I. Psychické procesy 
v	poznávací /pociťování, vnímání, pozornost, paměť, představivost, obrazotvornost, myšlení/
v	citové procesy a stavy
v	volní /touhy, rozhodování/
II. Psychické stavy
I. Psychické procesy
v	Poznávací 
-	duševní děje, při nichž dochází k nějaké reakci na vnější podněty, formování schopností, získávání zkušeností, realizace činností
a)	pravou podstatu věcí poznat nelze = agnosticismus
b)	pravou podstatu věci lze poznat = gnosticismus, 2 krajnosti
 1. senzualismus /smysly/              
 2. racionalismus /rozum/
Rovina smyslová
1.	Pociťování 
=    schopnost nervové soustavy přijímat podněty z okolí, rozpoznávání a schopnost využití 
-	Čití = forma poznání
-	Počitek = uměle stanovená jednotka vnímání, jedna vlastnost předmětu /barva/
-	Vjem = soubor počitků /barva + tvar+…/, působení jako celku
-	Recepce = příjem podnětu, reflexivní děj, nezávisle na vědomí
-	Percepce = schopnost uvědomit si podnět
-	Apercepce = schopnost rozpoznávat podněty
-	Dělení počitků a vjemů:
a)	podle uložení smyslových orgánů
-	uvnitř těla = interceptory – útrobní čití /hlad, žízeň, nevolnost/
-	pod povrchem těla = proprioceptory /pohyb, poloha, rovnováha – šlachy, klouby, vnitřní ucho/
-	na povrchu těla = exteroceptory /zrak, sluch, čich, chuť, hmat = kožní čití/
b)	podle kontaktu
-	kontaktní – chuť, hmat
-	distanční – zrak, čich, sluch
2. Pozornost
-	zaměřenost našeho vědomí na významový obsah, důsledkem je změna naší senzibility /vnímavosti/, ohnisko pozornosti / v něm je pozorovaný vjem/
-	pozornost může být distribuovaná /soustředíme se na více věcí/, koncentrovaná /soustředěnost na jednu věc/
3. Představivost
a)	fantazijní představy – sny /jejich výkladem se zabýval psychoanalytik Sigmund Freud/, sen = halucinační splnění neuspokojeného přání, ke snu dochází ve fázi REM = paradoxní, rychlé očních pohyby, kdy mozek vykazuje aktivitu, probíhá 4 – 5x za noc, sen si pamatujeme, když se probudíme ve fázi REM – tělo fyziologicky rozbouřeno, zvyšuje se teplota, ve snu prožitek minulého a očekávaného budoucího                    
b)	reprodukční - vzpomínáním vznikají nové svébytné duševní výtvory = představy, vybavování představy ve svém vědomí, má citovou povahu, paměťové představy = vzpomínky
Rovina rozumová
1.	Myšlení
-	nejsložitější poznávací proces, obsahem jsou myšlenky, myšlenky lze vyjádřit řečí, grafem, vzorcem = materializace
-	myslet = vytvářet vztahy mezi věcmi
-	pojmové myšlení souvisí s vývojem řeči, typické pro člověka
pojem – význam, který je označen slovem
vznik pojmů na základě abstrakce /traho – táhnout/, vytahujeme společné znaky určitých pojmů, pojmy označující 1 věc /konkrétní/ liší se obecností, nejobecnější pojmy jsou kategorie /filozofické/
z pojmů výroky, soudy, věty, které cosi vypovídají o realitě, zkoumáme pravdivostní hodnoty
úsudek – operace, ze soudu z premis vyvozuji závěrečný soud konkluze
Myšlenkové operace:
Analogie, generalizace, konkretizace
Indukce– myšlenkový postup vycházející od zkoumání konkrétních věcí k abstraktním, /Francis Bacon, VB/
Dedukce – opačný postup, od obecných věcí končící u konkrétních jevů, /René Descartes,FR/
2.	Paměť 
–	tvoří ji soubor psych. procesů, vlastností, schopnost nervového systému zaznamenávat a přijímat podněty z okolí, uchovávat a využívat je
–	základní procesy: zapamatování, uchování, vybavení, zapomínání,
–	druhy: názorná, slovně logická, mechanická, bezděčná, krátkodobá, dlouhodobá, záměrná, logická
v	Citové procesy /emoce/
-	vztah člověka ke světu, k sobě samému, navenek se projevují mimika, gestikulace, hlasově, intonací, zčervenání, třes, pocení, slzy
dělení: nižší /emoce/, vyšší
-	nižší: spojeny s biologickými potřebami /napětí, vzrušení, uspokojení, radost, hněv, strach/, vznikají ve stresových situacích - emergentní /nové situace přichází náhle/,  - frustrační situace /překážka k silně motivovanému cíli/
-	vyšší: jen u člověka, intelektuální – spojeny s tvořivou činností, morální /vztah k jiným lidem – zodpovědnost, humanismus/, estetické /radost z krásna/
 Citové stavy
-	nálada – relativně déletrvající stav, slabší intenzita
-	afekt – vysoká intenzita, krátkodobá záležitost
-	vášeň – náruživost, dlouhodobá, velká intenzita /čtení, sběratelství, cestovatelství, hráč – gambleři, alkohol, drogy
-	láska, nenávist, přátelství, radost, smutek, pýcha, skromnost, pokora, obdiv, pohrdání
v	Volní procesy
-	psychický proces, který spočívá v uvědomělém zaměření, soustředění na dosažení vytyčeného cíle
-	projeví se ve vlastnostech osobnosti, jednání
-	volní činy:
1.	jednoduché – návyky /vznikají opakovanou činností/, potom probíhají automaticky, na počátku byl volní proces, fáze: a) vytyčení cíle
 b)  realizace = uskutečnění
2.	složité
fáze: a) vytyčení cíle
 b) rozhodování, jakým způsobem se dosáhne cíle, dochází k boji motivů,     konfliktní situace – provázena vnitřním napětím, až do doby rozhodnutí
 c)  realizace
-	Rozlišujeme tyto volní vlastnosti
Rozhodnost, vytrvalost, cílevědomost, principiálnost, samostatnost, sebeovládání
II. Psychické stavy
Vymezení pojmu není jednotné /nálada, emoce, únava, výkon, hypnotické, předstartové stavy, afekty, vášně/
Základní 2 typy:
-	relativně stálá funkční úroveň psychických procesů /obvyklá zdatnost/
-	psych. stav dočasného charakteru /vyvolán nemocí/, aktuální funkční zdatnost
Pavlov: zkoumal reflexy, podle nich rozdělení
-	stav krajní vzrušivosti /vzruch, útlum/ = stav afektu /není vhodný pro psych. čin/
-	normální bdělý stav /optimální pro psych.čin., procesy vzruchu a útlumu jsou v rovnováze/
								
							 
							19. březen 2008
						
							 
							11 260×
							
							 
							677 slov