Světová próza ve 2. pol. 20. století
Ve druhé polovině 20. století nacházela literatura mocné inspirační zdroje v dramatickém vývoji světa. Byly tu nejen otřené zkušenosti z největšího válečného střetu, ale i hrozivé napětí z rozdělení světa poválečného. Postupné odhalování zločinů ve jménu komunistických idejí zesílilo boj za lidská práva a vedlo až ke zhroucení socialistického světa stojícího na diktatuře, strachu a násilí. Prudký rozvoj vědy a techniky, prudké devastace životního prostředí navozují palčivé globální problémy lidstva. Podstatný rozdíl mezi reakcemi východních (silný patos, uvědomělý patos, černobílí hrdinové, pompézní scény) a západních (střízlivější líčení, zpracovávají nejnižší lidské pudy a psychiku jedince – ostře satirické válečné romány) autorů. Rozdíly se časem smazávaly. Projevuje se i krize v mezilidských vztazích, pocit úzkosti, ohrožení, odcizení (existencialismus). Dále snaha distancovat se od těch nahoře, revolta, tendence nerespektovat konvence (beatníci), hledání jistot v jiné než moderní civilizaci. Především próza se musela vyrovnat s novými skutečnostmi světa, a to nejen z hlediska obsahu, ale i formy. Román využívá reportážních postupů, zájem o senzibilitu moderního člověka vede k hlubšímu ponoru do vnitřního světa, rozvíjí vnitřní monolog postav, metodu proudu vědomí vyjadřuje souběžně probíhající děje, pocity a vzpomínky. Během studené války probíhá bouřlivý rozvoj vědy a techniky, přepych, pohodlí, hrozba ekologických a válečných katastrof, prohlubování rozdílů mezi bohatými státy a zeměmi třetího světa. Umění vyjadřuje rozporuplný charakter doby, dochází k tomu, že se vyhrocuje protikladnost dvou vývojových proudů (existencionální prvky X racionálně konstruktivní prvky). Vyhrocení vede k vyčerpání forem a obsahů objevených uměleckou avantgardou. Od konce 60. let se hledají nové životní postoje (postmodernismus), touha po individualitě otevírá prostor k volnému přejímání forem nejrůznějších směrů minulosti i současnosti, důležitá je opravdovost prožitků ovlivněného aktuální náladou.
ROBERT MERLE
- světově proslulé historické romány, především z dějin Francie
- SMRT JE MÝM ŘEMESLEM – obraz nacisty
Téma masového vyvražďování tzv. méněcenných ras nepotřebuje jazykové ani kompoziční ozvláštnění. Vznikají útvary blízké literatuře faktu (vzpomínkové, publicistické, deníky, memoáry). (DENÍK ANNY FRANKOVÉ)
THOMAS KENEALLY
– australský prozaik, dramatik, herec, silný vztah k republice
- SCHINDLEROVA ARCHA – kombinace skutečných reálií a fikce, Oscar Schindler byl
v německé straně, pomáhal židům, aby na tom vydělal,
využíval levnou pracovní sílu, provokace svou nejedno –
značností (zfilmováno S. Spielbergem - Oscar)
V RUSKU je válka ústředním tématem, černobílá, schematická díla, výchovné propagace komunismu.
MICHAIL ŠOLOCHOV
– OSUD ČLOVĚKA – Andrej Sokolov je prostý člověk, který se neponižuje a po válce dává domov sirotkovi
V pozdější době se pokrokoví autoři pokusili kriticky se vyrovnat s dusnou atmosférou a tvrdým násilím ve své zemi.
BORIS PASTERNAK
– DOKTOR ŽIVAGO – román získal světový ohlas
V NĚMECKU se literatura rovněž vyrovnávala s válečnými zážitky a následky. Skupina 47 navazovala na pokrokovou literaturu 20. let, chtěli očistit německou duši. Nastolení fašismu v Německu vyhnalo vynikající spisovatele do exilu. Ze starší generace to byli především bratři Heinrich a Thomas Mannové, Lion Feuchtwanger, Erich Maria Remarque. I když se do Německa už nevrátili, jejich poválečná tvorba se k problému fašismu vrací.
ERICH MARIA REMARQUE
– MILUJ BLIŽNÍHO SVÉHO
- VÍTĚZNÝ OBLOUK
- NOC V LISABONU
HEINRICH BÖL
– BILIÁR O PŮL DEVÁTÉ – Nobelova cena
GÜNTER GRASS
– PLECHOVÝ BUBÍNEK – o Oscarovi, který se rozhodl přestat růst, aby se vzdálil světu dospělých. Groteskní obraz předválečného i válečného Německa.
V AMERICKÉ literatuře vznikají vojenské romány a generálské paměti (G. Patton, W. Churchill)
JOSEPH HELLER
– HLAVA XXII – pokus o analýzu institucionalizované absurdity, mozaika rozmanitých absurdních situací, voják X armáda
ANTON MYRER
– POSLEDNÍ KABRIOLET – o mladých hrdinech ze světa studentských lásek a kabrioletů vržených
do tanků, džípů a obrněných transportérů, pochybnosti o hodnotách
této generace
WILLIAM STYRON
– SOPHIINA VOLBA – spisovatel Stingo se po válce seznámí s polskou emigrantkou Sofií a
jejím židovským milencem Nathanem, postupně odhaluje Sophiino
trauma z války a Osvětimi, ta se snaží zapomenout
ANGLICKÁ literatura
PATRICK RYAN
– JAK JSEM VYHRÁL VÁLKU – postmoderní polemika s monumentálními obrazy války, hrdina Goodbody bere každou svou nehodu za náhodnou
Později v 50. letech na území Velké Británie existovalo seskupení rozhněvaní mladí muži, jejichž díla byla plná ostré kritiky.
KINGLEY AMIS
– ŠŤASTNÝ JIM (o univerzitním profesorovi)
V poválečné literatuře se rozvíjí EXISTENCIALISMUS.
JEAN PAUL SARTRE
– filozof, publicista, spisovatel, odmítl Nobelovu cenu
- NEVOLNOST (HNUS) - esej
- ZEĎ – novela, odehrává se během španělské války, Ibbiet prozradí mylné místo úkrytu
svého přítele (který se zde opravdu ukrývá, neboť změnil úkryt), oddálí si popravu
- MOUCHY, ĎÁBEL A PÁNBŮH – drama
ALBERT CAMUS
– dětství prožil v Alžírsku, řeší otázku, jak se má chovat člověk, který nevěří v Boha ani v sílu rozumu, hrdinové vzdorují osudu, pocit nesmyslnosti života a lhostejnosti k němu
- MOR - román
- CIZINEC – novela (děj v Alžírsku), vypravěč Mersault bezdůvodně zastřelí Araba na pláži, je
zatčen a odsouzen k smrti, myšlenky a konfrontace jeho pohledu na svět s obecnými konvencemi
- MÝTUS O SISYFOVI
ALBERTO MORAVIA
– HORALKA - existenciální román, v posledních měsících války její dceru znásilní znepřátelená vojska
NOVÝ ROMÁN
- rozvíjel se ve Francii v 50. letech, označován byl jako antiromán nebo objektivní román. Zaujímá odmítavý postoj ke klasickému románu 19. století (Honoré de Balzac), útočí proti ději a postavě. Skutečnost je redukována na popis věcí a jevů, chybí vševědoucí vypravěč, dochází k experimentům s jazykem. Snaží se vytvořit objektivní obraz světa s podrobným popisem všech detailů.
ALLAIN ROBBE GRILLET
– GUMY – dlouhý román, dějově popisný
NEOREALISMUS
(40. – 50. léta) oslovila světovou kulturu italská literatura, a to ve spojení literatury, malířství a filmu. Klade důraz na zobrazení reality, lidského bytí a smyslových prožitků. Snaha zapomenout na zrůdnosti italského fašismu. Mívá blízko k existencialismu, nejčastější formou jsou deníky a memoáry. Typické popisností, dokumentárností, kritičností, soustředěním na detaily a každodenní život prostých lidí. Formální experimenty, objevení starých mýtů a legend, katastrofické vize, rozmach nenáročné literatury.
ALBERTO MORAVIA
– ŘÍMANKA - román
- NUDA - román
- HORALKA - existenciální román
- JÁ+ON – postmoderní román
FEDERICO FELINI
– scénárista, režisér, gesta, mimika a chůze jsou důležitější než děj
- filmy – SILNICE, SLADKÝ ŽIVOT, CABIRIINY NOCI
LUCHINO VISCONTI
– film SOUMRAK BOHŮ
VICTORIO DE SICA
– filmy DĚTI ULICE, ZLODĚJ KOL
BEAT GENERATION
- generační hnutí USA 50. let, „beat“ znamená zbitý, blažený. V americké poválečné společnosti není něco v pořádku, řeší to výsměchem tradicím a hodnotám, odmítá společnost s její morálkou – nihilismus, bezprogramový anarchismus, hledání vnitřní svobody (šokující móda nebo nedbalý zevnějšek). Snaha o extázi – drogy, alkohol, jazz, rychlá jízda, tuláctví, snaha k praktikám Dálného Východu (zennbudhismus – cesta je cíl), koncem 60. let se toto hnutí vyčerpalo, mnozí autoři skončili v psychiatrických léčebnách či na periferii. Odvaha vznést individuální obžalobu, vulgarismy, erotická otevřenost, útržkovitost dialogu.
ALLEN GINSBERG
– rozporuplný básník, který cestoval po světě, hlavní představitel sbírky Kvílení
- KVÍLENÍ – moloch jako symbol společnosti, pohrdá válkou, touhou po penězích,
naturalismus a obscénnost, vyloučení líbivosti a poezie
JACK KEROUAC
– NA CESTĚ – vypravěč Sal a černoch Dean putují světem, usilují o uspokojující životní zkušenosti (drogy, sex, jazz)
- spontánní próza – psal 6 let, dlouhý pás papíru, odmítl ho upravit
LAWRENCE FERLINGHETTI
WILIAM BORROUGHS
CHARLES BUKOWSKI
MAGICKÝ REALISMUS
- rozvíjí se nejprve v zemích se silnou mytologickou tradicí. Objevuje se prolínání dvou světů, hranice je těžko postřehnutelná, často se zachycuje násilí, láska a nepsravedlivost.
CHARLES GARCÍA MARQUEZ
– Kolumbijec
- STO ROKŮ SAMOTY - nezvyklé věci (dítě s prasečím ocáskem), normální věci
vzbuzují pozornost (led, vlak)
- LÁSKA ZA ČASŮ CHOLERY
ČINGIL AJTMATOV
– kyrgizský spisovatel
- DŽAMILA – milostná novela
- STRAKATÝ PES NA BŘEHU MOŘE – novela
- romány STANICE BOUŘNÁ, POPRAVIŠTĚ
Rysy magického realismu má i starší Bulgakův román MISTR A MARKÉTKA.
POSTMODERNISMUS
- (60. léta) je reakce proti modernismu, proti pouhému formálnímu experimentování, nesnaží se o originalitu za každou cenu, vrací se zpět. V literatuře se staví proti avantgardním a moderním tendencím. Dvouúrovňové estetické vnímání – literatura pro náročné i nenáročné. Spojování odlišných stylových prvků a žánrových postupů (detektivka, historický román, erotické líčení, filozofické úvahy) sklon k mystifikaci, velké množství interpretací, které jsou možné.
UMBERTO ECCO
– JMÉNO RŮŽE – román, byl i zfilmován
ALBERTO MORAVIA
- JÁ+ON – román
MILAN KUNDERA
– NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ
VLADIMÍR NABOKOV
– LOLITA
WOODY ALLEN
- povídky
LITERATURA S PRVKY SCI-FI
- založená na utopistických základech (sci-fi, fantasy, otřesné vize total. spol.)
GEORGE ORWELL
– FARMA ZVÍŘAT – alegorická bajka (prasata terorizují ostatní zvířata), obraz totalitní spol.
- 1984 – napsán r. 1948 (zfilmováno - BRAZIL)
RAY BRADBURY
– MARŤANSKÁ KRONIKA
- 451° FARENHEITA
- KALEIDOSKOP
ARTHUR C. CLARKE
– VESMÍRNÁ ODYSSEA
ISAAC ASIMOV
– JÁ ROBOT
STANISLAV LEM
– ASTRONAUTI
JOHN WYNDHAM
– DEN TRIFIDŮ
J. R. R. TOLKIEN
– HOBIT
- PÁN PRSTENŮ
NEZAŘADITELNÍ AUTOŘI
WILLIAM SAROYAN
– TRACYHO TYGR
- ODVÁŽNÝ MLADÝ MUŽ NA LÉTAJÍCÍ HRAZDĚ – povídka
D. J. SALINGER
– KDO CHYTÁ V ŽITĚ
KEN KESEY
– VYHOĎTE HO Z KOLA VEN (film – PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM)
JOHN IRWING
– SVĚT PODLE GARPA
ARTHUR HAILEY
– HOTEL, LETIŠTĚ, KOLA, PŘETÍŽENÍ
JOHANNES MARIO SIMMEL
– LÁSKA JE JEN SLOVO
OKRAJOVÁ LITERATURA
Okrajová literatura je braková literatura, fantazijní, milostné příběhy, nenabádá k myšlení, programově nepočítá s významovými přesahy, příběhy dotváří až do konce, čtenář chce být klamán, chce si odpočinout
ANNE A LERGE GOLONOVI
– ANGELIKA
IAN FLEMING
– JAMES BOND
FREDERICK FORSYTH
– DEN PRO ŠAKALA
ARTHUR HAILEY
– LETIŠTĚ
ABSURDNÍ DRAMA
- drama dokáže na jevišti přesvědčivěji rozehrát absurdní situace, od 50. let 20. století
ABSURDITA – životní pocit bezmocného člověka, život postrádá smysl, neschopnost komunikace
ALFRED JARRY
– KRÁL UBU
- NADSAMEC – román
SAMUEL BECKETT
– ČEKÁNÍ NA GODOTA - bezútěšnost
VÁCLAV HAVEL
– AUDIENCE
- VERNISÁŽ
- ZAHRADNÍ SLAVNOST
Nacházíte se zde: Referáty › Český jazyk › Literatura › Světová próza ve 2. pol. 20. století
Podrobnosti
Autor: Petra SeitlováPočet slov: 1465
Datum přidání: 12. 03. 2009
Přečteno: 3423×
Ohodnoťte referát Světová próza ve 2. pol. 20. století
Podobné referáty
Antická literatura referát (Literatura)Česká próza mezi světovými válkami referát (Literatura)
Světová próza po roce 1940 referát (Literatura)
Obrazy první světové války ve světové a české literatuře referát (Literatura)
Próza mezi dvěma světovými válkami referát (Literatura)
Komentáře k referátu Světová próza ve 2. pol. 20. století
| Alika | 10.09.2011 16:26 |
Angelika: Anne a Serge Golonovi, nikoli Lerge ![]() |
|

Přidat referát
Vytisknout referát
Stáhnout referát ve formátu .rtf