Práce se sklem

Sklo je čirá hmota na umělecké a užitkové zpracování. Základními surovinami na výrobu skal je křemičitý písek a vápenec.

Pro práci v laboratoři používáme drobné skleněné součásti ze skleněných trubic a tyčinek, různé ohnuté trubičky, jednoduché pipetky, vaničky. Skleněné trubice určené pro zahřívání, tavení a foukařské práce, používáme vždy čisté a suché. Používáme trubice nebo tyčinky různých průměrů a délek.

Zahříváme pozvolna a po zpracování pozvolna ochlazujeme. Při prudkém ochlazení sklo praská. Pro jednoduché práce postačí plamen plynového kahanu, pro hůře tavitelné sklo použijeme kahan sklářský. Nezbytnou pomůckou je nůž.

Při cvičení z chemie jsme si vyzkoušeli 6 prací ze sklem.

První práce se týkala řezání trubic nebo tyčinek. K tomu jsme potřebovali nůž a skleněnou trubici. Na zvoleném místě jsme udělali vryp, oběma rukama jsem uchopili trubici tak, aby byl palec pod vrypem, a nám nechty směřovali k sobě. Tento postup používáme jen u trubic do 10 mm. Silnější trubice nařízneme a na vryp položíme ohnutý rožhavený drátek. Odříznuté trubičky vždy vložíme do nesvítivého plamene, jelikož jejich konce jsou ostré.

Dále jsme zkoušeli zatavování trubic. To používáme chceme-li trubičku na konci zatavit, a nebo také chceme-li oba okraje trubičky spojit.

Ve sklářské výrobě používáme vytahování trubic. Postupuje se tak, že trubičku zahříváme na spojeným místě a pomalu ji vytahujem proti sobě. Po vychladnutí odřízneme vytažený konec a hrany otavíme. Vyrábíme-li pipetky, zužené konce neodtahujeme.

Velice znamé je ohýbání trubic. To provádíme tak, že trubici za stáleho otáčení zahřejeme nad kahanem. Když změkne pustíme konec trubice a necháme jej vlastní barvou klesnou dolu až dostaneme potřebný ohyb.

Hodně také používáme spojování trubic a vyfukování baniček.

Při spojování trubic máme příslušné podmínky. Jedna z nich je, když chceme 2 trubice spojit, musí mít stejný průměr a musí být stejného materiálu. Postupujeme tak, že jednu trubici zazátkujeme a potom oba konce trubic, které chceme spojit zahříváme za otáčením v plameni. Jakmile konce změknou, vyjmeme trubice z plamene a lehce je k sobe přitlačíme.

Poslední naší prací při cvičení z chemie bylo vyfukování baniček. Malé zkumavky a baničky zhotovíme ze skleněné trubičky, kterou zahřejeme až změkne. Pak trubičku vyjmeme z plamene a vytáhneme. V místě kde se kužel prodlouží od kapiláry ji odřízneme a zahřejeme až se otvor uzavře a přejde do červeného žáru. A nakonec mimo plamen do trubičky foukneme.