Konfucius (Toto jeho jméno vzniklo polatinštěním jeho původního jména Kchung-c'.), následovník Lao-c', se v základech ve svých názorech od taoismu příliš neliší, je však více zaměřen na etiku a státní společenství. Byl veřejně mnohem aktivnější, což si vynutila doba, plná společenských změn a mocenských nepokojů. Konfucionismus zaznamenává ale přeci jen jistý praktický posun oproti taoismu: každý člověk má plnit to, k čemu je určen, a má zachovávat normy spravedlivého mravního chování ("K dobrému se chovej dobře, ke zlému se chovej spravedlivě."). Některé Konfuciovy citáty:
"Netrapme se tím, že nemáme žádný úřad, nýbrž starejme se, abychom byli schopni jej zastávat. Netrapme se tím, že nejsme slavní, nýbrž snažme se, abychom byli hodni slávy."
"U koho obsah převažuje nad formou, ten je neotesaný. U koho forma nad obsahem, ten je písař. Jen ten, kdo má formu a obsah v rovnováze, je urozený."
"Co sám nechceš, nečiň jiným."
Konfucius mimo jiné považoval za důležité zdokonalit umělecké cítění.
Konfuciovým žákem byl Mencius (pův. Meng-c'). Vypracoval konkrétní teorii lidské povahy, čerpá se z něj dodnes. Díky jemu a dalším Konfuciovým žákům se konfucianismus stal dokonce státní filosofií, jeho vliv přetrval až do středověku a novověku v podobě neokonfucianismu.
28. prosinec 2012
8 568×
196 slov
