Reakce vody s polyuretanovou pěnou ve spreji a její srovnání s reakcí bez vody

Pomůcky:

Digestoř, polyuretanová pěna ve spreji, voda, dvě krabičky od sirek, nůž, podkladový
materiál, stopky

Postup:

Vezmeme a pootevřeme dvě prázdné krabičky od sirek
Jednu z těchto krabiček postříkáme několikrát vodou, aby byla vlhká
Obě krabičky vložíme z bezpečnostních důvodů do prostoru digestoře a zapneme ji.
Do obou z krabiček vstříkneme malé množství polyuretanové pěny.
Stav obou krabiček, poměr zvětšování objemu pěny chodíme kontrolovat po cca 5 min.

Pozorování:

Hned po několika vteřinách začal objem pěny narůstat o několik set procent původního bjemu
Po 5 min, je objem pěny u vlhké krabičky zhruba o 100% větší. Objemy stále rostou
Po 10 min, se růst zastavuje, ale i tak je objem pěny vlhčí krabičky větší než u suché.
Po 15-20 min je pěna téměř tuhá a velmi těžce tvarovatelná, jak se lze přesvědčit za použití nože

Vysvětlení:

Proč mělo naše pozorování právě takovýto výsledek?

Voda v tomto případě působí jako iniciátor, který reaguje s arylisokyanátovou skupinou skupinou. Vzniká tím meziprodukt – kyselina arylkarbamová, která dekarboxylací (vzniká CO2) napěňuje polyuretan. (Viz rovnice)
Proto je ideálním prostředím pro aplikaci polyuretanové pěny vlhké prostředí. (pokud možno i stín, aby se voda nevypařila)

Závěr:

Zjistili jsme jak a proč používat polyuretanovou pěnu, čímž jsme si ověřili naše poznatky o polymerech z hodin teorie. Zjištění mi přijde užitečné, protože se dá použít v praxi např. budeme teď opravovat babičce byt a polyuretanová pěna se používá jako těsnění okolo oken.