Přidat referátPočátky českých dějin
Vytisknout referát
Stáhnout referát ve formátu .rtfSVATOPLUK (870 – 894)
- Rastislavův synovec (Rastislav svržen za pomoci Franků)
- postavil se Frankům – 874 – zvítězil – uzavřel mír
- odváděl tribut (poplatek za mír) a slib věrnosti
- podporoval přemyslovského knížete Bořivoje
MOJMÍR (894 – 904)
- Svatoplukův syn
- ovládal území Moravy, Čech, Slezska, Podunajské nížiny
- v říši vládly vnitřní neshody (ztráty území na SZ a Panonie)
- na přelomu 9. a10. století = vpád Maďarů
- 895 – česká knížata - Vazalský hold východofranskému králi Arnulfovi (vnuk Ludvíka Němce)
- 907 – pád Velké Moravy x Maďaři území neobsadili - konec stěhování národů
Kultura : „Proglas“ - veršovaná skladba
„Panonské legendy“
Naleziště – Velehrad (Staré Město u Uherského Hradiště)
Valy u Mikulčic – základy 10 kostelů a knížecího paláce
Pohansko u Břeclavi
POČÁTKY ČESKÉHO STÁTU
- Bohemi – tak nazývala Evropa obyvatele Čech
- Češi, Čechové – zpočátku skupina lidí kolem knížete, později všichni obyvatelé
- dominikál = panská půda – statek s dvorci (zboží) – panovník, kníže, šlechtic
- rustikál = poddanská půda – propůjčená, vesnice – časté: Žďár, Týn, Lhota
BOŘIVOJ (882 – 894)
- Přemyslovec (původ odvozován od Přemysla Oráče – žena kněžna Libuše –Krokova dcera)
- žena LUDMILA
- 1. historicky doložený kníže
- 874 – i s Ludmilou pokřtěn Metodějem –zakládá kostel sv. Klimenta v Levém Hradci = 1. křesťanský kostel v Čechách
- sídlo přenesl z Levého Hradce do Prahy
- spojenec Velkomoravské říše
SPYTIHNĚV (894 – 915)
- syn Bořivoje
- orientace na Bavorsko – příklon ke kultuře latinského západu
VRATISLAV I. (915 – 921)
- syn Bořivoje, bratr Spytihněva
- žena Drahomíra
- založil kostel sv. Jiří na Pražském hradě
- 921 – V.I. umírá - spory o vládu v zemi - zavraždění Ludmily (vykonali 2 vikingští bojovníci ve službách Drahomíry) - Ludmila svatořečena
VÁCLAV (924 – 929/935?)
- *907
- 28. 9. 929 (935)
- mluvil latinsky, řecky, staroslověnsky
- byl velmi vzdělaný, expanzivní politika - změna zahraniční politické linie (orientace na Sasko) – mír s Jindřichem I. Ptáčníkem (tribut = 500 hřiven stříbra, 120 volů – ročně)
- kostel Sv. Víta na Pražském hradě
- symbol české státnosti
BOLESLAV I. Ukrutný (935 – asi 972)
- mladší bratr Václava
- dcera Doubravka - manželka knížete Měška
- nechal zavraždit bratra Václava a ujal se vlády
- Václav prohlášen za svatého
- 955 – bitva na řece Lechu (Otto I. ) - Slezsko, Morava, Krakovsko, Pováží
- 1. česká mince – stříbrný denár
BOLESLAV II. Pobožný (972 – 999)
- syn Boleslava I.
- území: Čechy, Morava, oblasti Slovenska, Haliče
- nechal razit denáry – brakteáty
- před rokem 970 založila jeho sestra Mlada 1. ženský klášter pro benediktýnky v Čechách (při kostele sv. Jiří na Pražském hradě)
- 973 – v Praze založeno biskupství (české území se vymanilo ze závislosti na Řezenské diecési)
- hlava biskupství = Sas Thiemar (Dětmar) – 982 – biskupem Vojtěch Slavníkovec
- biskupství bylo podřízeno arcidiecési v Mohuči
- světský panovník byl nadřazen církevnímu představiteli
- snahy o emancipaci církve v počátku
- snaha o posílení církve - 2. pražský biskup VOJTĚCH = vzdělaný a zcestovalý
- 993 - založení 1. mužského kláštera na Břevnově - nepochopení Boleslava II. (Vojtěch Slavníkovec, Slavníkovci – Charváti = konkurence Přemyslovců – východní a JV Čechy)
- 955 – Boleslav útočí na slavníkovské hradiště v Libici nad Cidlinou - pobití přítomných členů rodiny - Přemyslovci ovládli celé území Čech - Vojtěch, Soběslav a nevlastní Radim našli azyl v Hnězdně
- 997 – Vojtěch umírá na misijní cestě u pohanských Prusů (v Hnězdně arcibiskupství ) - Vojtěch svatořečen
- opat PROKOP – Sázavský klášter 1030 - s Ludmilou, Václavem a Vojtěchem = patroni
BOLESLAV III. RYŠAVÝ (999 – 1002 – 1003)
- bratři Jaromír (1003 – 1012) a Oldřich (1012 – 1034)
- opatem Prokopem založen Sázavský klášter
- 10. – 11. století krize
- vznik expanze nových sousedních států (Uhry, Polsko)
- spory mezi syny Boleslava II. - ztráta území Čechy
- 1002 – Boleslav Chrabrý (syn Doubravky) využil oslabení a protlačil knížete Vladivoje (1002 – 1003)
- nechal si své postavení potvrdit od panovníka ŘŘ Jindřicha II. - Čechy jako říšské léno (tradice)
- Čechy nebyly římskému panovníkovi podřízeny (formální povaha) x - římský panovník se snažil zasahovat do české politiky (silný), ale slabší vládce ponechával Přemyslovcům volnost a prostor
BŘETISLAV I. (1034/35 – 1055) „český Achilles“
- syn Oldřicha a Boženy – původně selská dívka
- pokřtěn v Řezně
- svou nastávající ženu Gutu (Jitka) – dcera ř. císaře - unesl z kláštera
- 1039 – zmocnil se ostatků sv. Vojtěcha Slavníkovce, které přenesl do chrámu sv. Víta
vpád do Polska (dobyl Hnězdno, Krakov)
- s otcem Oldřichem opět připojil Moravu
- podílel se na vydání prvního známého českého zákoníku Břetislavova dekreta (Hnězdenská statuta) – právní uspořádání obou států
- 1041 – bitva u Brůdku – Břetislav x Jindřich III. – podrobil se říši – získal Slezsko
- 1054 – založil seniorát = vládcem vždy nejstarší Přemyslovec
- 5 synů – knížecí úděly na Moravě › vzestup oblastí
SPYTINĚV II. (1055 – 1061)
- syn Břetislava I.
VRATISLAV II. (1061 – 1092)
- syn Břetislava
- 1063 – založil biskupství v Olomouci (oslabení pražského arcibiskupa – bratra Jaromíra)
- podpořil císaře Jindřicha IV. v bojích o investituru a roku 1085 získal 1. KRÁLOVSKÝ TITUL (pouze pro svou osobu) - v Mohuči
- při příležitosti jeho korunovace vznikl iluminovaný rukopis KODEX VYŠEHRADSKÝ (doklad vyspělé románské kultury) + zbaven poplatku říši
- pobýval na Vyšehradě
- bratr – biskup Jaromír – spory
- získal Budyšínsko, Zhořelecko
BŘETISLAV II. (1092 – 1100)
- zavražděn
BOŘIVOJ II. (1100 - 1107)
SVATOPLUK (1007 - 1120)
- 1008 - vyvraždění Vršovců
VLADISLAV I. (1120 - 1125)
SOBĚSLAV I. (1125 – 1140)
- nejmladší Vratislavův syn
- 1126 – porazil vojsko německého krále Lothara u CHLUMCE - uhájil svou pozici
- přestavěl Pražský hrad v kamennou románskou pevnost
- k území patřilo: Kladsko, Lužice
chybělo: Chebsko, Těšínsko
VLADISLAV II. (1140 – 1172)
- syn Vladislava I.
- 2. český král
- 1141 – 1142 – válka se znojemským knížetem Konrádem
- počíná německý vliv
- 1147 – 1148 – účast na 2. křížové výpravě
- za slib pomoci německému císaři Fridrichu I. Barbarossovi při dobývání Milána získal r. 1158 královský titul dědičně pro sebe i své nástupce
- vytvořil 2. nejstarší kamenný most (Juditin) v Evropě, který se r. 1342 zřítil
- vzdal se trůnu ve prospěch syna Bedřicha (Fridricha)
- jeho nástupci se nedokázali proti Barbarossovi účinně bránit, čehož B. využíval k přímému zasahování do českých záležitostí
- B. se pokusil rozdělit české země na 3 samostatné celky, podřízené přímo římskému panovníkovi - Pražské biskupství a Moravské markrabství – říšská knížectví nezávislá na českém vládci
- zemřel bez následníků + nástupci B. = bez autority Morava si uchovala označení markrabství, přesto tvořila jedno soustátí s Čechami (důkaz: obsazování úřadu moravského markraběte)
- funkci moravského markraběte vykonával člen dynastie vládnoucí v Čechách; po r. 1411 sám český panovník
SOBĚSLAV II. (1172 – 1179)
- syn Soběslava I.
- Čechy byly pouze vévodství
- 1176 – oloupení Rakous od Čech –
FRIDRICH (1179 – 1189)
- 1182- markrabství moravské – Konrád Ota – Morava – postavení říšského knížectví
- 1184 – porazil Konráda Otu u Loděnic – uznal svrchovanost českého knížete
KONRÁD OTA (1189 – 1191)
- 1189 – Statuta Konráda Oty = 1. Známý český zákoník – dědická práva
- kláštery: Premonstráti – Strahov, Teplá ; Benediktini – nest.(4. St.) - Břevnov
Cisterciáci – Osk, Vyšší Brod ; Františkáni + ženský řád Klarisek
- 12. století – stabilizace poměrů
- vnitřní, vnější kolonizace
- Kosmova kronika – (†1125) - latinsky
- potvrzení práv šlechty – vrstva svobodných a dědičných vlastníků půdy
- celkový hospodářský vzestup a oslabení pozic římských panovníků, kteří nyní naopak potřebovali pomoc českých vládců
PŘEMYSL OTAKAR I. (1197 – 1230)
- 1198 králem
- vliv papeže Inocence III.
- v německých sporech mezi Štaufy a Welfy, podporoval obě strany (střídavě) – díky tomu došlo k obnovení královského titulu v Čechách – tentokrát dědičného, byl uznán papežem a stvrzen Fridrichem II. r. 1212 ZLATOU BULOU SICILSKOU – uznání dědičného královského titulu + právo Čechů volit svého krále + právo investitury pražských biskupů + uznání tehdejšího rozsahu českého státu + závazky vůči ŘŘ symbolické + právo českého panovníka volit císaře SŘŘ (1 ze 7 kurfiřtů)
- seniorát byl nahrazen primogeniturou (prvorozenectví) na sněmu v Praze 1216 (1228?) - Václav místo Děpolta III.
- změna znaku českého království (orlice › dvouocasý lev – 2 země : Čechy, Morava v červeném poli)
- střetnutí s církví (král x pražský biskup Ondřej) boj o investituru › větší autonomie kléru
- 1210 - mincovní reforma; denáry – Boleslav I. – stříbrné brakteáty (denáry)- jednostranně
- 1222 – kompromisní konkordát = samostatnost církve ve vztahu k panovníkovi (ne na Moravě) – církev – za to = opora krále (církev potom 1/3 půdy + zakládání klášterů)
- začátek venkovské kolonizace pohraničí
- vnější kolonizace
- 1226 – emfiteutické právo (zástupné, německé) = smlouva mezi vlastníkem a pronájemcem půdy do dědičného nájmu za zaplacení pevných úroků
- založení 13 královských měst
- dcera Markéta provdána za dánského krále Valdemara – velmi oblíbena, nazvána Dagmar (Jitřenka)
- vrcholí románská kultura
VÁCLAV I. (1230 – 1253)
- podporoval kolonizaci – příchod cizinců (zvláště Němců)
- založení: hrady – Zvíkov, Křivoklát
města – Most, Litoměřice, Jihlava
- 1237 Mongolové ohrožují Evropu
- 1241 – odražení útoku Mongolů – Lehnice (Legnica)
- 1246 – získává pro svého syna Vladislava Horní a Dolní Rakousy
- 1247 – boje o tzv. dědictví babenberské (Přemyslovci x Štaufové x Arpádovci) – využívá šlechta – povstání proti Václavu I. (v čele Přemysl II. Otakar), ale za pomoci papeže odraženi
- 1249 – jihlavské horní právo
- sestra Anežka - uvedla do Čech františkány a klaristy + založila ženský klášter
sv. Františka + řád křižovníků s červenou hvězdou ;kanonizována (1989)
PŘEMYSL OTAKAR II. (1253 – 1278) „král železný a zlatý“
- nejmocnější přemyslovský panovník v Čechách i ve střední Evropě
- říše – silný hospodářský a politický celek
- „německé oblasti rozdrobené - přesun těžiště moci ve střední Evropě na východní okraj říše“
- sňatek s Markétou Babenberskou (sestra vévody Fr. II. Bojovného) - získal Rakousy, Štýrsko
(1254 – Bela IV.)
- 1260 – bitva u KRESSENBRUNU s uherským králem Bélou IV. - + Štýrsko
- 1261 – sňatek s vnučkou Bély IV. Kunhutou ;1266 - připojil Chebsko
- 1269 – dědictví Korutany a Kraňsko
- české panství od Krkonoš k Jaderskému moři (město Aquileia) - nejmocnější středoevropský stát
- křížové tažení do pohanského Pruska na žádost papeže – založen hrad Královec
- nové střetnutí s uherským králem Štěpánem V.
- snaha obnovit vliv v Polsku
- 1271 – Bratislavský mír; zemský soud – nejvyšší soudní orgán šlechty
- desky zemské – zápisy o držbě šlechtických statků, o žalobách, soudních rozhodnutích
- zemský sněm – nástupnictví, válka, mimořádně
- 1276 – 1278 – potlačeno povstání proti Přemyslu Otakarovi II. - Vítkovci, Záviš s Falkenštejna, Rýznburkové
- podpora kolonizace a podnikání
- založeno 25 měst – České Budějovice, Ústí nad Labem
- příjmy z jihlavských stříbrných dolů
- opora krále – hrady – Bezděz atd.
- obava německých knížat i papeže z příliš mocného krále – 1273 ŘK Rudolf Habsturský
- 1276 – Rudolfovi spojenci v Čechách – válka Přem. Otakar II. na jednání ve Vídni nucen vzdát se všech území kromě Čech a Moravy
- 1278 – bitva na MORAVSKÉM POLI – u Suchých Krut – české vojsko poraženo – Přem. Otakar II. zahynul v boji
- 1296 – ostatky převezeny ze Znojma do Prahy
- Rudolf se zmocnil alpských zemí a na 5 let ovládl Moravu
- 1278 – 1283 – Čechy pod správou Oty Braniborského – synovec Přemysla Otakara II.
- drancování země braniborskými vojsky
- česká šlechta se spojila s městy – odchod Braniborů – získána zpět Morava
- 1283 – vydán šlechtě vězněný VÁCLAV II. – vězněn na Bezdězu a ve Špandavě (Braniborsko)
VÁCLAV II. (1278, 1283 – 1305)
- *1271
- manželka Guta Habsburská - 2. manželka Eliška „Rejčka“
- ovlivněn rádcem z rodu Vítkovců – Záviš z Falkenštejna (do r. 1288 regentem) – manžel vdovy Kunhuty – spiknutí proti králi
- 1290 – Záviš popraven před Hlubokou
- těžba stříbra v Kutné Hoře
- 1300 – IUS REGALE MONTANORUM – horní zákoník Václava II. = 4 knihy o dolování + sociální péči o horníky
- mincovní reforma – ražba českých grošů – do r. 1561
- ztráta alpských území
-
- získání Chebska
- 1300 – vymření Piastovců – Václav II. přijal polskou korunu – korunován ve Stol. Běl.
- 1301 – vymření Arpádovců – uh. Koruna přijata pro syna Václava III.
- 1304 – neúspěšné tažení Václava II. do Uher
- vpád římského krále Albrechta do Čech + neúspěšné obléhání Kutné Hory - poražen
- 1305 – smrt Václava II.
- rozmach gotického stavitelství
- kláštery: Anežský, v Sedlci, Zlatá koruna, Vyšší Brod, Tišnov, Třebíč
VÁCLAV III. (1305 – 1306)
- sňatek s Piastovnou Violou Těšínskou
- 3 sestry: Anna – manžel Jindřich Korutanský
Eliška – manžel Jan Lucemburský
Markéta
- 1301 – přijal uherskou korunu a jméno Ladislav V.
- 1304 – zřekl se uherské koruny › Karel Robert z Anjou
- v Polsku proti němu vystoupila silná opozice (Vladislav Lokýtek) – tažení do Polska
- 4. 8. 1306 v Olomouci zavražděn = VYMŘENÍ PŘEMYSLOVCŮ PO MEČI
RUDOLF (1306 – 1307)
- 1. Habsburk na našem trůnu – syn Albrechta I. Habsburského
- manželka Eliška „Rejčka“
- neoblíben
- císařem Jindřich VII. Lucemburský
JINDŘICH KORUTANSKÝ (1307 – 1310)
- manžel sestry Václava II. Anny Přemyslovny
- pán Tyrol, Korutan, Kraňska
SLOVENSKO V OBDOBÍ ROZMACHU UHERSKÉHO STÁTU
- součástí uherského státu
- po r. 1421 vpád Mongolů – pustošení
- na východě Omodějovci; na západě Matúš Čák Trenčianský (1260 –1321)
- upevnění státu po vymření Arpádovců (1301) – uherský trůn získal pro svého syna Václav II., ale papežem prosazen spřízněný vévoda neapolský Karel Robert z Anjou (1307 – 1342) –ovládl Slovensko ( porazil Omodějovce a po smrti Matúše ovládl také střed a západ Slovenska; překonal rozdrobenost)
- od r. 1387 Lucemburkové – Zikmund (1387 – 1437) – oženil se s dcerou Ludvíka I. Velikého z Anjou († 1382 )
- r. 1396 – bitva u Nikopole (Zikmund nepodpořen panstvem poražen Turky)
Nacházíte se zde: Referáty › Společenské vědy › Dějepis referáty › Počátky českých dějin
Podrobnosti
Počet slov: 1949Datum přidání: 28. 07. 2007
Přečteno: 826×
Ohodnoťte referát Počátky českých dějin
Podobné referáty
Narodni obrození referát (Literatura)Lucemburkové referát (Dějepis)
Počátky českého státu do konce 10. století referát (Dějepis)
Počátky Přemyslovského státu referát (Dějepis)
Poslední Přemyslovci referát (Dějepis)