VI.A skupinu tvoří prvky: kyslík, síra, selen, tellur a polonium.
Atomy obsahují šest valenčních elektronů, jejichž obecné uspořádání je ns2np4 . V řadě od kyslíku k poloniu přibývají kovové vlastnosti: kyslík a síra jsou typické nekovy, selen a tellur mají již některé vlastnosti kovů, jsou to polokovy, polonium je kov.
KYSLÍK
Kyslík tvoří sloučeniny téměř se všemi prvky. Binární sloučeniny, v nichž kyslík tvoří elektronegativnější složku, jsou oxidy. V nich i ve většině dalších sloučenin, např. v kyselinách, v solích apod., jsou atomy kyslíku vždy v oxidačním čísle –II.
V zemské kůře je kyslík nejrozšířenějším prvkem. Vrstva ozónu obklopuje naši planetu v horní části atmosféry a chrání zemský povrch před nadměrným ultrafialovým zářením Slunce. Ozón má silné oxidační účinky a ničí baktérie. Používá se proto např. k dezinfekci pitné vody. Kyslík se průmyslově vyrábí frakční destilací zkapalněného vzduchu. Dodává se v ocelových tlakových lahvích označených modrým pruhem.
Kyslík se používá s vodíkem nebo s acetylenem k svařování a řezání kovů, dále do dýchacích přístrojů, v lékařství a v hutnictví. Kapalný kyslík slouží jako raketové palivo.
Reaktivnější než molekulový kyslík O2 je atomový kyslík O, který existuje pouze zlomek sekundy po svém vzniku. Slučuje se s jinými prvky za vzniku oxidů, popř. se váže s molekulovým kyslíkem O2 a vzniká trikyslík – ozón O3.
ELEKTRONEGATIVITA PRVKŮ:
ELEKTRO-
PRVEK NEGATIVITA
O 3,50
S 2,60
Se 2,40
Te 2,10
Po 2,00
27. listopad 2007
14 413×
231 slov