Máchovo jezero

Vytisknout referát
Stáhnout referát ve formátu .rtf

M á c h o v o j e z e r o (266 m, 278 ha) je největší vodní plochou Máchova kraje. Ve třetihorách v místech dnešního jezera bývalo velké jezero, jež zbylo po druhohorním moři. Na březích zarostlo travami a mechem rašeliníkem. Během staletí se jezerní hladina zmenšovala a jezero se tzv. “zazemňovalo”. Na březích se usazovala tenká vrstva rašeliny. V poslední době ledové ustupující ledovec prohloubil odtok jezera, hladina se postupně snížila a na místě rozsáhlého jezera zbylo jen rašeliniště. Když císař Karel IV. přišel do Doks, viděl průrvu po ledovci s potokem na dně. Nechal zahradit průrvu, čímž stoupla hladina a vznikl tak Velký rybník, dnešní Máchovo jezero. Tato skutečnost se datuje rokem 1367. Velký rybník byl častěji zván německy Grosser Teich nebo také K.H.Máchou Hirschberský, též Hiršperský rybník. Menší zátoky jezera o rozloze 1-2 ha jsou zbytky původního břehu třetihorního jezera. Tato skutečnost přitahovala biology, kteří zde studovali sinice a řasy z třetihor. Východní zátoka byla nazvána SWAMP a 29.12.1972 vyhlášena chráněnou studijní plochou.

Na jezeře jsou dva ostrůvky Myší a Kachní, k nimž se váže několik místních pověstí. Ostrůvky jsou významnými ornitologickými lokalitami a vstup na ně je zakázán. Mezi zčásti zrušeným jižním cípem jezera a východním tzv. Břehyňským zálivem se nachází poloostrov Klůček. Most na Klůček přes jižní záliv jezera je z roku 1961. Velký rybník v době Máchově byl mnohem větší než dnes. Měl rozlohu 350 ha a jižním cípem sahal až k dnešnímu hotelu Grand a hudební škole.

Nacházíte se zde: Referáty › Přírodní vědy › Zeměpis referáty › Máchovo jezero