Česká meziválečná poezie
- avantgarda – umělecký směr, charakterizuje je experiment a nové možnosti
- futurismus, kubismus, dadaismus, surrealismus
Literární skupiny 20 let – Devětsil a Literární skupina
Devětsil – 5. 10. 1920 tzv. meziválečná avantgarda, sdružení mladých autorů, mluvčí Wolker + Teige, získali časopis Pásmo, tvoří i v hudbě, divadle, filmu, výtvarnictví – pražské sdružení
Literární skupina – 2.2.1921 vydává Manifest literární skupiny – v časopise Host
- přihlásila se k socialismu a k nutnosti změně společenské struktury, brněnské sdružení
1) Prolétařská poezie – vzniká ve 20. letech, reaguje na 1SV a na sociální bídu, zdůrazňuje úlohu dělníků, cíl je sociální spravedlnost
časopisy – Kmen a Červen – myšlenky socialismu
znaky – revolučnost, tendenčnost (víra něco dokázat), stranickost (obracení se na jednu stranu, obhajoba zájmu dělnictva, kolektivismus
Jiří Wolker – člen Devětsilu, psal sociální pohádky (hlavní hrdina dělník), zemřel mladý (24let) a sám si napsal epitaf, po smrti se jeho dílo stává předmětem sporů – článek Dosti Wolkera
„Host do domu“ – básnická sbírka, vliv vitalismu, motivy radost do života, harmonie
„Těžká hodina“ – básnická sbírka, motiv je dělnická práce
Josef Hora – básník, překladatel a literární kritik, píše do Práva lidu a Rudého práva, byl u KSČ
období:1. civilizační a vitalistická poezie – Pracující den, Srdce a vřava
2. intimní lyrika + představa revoluce (=naplnění touhy a spravedlnosti), užívá symboly a křesťanskou terminologii – Máchovská variace (milostné soukromí)
2) Poetismus – rozvíjí se koncepce Devětsilu, programové prohlášení – první manifest poetismu, jde o protiváhu prolet. umění
znaky – vliv Apollianaira, inspirace v technice, exotice, cirkuse, jazzu, nové výrazové prostředky (metoda hry), fantazie, neobvyklé obraty, všedním věcem je dán větší význam
Karel Teige – píše teoretické staťě o literatuře a manifesty, znalec výtvarného umění a architektury, vstoupil do KSČ, nepíše přiliž svých děl
3) Surrealismus – nerealismus, nedrealismus, navazuje na dadaismus, na Freuda – teorie snů
Vítězslav Nezval – rozmanitá tvorba, pestrá a tvoří ve více směrech, člen Devětsilu (mluvčí, psal pro ni), jedna z nejvýznamnějších členů a avantgardy, an vysoké žákem Šaldy
- dramaturg Osvobozeneckého divadla
„Podivuhodný kouzelník – poetismus, kouzelník, sny, představy
„Pantomima“ – má působit na všechny smysly, použití prostoru – negativních pocitů
„Abeceda“ – popisuje jednotlivá písmenka čtyřverším, důležitá popisnost
„Manon Lescaut“ – zhudebněno a zfilmováno
Jaroslav Seifert – v Devětsilu, publicista, překladatel, r. 1984 Nobelova cena
- prošel mnoha obdobími, ale vždy je částečně poetický, v jeho sbírkách zpěvnost, srozumitelnost, jednoduchost, city. Období:
a) proletářské + poetismus – „Město v slzách“
b) od 30. let – lyrická citová poezie, „Píseň o Viktorce“(osud Němcové), „Maminka“ – dětství
c) 60. léta – složitější a smutnější básně, „Koncert na ostrově“
d) 70.-80. léta – publikace v Samizdatu, životní bilance – „Morový sloup“, „Všechny krásy světa“
4) Katolický proud – velký význam má nakladatelská činnost Josefa Floriana a jeho staré říše na vysočině, vydává edici Dobré dílo – teologická, vědecká a filozofická práce
- překlady pro Dobré dílo tvoří Reynek
Jan Zahradníček – redigoval katolický časopis Akord, 1951 zatčen, nezákoně odsouzen na 13 let, 1960 amnestie (propuštění), krátce po té umírá
motivy díla – tragický životní úděl, moc, smrt, smutek
„Pokušení smrti“ – nepravidelný verš
Jakub Deml – básník a prozaik, navazuje na Máchu a Erbena, Nerudu a Březinu, tvoří pod vlivem několika směrů, byl kněz, ale měl problémy s vedením a tak musel odejít, obviněn z kolaborace (spolupráce s Němci) a antisemitismu (nenávist vůči židům)
5) Spirituální proud – zaměřeno na pocity (vesměs negativní)
František Halas – pracuje v komunistickém svazu mládeže, vliv na tvorbu – smrt matky a sourozenců, 1SV, vztah k literatuře, zaměstnán v knihokupectí, seznamuje se se spisovateli (Nezval)
„Sépie“ – vychválená poetismy, Nezval nadšen
„Kohout plaší smrt“ – Nezval vyčítá nezvučnost a motiv smrti v celé sbírce
„Staré ženy“ – 5dílná skladba složená z částí lidského těla (oči, ruce, vlasy, klín a tváře), atmosféra truchlivého stáří, forma litanie
6) Jarní almanach básnický – vychází na jaře 1940, mluvčí Černý (objektivní literární kritik), konstatoval lhostejnost autorů almanachů k ideologiím, heslům, autoři Bednář a Orten
Nacházíte se zde: Referáty › Český jazyk › Literatura › Česká meziválečná poezie
Ohodnoťte referát Česká meziválečná poezie
Podobné referáty
Meziválečná česká poezie (1918 – 1939) referát (Literatura)Meziválečná umělecká avantgarda referát (Literatura)
Vítězslav Nezval životopis (Životopisy)
Česká meziválečná poezie referát (Literatura)
Česká poezie po roce 1945 referát (Literatura)

Přidat referát
Vytisknout referát
Stáhnout referát ve formátu .rtf