÍMAVOSTI

Zvědaví sousedé si ve Švédsku přijdou na své. Každoročním vrcholem vykrmování "královské švédské závisti" je vydání daňového kalendáře. Z něho se lze dovědět - provincii od provincie - o majetku a příjmech všech výdělečně činných občanů. Ve Švédsku jsou v zásadě všechna úřední sdělení - s výjimkou předchozích trestů a nemocí - přístupná všem, to platí také pro daňové výměry finančního úřadu. Kromě toho státní správa smí shromažďovat o každém člověku přístupné údaje (i podklady od lékařů a bank). Výhodou tohoto volného disponování údaji je průhlednost správy. Občané mohou prověřovat věci veřejné, státní správa je díky spolehlivé výměně údajů mezi úřady o každém jednotlivci skvěle informována. Je to snad pro někoho hrozná představa? Německý spisovatel Hans Magnus Enzensberger přičítá tento nekritický vztah Švédů ke státnímu mechanizmu tomu, že zůstali v dějinách ušetřeni jednoho deprimujícího zážitku: Na rozdíl od mnoha jiných nemuseli nikdy přihlížet, jak jejich policie nebo vojsko pořádá hon na spoluobčany. "Švédský model" ve zkušebně Dva jak sociálně, tak i politicky důležité pojmy ve švédštině jsou omsorg a trygghet. "Péče" státu a "pocit bezpečí" jeho občana se vzájemně podmiňují a staly se základem blahobytného švédského státu. Per Albin Hansson (1885 - 1946) chtěl jako předseda sociálně demokratické strany a předseda vlády (1932 - 1946) přeměnit Švédsko v "pečovatelský dům pro všechny" (folkhemmet) a chtěl v něm prostřednictvím státní péče nabídnout všem občanům pocit bezpečí. "Švédský model" byl skutečně realizován až po druhé světové válce a po dlouhou dobu na něj v mnoha zemích pohlíželi jako na synonymum plné zaměstnanosti, sociálního smíru, vyrovnání příjmů, rovnosti šancí, velmi pokrokového rovnoprávného postavení žen a rozsáhlých státních aktivit ve prospěch jednotlivce při současném vysokém zdanění. O tomto modelu se dokonce diskutovalo jako o "střední cestě mezi socializmem a kapitalizmem". Tento systém se osvědčoval až do poloviny 80.let, pak se stále více obnažovaly jeho slabiny: Hýčkaní obyvatelé švédského "pečovatelského domu" se nespokojovali s určitým množstvím majetku a určitým stupněm bezpečí, nýbrž očekávali stále kvalitnější služby státu, a tak státní správa svou péči - především v oblasti vzdělávání a zdravotnictví - stále více rozšiřovala. Odpovídajícím způsobem rostla potřeba finančních prostředků ve veřejném sektoru. Model blahobytného státu pak vůbec nepočítal s recesí, která přišla v polovině 80.let. Klesající příjmy z daní přivedly vládu před alternativu: buď omezí svou péči, nebo zvýší daně. Jelikož daňové zatížení nepřipouštělo další zvyšování, zůstala vládě jediná možnost - odbourávat sociální vymoženosti. Dnes tedy Švédsko nabízí již méně péče a méně pocitu bezpečí, ale nahrazuje je větší svobodou rozhodování. Nejbližší léta ukážou, zda to občanům bude vyhovovat, nebo zda zatouží po návratu po "pečovatelského domu".
"Švédský model" ve zkušebně
Dva jak sociálně, tak i politicky důležité pojmy ve švédštině jsou omsorg a trygghet. "Péče" státu a "pocit bezpečí" jeho občana se vzájemně podmiňují a staly se základem blahobytného švédského státu. Per Albin Hansson (1885 - 1946) chtěl jako předseda sociálně demokratické strany a předseda vlády (1932 - 1946) přeměnit Švédsko v "pečovatelský dům pro všechny" (folkhemmet) a chtěl v něm prostřednictvím státní péče nabídnout všem občanům pocit bezpečí. "Švédský model" byl skutečně realizován až po druhé světové válce a po dlouhou dobu na něj v mnoha zemích pohlíželi jako na synonymum plné zaměstnanosti, sociálního smíru, vyrovnání příjmů, rovnosti šancí, velmi pokrokového rovnoprávného postavení žen a rozsáhlých státních aktivit ve prospěch jednotlivce při současném vysokém zdanění. O tomto modelu se dokonce diskutovalo jako o "střední cestě mezi socializmem a kapitalizmem". Tento systém se osvědčoval až do poloviny 80.let, pak se stále více obnažovaly jeho slabiny: Hýčkaní obyvatelé švédského "pečovatelského domu" se nespokojovali s určitým množstvím majetku a určitým stupněm bezpečí, nýbrž očekávali stále kvalitnější služby státu, a tak státní správa svou péči - především v oblasti vzdělávání a zdravotnictví - stále více rozšiřovala. Odpovídajícím způsobem rostla potřeba finančních prostředků ve veřejném sektoru. Model blahobytného státu pak vůbec nepočítal s recesí, která přišla v polovině 80.let. Klesající příjmy z daní přivedly vládu před alternativu: buď omezí svou péči, nebo zvýší daně. Jelikož daňové zatížení nepřipouštělo další zvyšování, zůstala vládě jediná možnost - odbourávat sociální vymoženosti. Dnes tedy Švédsko nabízí již méně péče a méně pocitu bezpečí, ale nahrazuje je větší svobodou rozhodování. Nejbližší léta ukážou, zda to občanům bude vyhovovat, nebo zda zatouží po návratu po "pečovatelského domu"

Slavné osobnosti

Švédský astronom a fyzik. Narodil se 27. 11. 1701 v Uppsale, starobylém univerzitním městě, kde působil jako profesor astronomie po cely život s výjimkou cest po Německu, Itálii a Francii roku 1732. V Uppsale také zemřel 25. 4. 1744. Z Celsiova vědeckého odkazu, ze všech jeho objevů a návrhů uveřejněných především v Pojednání stockholmské akademie, zůstalo jeho jméno spojeno s teploměrnou stupnicí, rozdělenou od bodu tání ledu k bodu varu vody (za normálních atmosférických podmínek) na sto dílů, označovaných 0C. Pro počítání v decimální soustavě je to pohodlní, i když nijak přesnější než měření v tzv. centigradové Celsiově stupnici či podle Réamura (bod varu 80 0R) nebo podle v anglosaských zemích obvyklé stupnice Fahrenheitovy, kde teplotě tání ledu přísluší hodnota 32 0F a teplotě varu vody 212 0F. V moderní fyzice se dnes udává tzv. absolutní teplota v Kelvinových stupních (0K); absolutní teplotní stupnice počíná absolutní nulou, tání ledu přísluší hodnota 273,15 0K, bodu varu vody pak 373,15 0K. Kromě toho byl původní Celsiův návrh stupnice "otočen" botanikem Linném do dnešní podoby. (Celsius původně teplotu varu vody označil 0 a tání ledu 100.) Ve své práci vycházel z výsledků slavného anglického fyzika Roberta Boylea, jenž roku 1664 zvolil teplotu tání ledu za základní bod pro měření teploty. Stálost a neměnnost teploty tání ledu za jinak stejných podmínek poznali již členové učené společnosti, založené ve Florencii Ferdinandem Toskánským a nazvané Pokusná akademie. Podmínku stálého a neměnného tlaku vzduchu přidal k těmto výzkumům holandský badatel Christian Huygens roku 1665, jenž také doporučil


Podrobnosti

Počet slov: 8534
Datum přidání: 28. únor 2008
Přečteno: 4 661×

Akce

Vytisknout Vytisknout referát
Stáhnout Stáhnout referát ve formátu .rtf

Hodnocení referátu Švédské království

Hodnoceno: 8×

Podobné studijní materiály

Celý svět referát (Zeměpis)
Evropa referát (Zeměpis)
Státy střední Ameriky, Karibské státy referát (Zeměpis)
Švédsko referát (Zeměpis)
Švédsko referát (Zeměpis)

Komentáře k referátu Švédské království