Vývoj písemnictví na našem území od 9. - 14. stol.

Vytisknout referát
Stáhnout referát ve formátu .rtf

Velká Morava

-počátky českého písemnictví jsou spojeny s Velkou Moravou. Od 2/2 9 stol. se prosazovalo křesťanské náboženství. Rozdělení společnosti na trojí lid (duchovní, páni a poddaní) - jsou podřízení boží vůli.
- kníže Rastislav nechal na V. M. pozvat dva věrozvěsty – Konstantina a Metoděje (přišli z Byzancie r. 863) – poslal je císař. Povolal je proto, aby hlásali víru v jazyce, kterému budou všichni rozumět. Konstantin přijme jméno Cyril.
-šířili staroslovenštinu a písmo hlaholice (později cyrilice, vyvinulo se v azbuku)
- vznikají překlady Bible a náboženské literatury, díla:
„Proglas“ – psána veršem, předmluva k evangeliu, brání člověka (bohoslužba má být v jazyce, kterému bude lid rozumět), zdůrazňuje důležitost Bible
„Pánské legendy- Život Konstantinův (rétorické prvky, obsahuje citáty z Bible, má 18 kapitol, jazyk spisovný) a Život Metodějův (důraz kladen na vyprávění, cílem je obhajoba Metoděje)
„Zákon sudnej ljudem“– právní předpisy pro laiky, Konstantin ho přeložil z řeckého základu
další díla: Námokánon a Kyjevské listy

Přemyslovský stát

- Velká Morava zaniká r. 906 – zničily ji nájezdy Maďarů. Na území čech se nachází dva významné rody – Přemyslovci a Slavníkovci, r. 995 nechali P. Slavníkovce vyvraždit v Libici a přežil jen jeden – sv. Vojtěch (kázal v té době v Polsku)
- křesťanství se stává oporou panovníka a začínají se stavět kláštery a tzv. skriptoria (knihovny, písárny), rozvíjí se písmo
- v 10.stol. se stále rozvíjí staroslovenská tradice a památky oslavují Přemyslovce, ale konec staroslovenštiny a rozvíjí se latinská kultura
Latinsky psaná literatura
- čechy mají kulturní a politickou podporu Německé říše a díky tomu je vzdělanost v latinském jazyce (nositelé latiny kněží – z Bavorska, Švédska)
- r. 973 – založeno pražské biskupství – Dětmar (Saz), nástupce sv. Vojtěcha, se pokouší o návrat slovanské liturgie, kázal ve staroslovenštině
- 12. 13. Stol. Se objevuje legenda, výchozí dílo „Legenda aurea“(dělí se na vita, pasio -umučení, translatio (přenesení ostatků), mirákula (zázračnost). Díla:
„Kristiánova legenda“ – o sv. Václavu a sv. Ludmile, adresována sv. Vojtěchu, o autorovi se ví jen to, co napsal v prologu .- zřejmě strýc sv. V.
„Kronika česká (Kosmova)“ – próza, napsal ji na sklonku života a je rozdělena do tří knih:
-1. kniha – příběhy od potopy světa do r. 1030 – bájené vyprávění
- 2. kniha – končí r. 1092
- 3. kniha – končí Kosmovou smrtí, vypráví o tom co sám zažil
Kosmas – vzdělaný,ženatý s Božeťuchou, měl syna Jindřicha, zamlčuje staroslovenskou trad.
- kronika má mnoho pokračovatelů – Kanovník vyšehradský..
Doba Karla IV – se založením Karlovy univerzity 1348 dochází k rozvoji vzdělanosti a literatury, vznikají slovníky. Žákovská poezie je plná ironie, výsměchu vyšším vrstvám, použití makarónského verše (střídání latin. a českých veršů) – Podkoní a žák – forma sporu

Česky psaná díla

- 1300 n. l – objevuje se čeština(rozvíjí se zároveň s vírou – dodat ji nižším vrstvám), latinou mluví vyšší vrstvy, nejprve se ale objevují české prvky- (bohemismy – české koncovky, bohemika – slova v cizích textech a glosy – přípisky, překlady)
Písně: „Hospodine, pomiluj ny“ – první česky psaná duchovní píseň, 2/2 10.stol, prvky staroslovenštiny, zpívána v kostelech, první hymna, válečná píseň, nejoblíbenější v husitství
„Svatý Václave, vévodo české země“ – sv. Václav zachycen jako vojevůdce, vyjadřovala odpor proti cizincům, nejprve měla tři sloky, později v 15. stol. devět
Próza: „Kronika tak řečeného Dalimila“ – psána česky a veršem, hl. pramen Kosmova kronika, autor byl zřejmě zeman, autor má velkou zálibu v erbovních pověstech
- začíná potopou a končí r. 1314 a hovoří o slovanské tradici
další- Tristan a Izolda, Alexandreis, Tkadleček
Legendy: „Legenda o sv. Kateřině“ – ve ¾ 14. Stol. je skutečná historická postava, propagoval je Karel IV, důležitá symbolika barev (modrá-naděje, zelená-život)
- autor inspirován výtvarným uměním, obsahuje 2pasáže – popis síně a motiv bičování sv. K.
další legenda – „Legenda o sv. Prokopu“
Dramata: vznikají původně v církevním prostředí, později i studenti a hudebníci, díla:
„Hra tří Marií“ a „Mastičkář“- nejznámější, velikonoční hra, vyskytují se vulgarismy a nakonec se hraje před kostelem..