Karel I.

Vytisknout životopis Vytisknout životopis
Vytisknout životopis Stáhnout životopis ve formátu .rtf

poslední císař

- nar.17 srpna 1887 dolnorakousky Perssenbeug
předvečer 57 narozenin Františka Josefa
-matka saská princezna Marie Josefa, otec Ota Rakouský,synovec cís.Fr.Josefa
-6.v řadě-Fr,Josef I.,korunní princ Rudolf,arc.Karel Ludvík(bratr Fr.Josefa)František Ferdinand,arc,Otto(bratr Fr.Ferdinanda),Karel
-30.1.1889-Rudolf,baronesa Mary Vetserová-sebevražda-
-1896-smrt Karla Ludvíka
-1900-d Este se žení s hraběnkou Chotkovou bratr arc. Otto
-otec K.sloužil-Brno ,Praha,Šoproň,Vídeň(Pražský hrad)
-výchova doma-5-angl.Bride Caseová-angličtina, 6-důstojník Georg Wallis,kap jezdectva(vych.otce,strýce)
-gymn, výuka doma+modernizace-dopl.veřejným vyuč.-prestižní Skotské gymnázium,součástí cestování-Bosna-Hercegovina,Dalmácie, Uhry, Sedmihradsko,Bukovina,Tyroly, Švýcarsko,Francie,Anglie
_léčebná kúra v Brixenu-Arthur Polzer Hoditz-právník,politik

Otto-bujarý život,sexuální dobrodružství-nem.syn s herečkou-lékaře,který si jí .vzal císař povýšil do šl.stavu-císař platil dluhy,zesměšňoval pobožnost manželky-v mukách zemřel na syfilis-dobové tabu-nemoc hrtanu-1.11.1906 -Karel násl. po F.F.

-následující 2 roky studia v Praze na obou Karlo-Ferdinandově un.(roz.1882)
-1905-skutečná voj. služba-1908-po studiích v P. se vrací 7.dragounům-Brandýs nad Labem(spor Stará Boleslav X Brandýs)

9.5.1892-nar.Zita
-otec-Robert-poslední vévoda parmský,matka-Marie Antonia ,dcera portugalského krále
-24 sourozenců(polovina s Marii Piou)
-nar.v Itálii,příbuzná se všemi vládnoucími rody v Evropě(předkové vyhnáni z trůnu ve Franci, Španělsku, Parmě a Sicílii  světoobčané
-Léčení ve Františkových lázních-zamilovali se(další setkání,souhlas císaře) 13.června 1911 zasnoubení v parmském sídle ,v rodišti Zity,Ville delle Pianore v provincii Lucca-Karel setrval jen 3 dny,císař ho posílá do Anglie,na korunovaci krále Jiřího V.,místo F.Ferdinanda(protokolární potíže s manželkou,bez ní jet nechtěl)
-Návštěva papeže Pia X.,O Karlovi-"Karel bude dědicem Františka Josefa ,bude příštím rakouským císařem,přinese zemi velké požehnání,bude odměnou za věrnost,kterou Rakousko projevilo církvi."-Proroctví???

21.10.1911-zámek Schwarzau,rakouské sídlo parmských Bourbonů(2 dny před svatbou,800 dětí-sbor,kapela pěšího pluku,pochodňové průvody,dělové salvy,ohňostroj..)
2 zámecké sály klenotnice(briliantový diadém od císaře,perlový náhrdelník od ženicha,diamantový prsten od Fr.Ferdinanda),dary od měst F.L.-obraz náměstí pojm. po Zitě,Praha-Myslbekova socha sv.Václava(model z Václaváku)
-slavnosti zfilmovány-1.fil.záznam císařské rodiny

svat.cesta(Jih říše) Brandýs n.L.-Sedmý dragounský pluk-společenský život
-20.11.1912-1.syn,Otto (jako císař František Josef II.)-Wartholz-Dolní Rakousy  Vídeň,rodinná pohoda s Fr.Josefem,Zita 1.dámou říše
Karel se Zitou žili v manželství, založeném na lásce a partnerství, na tehdejší dobu nezvyklým to jevem.
- Krátce po Vánocích, 3. 1. 1914,druhé dítě, dcerka Adelhaid,

Karel-Protektorem R.-U. letectva
-Zlom -Sarajevo-str.68,74-Následník,korunní princezna-Karel veřejnosti neznámý-pouze nevýrazné vzpomínky na Brandýs-str.76

-vše od začátku,na Karla nepřešlo nic z výsad,které si vydobyl Fr.Ferdinand-rozpuštěna i jeho voj.kancelář-odvrátil noční můry postarších dvořanů císaře-F.F. se netajil tím,ze s nimi po nástupu na trůn zatočí

-odplata nejvyššího dvorního hofmistra,knížete Montenuova,organizátor pohřbu-zakázal aristokratickým špičkám říše zúčastnit se rozloučení se zavražděnými-vzpoura aristokracie Schwarzenbergové ,Lichtenštejnové ,Lobkovicové knížata Rüdinger,Fürstenberg,Kinský…doprovázeli rakev v čele s Karlem.

-rychlý spád válečný konflikt. Následnický pár ale nepatřil k těm, kteří rozhodli o válce, nikdo se jich nezeptal ani na jejich názor na vyhlášení války. Karel aktivně do politiky nezasahoval, stál natolik v pozadí, že k tomu ani neměl příležitost. Ani císař ,ani ministr zahraničí ,ani rakouský ,ani uherský předseda vlády se s ním neradili a nepodávali mu zprávy.Byl informován jako kterýkoli jiný občan.
-Zasedání korunní rady-ministerský úředník,pán von Szilassy se rozčilil,když zjistil,že následníka nepozvali na rozhodující zasedání: "Možná se jedná o světovou válku,panovník má 84 let a oni ani nevyslechnou následníka trůnu.A to se děje ve 20. stol. v zemi s ústavou.!"
V srpnu 1914 odešel na frontu do Haliče s úkolem především se věnovat reprezentačním povinnostem.
Zitini bratři v Belgické armádě díky přímluvě sestřenice b. královny Alžběty (nepřijati do F. ani A.)
Zitu, i když se nyní cítila Rakušankou, bolel válečný konflikt s Francií, její pravlastí. Přestěhovala se s dětmi do Schönbrunnu, kde žila v úzkém kontaktu s císařem, který si zvlášť oblíbil svého malého jmenovce.
Na svět přišli další synové: 8. 7. 1915 Robert a 31. 3. 1916 Felix. Navštěvovala nemocnice a dobročinná zařízení.
- Karel častěji vysílán na frontu císařovým jménem, stále častěji spolu diskutovali a byl včasně a dobře informován o novém vývoji -
-císařovna svého muže často žádala o svolení účastnit se rozhovorů, aniž by se do nich vměšovala, chtěla být Karlovi jen na blízku. Měla však cit pro situaci a zvláště citlivých jednání, kdy muži byli na ženský element "alergičtí", se neúčastnila.
- červenec 1915 byl Karel převelen na italskou frontu. Vnitropolitická situace se však neustále zhoršovala, a tak Karel na podzim 1916 žádal Františka Josefa, aby jej povolal do Vídně. Ten jej nepovolal, ale Karel přesto do Vídně přijel.
- - 11. 11. 1916 dostal telegram, že císař vážně onemocněl a Karlova přítomnost je žádoucí. 12. 11. tedy přijel a se Zitou šli za císařem. Ten však pilně pracoval, a tak Karel musel pravý důvod příjezdu do Vídně skrýt za poděkování za povýšení a za doléčení střevního kataru. Nicméně císařův zdravotní stav i přes zdánlivé uspokojení byl špatný. 18. 11. byl zjištěn těžký zápal plic a 21. 11. 1916 krátce po 21. hodině císařův zesláblý organizmus rezignoval.

Starý císař byl mrtev a Karel se Zitou teď stanuli na nejvyšším stupni v monarchii.
-Ujištění všech národů o loajálnosti
- odlehčení strnulých dvorských poměrů. Etiketu dodržovali jen v reprezentačních důvodech.
-audience se již nemuselo chodit ve fraku, už při pohřbu Františka Josefa Karel rozhodl, že oproti etiketě půjde za rakví spolu s manželkou a korunním princem Ottou. Dal do Hofburgu zavést techniku atd.
-již za života Františka Josefa spřádali svůj program - s aktuálním hlavním bodem uzavření míru a zavedení federace, což Karel však proklamoval až pět minut po dvanácté, v říjnu 1918 v Manifestu národům.
-trest smrti pro Kramáře ,Rašína ,Červinku a Zamazala měl podep. jeste Fr.J.I.20.11.-zákaz lékaře
-zmírnění trestů na návrh Karla předložil13.12.ministr von Georg(15,10,5,5let)
- 30. 12. 1916 korunovace v Budapešti -účast české delegace-projev loajálnosti,připomenutí české porážky z poč.70.let 19.stol.-snaha českých politiků o korunovaci českým králem-podkopání plánů politiků v exilu
Zita nadšena loajálností Maďarů a krásným obřadem, takže se utvrdila v tom, že bylo správné zasazovat se o korunovaci. Že se tím může zhroutit jejich plán na federalizaci říše, si vůbec nepřipouštěli.
-2. 12. 1916 Karel převzal vrchní velení armády, provedl personální změny a přeložil hlavní stan z Českého Těšína do Badenu u Vídně.- snahy omezit moc armády v říši,z rozhodnutí velení arm.docházelo k zatýkání pol.činitelů-pokusy o nastolení vojenské diktatury v Čechách  vyvrcholení sporů K. s náčelníkem generálního štábu Conradem vonH"otzendorf ,již za vlády F.J.-vyznamenání,podřadná funkce.

Zitina charita- koncem 1916 silná zima Vídeňané neměli jak dopravit stále vzácnější palivo do svých domovů, rozhodli Karel se Zitou (na její popud) zapůjčit k dopravě silné dvorní koně.

10. 3. 1918 v Badenu páté dítě - Karel Ludvík
Vychovávat děti prostě a nenáročně, aby se v budoucnu dokázaly vyrovnat s každou situací.
23. 3. 1917 večer se v Laxenburgu sešel císařský pár se Zitinými bratry Sixtem a Xavierem, důstojníky nepřátelské belgické armády. Rozhovorem, který se protáhl až do noci, začala známá Sixtova aféra, na níž měla Zita svým příbuzenským vztahem důležitý podíl. Jelikož Karel se Zitou usilovali jen a jen o ukončení války,
-výsledkem Karlův dopis francouzskému prezidentovi Poincarému, v němž byl ochoten uznat některé požadavky Francie.(ovšem ve Francii vyměnila vláda a nová nebyla rakouským tajným snahám příliš nakloněna)-odpověď odložena.
3. 4. 1917 se Karel se Zitou setkali v Bad Homburgu s německým císařským párem a Karel se snažil Viléma II. přimět k míru, zatímco Zita byla nucena strávit nudný večer s císařovnou Augustou Viktorií, horečně očekávajíc výsledek manželova jednání.
- Němci však stále počítali s vítězstvím, a tak rakouský císařský pár odjížděl bez úspěchu. Tehdy se nejspíš rozhodli v nejhorším usilovat o mír i samostatně. (Itálie naznačila souhlas s mírem)
- , sešel se 8. 5. 1917 v laxenburgském parku Karel znovu se Sixtem. Výsledkem jednání byl druhý dopis s potvrzením přání uzavřít mír. Jenže Itálie najednou popřela, že by se vyjádřila pro mírové snahy, a tak jednání vzápětí zase uvízla na mrtvém bodě
- . Na jaře 1918 už pro Rakousko přicházely v úvahu jen tvrdé mírové podmínky. Karel se Zitou byli ochotni přistoupit na jakkoliv, podpoří-li Francie a Anglie zachování podunajské monarchie. - stále ještě věřili, že se jim podaří s Němci se dohodnout.
- skandál- pošpinil jak Karla, tak i Zitu, vypukl v dubnu 1918. Rakouský ministr zahraničních věcí Czernin chtěl zdiskreditovat francouzského premiéra Clemencauea. Ten mu to však vrátil - upozornil na oba Karlovy dopisy a první i zveřejnil.
- Czernin, který byl jedním ze zasvěcených, popíral, že by o těchto dopisech věděl. I Karel zareagoval zcela nepochopitelně. Nejprve popřel existenci druhého dopisu, pak to, že obsahuje pasáž o oprávněných francouzských nárocích.
Czernin donutil Karla, který právě utrpěl srdeční záchvat, aby podepsal čestné prohlášení o existenci jediného dopisu. Když se prokázala Karlova lež, objevily se různé fámy a domněnky a císařská vážnost dostala těžkou ránu. Jelikož se nitky stále víc sbíhaly k Zitě, lid se domníval, že císař je Zitou silně ovlivňován. - nepokoje národní hnutí.
-kampaň-, cílem překroutit skutečné dění. Výsledkem-, že snaha o usilování o separátní mír považována za zradu intrikující císařovny,
-požadavek lidu na abdikaci. -na ulici nadávky davu,některé plánované akce bylo nutno z důvodu bezpečnosti zrušit.
-tušení, že se blíží její konec. V červenci 1918 dopravili děti do uherského Gödölö, oblíbeného zámku císařovny Alžběty. Mysleli si, že v Uhrách je situace méně vyhrocenější. Když však 31. 10. 1918 vypukla v Maďarsku revoluce, prožívala Zita neskutečná muka, dokud nebyly děti převezeny značnou oklikou přes Slovensko zpět do Vídně.

-V té době už prakticky monarchie neexistovala. Karel byl nucen přistoupit na nekompromisní podmínky amerického prezidenta Wilsona - umožnit národům monarchie svobodný vývoj,Zita utvrzovala Karla, že se za žádnou cenu nesmí vzdát koruny.
Císařský pár se navenek držel. Národ změkl a pochopil, že Karel nijak není vinen rozpoutáním války, a byl vděčen za mír, ale už nechtěl žít pod habsburským žezlem. rodina nedopadla jako nedávno carská.
Před osudným 11. 11. 1918 oba celou noc nespali. Mělo se rozhodnout o jejich osudu. Premiér Lammasch a ministr vnitra Gayer předložili císaři abdikační listinu. Karel jednoznačně odmítl podepsat. Požádal ještě o konzultaci se Zitou. Ta byla až přímo fanaticky proti. "Abdikovat? Nikdy, nikdy, nikdy!" Nakonec se přece jen Zita i Karel nechali zviklat tvrzením, že vlastně neabdikují na svou korunu. Zita jen zdecimovaně přikývla a mlčela. Po chvíli ticha Karel prohlásil, že manifest může být v podobě jemu předložené zveřejněn. Po přinesení čistopisu pak Karel podepsal. Konec téměř sedmisetletého habsburského panování.

Manželé přesvědčeni, že se loučí jen na dobu určitou.
Eckartsau. v půl sedmé večer se v Obřadním sále Schönbrunnu shromáždili všichni, kteří měli zůstat. S každým se rozloučili podáním ruky; většina služebnictva plakala.
. V Eckartsau se museli uskrovnit- nedostatek potravin, topiva i svíček.
-13. 11. 1918 musel Karel podepsat podobný manifest i maďarským zástupcům.
Denní diskuse, co přinese budoucnost. Karel -řešení přečkat na možnost návratu v zahraničí X Zita byla energicky proti.
-V žádném případě však císař nehodlal abdikovat.- nátlak na opuštění Rakouska.
Zita plná naděje.X Císař však byl na tom hůře, těžko čelil útrapám. Byl neustále nachlazen a na Nový rok 1919 upadl do bezvědomí.
-ohledně vycestování císařské rodiny zasáhla anglická vláda. Vyslala do Eckartsau plukovníka Strutta,- bezpečnost.
-císař Karel I.odjíždí s rodinou 23. 3. 1919 z Rakouska jako skutečný císař, důstojně, se všemi císařskými poctami, s movitým majetkem i různými dokumenty, což se pramálo líbilo spolkovému kancléři Rennerovi, chtěl císaře co nejvíce ponížit.
-Naposledy se hrála hymna v přítomnosti císaře. I když mnozí předpokládali, že císař neodjíždí navždy. O tom byla přesvědčena i Zita.
-Před 19. hodinou se naložená auta vydala k nádraží. Byla tma a pršelo. Na nádraží se přesto přišly rozloučit asi dvě tisícovky lidí. Všichni mlčeli. Poté, co císař zasalutoval, nastoupil do zvláštního vlaku. Za ním nastoupila Zita. Bylo 19:05, vlak se rozjížděl.
-Karel tiše, ale důrazně pronesl: "… po 700 letech…"
-24. 3. 1919 ve 3:40 vlak přejel rakousko-švýcarskou hranici. Karel se domů již nikdy nevrátil. Zita až po 63 letech.

  Švýcarsko, sídlo Zitiny matky Wartegg.
-Švýcaři však stanovili, že Karel nesmí vyvíjet žádnou politickou aktivitu a že jeho rodina nebude pod policejní ochranou.
-Věděli, že ve Warteggu nemohou zůstat dlouho, neboť zde žilo i několik Zitiných sourozenců.
..... vždyť jsou stále právoplatnými rakouskými panovníky. Zita proto připravovala zejména Ottu na jeho budoucí úlohu. Se skepsí sledovala Karlův plán na návrat do Maďarska a restauraci monarchie, a to tak silně, že ho od toho až zrazovala.
-20. 5. 1919 se přestěhovali do vily Prangins u Ženevského jezera. Tam se narodilo 5. 9. 1919 Zitino šesté dítě, syn Rudolf.
-těžká finanční situace- hotovost 7000 švýcarských franků,
-11. 1918 sice ještě stačil deponovat ve Švýcarské národní bance velké množství rodinných šperků a insignie řádu Zlatého rouna, ale ostatní majetek, který nestačili odvézt, a nemovitosti byl podle zákona o Habsburcích z 3. 4. 1919 zkonfiskován. Na počátku pobytu Švýcarská národní banka poskytla vysoký úvěr, z něhož mohl čerpat
. v Maďarsku došlo k obnovení monarchie (což ale automaticky neznamenalo, že Karel by měl převzít vládu), začal Karel vyjednávat s Francií o svém návratu.- nezdařil
-. Zpočátku totiž nepočítal s prohnaností "doživotního říšského správce" Horthyho.
-nepřipravil pečlivý plán. Poprvé jel sám (24. 3. 1921),. Zita byla právě po porodu sedmého dítěte (1. 3. 1921 se narodila dcera Charlotta).
- nové bydliště- Švýcarům se nelíbilo to, že Karel na jejich území připravoval závažnou politickou akci. zámek Hertenstein.
- - Odtud den před desátým výročím svatby odjeli zcela nenápadně vstříc druhému pokusu o restauraci.
- - děti se s rodiči loučili jen do večera, kdy se měli vrátit.Zita byla znovu v jiném stavu. Do Maďarska letadlem-. Po tomto neúspěšném pokusu byli dopraveni 19. 11. 1921 na portugalský ostrov Madeira
- finanční prostředky byly téměř vyčerpány,děti přestěhovány na Madeiru
- -ukradeny rodinné šperky baronem Steinerem(doprovod ve Šv.)-zmizel. Každý nástupnický stát měl císařské rodině platit roční dotaci 20 000 dolarů. Toto rozhodnutí však zůstalo jen na papíře.- císařská rodina bez prostředků a nikdo se o ně nestaral.špatná fin. situace
- -únor 1922 z přímořského Funchalu do vily Quinta del Monte, jež stála v lesích nad Funchalem. Byla přizpůsobena pro pobyt v letních měsících, nyní tu bylo vlhko, zima, všechno páchlo ztuchlinou. Topili syrovým dřevem, které neustále kouřilo, jedli pořád mořské ryby, vejce, mrkev a čočku; nemohli si koupit ani máslo
- -. 9. 3. silně prochladl a jelikož neměli peníze na lékaře, nechtěli jej zatím volat. Když se však Karlův stav stále zhoršoval, nechala Zita lékaře zavolat a ti konstatovali zápal plic. Brzy byla zasažena i druhá polovina plic. Čtyřicetistupňové horečky nepolevovaly a Karel začal blouznit. součástí léčby aplikace injekcí terpentýnu(nové ložisko infekce odstraní staré) otoky nohou,strašné bolesti
- 1. dubna 1922,Karel zemřel, pohřeb chudý, jednoduchá rakev, která byla k hrobce dovezena na nízké káře. Tu táhlo několik lidí z doprovodu, neměli totiž koně,děti kráčeli zabalené ve staré rakousko-uherské vlajce
- Zita chodila po celý život už jen v černém, -Zitu čekal posvátný úkol - zachránit korunu pro Ottu.
- Celý život věřila, že středoevropské národy budou znovu potřebovat Habsburka, proto Ottu vychovávala jako budoucího císaře
- -. 31. 5. 1922 porodila poslední, osmé dítě - Alžbětu. Jméno vybral ještě Karel, neboť věřil, že se narodí holčička.- Zita byla přestěhována v zámku Prado u Madridu, který dal Zitě k dispozici španělský král Alfons XIII. Byl jedním z mála, který se k ní v nouzi neobrátil zády.
- -děti sužovalo velké horko, potřebovali změnit klima. Tak se 18. 8. 1922 znovu stěhovali, do zámku Uribarren v Lequeitiu v severním Španělsku, kde bydleli s krátkou přestávkou až do 1929.
- -. Pro Zitu byl od poledne 1. 4. 1922 Otto císařem. Určila tedy, že jej služebnictvo musí oslovovat "Veličenstvo". Ottovi to zpočátku připadalo velmi těžké. Zita začala energicky s výchovou císaře. Vybírala s největší pečlivostí učitele, v rámci svých možností. Vyžadovala, aby Otto zvládl látku v podstatně kratší době než jeho vrstevníci. Učební zátěž všech dětí vyrovnávala sportovními aktivitami. Podnikali pěší i cyklistické výlety, plavali, hráli tenis, jezdili na koních (zapůjčených králem Alfonsem), podnikali i různé poznávací exkurze, návštěvy, hodně i z vlasti; častokrát prostí lidé, ale též bývalí politici. Víra byla hlavním pilířem výchovy. ve skromnosti a bez nějakého luxusu.
- -mohli cestovat kromě zemí bývalé monarchie kamkoliv, návštěvy ani pošta nebyly omezovány. Zita stále chtěla docílit přiznání panovnických poct Ottovi a především restauraci monarchie.

1928 bylo Ottovi 16 let a měl zahájit studium na univerzitě. -katolickou univerzita v Lovani v Lucembursku.(Z fin.důvodů)
- 1929 svého bratrance belgického krále Alberta I.požádala o svolení přestěhovat se do Belgie- vyhověno pod podmínkou politické nečinnosti- po dlouhé době užívala kulturního života
- 20. 11. 1930 byl pro Zitu jedním z nejkrásnějších dnů po Karlově smrti. Ottovi bylo 18 let a podle habsburské tradice dosáhl jako korunní princ plnoletosti (ostatní arcivévodové a arcivévodkyně jí dosahovali ve 20 letech). -oslavy plnoletosti, jichž se účastnila honorace starého Rakouska-Uherska. -bez přísné přítomnosti novinářů
- Zita přečetla prohlášení, podle kterého skládá poručnictví, které vykonávala podle své nejlepší vůle na základě Karlova testamentu. Otto pak přijal jako dědičný císař odděleně rakouskou a uherskou delegaci a sdělil jim, že kvůli studiím požádal matku o zastupování.

. Ve třicátých letech byla skutečně situace v Rakousku poměrně příznivá pokusu o restauraci. Sílilo monarchistické hnutí, různé obce v Rakousku začaly Ottovi propůjčovat čestné občanství, leč veškeré snahy nakonec zhatila válka.
- - Otto byl stále více politicky aktivnější a Zita se rozhodla stahovat se více do pozadí. Požádal-li jí Otto o radu, vždy mu ráda vyhověla. Svůj názor mu sdělila, jen byla-li tázána.
- -1935 Otto promoval s vyznamenáním
- -. V polovině 30. let byla z ústavy Rakouska vypuštěna klauzule diskriminující Habsburky, později bylo dokonce zrušeno rozhodnutí o vyhoštění císařské rodiny a byla jim navrácena část soukromého majetku.
- -Hitler se snažil ještě před převzetím moci dvakrát sejít s Ottou, ten s ním ale jednoznačně odmítl jednat. -na Ottu vydán zatykač stejně jako na jeho bratra Felixe.
- - 1940 slavila Zita v rodinném kruhu své 48. narozeniny.- předpokládala v budoucnu přepadení Belgie, odeslala všechny důležité dokumenty a majetek, který právě nepotřebovala, do bezpečí francouzského vnitrozemí.
- . V půl páté ráno následujícího dne nočním tichem prosvištěly ohlušující výbuchy. Zita s rodinou okamžitě odjela,v zápětí na zámek Ham dopadla bomba
- -. Prchali do Francie a pak dále na jih, neboť situace nebyla bezpečná ani tam. 16. 7. 1940 odletěla Zita s dcerou Alžbětou americkým dopravním letadlem z Lisabonu do USA, kde na ně již čekali Otto a Felix. Ostatní dorazili koncem července.

- Quebec(fran.). -nedostatek peněz, neboť zablokovaná konta byla uvolněna až v 1942-. podpora lidí.
- -. Pomáhala mnoha uprchlíkům z Evropy, kteří ji žádali o pomoc při hledání místa
- - vedla rozsáhlou korespondenci, kupř. takto diskutovala s Ottou o vývoji politické situace. Pociťovala nedůvěru k počinu Sovětů a i Benešův požadavek na odsun sudetských Němců z českého pohraničí neschvalovala.
- - setkala se osobně i s Rooseveltem, a to celkem třikrát. Setkání jí zprostředkoval syn Felix, který s prezidentem velmi dobře znal. Rozhovory byly co nejpečlivěji naplánované. Zitě šlo o záchranu zemí bývalé monarchie a zvláště Rakouska a případnou restauraci monarchie. Navazovala kontakty i s jinými prominentními osobami v USA i Kanadě.

- charitativní činnosti se věnovala do 1948.
- -Pořádala přednášky, v kterých líčila bídu obyvatelstva bývalého císařství.. Už v Kanadě se jí podařilo shromáždit 200 obrovských lodních beden potravin, které byly odeslány do Evropy. Kanaďané i Američané byli velkorysí i dojatí a přinesli spoustu potřebných věcí. Zitě pomáhala v této činnosti nejmladší dcera Alžběta a měly vskutku co dělat.

-Po skončení války odjely postupně všechny děti z Ameriky. Zita se před Vánocemi 1948 musela přestěhovat do Tuxeda ve státě New York, neboť řádové sestry potřebovaly uvolnit vilu St. Joseph.
- ). Tou dobou se v americkém Senátu projednával Marshallův plán ekonomické pomoci-. Pozvala proto manželky poslanců na přednášku a pečlivě jim nastínila situaci, která je v Rakousku. -ty pak tlumočily nově získané informace svým manželům. Naděje na restauraci habsburské říše však vzaly za své.
- - ČSR a Maďarsko se dostaly pod vliv Stalina, i v Jugoslávii zavládl komunismus. Navíc rakouská spolková rada byla složena převážně z odpůrců Habsburků a v 1955 bylo znovu zahrnuto vyhoštění a právní diskriminace Habsburků do Státní smlouvy. Zita stále považovala za svou povinnost trvat na nárocích na korunu pro Ottu a dědice, který mezitím musel znovu opustit Rakousko.
- - Jelikož Otto nechtěl překážet dětem, které se mu mezitím narodily v manželství s Reginou Saskou, v cestě do vlasti, v 1961 se vzdal nároků na trůn. -nesouhlas, respekt Zity-. Sama se nikdy nároků na trůn nezřekla. Stejně tak učinit nemohla, neboť jako manželka císaře žádné neměla. Ale za cenu tohoto formálního prohlášení si mohla vykoupit vstup do nového Rakouska. Ale neučinila to - "nemám právo vzdát se něčeho, čeho se nevzdal císař Karel."

-Od 1948 Zita sledovala ještě jeden cíl - z Říma se dozvěděla, že se uvažuje o blahoslavení jejího manžela. Začala svědomitě shromažďovat jeho dokumenty a vzpomínky
-
Děti jí přesvědčily, aby se vrátila do Evropy
- - V 1971 zemřela její nejstarší dcera Adelhaid na těžký zánět kloubů a rakouská republika jí ani nepovolila přijet na její pohřeb.
- -Rodina se jí však rozrůstala a při jejích 90. narozeninách v 1982 již měla 33 vnoučat a 16 pravnoučat
- - svolení kancléře Kreiskyho zavítat do vlasti, aniž by Zita byla nucena učinit nějaká formální prohlášení- záměrně vybrala k návštěvě 17. 8. 1982, kdy by se Karel dožil 95 let.

-Krásného letního dne se blížil světle modrý VW Golf se Zitou, Alžbětou a jejím manželem Jindřichem lichtenštejnským knížectvím k rakouské hranici. Celní úřady dostaly příkaz, aby dámu v černém, jejíž fotografie proletěly v posledních týdnech ve všech rakouských novinách, vpustily bez okolků do republiky. Španělský pas na jméno Duchesse de Bar nemusela předkládat. Jen několik metrů za hraniční závorou princ Jindřich zastavil. Otevřel dveře a princezna Alžběta matku podepřela při prvních krocích na rakouské půdě po dlouhých 63 letech. Nedočkaví novináři netrpělivě čekali na možnost vyfotografovat císařovnu. Nevěděli ale, jak ji oslovit. Milostivá paní, paní Habsburková, až se jeden odvážil k oslovení Veličenstvo. Zita věnovala rakouskému tisku úsměv. Nevěděla, že polovina Rakouska doslova hoří nadšením. Zita měla stále jasný hlas, hovořila klidně, zřetelně a plynule. Všichni byli fascinováni hrdým a neústupným postojem nezlomitelné ženy s neotřesitelnou vírou, která se domů vrátila bez špetky trpkosti, naplněna štěstím i myšlenkami na Karla. Byla vyhoštěna Rakušany, které téměř všechny přežila. Teď tu pobyla jeden jediný den. Poklekla ještě u hrobu své dcery v Tulfesu.
- - 1. 9. 1982 přijela Zita na druhou návštěvu. -byla nadšeně vítána desetitisíci lidí; všichni chtěli vidět císařovnu
- -, Rakušané pochopili, že návrat císařovny znamená ztělesnění národní identity a tradice

14. 3. 1989 přišla její poslední hodina. Již čtyři dny císařovna jen klidně ležela a dýchala pomocí kyslíkových přístrojů. V 1:35 arcivévodkyně Regina, Ottova manželka, která teď o Zitu pečovala, zjistila, že císařovna přestala dýchat. Poslední rakouská císařovna odešla na věčnost.

Zitě bylo vyňato podle habsburských tradic srdce, které je uloženo v urně v Muri, stejně jako srdce císaře Karla.
- -Pohřbena: v Kapucínské kryptě ve Vídni

 


Nacházíte se zde: ReferátyŽivotopisyKarel I.

Podrobnosti

Počet slov: 3852
Datum přidání: 28. prosinec 2012
Přečteno: 2 074×

Akce

Vytisknout životopis Vytisknout životopis
Vytisknout životopis Stáhnout životopis ve formátu .rtf

Hodnocení životopis Karel I.

Hodnoceno: 2×

Podobné referáty

1. světová válka referát (Dějepis)
Osobnosti a události v historii (1883-1920) referát (Dějepis)
První světová válka referát (Dějepis)
Svět po 1. Světové válce referát (Dějepis)
Vznik Československa referát (Dějepis)

Komentáře k životopisu Karel I.