Přidat referát18. století v Čechách – osvícenské reformy a jejich vliv na ČNR
Vytisknout referát
Stáhnout referát ve formátu .rtfOsvícenství – po roce 1650 začíná velký rozvoj vědy – 1650-1750 = velké století rozvoje věd a umění. Předmětem zájmu věd se stávají oblasti lidské činnosti, začíná se uznávat praktická užitečnost vědy. Vědci se sdružují do učených společností – Královská společnost v Londýně, Královská akademie v Paříži, Akademie v Rusku v Petrohradě. Isaac Newton – zákony všeobecné gravitace, mechanický model světa – říkal, že svět funguje jako nějaký stroj, neodmítal Boha, platilo to až do Einsteinovy teorie relativity. John Locke – filosof, říká, že vláda nepochází od Boha, tím pádem panovník nemá nárok na absolutní moc nad svými poddanými. Říká, že to, že je někdo panovníkem, je dohoda lidí a panovník má lidu zajišťovat rovnost a blahobyt. Největší odezvu našly tyto názory ve Francii v 2. Polovině 18. Století, kdy vzniká osvícenství. Stalo se hlavní zbraní proti absolutismu. Osvícenci využívali moderních představ o světě proti starému náboženskému výkladu, proti církvi, rozvíjí se zednářství – tajné organizace, které bojovaly proti církvi za svobodu lidu, patřili sem i příslušníci některých dynastií. Racionalismus – víra v rozum, ve schopnosti člověka. Chtěli připravit „věk rozumu“=chtěli vytvořit společnost, kde bude vládnout rozum a pokrok. Přirozená lidská práva – lidé se rodí na tento svět se svými právy. Ve Francii připravilo osvícenství Velkou fr. revoluci. Vzniklo 20 svazkové dílo Encyklopedie věd, umění a řemesel – Diderot. (J. J. Rousseau, Montesquiee- dílo Duch zákonů – představa dokonalé vlády, dokonale prostudoval a popsal různé druhy vlády ve všech zemích. Rousseau – O společenské smlouvě – stát vznikl společenskou smlouvou = lidé se dohodli, že vytvoří stát, lidé tu smlouvu mohou zrušit, ideální stát by měl mít co nejméně institucí – jsou zbytečné, nejlepší existence je existence přírodního člověka. Osvícenství v jiných zemích: Rusko – M. Lomonosov, Rakousko – Ignác Born – založil v Praze 1. Soukromou vědeckou společnost.
Osvícenský absolutismus = pokus vládců, případně jejich ministrů, využít politické názory osvícenských filosofů v praxi. Požadavky na absolutní moc už neospravedlňovali božím právem, ale rozumovými důvody. Pokud by neexistovala absolutní moc jednoho panovníka, došlo by k anarchii, nestabilitě. Rozum vyžadoval, aby se panovník staral o prosperitu země, což by přineslo bohatství a dobro jemu a poddaným. Kateřina II. bojovala proti osvícenství, a ve Francii nechuť k reformám způsobila Velkou francouzskou revoluci. Reformy: správa, administrativa – měla vést k centralizaci zemědělství – větší produktivita, měla k tmu sloužit nová technika, zlepšení postavení rolníků – zrušení nevolnictví – 1781. Změny v zákonech – zákaz mučení při výsleších, nelidského zacházení s poddanými, zlepšuje se veřejné zdravotnictví, péče o nemocné a sociálně slabé. Snaha o vyšší úroveň vzdělání – zavedení povinné školní docházky. Většina panovníků byla nábožensky tolerantní – Toleranční patent Josefa II., silně se omezil papežský vliv, omezuje se činnost jezuitů – 1773 byl zrušen řád jezuitů papežem, 1814 znovu obnoven. Prusko – Fridrich II. Jeho otec vybudoval velké vojsko – považováno za nejlepší v Evropě. Prusko se tak stalo militaristickou zemí. Využito ve válkách o dědictví rakouské. F. II. se domníval, že stát je nejvyšší autoritou a každá osoba včetně panovníka se musí podřídit zájmům státu. Byl nábožensky tolerantní, kromě Židů.
Karel VI.: Za jeho vlády nedošlo k výraznějším událostem. Vydal však zákon o nástupnictví v habsburské monarchii (19. 4. 1713). Proklamoval nedělitelnost monarchie a určoval posloupnost nástupnictví v mužské i v ženské linii rodu. Pokud by nebyli mužští potomkové, mělo nástupnictví připadnout nejprve dcerám Karla VI., poté dcerám Josefa I., popř. i Leopolda I. Ve 20. letech byla uznána sněmy jednotlivých zemí monarchie; úsilí o její mezinárodní uznání se stalo hlavním cílem zahraniční politiky Karla VI. Do jeho smrti v roce 1740 uznaly pragmatické sankce všechny významné evropské mocnosti, přesto však proti dědickým nárokům jeho dcery Marie Terezie vystoupila řada panovníků (válka o dědictví rakouské). Pragmatická sankce byla základem zákonodárství v habsburské monarchii až do roku 1918.
Marie Terezie: (1740-1780) – na trůn se dostala díky Pragmatické sankci vydané jejím otcem Karlem VI. Začala vládnout ve 23 letech, její manžel Fr. Štěpán Lotrinský byl císařem Svaté říše římské. Vládla v zemi, která nebyla v dobrém stavu, mnohonárodnostní stát Češi, Maďaři, Němci, Italové, Poláci,..někteří evropští panovníci nebyli ochotni uznat Pragmatickou sankci, proto Marie musela vést v letech 40-48 války o dědictví rakouské – Fridrich II. vpadl do Slezska – hospodářsky vyspělé. Proti Marii stáli Sasové, Bavoři a Francouzi-tradičně nepřátelé. Sasové doufali v určité územní zisky. Bavorský kurfiřt Karel Albert (Albrecht) Bavorský obsadil s pomocí Francouzů velkou část Čech a část české šlechty ho dokonce provolala českým králem. Karel Albert se oženil se sestrou Marie Terezie – dělal si nároky na nástupnictví. Marii zůstaly věrné Uhry, Morava, Rakousko-uherský sněm v Bratislavě ji slíbil podporu. 1742 uzavřela s Fridrichem II. mír ve Vratislavi, podle něhož se vzdala velké části Slezska a Kladska. Bylo to důležité tím, že se přestalo válčit, bavorské oddíly byly vyhnány z Čech, 1743 se nechala korunovat českou královnou, tím končí první fáze válek o rakouské dědictví = 1. Slezská válka 40-42. 2. Slezská válka – druhá fáze války o rakouské dědictví 44-45. Prusové zaútočili proti zbytku Slezska, byl uzavřen mír v Drážďanech 1745 – totéž co mír Vratislavský. 1748 byl v Cáchách uzavřen definitivní mír, definitivně byla uznána Pragmatická sankce. Bavoři se zřekli nároků na trůn, dali najevo svou dobrou vůli – podpoří volbu Fr. Štěpána Lotrinského císařem – téhož roku byl v Cáchách korunován. Marie Terezie neměla titul císařovny, byla pouze manželkou císaře. Za její vlády proběhla sedmiletá válka – 1756-53, kdy se Fridrich II. obával, že Marie bude chtít Slezsko zpět a proto uzavřel spojeneckou smlouvu s VB a Marie Terezie (Rakousko) se spojila s Francií – její dcera Marie Antoinette se provdala za následníka trůnu. Na krátkou dobu i s Ruskem (Alžběta – touto cestou se snažila omezit vliv Pruska v Pobaltí. Habsburkové byli zpočátku slabší. K obratu došlo v bitvě u Kolína roku 1757, kdy na rakouské straně bojoval generál Daun, Fridrich z války utekl, zde založeno vyznamenání Velkokříž Marie Terezie, jehož prvním držitelem byl právě gen. Daun. 1758-59 do války začalo zasahovat i Rusko, došlo ale k rychlému zvratu, neboť Alžběta se upila k smrti, carem Petr III., který se orientoval opět na Prusko.Právě v dobách válek o slezsko žil a bojoval známý generál G. Laudon – Litevec na straně rakouské armády (bitva o Svídnici 1761). Marie přesto válku prohrála. Byl uzavřen Pařížský mír 1763, podle něhož VB získala převahu v Sev. Am. V Evropě vítězí Prusko a byla potvrzena ztráta Slezska.
Reformy Marie Terezie: správní – větší centralizace úřadů, až do této doby existovaly úřady české a rakouské, ale nyní společné úřady ve Vídni (v Uhrách zůstaly samostatné). Byla zřízena správní rada – měla řešit vnitřní záležitosti, úředníci – Haugwitz – odborník na státní správu, v zahraniční politice – kníže Chotek – významný finančník. Silně omezený vliv stavovských zemských sněmů, dochází k centralizaci, do úřadů i lidé méně privilegovaní – právnicky školení úředníci. Hospodářské – zakládání nových textilních manufaktur jako náhrada za Slezsko, byla zavedena společná měna pro všechny země rakouské monarchie = zlatková měna. Tato měna platila až do roku 1900, pak platily rakouské koruny, po roce 1918 československé koruny. Byly vydány i papírové peníze – bankocetle. 1. a 2. Tereziánský katastr = soupis půdy a obyvatelstva pro daňové účely. Raabizace – Raab – dvorní rada Marie Terezie = převádění roboty na peníze, prováděl to na svých statcích – získal část bývalých jezuitských statků, půdu nechal rozparcelovat, byla pronajímána poddaným za peníze. 1775 vydala Marie Terezie Robotní patent – podle něhož se mělo pracovat na panském maximálně 3 dny v týdnu, ale pokud to vrchnost potřebuje, ještě další dny, ale za peníze – bylo to pro poddané nevýhodné – museli pracovat na svém. Byl to důsledek Velkého selského povstání v SV – Antonín Nývlt – rychtář v Rtyni v Podkrkonoší + další rychtáři, došlo k tomu proto, že se proslýchalo, že Marie vydala Robotní patent – je utajován, oni táhli k Praze – u Chlumce nad Cidlinou byli poraženi císařským vojskem. Školství – 1774 byl schválen nový školský řád – povinná školní docházka od 6 do 12 let, školy triviální – trivium = psaní, čtení, počítání + náboženství, základy některých praktických profesí.
Josef II.: 1765 zemřel Fr. Štěpán Lotrinský, Josef II. se stal císařem v říši a spoluvladařem své matky v monarchii. 1780-1790 samostatná vláda. 13. 10. 1781 – Toleranční patent – zrovnoprávňoval před zákonem protestanty, pravoslavné a katolíky. Evangelíci = luteráni, kalvinisté, ale Jednota bratrská – problémy. Konce rekatolizace. Lidé se mohli ke své víře veřejně přihlásit, mohli zastávat veškeré úřady, mohli mít i své školy, byla to pouze tolerance, ale přesto byla katolíkům dávána přednost. Vydal i jiná opatření v náboženské oblasti – zrušeno asi 700 klášterů, řády žebravé, rozjímavé – zabývaly se meditacemi, modlitbami, byl toho názoru, že na nich společnost prodělá, ponechal řády zabývající se sociální péčí a výchovou. Kláštery měnil na kasárny, nebyl umělecky založený, ale hlavně vojensky. Zavedl opatření – biskupové byli povinni přísahat věrnost státu – dříve církvi, do církevních úřadů prosazuje lidi, kteří mu vyhovovali – snaží se podřídit církev státu. Věřil, že církevní aparát je nákladný, osvícený a morální člověk ke své spáse církev nepotřebuje. 1. 11. 1781 vydává Patent o zrušení nevolnictví – umožnil poddaným stěhovat se, ženit se, kam se komu chce, dávat děti do učení a na studie bez souhlasu vrchnosti. Vydal též josefínský katastr – soupis poddanské a panské půdy. 1789 – Berní a urbariální patent – robota se převádí na peníze, daňové zatížení poddanských usedlostí nesmí překročit 30 % výnosu pozemku – směřuje to ke zrušení roboty – až 1848. 1790 Josef umírá, vrchnost donutila jeho bratra Leopolda II., aby tento patent odvolal. Reformy – spojil města pražská v jeden celek, tolerance vůči židům – předtím museli nosit žluté kolečko na obleku – Josef to zrušil, mohou začít pracovat v běžných povoláních – maloobchod, velkoobchod, podnikání, dříve jen potupná zaměstnání. (Josefov – židovské město v Praze).
Leopold II.: Leopold se odklonil od Josefovských reforem a vedl si svou politiku, podobnou té, kterou provozoval již v Toskánsku před tím, než nastoupil na rakouský trůn. V Toskánsku zrušil mučení a zakázal trest smrti. Provedl rozsáhlé hospodářské a náboženské reformy pod vlivem pod vlivem jansenismu (hrabě Špork). Dal vypracovat tzv. Toskánskou ústavu, která vycházela z ústavy americké a zaručovala rovnost všech, kteří mají nějaký majetek. V roce 1790 se zúčastnil Ilyrského kongresu, který se zabýval náboženskou svobodou a nakonec povolil Srbům jejich pravoslaví. Zároveň zrušil tzv. generální semináře, ve kterých se za státní peníze vyučovali kněží. 1791 se uskutečnila slavná Leopoldova korunovace na českého krále v Praze. Při této příležitosti byl stanoven taxovní předpis, který stanovil, že přirážky na zboží mohou být jen ve chvíli, kdy král vjel do Prahy, holdoval na Hradě. V Praze byla korunovace slavnostně zakončena výstavou v Karolinu a proslovem Josefa Dobrovského, který měl jeden háček, a to ten, že byl veden v češtině. 1792 byl Leopold pravděpodobně otráven svou milenkou.
České národní obrození: Viz. literatura.
Nacházíte se zde: Referáty › Společenské vědy › Dějepis referáty › 18. století v Čechách – osvícenské reformy a jejich vliv na ČNR
Podrobnosti
Počet slov: 1719Datum přidání: 27. 01. 2008
Přečteno: 2121×
Ohodnoťte referát 18. století v Čechách – osvícenské reformy a jejich vliv na ČNR
Podobné referáty
Marie Terezie referát (Dějepis)Marie Terezie referát (Dějepis)
Marie Terezie životopis (Životopisy)
Marie Terezie životopis (Životopisy)
Marie Terezie životopis (Životopisy)