Biosféra
Biosféra je živý obal země. Tvoří ho rostliny, živočichové a mikroorganismy. Zabírá část atmosféry, hydrosféry a zemské kůry.
Biosféru jako součást krajinné sféry zkoumá biogeografie. Orientuje je na dvě odlišné krajinné složky: rostlinstvo (tvoří 90% biosféry) a živočišstvo.
Jednotlivé krajinné složky různým způsobem působí na živé organizmy jako ekologičtí činitelé (voda, světlo, teplo, půda, reliéf). Velmi důležitým ekologickým činitelem v biosféře je voda – část rostlinstva může žít jen ve vodě – jsou to vodní organizmy (mořské a sladkovodní).
Podle nároků na vodu jsou rostliny vlhkomilné – hygrofyty, suchomilné – xerofyty a sukulenty.
Podle nároků na teplo a světlo jsou rostliny teplomilné, chladnomilné, světlomilné a stínomilné.
Podle nároků na půdu jsou hygrofyty (vyžadují vlhké půdy), nitrofilné (jsou náročné na dusík), kalcifilné ( jsou náročné na vápník), acidofilné (vyžadují kyselé půdy) a halofyty (vyžadují zasolené půdy).
Rostliny a živočichové se sdružují a vytváří společenstvo rostlin – fytocenózu a společenstvo živočichů – zoocenózu. Zákonitý soubor rostlin a živočichů, v kterém platí vlastní pravidla vzájemného soužití, se nazývá – biocenóza.
V rovníkové oblasti se vytvořilo pásmo deštných pralesů s nejbohatší vegetací na Zemi. Lesy jsou bujné, husté vysoké 50 – 60 m, stromy tvoří 4 – 5 poschodí. Rozšířené jsou v povodí Amazonky a Konga. Směrem od rovníku se snižuje výška stromů, lesy jsou řidší, přechází do tropických savan, kde převládají travnaté a křovité porosty. Trávy dosahují výšku 2 – 3 m. Savany jsou nejvíc rozšířené v Africe a Jižní Americe. Směrem od rovníku k pólu ubývá srážek i rostlinstva a savany přechází do pásma tropických a subtropických polopouští s chudobným teplomilným rostlinstvem. V blízkosti obratníků nastupují pouště , které jsou skoro bez rostlinstva. Toto pásmo je typické především pro severní Afriku ( poušť Sahara) a jihozápadní Asii (Poušť Rub Al Chálí). V oblasti okolo Středozemního moře se vytvořilo pásmo středomořského rostlinstva s řídkými vždyzelenými porosty. V jihovýchodní Asii se vytvořilo subtropické pásmo monzunových lesů s velmi bohatou vegetací – monzunové pralesy. Směrem do vyšších geografických šířek následuje pásmo stepí s množstvím druhů nízkých trav a cibulovitých rostlin. Místy přechází stepi až do polopoušti a poušti mírného pásma (střední Asie). S přibýváním srážek směrem do mírného pásma následuje pásmo listnatých a smíšených lesů . Nejvíc rozšířené jsou v Evropě. Pásmo jehličnatých lesů (tajga) je typické pro Asii (Sibiř) – táhne se rovnoběžkovým směrem od Skandinávie až po Tichý oceán – a Severní Ameriku (Kanada). Pásmo tunder je rozšířené jen na severní polokouli na okrajích Eurasie a Severní Ameriky. Jsou tu nejdrsnější podmínky pro vývoj rostlinstva. Za polární hranicí lesa, kde nízké stromy přechází do křovitých forem – křovitá tundra – nastupují bylinné a mechovo – lišejníkové porosty – bylinná tundra. V oblasti pólů se rozprostírají polární pustiny.
Vertikální členění biosféry:
Nejvýraznější nákres rozdělení rostlinného krytu v pohořích je výrazná vertikální stupňovitost, která závisí na náhlých teplotních a vlhkostních změnách s rostoucí nadmořskou výškou. V různých oblastech na Zemi je různé uspořádání vegetace. Závisí od rozšíření dřevin a od geografických podmínek. Vertikální uspořádaní rostlinstva je možno vyjádřit všeobecným schématem:
1. Nelesná zóna (savany, pouště, stepi v suchých oblastech)
2. Zóna lesa 4
3. Zóna křovitých porostů
4. Zóna vysokohorských bylinných formací
5. Zóna věčného sněhu a ledu
V našich pohořích rozlišujeme tyto vegetační stupně: dubový (do 550m), bukový (do 1250 až 1300 m), smrkový (po horní hranici lesa), kosodřevinný (nad hranicí lesa), nad ním stupeň alpinské bylinné vegetace.
Čerpáno z :
www.sweb.cz/biosféra2
www.referáty.cz
Kolektiv: Abc přírody-Svět v otázkách a odpovědích. Praha, Reader’s Digest Výběr 1997
Svojka, V. a kol: Svět poznání v kostce. Praha, Ekolist 2001
Developed by?: Michal Hájek ME1C Hajek-home@email.cz
For biologi in ISŠ-COP Olomoucká 61
Nacházíte se zde: Referáty › Přírodní vědy › Biologie referáty › Biosféra
Podrobnosti
Počet slov: 576Datum přidání: 12. 01. 2008
Přečteno: 1982×
Ohodnoťte referát Biosféra
Podobné referáty
Dřeviny Krkonoš referát (Biologie)Karlovarský kraj referát (Zeměpis)
Kavkaz referát (Zeměpis)
Krkonošský národní park referát (Zeměpis)
Šumava referát (Zeměpis)

Přidat referát
Vytisknout referát
Stáhnout referát ve formátu .rtf