Austenová, Jane - Pýcha a předsudek

Hlavní postavy: Rodina Bennetových: Pan Bennet, paní Bennetová, Jane, Elizabeth, Mary, Kitty a Lydia. Bingley (=milý od Jane), Darcy (=milý od Elizabeth), Wickham (=milý od Lydie).

Kniha Pýcha a předsudek byla poprvé vydána Jane Austenovou pod názvem První dojmy roku 1795, ale byla odmítnuta. Jane se nevzdává a pouští se do své druhé knihy Rozum a cit a přepracovává své první dílo, jež roku 1813 vydá už pod nynějším názvem. Téměř rázem si získala úspěch a neobyčejné sympatie čtenářů.

Pýcha a předsudek je idylicko – ironická komedie o ženění a vdávání s novým nesentimentálním a rozumově realistickým přístupem k základním životním otázkám spojeným s rodinnými vztahy. Láska, peníze, cit, společenské pokrytectví, faleš, to všechno je námětem autorčina empírovaného obrázku.

Kniha vypráví o sedmičlenné rodince Bennetových žijících na venkovském sídle v Anglii. Pan Bennet je moudrý člověk, ale v mládí udělal tu chybu, že se zamiloval do velmi hloupé ženy. A následky si nese. Dívá se na všechno s nadhledem a hloupost ostatních ho vždy pobaví. Jeho žena si dala za jediný svůj životní cíl provdat svých pět dcer, a tak když se v dohlednu objeví jakýkoli možný nápadník, paní Bennetová se kolem něj začne rozplývat a je zdvořilost sama. Její dvě nejstarší dcery Jane a Elizabeth radši zavírají oči, když vidí, jak se jejich matka dokonale ztrapňuje před celou společností. Jane je veselé děvče s velmi optimistickou a odpouštějící povahou. Když zahlídne u kohokoli chybu, snaží se ho omluvit. Elizabeth je mnohem realističtější a mrzí ji chování její rodiny. Její pohled na svět je demokratický, takže muži, kteří jí nabízejí ruku s pýchou na své hrudi u ní neuspějí. Její otec si jí váží nejvíce ze všech svých dcer a velmi si s ní rozumí.

Další dcera se jmenuje Mary. Je to děvče stále zamyšlené, bloumající nad otázkami filozofie a ponořené do knih. Dění světa jde spíše kolem ní a ona se statečně drží ve svém idealistickém světě. Jen když vidí ve své blízkosti klavír, chce se předvést. Což s jejím nedobrým hlasem nebývá moc dobré. Nejmladší Kitty a Lydia se honí jen za důstojníky, kterých je zrovna v jejich vesničce víc než dost. Vzor mají ve své matce a od toho se odvíjí i jejich hloupé a trapné chování. Obě jsou velmi povrchní a nechávají si duševní krásu proplout mezi prsty. Což jim ale vůbec nevadí.

…Sousední venkovské sídlo si koupí pan Bingley, a tak paní B. spěchá a nabízí mu všechny své dcery. On se zamilovává do Jane, ale jeho přítel strohý a pyšný pan Darcy mu to vymlouvá, protože se mu zdá, že Jane ho nemiluje, a tak ho s pomocí Bingleyovo sestry dostanou zpět do Londýna a Jane i on se trápí pro nešťastnou lásku. Pan Darcy se ke všem chová povýšeně a stroze. Lízu z vysoka přehlíží, jelikož není ani dost hezká ani bohatá. A ke všemu její hrozná rodina. No, radši se od ní drží dál. Jenže ho udivuje, že ona jediná se z celé společnosti kolem něj netočí. Je tam nejbohatším mužem a na ní to nezabírá…Ač se tomu velmi brání, počne k ní cítit hluboký cit. Když si to sám přizná a přes velké roztrpčení nad tím se rozhodne, že Lízu požádá o ruku, počítá s tím, že nabídku rozhodně přijme.

Elizabeth ho však tvrdě vyvede z omylu, když mu vmete do tváře se svým „ne“ ještě dvě velká obvinění. První spočívá v tom, že překazil velkou lásku její sestry s Bingleyem jen kvůli tomu, že nejsou zřejmě pro něj dost dobré. A druhé, mnohem závažnější ho obviňuje z nelidského chování k jeho sluhovi, který byl velkým oblíbencem jeho otce. Líza však netuší, že drahý Wickham je hazardní hráč a tuto cestu si vybral sám. Jejich lásku rozdělí jen proto, že si myslí, že tím pomůže svému příteli, ale slova Lízy si vezme na srdce a po čase se z pyšného mladíka stává velmi moudrý a laskavý mladý muž.

Jane se zasnoubí s Bingleyem téměř součastně jako Líza s Darcym, ve kterém postupem času našla velké zalíbení. Matka se raduje a k její spokojenosti ji nechybí nic. Brzy zapomíná, že její šestnáctiletá Lydia utekla s Wickhamem a žila s ním nesezdána. Ona vidí jen svatbu, ke které ho donutili. Přijímá ho se vší „láskou“. Otec to bere s velkou ironií a manželčině i Wickimhamově hlouposti se vesele směje. Je velmi šťasten, že jeho dvě moudré dcery dopadly dobře a zbytek už bere s humorem. Takže všichni jsou spokojeni, jen paní Bennetové zbývají ještě dvě dcery k provdání, ale to se svým „důvtipem“ jistě hravě zvládne.

Můj názor

Kniha se mi ze začátku nelíbila, protože první kapitola je celá založena na dialozích. Později mne však její ironický pohled na svět a chápavý popis vlastností všech hrdinů velmi zaujal. Je to pohled do duší a psychiky. Ne jen povrchní a celá kniha má velkou hloubku. Je založená na snu J. Austenové, o rovnosti muže se ženou a demokracii.

Hodnocení čtenářského deníku Austenová, Jane - Pýcha a předsudek

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  17. červenec 2007
  8 155×
  823 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Austenová, Jane - Pýcha a předsudek