Josef Kainar
* 29. 6. 1917 Přerov
16. 11. 1971 Dobříš
Básník a dramatik, autor básní pro děti, publicista a textař.
Josef Kainar se narodil 29. června 1917 v Přerově. Otec byl zaměstnanec státních drah, matka pocházela z hanácké rolnické rodiny. Po rozvodu rodičů (1927) žil s otcem. Studoval na gymnáziu v Přerově (1928-34), Olomouci (1934-35) a Hlučíně (1935-38), kvintu a sextu opakoval. V roce 1934 se v sebevražedném pokusu postřelil. Rodina bydlela od 1935 v Ostravě, on sám v Hlučíně. V té době se jako přispěvatel Studentského časopisu seznámil s jeho redaktorem H. Bonem a jeho prostřednictvím s F. Halasem i s řadou začínajících básníků své generace. V roce 1938 začal na UK studovat obor čeština a francouzština. Po uzavření vysokých škol pracoval 1939-40 a znovu 1942-45 na nádraží v Ostravě, nejprve jako pochůzkář a kancelářská síla, pak jako instruktor železniční protiletecké ochrany. V roce 1941 pracoval na pole v Ostravici. V sezóně 1940-41 a 1942-43 pracoval jako kytarista a houslista Doležalova profesionálního tanečního orchestru v Ostravě a Zlíně. V té době se sblížil s literáty a výtvarníky Skupiny 42, zejména s I. Blatným, F. Hudečkem a J. Chalupeckým. Úzké přátelství ho poutalo tak k malíři F. Janouškovi a k básníku O. Mikuláškovi. Po válce už ve studiích nepokračoval. Usadil se v Brně, kde se stal redaktorem komunistického deníku Rovnost a kmenovým spolupracovníkem pražského Divadla satiry. V roce 1947 se poprvé oženil a začal působit jako spisovatel z povolání. V roce 1956 odešel do Prahy, bydlel však se svou druhou ženou především ve spisovatelských domovech, kde vytvořil velkou část svého díla – nejprve v Budislavi, pak v Dobříši a Ždáni na Slapském jezeře. V roce 1959 podnikl cestu do Vietnamu. Roku 1970 byl jmenován předsedou přípravného výboru Svazu českých spisovatelů. Zemřel 16. listopadu 1971 v Dobříši na infarkt.
TVORBA JOSEFA KAINARA:
Přiznávám se tímto ke všemu
A též se přiznávám
Že z to ničeho mi vůbec není líto
(Moje blues, 1966)
Básnické sbírky:
Příběhy a menší básně
Nové mýty (1946)
Osudy (1947)
Veliká láska (1950)
Český sen (1953)
Člověka hořce mám rád (1959)
Lazar a píseň (1960)
Moje blues (1966)
Miss Otis lituje (1969)
Rozhlásky (1971)
Včela na sněhu (1966-71)
Divadelní hry:
Cirkus plechový
Akce Aibiš (1946)
Ubu se vrací aneb dršťky nebudou (1949)
Nebožtík Nasredin (1959)
Zlatovláska
Pro děti:
Nevídáno – neslýcháno
BÁSNICKÉ SBÍRKY:
Nové mýty (1946) – hovorový jazyk, někdy i vulgární výrazy, ironie a sarkasmus, pocity odcizení a absurdity, motivy nemilosrdného a krutého světa
Stříhali dohola malého chlapečka – ztráta dětství, vojna a omezování, zhudebněna E.T.C. Vladimíra Mišíka
STŘÍHALI DOHOLA MALÉHO CHLAPEČKA
Stříhali dohola malého chlapečka
Kadeře padaly k zemi a zmíraly
Kadeře padaly jak růže do hrobu
Železná židle se otáčela
Šedaví pánové v zrcadlech kolem stěn
Jenom se dívali Jenom se dívali
Že už je chlapeček chycen a obelstěn
V té bílé zástěře kolem krku
Jeden z nich Kulhavý učitel na cello
Zasmál se nahlas A všichni se pohnuli
Zasmál se nahlas A ono to zaznělo
Jako kus masa když pleskne o zem
Francouzská výprava v osmnáct set třicet pět
Vešla do katakomb křesťanské sektičky
Smích ze tmy do tmy a pod mrtvý jazyk zpět
Je vždy kus masa jež pleskne o zem
Učeň se dívá na malého chlapečka
Jak malé zvíře se dívává na jiné
Ještě ne chytit a rváti si z cizího
A už přece
Ráno si staví svou růžovou bandasku
Na malá kamínka Na vincka chcípáčka
A proto učňovy všeljaké myšlenky
Jsou vždycky stranou A trochu vlažné
Toužení svědící jak uhry pod mýdlem
Toužení svědící po malé šatnářce
Sedává v kavárně pod svými kabáty
Jako pod mladými oběšenci
Stříhali dohola malého chlapečka
Dívat se na sebe Nesmět se pohnouti
Nesmět se pohnouti na židli z železa
Už mu to začlo (Nové mýty, 1946)
Osudy (1947) – střízlivý pohled na svět, představa determinace lidského života, existencialistické nálady
Knihovna
Lazar
Veliká láska (1950) – politická lyrická sbírka, vliv Majakovského, optimismus, slovní hříčky, vtipné a zvučné rýmy
Historie
Topiči velkých lokomotiv
Český sen (1953) – patos vítězného uchopení moci, optimismus
Z českého snu - popisuje usínání malého chlapce
Zaryje
Člověka hořce mám rád (1959) – opouští politickou lyriku, mizí jednoznačný optimismus, navzdory zklamáním znovu miluje, s pádem nové víry hledá novou, člověka má rád pro jeho omyly a hříchy, básně reflexivní, zamýšlí se nad pomíjivostí „laciných věcí“
Maďarský podzim
Lazar a píseň (1960) – básně jsou souborem zpovědí obyčejných lidí, jejich podstatou je přemýšlení o sobě a o jejich vztahu k jiným lidem, zachycují vnitřně prožívané dramatické situace, které jsou pro druhé často skryté
Lazar a píseň – pan Lazar s chryzantémou v klopě obchází město, dává se do hovoru s lidmi a otravuje je, vyvolává nedůvěru, pocity osamocení, cizoty. Lazar je zosobněním skepse, zla, osudu. Protikladem je píseň – symbol poezie, naděje a touhy.
Jaký to s ním bylo – ironický pohled na člověka, který jako dítě stále padal, pak zvládl zemskou tíži a nyní se klátí po světě s rukama v kapsách s přehnanou sebedůvěrou
Svatba – ironický pohled na nákladnou svatbu
Cesta
LAZAR A PÍSEŇ
Pan Lazar chodí po městě, …
…Přisedá k milencům pod pruhovaným nebem…
…Těm dvěma trošku zatočí se hlava a cítí karbol,
ze zmrzliny, z všeho,
nakonec také sami ze sebe,
z každého slova svého,
a připadají se tak šediví a plytcí,
že každý záblesk nudy brousí se jim v nůž.
Tak jednoduše lidem jednoduchým
vraždí Lazar lásku.
(Lazar a píseň, 1960)
JAKÝ TO S NÍM BYLO
Malinkej člověk padá zas a zas.
Ta země matička,
jak ta s ním nakládá!
Von padá na nosík,
von padá na záda,
von padá o stýblo,
von padá kaluže.
Kterýmžto padáním
se proměňuje v muže.
Vyroste z košilky
a škobrtne jen zřídka.
To dyž ho ošidí ta lasička, ta Lidka,
nějakej přechodník
anebo panák lihu.
Už zvládnul zemskou tíhu,
mládenec!
S rukama v kapsách
po světě se klátí
a propasti jsou pro něj čirej hec,ž
e naučil se vůbec nepadati.
No, ale dyž to nejlíp umí,
dyž nohy nehlídá
a v hlavince mu zněj
vznešený myšlenky
jak ňáký hvězdný splavy,
najde se kamínek,
najde se beznaděj,
zašeptá horečka,
či suchý stýblo trávy,
von padne, a už nevstane.
Trošku se zaprášilo.
A velkej bude svět soud,
esli směl takhle upadnout
a jaký to sním bylo. (Lazar a píseň, 1960)
SVATBA
Ta svatba stála hříšný peníze
Nevěsta v bílém růžová
ženich byl v černém bledý
Družbové vzácně tři dny opilí.
To byl svět.
Naposledy.
Slz jako hrachu.
Růží jako kvítí.
Husy z talířů se vznesly do ráje,
kde v mírném pohnutí,
zahalen v peruti,
je čekal Kačer cherubín,
vstříc družkám kejhaje.
A taky beran na to pad,
a celý plíce z vola.
Každý se tam směl nalokat,
úplně skrz, a zhola,
tam tuze krásně nutili
v tom přepoctivém úsilí
každýho trošku
vyšinouti,neboť on,
on byl ajznboňák…
…Ta svatba stála hříšný peníze.
Bylo to příliš
nebo málo?
Aby ti láska rozkvétala, trošku,
celýho sebe rozdej se,
a neleň poslat hostům pro líh.
Bylo by špatný
ke stáru
mít pomník v černým kočáru
pod holým nebem
kdesi v polích. (Lazar a píseň, 1960)
Moje blues (1966) – smutné zamyšlení nad lidským životem, pocity osamocení, ironický pohled a odpor vůči všemu zavedenému
Blues o básničce a vlezlé ženě
Kainovo blues
BLUES O BÁSNIČCE A VLEZLÉ ŽENĚ
Chtějí po mně báseň jak se žádá
Nasliním a jedu
Jedu s dobou
Nasliním a jedu jakse žádá
Krákoravec tvrdě koherentní
Leze leze jako na protéze
Pach krve beránků
A ničení a stád
A nekoukej mi v psaní přes rameno
Kolikrát ti to budu povídat
Drahoušku nečum
Jsi moje sladká Jenže čumící
A že se ke mně tiskneš
Já to vezmu zkrátka
(Má to být o lidstvu Tak poslouchej)
KAM TÁHNOU LUMÍCI?
Ptám se vás
KAM TÁHNOU LUMÍCI? (Moje blues, 1966)
Rozhlásky (1971) – glosy každodenního života, událostí i módy, veřejného života a umění
POUŽITÁ LITERATURA:
Kolektiv autorů: Česká poezie dvacátého století, Československý spisovatel 1980
Kolektiv autorů: Lexikon české literatury, Academia 1993
Kolektiv autorů: Tisíc let české poezie, Československý spisovatel 1974
Kolektiv autorů: Přehledné dějiny literatury, SPN – pedagogické nakladatelství 1997
Nacházíte se zde: Referáty › Životopisy › Josef Kainar
Podrobnosti
Počet slov: 1253Datum přidání: 31. 08. 2007
Přečteno: 783×
Hodnocení životopis Josef Kainar
Podobné referáty
Tyl, Josef Kajetán - Fidlovačka čtenářský deník (Čtenářský deník)Josef Kainar životopis (Životopisy)
Josef Kainar životopis (Životopisy)
Josef Mánes životopis (Životopisy)
Česká poezie po roce 1945 referát (Literatura)

Přidat referát
Vytisknout životopis
Stáhnout životopis ve formátu .rtf