Po roce 1989 jich do Čech přišly desítky. Zákon je nazývá organizace nebo společenství. Ony samy si říkají církve. Lidé, kteří jim nepropadli, o nich hovoří jako o sektách. Nikdo z nás nemůže předem říct, že se ho působení sekt netýká. Obětmi sekt jsou velmi často inteligentní a vzdělaní lidé, kteří se dostali do nějaké obtížné životní situace a prostřednictvím sekty z ní hledají východisko. Je to nebezpečná a velmi nejistá cesta, která může skončit smrtí. Co vlastně sekty jsou? Jakými způsoby získávají své stoupence a co je jejich cílem?
Sekty nejsou novým jevem. Jsou sociálním a náboženským fenoménem už více než dvě tisíciletí! Slovo „sekta“ je odvozeno od latinského sequi (sledovat, následovat) nebo secta (škola, učení). Sektou je míněno odštěpení od větší náboženské společnosti nebo společenství víry a většinou to znamená negativní označení nějaké zvláštní náboženské (někdy i politické) skupiny, která se oddělila od nějaké větší skupiny a zpravidla naráží na malé přijetí veřejnosti. Sekty existují ve všech velkých náboženstvích a velkých společnostech.
Nábor stoupenců prochází třemi fázemi. V jejich rámci dochází k příklonu k sektě postupně. Zároveň vzniká určitá forma závislosti. Adept bude nejdříve okouzlen, pak přesvědčen a nakonec fascinován. Vstup je často velmi snadný, ale výstup je ztížen extrémním obrazem nepřítele, vnitřními (osobními a duševními) a vnějšími (finance) investicemi, neboť vstup znamená přerušení dosavadního způsobu života, roztržku s povoláním a rodinou. Sektami se nechávají především oslovovat lidé, kteří jsou sami dezorientováni, nemají domov a jsou psychicky labilní. Členům jsou nabízeny intenzívní náboženské a duchovní zkušenosti:
Sekty se tvoří především v dobách nejistoty a dezorientace, protože poskytují jednoznačný vzor chování v komplikovaném světě.
Počáteční kontakt mezi cílovou osobou a sektou vzniká nejčastěji přičiněním sekty. Obvykle se postupuje od jedince k jedinci, i když vzrůstá množství reklamních materiálů, prospektů a konferencí. Upřednostňovanými terči jsou kromě přímého rodinného okolí či okruhu přátel osoby, působící dojmem relativní nečinnosti. Daleko snadněji nás něco upoutá, když čekáme na někoho, kdo má zpoždění, než když pospícháme domů. Důležitou roli hraje i vrstva lidí, ze které se stoupenci získávají. V rámci podomního vyhledávání se Svědkové Jehovovi rádi představují „jako rodina“ (i když nemají žádné skutečné rodinné svazky). Naopak vzhled „mladý, dynamický kádr“, typický pro scientology, lépe vyhoví získávání stoupenců mezi vzdělanými lidmi, v různých klubech či kavárnách.
Sekty často používají triky převzaté z reklamy:
Mojžíš David, zakladatel Dětí božích, dokonce doporučuje „flirty fishing“ (rybolov flirtem). Rozdává rady hraničící s komikou a jednoznačné sexuální návrhy. Po přesvědčení oběti ji sekta zahrne láskou a pocitem, že někam patří. Sekta se tak prezentuje jako přívětivější a chápavější rodina než rodina skutečná. Nově příchozím slibuje zejména výhody a spásu. Pak si prostřednictvím různého strádání (dietami, nedostatkem spánku) vynutí oddanost, která vyvrcholí totální závislostí.
Svědkové Jehovovi nebo také Jehovisté, kteří se považují za viditelnou Boží organizaci, věří, že jsou jedinou pravou náboženskou společností. Tvrdí, že jsou univerzálním Božím náboženstvím. Jejich učení se zásadně odlišuje od teologie křesťanských církví. Svědkové Jehovovi si činí nárok, že každé slovo svého učení zdůvodní biblí, přitom některá místa v bibli mění nebo překrucují. Svůj dnešní překlad bible nazývají Překlad nového světa. Zároveň však přiznávají, že bible sama nestačí. Člověk potřebuje pomoc lidí, kteří se oddali Jehovovi jako ochotné nástroje a přijali jeho ducha. Tito lidé, jakožto Řídící sbor a Biblická a traktátní společnost Strážná věž, bdí nad učením a oznamují příslušný vývoj prostřednictvím čtrnáctideníků Strážná věž a Probuďte se.
Zásadou učení je, že v roce 1914 byl Ježíš Kristus dosazen jako král v nebi a bude kralovat se 144 tisíci vyvolenými. Všichni ostatní, kteří stojí na straně Boží, tedy na straně Svědků Jehovových, se stanou „lidmi podobným ovcím“ a budou navěky žít v ráji na zemi.
Hnutí je řízeno centralisticky a teokraticky úřadujícím prezidentem, který je volen na celý život. Členem Svědků Jehovových se člověk stává křtem dospělých, jenž se provádí ponořením do vody. Křest nemá žádný svátostní charakter, nýbrž pouze symbolizuje bezpodmínečnou oddanost Jehovovi. Památka poslední večeře se slaví jednou ročně v den, kdy to určí vedení, na památku Kristovy smrti. Život Svědků Jehovových je přesně řízen a musí být podřízen kazatelské službě a hlásání. Týdně je předepsáno pět schůzek a neustálé studium bible a vlastních publikací. Účast na politických a kulturních podnicích je zakázána, stejně jako slavení mnoha svátků. Už malé děti jsou připravovány na budoucí život Svědků, tzn. mají zakázáno slavit vlastní narozeniny, Vánoce, Velikonoce nebo Den matek, protože jsou to údajně pohanské svátky. Školním dětem je jako nemorální a nemravné zakázáno účastnit se mimoškolních nepovinných aktivit, které škola podporuje.
Zásadní důležitost pro Svědky Jehovovi má tzv. kazatelské dílo království skrze „službu dům od domu“, pro které platí provádět misie v každé městské čtvrti, každé ulici, v každém domě. K tomu jsou Svědkové Jehovovi intenzívně školeni v Teokratické škole kazatelské služby i knihou Rozhovory na základě Písma. Prostřednictvím Zprávy kazatelské služby se provádí kontrola, kolik knih, brožur, nových exemplářů Strážné věže a Probuďte se bylo rozdáno a kolik hodin kazatelské služby bylo absolvováno.
Svědkové Jehovovi důsledně odmítají krevní transfúze (i v případě ohrožení života), protože je to prý protibiblické a tudíž zakázané. K tomuto účelu nosí Svědkové u sebe dokument k lékařskému ošetření ve formě průkazu, ve kterém stojí: „V žádném případě si nepřeji, aby mi byly podány krevní transfúze (krev, koncentrát červených krvinek, plazma, bílé krvinky a krevní destičky), i kdyby je lékaři považovali za nezbytnou pro zachování mého života nebo mého zdraví.“
Učení Strážné věže oslovuje mnoho lidí, kteří jsou v nějaké krizové nebo problémové situaci a nevidí žádné řešení. Kdo se nedrží předpisů, které jsou bedlivě přezkoumávány Biblickou a traktátní společností Strážná věž, může být ze sekty vyloučen. Vyloučení se rovná zavržení, protože tento člověk opouští jedinou organizaci, která ho může uchránit Božího hněvu.
Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů – zvaná mormoni – je přesvědčena, že její společenství víry nevzniklo odštěpením od nějaké již existující církve, ale že ji k životu povolal sám Bůh. Tato církev má své počátky v USA, kde se roku 1820 Josephu Smithovi osobně zjevili Bůh a Ježíš Kristus. Na otázku, ke kterému náboženskému společenství se má připojit, mu Ježíš odpověděl, že k žádnému, protože se všechna mýlí. Dne 21. 3. 1823 se Smithovi zjevil anděl Moroni, který mu ukázal zlaté desky, psané údajně egyptským písmem. O čtyři roky později Joseph Smith tyto desky přeložil do angličtiny (ačkoli egyptské hieroglyfy byly rozluštěny Champollionem až ve 30. letech 19. století) a vydal Knihu Mormon, která je považována za mormonskou bibli, za základ jejich víry i světových dějin a za doplněk bible. Kniha se skládá z 15 částí a zahrnuje asi 1000 let mormonských dějin.
Hlavní učení mormonů je shrnuto do 13 článků víry. Pro mormony platí, že Bůh nebyl od počátku dokonalý, ale že to byl vyvýšený člověk, „který sám byl jednou tím, čím jsme teď my“. Ježíš Kristus je považován za staršího bratra lidí, který po svém zmrtvýchvstání musel založit pravou církev Boží v Americe, což je podle mormonů „svatá země zaslíbená“. Život mormonů je přesně uspořádán. Musí nosit 24 hodin denně zvláštní spodní prádlo, které sahá až po kolena a k loktům. Svléknout ho mohou pouze při koupání. Mormoni propagovali a také praktikovali polygamii (mnohomanželství), která se shodou okolností stala Smithovi osudnou, protože zemřel ve vězení, kde si trest za polygamii odpykával. Protože v roce 1890 zrušilo božské zjevení polygamii, je nyní cílem mormonského manželství mít co největší počet dětí. Zvláštním obřadem, tzv. zpečetěním, se manželství stane nebeským manželstvím, které trvá i po smrti. Tak jsou i děti pečetěny na rodiče. Zvláštností mormonů je křest za zesnulé. Za mrtvé, které neměli možnost přijít do styku „s pravou Kristovou Církví“, se mohou žijící mormoni nechat zástupně pokřtít. Po svých předcích pátrají na matrikách, kde zjišťují různé údaje, aby jim pomohli na cestě do nebe. Z tohoto důvodu existuje v Salt Lake City takzvaný International Genealogical Index. V podzemních bunkrech je na mikrofilmech shromážděn seznam jmen a kopií křestních listů zhruba 2 miliard lidí.
Vývoj mormonské církve v našich zemích započal roku 1884, kdy do Prahy přišel první misionář Thomas Biesinger. Ten byl však po krátké době zatčen a odsouzen do vězení. Církev byla uznána úředně roku 1929, kdy měla sedm členů. V době okupace byli všichni američtí misionáři evakuováni. Po druhé světové válce se vrací zpět do Československa, kde však mohou zůstat jen do roku 1950. V té době měla Církev 254 členy. Od té doby až do roku 1989 působí Církev v ilegalitě na bázi jednotlivců. V květnu 1989 je podána žádost o registraci, jíž bylo oficiálně vyhověno v únoru 1991. Ačkoli některé z mormonských praktik vzbuzují přinejmenším úsměv či rozhořčení, tato církev je oficiálně povolená a zatím ji žádná nelegální činnost nebyla prokázána.
Scientologická církev tvrdí, že je užitou náboženskou filozofií, která zná technicky duševní péče. Členové této údajné Církve patří už mnoho let k nejpochybnějším skupinám v oblasti takzvaných náboženství mládeže. Scientologická církev se ve svých četných knihách představuje jako světová náboženská společnost, která se zabývá studiem lidského ducha. Zároveň však tvrdí, že min. 20 % lidské populace je duševně nemocných. Scientologie se považuje za církev, která má patent na zaručení lidských práv a míru, řešení výchovných problémů i boje proti drogám a zneužití psychiatrie. Název scientologie je odvozen z latinského slova scire (vědět) a z řeckého logos (nauka). Tuto církev založil v roce 1952 Američan Ron Hubbard, který psal v době svého mládí sci-fi romány. Dnes provozují scientologové 466 poboček v 54 zemích s asi sedmi miliony členů. Od roku 1990 působí také v České republice. Patří k nejvlivnějším organizacím na světě, mimo jiné i proto, že v jejich řadách jsou vůbec nejsilněji zastoupeny filmové hvězdy v čele s Tomem Cruisem, Johnem Travoltou a Dustinem Hoffmanem.
A co vlastně scientologové hlásají? Ron Hubbard popsal svou metodu zvládání životních potíží v knize Dianetika – moderní věda duševního zdraví (1977). Dianetika je technika zaměřená na tělo a používá se k tomu, aby odstranila nemoci, nežádoucí pocity, nesprávné city, bolest atd. Principy dianetiky se dají vysvětlit přibližně takto: člověk je duchovní bytost s nevídanými možnostmi, které jsou ovšem blokovány různými traumatickými zážitky z minulého života. Ty je však nutno odbourat. Základem je kurz ve formě otázek a odpovědí, tzv. auditing s pomocí E-metru (měřič odporu kůže). Prvním krokem je bezplatný osobnostní test, tzv. Oxfordský test osobnosti, který obsahuje 200 otázek typu: „jste někdy smutní a nevíte proč?“ Světoznámí psychologové tento test hodnotí jako účelově sestavený dotazník pro zjišťování negativních a neurotických rysů osobnosti, pocitů méněcennosti, viny a úzkosti. Trik spočívá v tom, že každý, kdo scientologický Oxfordský test dostane a odešle ho do Dianetického centra, obdrží odpověď, že by se měl léčit ze svých úzkostí, které brání jeho schopnostem. Ten, kdo se dokáže vyprostit z pout, jimiž jeho psychiku svazuje tělesná schránka, dostává se do tzv. stavu „clear“, což znamená čistý. Osoba, která toho dosáhne, může počítat s IQ vyšším než 135. Než se však stanete „clear“, musíte absolvovat dlouhou řadu kurzů a auditingů, což je druh psychoterapie, prováděné auditorem, tedy členem církve, který se na svou funkci vyškolí za 2 roky, ale své vzdělání musí stále doplňovat, protože ještě není „clear“. Pokud se po nekonečné sérii auditingů přece jen dostane, získá moc „superčlověka“ tzv. OT (operačního téthana), tzn. dokáže zastavit čas, odhmotnit se a číst myšlenky. Možnosti jsou zcela neomezené. Věc má ovšem háček – za všechny kurzy i auditingy se platí (poplatek v Dianetickém centru v Praze – Krči se pohybuje od 3000-8000 Kč). Auditingy, jimiž se do stavu OT propracujete, vyjdou zhruba na 300 tisíc dolarů, tedy téměř 1 milion korun. Největší nebezpečí však spočívá v tom, že informace, které sekta při auditingu získá, soustřeďuje do ústředí sekty tzv. Odboru speciálních aktivit v Los Angeles a je prokázáno, že přiznání získaná při sezeních slouží sektě při burzovních spekulacích a k proniknutí do Světové banky či Mezinárodního měnového fondu. Nevyjasněné jsou také metody hospodářské organizace scientologů nazvané World Institute of Scientology Enterprise, která řídí tisíce podniků po celém světě. Sektu zkoumá italská, kanadská a španělská policie a v některých státech byla tato církev dokonce zakázána, protože už dohnala několik desítek lidí k sebevraždě tím, že je nutila absolvovat další a další kurzy, a tito lidé už neměli prostředky, kterými by tyto kurzy zaplatili.
V České republice jednu z nejnebezpečnějších sekt založil počátkem devadesátých let Jan Dvorský, student FAMU. Že je „Synem Člověka“, pochopil Dvorský prý jednoho dne roku 1990 ve vaně. Začal se nazývat Parsifalem Imanuelem, prohlásil se Mesiášem a informoval o tom svou rodinu a přátele. Klíčovou roli v této sektě však hraje i dcera známé herečky Mileny Dvorské, kterou Parsifal Imanuel povýšil na „Labutí pannu“, tedy jedinou ženu na světě, která je hodna jeho „božské lásky“. Podle svědků, kteří v sektě nějaký čas žili, je však právě Lucie Dvorská strůjcem všeho zla. V roce 1993 vydává Dvorský knihu Syn Člověka – Mesiášovo živé slovo k všenápravě světa čili kniha tisíciletí. Přestože tato publikace působí jako nesmyslný blábol, brzy se stala kultovním textem Dvorského vyznavačů. Autor v ní kritizuje skoro každého Václavem Havlem počínaje, Komenským, papežem a dalajlámou konče. Jádrem jeho učení je, že lidé jsou „převrácenci“ – což znamená, že se muži automaticky rodí do ženských těl a ženy naopak do mužských. Dvorský tvrdí, že světu hrozí série katastrof, které lidstvo potrestají za nedobrý způsob života. Jako správný Mesiáš pochopitelně nabízí řešení, kterým je život v sektě. Pouze její členové „vědoucí“ budou spaseni – a to v Tisícileté říši, která bude založena v mírném klimatickém pásmu v Itálii. Ostatní lidé zahynou, protože několik týdnů po založení říše bude všeobecná katastrofa a svět se potopí.
Přestože většina lidí by tuto knihu znechuceně odložila, našli se i tací, kteří od základu změnili své životy. Mnozí opustili výhodná postavení, prodali veškerý majetek, odešli od rodin (nebo je vzali s sebou) a vydali se vstříc novému životu a poznání. Kdo se stal členem sekty, odevzdal Dvorskému všechny své peníze, přestěhoval se do vesniček nedaleko Hořovic na Berounsku a začal žít nový život. Základní způsob spočíval v totální izolaci od okolního světa a v drastické změně životosprávy. Čím byla minulost člena sekty víc „zaneřáděna“ přepychem a luxusem, tím byla dieta drastičtější – nejspíš proto, aby si každý mohl na vlastní kůži vyzkoušet, co prožívali Dvorští, když Jan psal knihu a oni neměli na jídlo. Nejhorší dieta spočívala pouze v pití vývaru z dubové kůry – když nebyla kůra, pila se pouze vlažná voda se solí. Hlavou sekty byl možná formálně Mesiáš, všichni zúčastnění však potvrzují, že jakýmsi „výkonným ředitelem“ byla ve skutečnosti jeho družka Lucie. Právě ona nejvíc zasahovala do osudů ostatních lidí a rozhodovala, kdo smí spolu s Mesiášem odejít do Tisícileté říše. V roce 1995 byl na Dvorského vydán zatykač pro ohrožování mravní výchovy mládeže, protože odmítal svoji nejstarší dceru Julii poslat do školy. V roce 1997 bylo po něm i jeho družce Lucii vyhlášeno celostátní pátrání, ale marně. Po Parsifalu Imanuelovi a Labutí panně jako by se zem slehla. Zanechali po sobě desítky zhroucených a k sebevraždě odhodlaných lidí, rozvrácená manželství a i rozprodaný majetek.
Obrovský rozmach různých sekt a církví je důkazem toho, že v naší zemi začaly konečně fungovat demokratické principy s přísně dodržovanou svobodou vyznání. Náboženský fanatismus je odvrácenou stranou demokracie a potýká se s ním většina vyspělých zemí. Protože každý má právo věřit čemukoliv, podmínky pro činnost sekt se i v České republice zlepšují. Regulace činnosti sekt je problémem, jejich zákaz by však stejně asi nic nevyřešil: lidé hledající jednoduché pravdy a dogmata by prostě pocit výjimečnosti nacházeli jinde. Je zřejmé, že roste počet náboženských sekt, jejichž nebezpečí si lidé obvykle neuvědomují. Pokud jsou pouze nezaujatými pozorovateli, většinou mají pocit, že jim osobně by se nic takového stát nemohlo. Bohužel často je takový pocit falešný. Prakticky každý z nás se někdy v životě dostane do situace, kdy může podlehnout chausmatickému vůdci či myšlence a v jejich jménu si nechá vymývat mozek, a bude odkopávat své nejbližší. Současnost je zkrátka pro vznik extremních a tvrdých kultů ideální. Lidé snadno podléhají vizím neštěstí, protože přetechnizovaný svět je stále méně vhodným místem pro život. Svým způsobem tomu také napomáhá zastaralost a nemodernost tradičních církví. Možná svoji roli hraji konec tisíciletí, který katastrofické nálady jen zesiluje.
28. prosinec 2012
13 578×
2799 slov
