Kulturní a politické prostředí. Hospodářství světa
- systém světového hospodářství se vytvořil vzájemným propojením národních ekonomik jednotlivých zemí světa prostřednictvím mezinárodních integrací
- základní předpoklady jeho rozvoje jsou světové ekonomické organizace, světové trhy a finance, mezinárodní dělba práce
- ,,SEVER‘‘- ekonomicky rozvinuté státy (USA, Kanada, Evropa, Japonsko, Rusko, Austrálie, Nový Zéland, JAR a Izrael)
- ekonomicky rozvinutý svět zahrnuje 38% rozlohy obývané souše, 22% lidstva a asi 85% svět. průmyslového průmyslu
- ,,JIH‘‘ - zbytek Asie, Afriky, latinská Amerika, Polynésie, Mikronésie a Melanésie
- v současné době dochází k jeho diferenciaci na málo rozvinutý ,,ČTVRTÝ SVĚT‘‘ a ,,ASIJSKÉ DRAKY‘‘,který je nově industrializovaný
- jádrové oblasti-hospodářská centra, kde se soustřeďuje hospodářská moc; obyvatelstvo žije ve velkoměstech; hustá dopravní síť a intenzivní transport osob a nákladů
- periferie-okrajové oblasti s tradičními formami hospodaření; méně zalidněné
- HNP- souhrn hodnot vytvořených národním kapitálem daného státu v 1 roce; nejvyšší má Monako
- HDP- hodnoty vytvořené na území daného státu v 1 roce
- Tvoří jej 3 typy ekonomiky: a) agrární-převládal před nástupem prům. revoluce; jedná se o samozásobitelské hospodaření; minimální úloha trhu
b) industriální- vedoucí postavení průmyslu a stavebnictví v HDP i zaměstnanosti; od 2. pol. 19. st. Do 1. pol. 20. st. V Evropě, sev. Americe, Japonsku, Austrálii a Rusku
c) postindustriální-rychlý nárust nevýrobní sféry; vědecky náročné obory na vzdělání, výzkum a vývoj; na 1. místě ve službách je USA
- současné světové hospodářství má průmyslově-zemědělský charakter; podíl zemědělství klesá vlivem rozvinutých tržních ekonomik
ZEMĚDĚLSTVÍ
- zajišťuje výživu lidstva a produkuje suroviny pro průmysl
- geografie zemědělství-studuje územní diferenciaci zemědělské výroby
- rozmístění zemědělské výroby je ovlivňováno:
a) přírodními faktory-půda, georeliéf a podnebí
b) socioekonomickými faktory-trh (spotřeba; intenzivní v obydlených oblastech a extenzivní v málo obydlených), doprava a pracovní síly
- 36% rozlohy pevniny Země je užíváno pro zemědělství
- pracuje v něm 1,1 mld. lidí
- v rozvinutých zemích převažuje agroprůmyslový komplex, který zahrnuje:
a) průmysl dodávající výrobní prostředky pro zemědělství
b) vlastní zemědělskou výrobu
c) odvětví zajišťující dopravu, skladování, zpracování a odbyt
- vysoký stupeň mechanizace a chemizace v rozvinutých zemích
- v rozvojových zemích převládá naturální výroba; zemědělství se zde člení na:
a) tradiční sektor zemědělství-drobná hospodářství bez strojů a hnojiv
b) moderní sektor-plantážní hospodářství, úzce specializovaná; stroje hnojiva, zavlažování
- zelená revoluce- v 60. a 70. letech; díky ní se některé rozvojové země staly v produkci obilovin soběstačnými samozásobiteli; v plánu bylo zahrnuto zavádění nových druhů plodin, umělé zavlažování a aplikace moderních metod zeměd. Výroby
- rostlinná výroba- jejím úkolem je pěstování plodin jako potravin, krmiv a surovin pro zpracovatelský průmysl; hl. plodiny:
a) obilniny- jako potravina, výroba sladu, škrobu a jako jadrné krmivo; více než polovina průměrné energetické spotřeby lidstva; nejvíce pšenice, kukuřice a rýže; největ. producenti- USA, Čína, Indie a Rusko; největ. exportéři-USA, Kanada, Francie a Austrálie
b) olejniny-2/3 svět. spotřeby tuků, sója, slunečnice, řepka, podzemnice olejná, olivovník, kokosová a olejná palma
c) hliznaté rostliny-brambory, batáty, maniok, jamy
d) cukrová třtina a cukrová řepa
e) ovoce a zelenina
f) pochutiny-čaj, káva a kakao
g) luštěniny
- nepotravinářské plodiny-tabák, kaučukovník a textilní kultury
- živočišná výroba-navazuje na rostl. Výrobu zhodnocováním jejích zdrojů, přetváření v živočišné produkty (maso, tuk, vejce…) a zajištění přísunu živočišných bílkovin pro lidi; její intenzita se vyjadřuje množstvím určitého vyrobeného produktu na jednotku zem. Plochy nebo orné půdy; 2 typy:
a) extenzivní-kočovný, polokočovný, transhumace a moderní chov
b) intenzivní-vývojový co stálého typu, stálý chov a stájový chov
· chov skotu-90% světové spotřeby mléka a 30% masa; hl. exportéři-Austrálie, SRN, Francie a N. Zéland; produkce mléka v zalidněných oblastech
· chov prasat-2/5svět. spotřeby masa, velice produktivní díky malé náročnosti zvířat a rychlé produkci, hlavně v průmyslových státech, nejvíce v Číně a oblastech mírného a chladnějšího klimatu
· chov ovcí- ¼ chovu na vlnu; nejextenzivnější; hl. v Austrálii a na N. Zélandu
· chov drůbeže- na maso, vejce a peří; v industrializovaných zemích se stává průmyslovou formou
· rybolov – samostatné odvětví; lov a chov ryb a lov ostatních vodních živočichů; podíl poklesl následkem přelovení; největší loviště jsou v Pacifiku; sladkovodní ryby ve východní a jižní Asii; narůstá význam akvakultury a marikultury; tvorba vodních farem a plantáží; lov kytovců omezen
· lesnictví- samostatné odvětví; 1/3 rozlohy všech kontinentů; hospodářský a klimatický činitel; zpevňují půdu svými kořeny; rekreační funkce; nejvýznamnější lesní oblasti se soustřeďují ve dvou šířkových pásmech – severní lesní pásmo (převážně jehličnany) a jižní lesní pásmo (ekvatoriální a tropická klimatická zóna; deštné pralesy; likvidace); těžba dřeva vzrostla; hlavními exportéry jsou USA, Rusko a Skandinávie; lov kožešinové zvěře v polárních oblastech
PRŮMYSL
- vedoucí odvětví materiální výroby
- geografie průmyslu studuje rozmístění, územní strukturu průmyslové výroby
- rozmístění průmyslové výroby je ovlivněno těmito lokalizačními faktory:
a) přírodního charakteru (voda, klimatické poměry…), uplatňují se jako podmínky rozmístění, jejich vliv klesá
b) socioekonomického charakteru (trh, pracovní síla…) se projevují ve vztahu k rozmístění průmyslu jako činitelé i jako podmínky rozmístění
- lokalizace nových průmyslových objektů je stále více ovlivňována mezinárodní dělbou práce a ekonomickou integrací; zasahují zde i ekologové
- technologické parky-vědeckovýzkumné komplexy při univerzitách; laboratoře, vědecké a výzkumné závody (např. Sillicon Valley nebo Isar Valley)
- charakteristické pro rozmístění průmyslu je jeho střediskový charakter
- průmyslové komplexy-jsou tvořeny prům. závody, mají velkou ekonomickou efektivnost, jsou to:
a) komplexy kamenouhelné a metalurgické
b) hnědouhelné a energochemické
c) strojírenské
d) přístavní- v rozvinutých zemích na základě dovozu surovin
- prům. oblasti-v zemích s bohatou průmyslovou tradicí; hustá síť závodů a komplexů s dokonalou dopravní infrastrukturou; nejvýznamnější-USA, západní Evropa a Japonsko
- těžební průmysl – základnou průmyslové výroby, asi 8% svět. prům. produkce; závislý na nerostných surovinách; tři typy areálů:
a) pánevního typu-takřka souvislá ložiska hlavně železných rud, ropy a zemního plynu
b) ohniskového typu-menší ložiska rud neželezných kovů, legovacích kovů, chemických surovin a nerudných zdrojů
c) rozptýleného typu-malá ložiska vzácných a drahých kovů i dalších nerostných surovin
- zhruba 90% veškeré těžby nerostných surovin zaujímá 20-25 druhů
- nejvýznamnější těžební oblasti jsou západ USA, Mexický záliv, Sibiř, SV a JV Čína, S a Z Austrálie
- zpracovatelský průmysl- zahrnuje ty druhy výrobní činnosti, které se zabývají pracováváním surovin a polotovarů průmyslového a zemědělského původu, výstavbou a kompletací objektů pro výrobní i jiné účely, údržbou a opravami výrobků a zařízení
a) hutnictví-metalurgie-výroba oceli, železa neželezných kovů a jejich slitin, vytváří materiálovou základnu pro strojírenství a stavebnictví; dělí se na primární a sekundární (kovový odpad)
b) strojírenství-vedoucí odvětví průmyslové výroby; vyrábí prostředky zabezpečující mechanizaci, automatizaci a řízení hospodářství; rozsah a úroveň v jednotlivých zemích je ukazatelem jejich ekonomické vyspělosti a kvality vědeckovýzkumné základny; dělí se na všeobecné, dopravní, elektrotechnický a elektronický; soustřeďuje se především v S Americe, Z Evropě, V a JV Asii
- chemický průmysl- výrazně ovlivňuje rozvoj a technický pokrok v hospodářství; náročný na vodu; nerychleji rostoucí je petrochemie a výroba průmyslových hnojiv, produkce plastů, kys. sírové a chem. Vláken; hlavně v Z Evropě, S Americe, V a JV Asii a SNS
- spotřební průmysl-zahrnuje skupinu prům. odvětví s těžištěm ve výrobě spotřebních předmětů krátkodobé a dlouhodobé spotřeby; má 2 části:
a) obory dodávající levnou, hromadnou produkci široké spotřeby, vyžadující méně kvalifikované prac. síly – obuvnictví, textil… hlavně v rozvojových zemích
b) obory s drahými výrobky a kvalifikovanou pracovní silo-klenotnictví, kožešnictví.. hlavně ve vyspělých státech
- potravinářský průmysl-zahrnuje řadu prům. oborů zpracovávajících produkty zemědělství; má 2 kategorie, lišící se rozsahem a charakterem rozmístění:
a) obory zabývající se zpracováváním importovaných produktů-výroba trvanlivých produktů v rozsáhlých provozech
b) méně rozsáhlé provozy orientované na suroviny (konzervárny, cukrovary…) anebo orientované na spotřebitele (pekárny, pivovary..)
specifickým oborem je zde tabákový průmysl; největším producentem je Čína
DOPRAVA
- cílevědomá lidská činnost přemisťující lidi, náklady, energii, zpráv a informace v prostoru
- člení se podle prostředí, ve kterém se uskutečňuje:
a) pevninská doprava
· železniční-nejdůležitější v nákladní dopravě; hromadné a objemné náklady na střední a velké vzdálenosti, které nepodléhají zkáze; nejhustší síť v Evropě; vysokorychlostní vlaky ve Francii a Japonsku; normální rozchod je 1435 mm
· silniční-malé kusové a rychle se kazící zásilky a osobní doprava; nejdelší silniční síť-USA; nejdelší dálnice je Transamerická; na světě je asi 550 mil. Vozidel
· porubní-nejprogresivnější, jednosměrná-ropa, zemní plyn a jejich deriváty; na velké vzdálenosti; nejvíce v S Americe ; přeprava z oblastí těžby do vývozních přístavů a z dovozních přístavů do míst zpracování; podmořská hlavně v Severním moři
· vnitrozemská plavba-pomalá, levná; splavňování a budování umělých vodních cest; objemné náklady-dřevo, uhlí, rudy, obilí.. hlavně v S Americe a v Evropě, dále i v Číně
b) námořní doprava-hlavně hromadné náklady na velké vzdálenosti; osobní jen málo; 2 formy:
· trampová-není vázána na stanovené linky
· linková-má pevně stanovené trasy
- přístavy i lodě jsou většinou specializované:
· přístavy- vývozní a dovozní
· lodě- univerzální, kontejnerové, tankery a bulkcarriery
- největší přístavy-Rootterdam, Singapúr, Hong Kong
- dělení dle vzdálenosti:
· transoceánská
· kabotážní – podál pobřeží
c) letecká doprava-hlavně přeprava osob na velké vzdálenosti a přeprava nákladů; rychlá a relativně bezpečná; největší letiště: Atlanta, Chicago, L.A.
SLUŽBY
- druhy ekonomické činnosti poskytující užitečný efekt již svým průběhem jak ve sféře výrobní, tak i ve sféře oběhu a spotřeby
- podle využívání služeb lze posuzovat životní úroveň obyvatelstva, jejich nabídka je dána vyspělostí ekonomiky
- ve vyspělých státech v nich pracuje více než 50% EAO
- infrastruktura-komplex zařízení, která zajišťují v daném regionu nebo sídle předpoklady pro poskytování služeb
- služby tvoří tyto druhy aktivit: sociální péče, zdravotnictví, školství, finančnictví, administrativa a řízení, maloobchod, zahr. Obchod, ubytování a stravování, tělovýchova a rekreace
- vyžadují relativně málo investic, ale hodně pracovních sil
- čím více je zapotřebí zákazníků, aby se vytvořila určitá služba a čím větší je zázemí, jehož obyvatelé službu vyžadují, tím je vyšší řádovost služby
- středisková sídla-jsou zde soustředěny služby vyššího řádu
- mezi sídly s různou vybaveností se vytvořily hierarchické vztahy
- specifickou formou služeb je zahraniční obchod-dokumentuje svým rozsahem a strukturou efektivnost a úroveň hospodářství v jednotlivých zemích
CESTOVNÍ RUCH
- uspokojení osobních potřeb v oblasti turistiky, rekreace, kultury a rehabilitace, ke kterému dochází mimo místo trvalého pobytu a ve volném čase
- geografie cestovního ruchu studuje územně diferenciované předpoklady a územní strukturu cest. ruchu
- předpoklady:
a) selektivní-urbanizační, demografické a sociální; určují kdo, a v jaké míře, se podílí na cest. ruchu
b) lokalizační- vyjadřují schopnost krajiny poskytovat vhodné podmínky pro cest. ruch; jsou to přírodní podmínky a kulturněhistorické podmínky
c) realizační-umožňují uskutečnit nároky účastníků cest. ruchu; jsou to komunikační dostupnost a materiálně technická základny
- rozmístění-stává se významným odvětvím svět. hospodářství
- aktivní cestovní ruch-návštěva určité země zahr. turisty, stát od nich získává inkaso
- pasivní cestovní ruch-vycestování turistů do zahraničí; je příjmovou složkou státní bilance
Nacházíte se zde: Referáty › Přírodní vědy › Zeměpis referáty › Kulturní a politické prostředí. Hospodářství světa
Podrobnosti
Počet slov: 1693Datum přidání: 21. 07. 2008
Přečteno: 770×
Ohodnoťte referát Kulturní a politické prostředí. Hospodářství světa
Podobné referáty
Chemický průmysl referát (Zeměpis)Státy Evropy referát (Zeměpis)
Strojírenský průmysl referát (Zeměpis)
Země Evropy referát (Zeměpis)
Zemědělství referát (Zeměpis)

Přidat referát
Vytisknout referát
Stáhnout referát ve formátu .rtf