Parlament České republiky, který je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním a na základě všeobecného, rovného s přímého volebního práva a to systémem Poměrného zastoupení (jde o systém, při němž voliči odevzdávají své hlasy pro politické strany, které se voleb účastní).
Právo volit do Poslanecké sněmovny (tzv.aktivní právo) má každý občan České republiky, který nejpozději v den voleb dosáhla věku 18 let. Být volen do Poslanecké sněmovny (tzv.pasivní volení) má každý občan, který dovršil 21 let. Zvolený poslanec skládá slib České republice. Poslanecká sněmovna může být rozpuštěna.
Senát: má 81 senátorů, kteří jsou voleni na 6 let. Volby do Senátu se konají každé dva roky, kdy se volí jedna třetina senátorů. Volí se tajným hlasováním, na základě rovného, přímého volebního práva. Senátorem se stává člověk, který ve volebním obvodě dosáhl nadpoloviční většinu hlasů. Zvolen může být každý občan, který má 40 let. V čele komor sedí předsedové a místopředsedové. Jejich další orgány jsou komise, výbory.
Do Senátu může volit každý občan, který dovrší 18 let. Senát nemůže být rozpuštěn. V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny za něho přebírá činnosti.
Hlavním úkolem Parlamentu jako nejvyššího zákonodárného orgánu je projednávání a přijímání zákonů - tedy legislativní činnost. Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně. Ta návrhy předloží vládě, která má právo se ke všem zákonům vyjádřit. Pokud Poslanecká sněmovna návrh zákona schválí, postoupí do Senátu. Ten bud zákon schválí nebo jej vrátí Poslanecké sněmovně se svými připomínkami. Poslanecká sněmovna hlasuje o návrhu zákona zamítnutého vládou. Návrh je přijat, jestliže jej schválí nadpoloviční většina poslanců. Přijatý návrh zákona je předložen prezidentu republiky.Ten má právo vrátit zákon do 15 dnů.
Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.
Komory jsou schopny usnášet, je-li přítomna jedna třetina jejich členů.
Parlament může rozhodnout o vyhlášení válečného stavu, je-li republika napadena.
18. březen 2008
13 777×
332 slov
