Anglický filosof a jeden ze zakladatelů sociologie. Formuloval principy evoluční filosofie, byl výrazně ovlivněn klasickým pozitivismem Augusta Comteho. Zdůrazňoval význam přírodních věd pro výchovu a podněcující vědy humanitní. Skloubil biologii, psychologii, sociologii a etiku, snažil se objasnit konflikt mezi individuem a společností. Jako první se systematicky zabýval společenskými institucemi, které rozdělil na domácí, obřadní, politické, církevní, profesionální a průmyslové. V politice byl stoupencem liberalismu (jednotlivec může jednat, jak se mu zlíbí, pokud nezačne omezovat svobodu jiných).
Spencer zamýšlel vytvořit jednotný vědecký názor na svět,podle Spensera i soc. jevy podléhají zákonu evoluce, chápal spol. jako organismus,který se vyvíjí stejnosměrným,pravidelně vzrůstajícím pohybem od jednotlivých forem k složitým.
V podstatě vychází z Darwina.Říká,že vesmír je v neustálém vývoji a že věci a jevy méně dokonalé ustupují dokonalejším
Herbert Spencer se narodil 27. dubna 1820 v britském městě Derby do rodiny učitele. Školu však pro své chatrné zdraví nikdy nenavštěvoval a jeho vzdělávání se věnoval zprvu jeho otec, následně strýc. Ani v dospělosti Spencer nikdy nenavštěvoval univerzitu a byl typickým samoukem.
Ve čtyřicátých letech začal pracovat jako publicista, roku 1848 se stal zástupcem vydavatele časopisu Economist, kde působil až do roku 1852. V Londýně se seznámil s mnoha osobnostmi tehdejší britské vědecké elity a napsal zde též svou první práci Social Statics (1850). V roce 1853 zemřel Spencerův strýc a odkázal svému synovci značné dědictví, které mu umožnilo zanechat publicistické činnosti a stát se soukromým učencem. Druhá Spencerova kniha The Principles of Psychology však nebyla přijata zdaleka tak vřele jako jeho prvotina. Na počátku šedesátých let Spencer zahájil snahu o vytvoření univerzálního filozofického systému, schopného zajistit společný teoretický základ lidského vědění. V rámci tohoto projektu publikoval řadu knih, jimiž se snažil pokrýt široké spektrum vědeckého poznání:
20. listopad 2007
6 708×
313 slov
