HIV a AIDS

První případy

Asi v roce 1981 si začali lékaři v Severní Americe i celé Evropě všímat toho ,že neustále roste počet pacientů trpících novým podivným typem nemoci.Tito lidé neměli žádnou obranyschopnost organismu proti choroboplodným bakteriím.Lékařská terminologie shrnuje skupinu nebo řadu příznaků a podobných nemocí objevujících se virus.V roce 1983 objevili vědci ve spojených státech a ve Francii nezávisle na sobě viry,o kterých se domnívali ,že by mohly nemoc AIDS způsobovat. Francouzský tým pojmenoval tento virus LAV(Lympbadenopatby Associated Virus –v překladu virus spojený s lymfadenopati, tj.onemocnění mízních uzlin,protože jedním z příznaků byly zvětšené lymfatické uzliny – na krku ,v podpaží a v tříslech.). Američtí vědci pojmenovali svůj nález HTLV III (Human-T-cell Lympbotrobic Virus III, v překladu lidský lymfotropní virus.).Vycházel při tom ze způsobu ,jakým virus napadal tělesné buňky.
Po nějaké době , kdy docházelo k nedorozuměním diky nejednotnému názvu a kdy se střetly spory o to , kdo viry identifikoval jako první , se ukázalo , že viry jsou téměř totožné.Nakonec byly pojmenovány jako HIV,což je zkrátka výrazu Human Immunodeficiency Virus , v překladu virus imunitní nedostatečnost.

Výzkum HIV

Čas od času se vyskytne názor, že třeba HIV nezpůsobuje nemoc AIDS. Nebo se tvrdí , že jednoduše virus HIV je jenom v těle člověka který má AIDS.Někteří lidé dokonce tvrdí , že jak HIV , tak AIDS způsobuje něco , co ještě nebylo odhaleno. Většina vědců a lékařů je však přesvědčena a tom, že je to právě HIV, který způsobuje AIDS.
Díky intenzivnímu výzkumu od počátku osmdesátých let je HIV ze známých virů jedním z nejsledovanějších vůbec. Vědci už znají jeho detailní stavbu a vytvořili si i jeho genetickou mapu.
Přišli na to , že neexistuje jediný typ HIV , ale že jde o několik typů. Ty se pravidelně obměňuje ,takže se vyskytují jejich různé varianty. To je jeden z důvodů , proč je tak obtížné nalézt proti nim účinnou vakcínu.
Jak se HIV šíří

HIV se šíří třemi způsoby , z nichž každý se nějakým způsobem týká nákazy prostřednictvím krve nebo tělní tekutiny. Lidé se mohou nakazit HIV , jestliže jejich krev nebo jejich tělní tekutina přijde do kontaktu s krví nebo tělní tekutinou (například spermatem) nakaženého člověka. Jedním ze způsobů šíření HIV je tedy sexuální styk , heterosexuální i homosexuální , orální i anální sex. Virus se přenáší z jednoho partnera na druhého tělní tekutinou. Právě tento způsob patří při šíření nákazy HIV ve světě k nejrozšířenějším.
Druhým způsobem nákazy HIV je případ , kdy virus přejde z krve nakažené matky do krve dítěte. Může se tak stát ještě před porodem , kdy se plod vyvíjí v děloze , ale taky až během porodu dítěte.
Třetí způsob nákazy HIV je krví. Může k tomu dojít třeba při používání společných injekčních stříkaček. Před tím , než byli dárci krve testováni na HIV , vyskytly se případy , kdy byli někteří lidé infikováni transfuzí kontaminované krve. V současné době podléhají v mnoha zemích krevní transfuze kontrolám a testům , aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy. Ale virus může být přenesen na jinou osobu použitím injekční jehly nebo stříkačky , kterou nejprve použil člověk s nákazou HIV , a jehla či stříkačka neprošly sterilizací.
HIV se nepřenáší polibkem , dotekem ruky , používáním společných záchodů a bazénů.

HIV v těle

HIV napadá typy bílých krvinek , které jsou součástí imunitního systému lidského těla. Jakmile začne imunitní systém selhávat , bílé krvinky nemohou vykonávat svoje běžné povinnosti ( obrana před nemocí a boj s choroboplodnými zárodky ). Choroboplodné zárodky , které jsou obvykle z těla vypuzeny , získají příznivé prostředí a začnou se rozmnožovat. Nemoci a příznaky AIDS nejsou způsobeny samostatným HIV , jak by bylo běžné u obvyklé virové choroby , ale rozvíjejí se díky selhání imunitního systému , který s infekcí přestane bojovat.
Ještě navíc se virová nákaza nechová typicky , protože nemoc se nějakou dobu vůbec nijak neprojevuje. Většinou po dobu pěti až desíti let od chvíle , kdy se člověk nakazil , nemusí pociťovat žádné příznaky. Jakmile však HIV pronikne do těla , rychle se rozmnožují , což je možné zjistit v krvi a tekutinách chránících mozek a míchu. Avšak nakažený člověk je v tomto stádiu bez jakékoliv příznaků nemoci , nanejvýš mívá příznaky podobné chřipce ( jako je například rýma nebo teplota ) , může se mu objevit vyrážka , zvětšené uzliny v podpaží nebo může trpět častějšími bolestmi hlavy. Tyto příznaky se běžně připisují třeba nachlazení nebo nějakému běžnému viru , které člověk někde chytil.
Všechny výše popsané příznaky stejně jako v těle připomíná vysoká hladina HIV však během pár týdnů zmizí. Člověk se pak opět cítí dobře. Virus však v těle nadále přebývá , jen není aktivní , ,,spí´´. Nebezpečí spočívá v tom , že nakažený člověk během tohoto období šíří virus dál. Nakonec , o mnoho let později se HIV ,,probudí‘‘ a značně se znovu množit. A to je chvíle , kdy se z viru vyvine AIDS.

Co virus HIV způsobuje?

Na výzkum toho , jak přesně působí HIV na imunitní systém , jsou vynakládány obrovské finanční částky , ale ani v devadesátých letech nebyly tyto účinky objeveny. Dnes už víme , že virus napadá různé druhy buněk lidského těla. Sem patří i bílé krvinky nazývané T4 – pomocné lymfocyty a ostatní buňky imunitního systému , který běžně pomáhá tělu bránit se virům , bakteriím a dalším choroboplodným zárodkům.
Obvykle pracuje imunitní systém tak , že jakmile je tělo napadeno nějakým choroboplodným zárodkem či virem , imunitní systém vyprovokuje na obranu proti němu speciální molekuly zvané protilátky. Protilátky proniknou do krve a do tělní tekutiny a přilepí se na choroboplodné zárodky , čímž je vyřadí z činnosti. Někdy to udělá jiným způsobem , ale výsledek je stejný.
Do určité míry se podobným proces odehrává i ve chvíli , kdy se do těla dostane virus HIV. Imunitní systém proti němu vytvoří protilátky. V tomto stádiu prokáže test krve či tělní tekutiny přítomnost viru HIV v těle. Ve skutečnosti neprokáže test přítomnost HIV v těle , ale přítomnost tělem vytvořené protilátek. Jestliže jsou v těle vytvořeny protilátky , mluví se o člověku ,,HIV pozitivním‘‘ , což jiným slovem znamená , že má v těle virus HIV. Jenže ,,spící‘‘ viry se schovají do buňek v lidském těle a protilátky na ně nepůsobí.
Po nějaké období se HIV začne znovu rozmnožovat a na těle se začnou projevovat příznaky AIDS. Lymfatické uzliny postiženého člověka na krku , v podpaží a v tříslech se zvětší a napnou. Stádium vývoje nemoci AIDS se nazývá PGL ( Persistent Generalizet Lympbadenopatby – trvale celkové zvětšení lymfatických uzlin , odtud dřívější název viru LAV ). To znamená , že imunitní systém začíná bojovat a začíná klesat počet bílých krvinek.

Nemoci související s AIDS

V některých případech se nemoci objevují postupně , ale většinou je to tak , že během krátkého období několika málo týdnů se začnou projevovat nejrůznější choroby. Mohou to být infekce kůže a sliznice , jako jsou afty a opáry. Člověk může dostat zápal plic nebo tuberkulózu , ale taky může jít o infekce týkající se přímo mozku nebo jeho okolí - meningitida nebo zánět mozkových blan , což může mít těžké následky a pacientovi způsobit mentální potíže.
Mohou se objevit také poruchy vidění , průjmy , zažívací problémy , potíže s krví , nadměrné tvoření modřin. Dalšími typickými problémy jsou různé typy rakoviny , jako je třeba Kaposiho sarkom , což , je kožní nádorové onemocnění projevují se červenofialovými krvácivým kožní nádory , které se šíří po celém těle. Za několik týdnů , někdy měsíců , nastává konečná fáze nemoci , kdy různé choroby tělo zcela vyčerpává.

Léčení

Lékaři i pacienti získali mnoho zkušenosti týkajících se HIV a AIDS. Díky tomu v péči o pacienty došlo k mnoha zlepšením , podobně jako při léčení nemocí a infekcí související s AIDS. Například jisté typy zápalů plic vázáných právě na AIDS je již možné vyléčit pomocí antivirových prostředků a antibiotik. Bolestivá místa postižená Kaposiho sarkonem se léčí radioterapií ( ozařováním ). Nicméně v současné době stále ještě neexistuje žádná léčba , která by byla proti AIDS účinná , dokonce neznáme žádný dlouhodobě působící prostředek léčení. Neexistuje ani žádná vakcína ( očkovací látka proti infekcím ) , která by zabránila rozvoji a šíření HIV – jako je tomu například u neštovic , spalniček a podobných nemocí. I přes pokračující úsilí vědců o vývoj léků a vakcín působících proti AIDS a přes příležitosti dílčí úspěchy je celkový pokrok pomalý a další postup velice obtížný.
Protože viry žijí a množí se v hostitelských buňkách , jsou velmi špatným cílem. Existují sice několik antivirových léků , avšak ve srovnání s mnoha úspěšnými antibiotiky ničením bakterie jde jen o nepatrné množství.
Lék AZT ( azidotbymidin ) zpomaluje u některých lidí vývoj AIDS. Jenže mívá zároveň nepříjemné , nebo dokonce i škodlivé účinky , jako je nevolnost , zvracení , celková slabost , v některých případech může dokonce způsobit poškození kostní dřeně. Někteří nemocní ho užívat nemohou , jiní se ho raději sami odmítají.
Jedna z cest , kterými se vydává výzkum , je zabránit HIV , aby pronikl do hostitelské buňky. Styčná místa či místa , kde se spolu vážou viry a krevní destičky , jsou dobře známá. Vědci se pokoušejí nalézt lék , který by narušil nebo úplně odblokoval proces , kdy se na sebe vážou. To by zřejmě pomohlo samostatný virus zastavit.

Jak zabránit šíření

Když byl AIDS poprvé diagnostikován jako nemoc , způsobilo to velký rozruch a objevilo se mnoho zavádějících a nesprávných informací. Dnes už víme bezpečně , že virem HIV se může nakazit kdokoli. Člověk mladý i starý , homosexuál i heterosexuál, člověk tmaví i bílé pleti , muž i žena. Pokud má virus vhodné podmínky , může napadnout skutečně kdekoli. Důležité však je , zda člověk díky svému způsobu života patří do skupiny tzv. vysoce rizikové. Sem spadají lidé závislí na drogách a používající společnou injekční stříkačku , lidé promiskuitní ( střídající často sexuální partnery ) a lidé provozující nechráněný sex ( tj.sex bez použití kondomu ).
Každý z nás může snížit riziko napadení virem HIV tím , že se svým způsobem života nezařadí právě mezi ony rizikové skupiny. To znamená nezačít z drogami a praktikovat tzv.bezpečný sex. Toho dosáhneme používáním kondomu a sníženým počtu sexuálních partnerů pokud možno na jednoho stálého.
Nezbytně nutné je rovněž pokusit se zjistit co nejvíce informací o partnerově sexuální minulosti , protože jak už víme , největší problémem HIV je to , že člověk mohl získat nákazu před mnoha léty , aniž se projevily jakékoliv příznaky či se z nákazy vyvinula nemoc AIDS. Během tohoto období může být člověk nakažený HIV zcela zdráv a dokonce ani o své nákaze nemusí vědět. Přesto však ji předává dál. HIV může být ve slinách , ale zatím nebylo prokázáno , že by se virus přenášel pouhým líbáním.

Původ viru HIV

Kde se HIV vzal ? Existuje celá řada různorodých , ale taky velice málo pravděpodobných teorií – například že se k nám dostal z meziplanetárního prostoru , nebo že ho vyrobili sami lidé a on se omylem dostal ven z laboratoří. Viry podobné HIV známe jako SIV ( Simian Immunodeficient Viruse – v překladu virus opičí imunitní nedostatečnosti ) byly objeveny u lidoopů o opic. Je možné , že se HIV vyvinulo z tohoto viru jako důsledkem pokusů s krví a orgány opic nebo během tradiční rituálů , během nichž dochází k obětování těchto zvířat.
Genetické rozbory a studie o šíření HIV svědčí o tom , že virů je necelých sto , ale jsou asi dvacet let staré. Možná se objevily v malé skupince lidí žijící v některých nepřístupných oblastí už před mnoha lety a rozšířily se díky zvýšenému cestovnímu ruchu. Nicméně skutečnou pravdu stále ještě neznáme.

Ohrožení světového zdraví

To , co však víme jistě , je , že , AIDS ohrožuje zdraví lidí na celém světě. Na začátku devadesátých let odhadovali vědci , že existuje kolem miliónu lidí s HIV pozitivním. Světová zdravotnická organizace ( World Healtb Organization – WOH ) předpokládá , že v roce 2000 jich bylo kolem 40 miliónu. Ve Spojených státech umíral v roce 1991 každých dvacet minut jeden člověk na AIDS.
Téměř každá země na světě je touto nemocí nějak ohrožená , ačkoliv HIV se vyskytuje mnohem častěji v určitých oblastech , jako je Severní Amerika , oblast Karibiku , střední Afrika , a jihovýchodní Asie. Protože se u většiny lidí nakažených HIV vyvine AIDS , na jehož následky zemřou představuje tato nemoc obrovské ztráty na životech a další s tím spojené škody. V současné době je jedinou účinnou zbraní proti HIV znalost – vědět , jak se získává a jak se šíří. Přestože se vědci neustále pokoušejí objevit způsob léčení , jedinou obranou zněna osobních návyků tak , abychom se nedostali do vysoce rizikových skupin.

Hodnocení referátu HIV a AIDS

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. duben 2008
  4 197×
  1961 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu HIV a AIDS