Přidat referátHorstvo - Česká republika
Vytisknout referát
Stáhnout referát ve formátu .rtf- vnitrozemský stát ve střední Evropě
- samostatný od rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) 1. 1. 1993
- Zaujímá území historických zemí Čech, Moravy a části Slezska
- rozloha 78 866 km2
- 10,28 mil. Obyvatel
- hustota zalidnění 130 obyv./km2;
- hlavní město Praha (1,19 mil. obyvatel, 1999)
- Úřední jazyk čeština
- měnová jednotka koruna česká (Kč) = 100 haléřů
- Administrativní členění: 14 krajů členěných na 76 okresů (Základní administrativní jednotkou jsou obce
Povrch
Horstvo:
Česká vysočina
Zaujímá celé Čechy, přesahuje do Polska, Německa a Rakouska
Na východní Moravě je v podloží karpatských předhlubní
Původem staré pohoří vyvrásněné hercynskou orogenezí bylo součástí platformní severozápadní Mesoevropy
V geologickém složení převládá krystalinikum (granitová tělesa a krystalické břidlice) a mladší sedimenty, převážně vodorovně uložené
V jeho struktuře jsou výrazné dva typy reliéfu, okrajová pohoří, která dávají České vysočině tvar téměř kosočtverce, a vnitřní sníženiny, zčásti vyplněné mladšími sedimenty
Dlouhý vývoj vedl ke snižování a odnosu hercynského horstva do vnitřních i okrajových pánví
V druhohorách prošla Česká vysočina platformním vývojem a dostala tvář paroviny
V juře a zejm. v křídě poklesla část České vysočiny pod úroveň oceánu a byla zaplavena mořem. Mořské uloženiny v severovýchodních Čechách o mocnosti až 700 m jsou pokryvnými horninami České křídové tabule
Horotvorné pohyby alpínské (začaly už koncem křídy) doléhaly i na Českou vysočinu, která se vyklenovala a pukala mnoha zlomy, podél nichž docházelo k posunům zemských ker
Vznikaly hrástě a příkopy
Vyzdviženy pohraniční hory; vznikly podhorské pánve: největší z nich, jihočeské, se změnily v jezera
Počátkem mladších třetihor byla Česká vysočina centrem sopečné činnosti
V pánvi pod Krušnými horami vyrostl stratovulkán Doupovských hor a desítky malých sopek pronikalo celou linií Podkrušnohoří včetně křídové tabule
Druhým, menším střediskem byla severní Morava
V třetihorách okrajové části České vysočiny postiženy alpínskou orogenezí
Zdvihová tendence České vysočiny pokračovala celé čtvrtohory do současnosti
Na modelaci reliéfu mělo značný vliv i čtvrtohorní zalednění, které ovlivnilo vývoj říční sítě a modelaci hor
Krkonoše
- pohoří na česko-polských hranicích
- součást Západních Sudet
- nejvyšší Sněžka, 1 602 m n. m. (nejvyšší hora ČR)
- Plochá vrcholová část spadá strmě k severovýchodu do Polska, jihozápadní svahy jsou rozčleněny hlubokými údolími
- Krkonoše jsou tvořeny zejména silně zvrásněnými a přeměněnými horninami proterozoika a prvohor
- místy průniky granitového plutonu
- Ve čtvrtohorách zalednění
- Člení se na Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabskou vrchovinu
- Jedna z nejvýznamnějších oblastí cestovního ruchu v ČR
- největší střediska Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou
- V roce 1963 vyhlášen Krkonošský národní park (362 km2), řada dalších chráněných území
- Biostéfická rezervace UNESCO
- Krkonoše jsou v současnosti silně poškozeny průmyslovými imisemi a nadměrnou návštěvností
Jizerské hory
- hornatina na česko-polských hranicích, součást Západních Sudet
- nejvyšší hora leží v Polsku (Wysoka Kopa, 1 127 m n. m.)
- v Čechách nejvyšší Smrk (1 124 m n. m.)
- Široké a ploché hřebeny, otevřená údolí, ve vrcholových partiích strukturní hřbety
- K severu spadají Jizerské hory příkrými zlomovými svahy až 500 m vysokými
- Střední část tvořena granity, ostatní rulami a svory; bazaltové výlevy (Bukovec)
- Původní souvislé lesy byly v 80. a 90. letech 20. stol. devastovány průmyslovými emisemi
- Četná rašeliniště s porosty kleče
- CHKO Jizerské hory (368 km2, vyhlášena 1967)
- Připravovaná NPR Jizerské Buky
Lužické hory
- pohoří na hranicích ČR a Německa
- součást Západních Sudet
- nejvyšší hora je Luž, 793 m n. m.
- Severní svahy jsou příkré, jižní mírné
- V miocénu vyvřela řada vulkanických těles bazaltů a fonolitů, pronikajících svrchnokřídové pískovce
- Rekreační oblast
České středohoří
- orografický celek na severozápadě Čech
- nejvyšší vrchol Milešovka, 837 m n. m.
- Hrášťová a mladovulkanická hornatina
- Sopečná tělesa vznikala v mladších třetihorách a tvořily je většinou bazalty a tufy
- Husté magma vytvářelo podpovrchové lakolity a žíly, příkrovy nebo vytlačovalo sopečné kupy a homole
- Rozsáhlou erozí a denudací byly vypreparovány podpovrchové sopečné tvary, vystupující ve snížené krajině jako dominanty
- Dělí se na Verneřické a Milešovské středohoří
- CHKO od roku 1976, o rozloze 1 063 km2
- Chráněny sopečné útvary i jejich stepní společenstva s bohatou flórou a faunou
- Zhruba čtvrtinu plochy Českého středohoří pokrývají lesy a teplomilné háje, místy šipákové doubravy, ve vyšších polohách bučiny; 33 maloplošných chráněných území (např. Boreč, Lovoš, Oblík, Panská skála, Milešovka).
Doupovské hory
- pohoří v západních Čechách v Podkrušnohoří na břehu řeky Ohře; 607 km2,
- s osamocenými sopečnými kopci v okolí
- Pozůstatek jediného českého stratovulkánu, který vyvřel ve dvou fázích ve spodním miocénu jako ostrov v podkrušnohorském pánevním jezeře
- Tvoří jej bazaltové lávy a pyroklastika
- Lávové proudy směřovaly na Slavkovský les, Tepelsko, Plzeňsko i ke Krušným horám
- Stratovulkán měl kuželový tvar a propadlý střed kalderu
- V současnosti zcela rozrušen erozí
- Krátké toky směřovaly jednak do centrální sníženiny, jednak radiálně po vnějších svazích
- Potok Liboc se prořízl do centrální sníženiny a horu „otevřel“ do tvaru podkovy
- Nejvyššími vrcholy Hradiště (933 m n. m.), Pustý zámek (927 m n. m.), Mlýnský vrch (812 m n. m.)
- V centrální sníženině bývalá obec Doupov
- Doupovské hory jsou z velké části vojenským prostorem české armády
Karlovarská vrchovina
- území v západních Čechách
- součást Krušnohorské soustavy
- nejvyšší Lesný, 983 m n. m.
- Převážně členitá vrchovina z krystalických břidlic, granitů a diabasů
- Dělí se na Slavkovský les a Tepelskou vrchovinu
Slavkovský les
- vrchovina v západních Čechách
- součást Karlovarské vrchoviny
- nejvyšší Lesný, 983 m n. m.
- Členitý reliéf s prudkými západními a severními svahy
- Tvořen krystalickými horninami, místy prostoupenými hadcem
- V minulosti těžba barevných kovů
- V okrajových částech lázně (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart)
- CHKO Slavkovský les (610 km2, vyhlášena v roce 1974)
- Rašeliniště s porosty borovice blatky, vývěry minerálních pramenů a výrony plynů, zbytky původních bukových lesů
Krušné hory
- pohoří na česko-německých hranicích
- nejvyšší Klínovec, 1 244 m n. m.
- Délka na českém území 130 km, šířka 6 – 19 km
- Plochá vrcholová část (750 – 1 000 m n. m.) spadá strmě k jihovýchodu do Čech (příkrý zlomový svah až 500 m vysoký) a mírně k severozápadu do Německa
- Četná rašeliniště
- smrkové lesy devastovány průmyslovými imisemi
- Pozůstatky důlní činnosti
- jsou tvořeny zvrásněnými krystalickými břidlicemi s průniky granitů, zbytky třetihorních lávových příkrovů a sopečných vrchů
- Staré variské horstvo bylo zarovnáno v parovinu a ve třetihorách rozlámáno a vyzdviženo podél zlomů
Český les
- orografický celek na severozápadě Čech a v Německu, severozápadní pokračování Šumavy
- Nejvyšší vrch Čerchov (1 042 m n. m.)
- Členitá vrchovina až plochá hornatina kerné stavby z proterozoických rul, svorů a granitů
- Z plochých hřbetů vystupují jednotlivé suky (vrcholy)
- Do Čech obrácen linií českého křemenného valu, zlomovým svahem až 350 m vystupujícím nad Tachovskou brázdou
- Na skalních vrcholech formy mrazového zvětrávání
Šumava
- pohoří v jihozápadních Čechách, v Německu a Rakousku, je součástí Šumavské hornatiny
- nejvyšší hora je Grosser Arber, 1 456 m n. m.
- v ČR Plechý, 1 378 m n. m.
- Kerné pohoří s převážně plochou vrcholovou částí (tzv. Pláně, 900 – 1 100 m n. m.), nad níž se zvedají jednotlivé vrcholy
- K jihozápadu strmé svahy, na severozápad do Čech klesá pozvolněji
- Převážně druhotné smrkové lesy, místy jsou zachovány původní lesní porosty (Boubínský prales aj.)
- Četná rašeliniště se vzácnou květenou
- Šumava je tvořena převážně předprvohorními krystalickými břidlicemi, místy s průniky granitových plutonů
- Jsou zde stopy po čtvrtohorním zalednění (8 ledovcových jezer). Pramenná oblast Vltavy a přítoků
- Významná turistická oblast (v Čechách jsou hlavní centra Železná Ruda, Zadov a vodní nádrž Lipno)
- CHKO (999 km2) vyhlášena v roce 1963, NP (690 km2, největší v ČR) byl vyhlášen v roce 1991.
Novohradské hory
- hornatina v jižních Čechách a v Rakousku
- nejvyšší hora je Viehberg (1 111 m n. m., na českém území Kamenec, 1 072 m n. m)
- Jsou tvořeny granity, rulami a granodiority
- Zbytky smíšených pralesových porostů (Žofínský prales)
Středočeská pahorkatina
- území ve středních a jihozápadních Čechách
- nejvyšší Drkolná, 729 m n. m.
- Převládá mírně zvlněný reliéf s plošinami a mírně ukloněnými svahy, občas s výraznějšími selektivně vypreparovanými hřbety
- Hluboká říční údolí Vltavy, Sázavy a dolní Lužnice
- Tvořena krystalickými horninami s rozsáhlými průniky hlubinných vyvřelin, zejm. granitů.
Českomoravská vrchovina
- velká geomorfologická jednotka v jižní části České vysočiny
- Ploše vyklenuté prvohorní pohoří s reliéfem pahorkatiny až vrchoviny z krystalických břidlic a granitu
- Vrcholovou část tvoří Jihlavská vrchovina (nejvyšší Javořice, 837 m n. m.) a Žďárské vrchy (nejvyšší Devět skal, 836 m n. m.)
- Reliéf se vyznačuje měkkými formami s relativně malými výškovými rozdíly
- Kerná stavba je směrem k okrajům stupňovitě snížena a dostává ráz pahorkatin
- Svéráznou součástí Českomoravské vrchoviny jsou Železné hory, soustava klínovitě vysunutých ker s obnaženou druhohorní parovinou
- Denudace současného reliéfu vrcholila v pliocénu až pleistocénu, kdy vznikly kryoplanační plošiny, mrazové sruby, vrcholové balvany, kamenná moře aj.
- Dělí se na vrchoviny Křemešnickou, Hornosvrateckou, Křižanovskou, Javořickou a pahorkatiny Hornosázavskou, Jevišovickou a Železné hory
Orlické hory
- pohoří ve východních Čechách a v Polsku
- nejvyšší Velká Deštná, 1 115 m n. m.
- Hornatina s plochými vrcholy, dva rovnoběžné hřbety odděleny hlubokým hraničním údolím Divoké Orlice
- Tvořeny hlubinnými vyvřelinami, rulami a křídovými sedimenty
- Zbytky přirozených horských smrčin a bučin; část porostů je devastována průmyslovými emisemi
- Turistická oblast; hlavní střediska Deštné v Orlických horách, Říčky, Rokytnice v Orlických horách
- CHKO Orlické hory (204 km2, vyhlášena 1969)
Železné hory
- území ve východních Čechách
- je součástí Českomoravské vrchoviny
- nejvyšší bod Pěšava, 697 m n. m.
- Spadá výrazným zlomovým svahem (až 200 m vysokým) do Čáslavské kotliny, na severozápadě se pozvolna sklání do Polabí
- Severozápadní okraj Železných hor mezi Týncem a Zábořím nad Labem prořízlo Labe
- CHKO (plocha 284 km2) byla vyhlášena v roce 1991
Hrubý Jeseník
- pohoří na severní Moravě a ve Slezsku
- druhé nejvyšší v ČR
- nejvyšší Praděd, 1 491 m n. m.
- Tvořen krystalickými břidlicemi s průniky granitů a amfibolů
- Ve čtvrtohorách periglaciální procesy
- Dělí se na Keprnickou, Pradědskou a Medvědskou hornatinu
- Nejvyšší hřebeny jsou holé, s vystupujícími skalními útvary; úbočí zalesněná
- Chráněná krajinná oblast Jeseníky (740 km2) od 1969
- 11 přírodních rezervací
Nízký Jeseník
- vrchovina na severní Moravě a ve Slezsku ležící v Jesenické oblasti
- nejvyšší vrchol Slunečná, 800 m n. m.
- Široce zaoblené hřbety, na rozvodích plošiny
- Vytvořeny jsou z devonských a kulmských břidlic a drob, na severu a východě jsou kuželovité vrchy pleistocenních sopek (Velký Roudný, 780 m n. m.)
Oderské vrchy
- vrchovina na severní Moravě
- součást Nízkého Jeseníku
- nejvyšší Fidlův kopec, 680 m n. m.
- Tvořeny spodnokarbonskými břidlicemi a drobami
- Pramenná oblast Odry
- Část území nepřístupná (vojenský výcvikový prostor Libava)
Brněnská vrchovina
- geomorfologický celek, který je pokračováním Českomoravské vrchoviny za Boskovickou brázdou
- Soustava vrchovin a pahorkatin, jejichž podklad tvoří granitické intruzívní těleso, brněnský pluton
- Dělí se na Bobravskou pahorkatinu a Drahanskou vrchovinu, jejíž součástí je i Moravský kras
- Nejvyšší kopec Skalky (735 m n. m.)
- Někdy bývá přičleňována i Boskovická brázda
Drahanská vrchovina
- geomorfologický celek na Moravě
- součást Brněnské vrchoviny
- nejvyšší vrchol Skalky (735 m n. m)
- Na povrchu i pod povrchem bohatství krasových jevů
Moravskoslezské Beskydy
- pohoří na severovýchodní Moravě
- ve Slezsku a na Slovensku, součást Západních Beskyd
- nejvyšší Lysá hora, 1 323 m n. m.
- Členitá hornatina, tvořená oblými hřebeny
- Porosty smrkových lesů; zbytky přirozených pralesů
- Součást CHKO Beskydy (1 160 km2, ustavena v roce 1973)
Javorníky
- pohoří na moravsko-slovenském pomezí
- součást Slovensko-Moravských Karpat
- nejvyšší Veľký Javorník, 1 071 m n. m.
- Plochá hornatina z paleogenního flyše (zejména pískovce)
- Hlavní hřbet pokračuje na jihu masívem Makyty (923 m n. m.), na severu Rakovkou (906 m n. m.)
- Bukové lesy, zčásti odlesněno
Ždánický les
- vrchovina na jižní Moravě
- je součástí Středomoravských Karpat
- nejvyšší hora U slepice, 438 m n. m.
- Zarovnané vrcholové plošiny (300 – 430 m n. m.)
- Je tvořena flyšem z paleogenních pískovců a břidlic
- Těžba malého množství kvalitní ropy
Chřiby
- vrchovina na jihovýchodní Moravě
- nejvyšší část Středomoravských Karpat
- Brdo, 587 m n. m.
- Členitý povrch z paleogenního flyše
- Bukové lesy
Bílé Karpaty
- pohoří v soustavě Moravsko-slovenských Karpat
- Budují je dva příkrovy
- Hlavní hřbet se zdvihá východně od Hodonína vrchem Ľupy (574 m n. m.) a pokračuje severovýchodním směrem
- Má ploché, masívní temeno s hladinou vrcholů nad 900 m.
- Nápadná je zpětná eroze řek tekoucích do Váhu, které původně pramenily na východních svazích
- Průlomovými údolími pronikly až na svahy západní, moravské, a celkově snížily výšku rozvodí o 300 m.
- Zároveň rozčlenily hlavní hřbet na skupiny Javořinskou (Velká Javořina, 970 m n. m., nejvyšší hora Bílých Karpat), Lopenickou (Lopeník, 912 m n. m.) a Kobylinec (911 m n. m.)
- Údolí Vláry v hlavním hřbetě vytvořilo Vlárský průsmyk (290 m n. m.)
- CHKO od roku 1980 (715 km2); 1996 vyhlášeny Bílé Karpaty za biosférickou rezervaci UNESCO. Dvě rezervace (Javořina, Luh), deset chráněných přírodních výtvorů
Nacházíte se zde: Referáty › Přírodní vědy › Zeměpis referáty › Horstvo - Česká republika
Podrobnosti
Počet slov: 1991Datum přidání: 12. 08. 2008
Přečteno: 883×
Ohodnoťte referát Horstvo - Česká republika
Podobné referáty
Afrika referát (Zeměpis)Celý svět referát (Zeměpis)
Státy Evropy referát (Zeměpis)
Země Evropy referát (Zeměpis)
Zemská kůra referát (Zeměpis)