Babel, Isaac - Rudá jízda

Má první husa
Autor zde popisuje jak byl přidělen k šesté divizi, které velel velitel Savickij. Babel byl ubytován v chalupě se šesti dalšími vojáky, kteří ho neměli rádi, protože nosil brýle a byl „študovanej“. Jediný způsob jak se zbavit šprťouchlat ze strany vojáku byla rada, kterou mu řekl ubytovatel: „Tady u nás jsou kvůli brejlim tahačky a zabránit se tomu nedá. Z člověka, kterej študoval s vyznamenánim, vyrazej vojáci duši. Když ale zkazíte dámu, tu nejčistší dámu, to jste jejich…“ A tak před spaním, když měl hlad, šel za selkou a řekl:“Něco bych sežral…“, ale ona na to nereagovala, proto ji uhodil pěstí do prsou a šel se šavlí na husu, kterou zabil. Zabitou husu poté donesl selce a ona mu ji šla upéct. Když tohle viděli ostatní vojáci, vzali ho mezi sebe, ale nezapůsobilo to na ně tolik aby ho měli rádi. Nakonec této povídky se autor přiznává, že jeho srdce, znachovělé vraždou, skřípalo a přetékalo.

Velitel eskadrony Trunov
Příběh začíná pohřbem velitele Paši Trunova. Velitel Trunov zahynul při boji proti bombardujícím letadlům. Měl od kulometů roztřílenou pouze hlavu, tělo bylo jako netknuté. Po pohřbu ho kozák Silvestrov obvinil, že zabil Trunova se kterým se ráno pohádal. Příčina hádky byla v tom, že Trunov zabil dva zajatce a chtěl po Babelovi aby dva zajatce škrtl ze seznamu. Babel odmítl. V tu chvíli se na obloze oběvili čtyři bombardéry. Všichni se jeli schovat do lesa, jen velitel Trunov s Andrjuškou Vosmiltovem šli ke kulometům. Pálily na bombardéry, ale neúspěšně. Bombardéry je oba zabili.
Velitel Trunov: vlastenec, zkažený válkou, neměl rád válečné zajatce,

Zrada
Tato povídky začíná u soudu: Babel a jeho dva kamarádi vojáci, Golovicyn a Kustov. Byli souzeni za rozstřílení tří okenných tabulí. Tabule rozstříleli v horečce na náměstí a v nemocničním oblečení. Vše už začalo v nemocnici poté co vojáci dorazili. Sestry jim chtěly odebrat zbraně, což oni nechtěli připustit a tak dlouho odolávali. Přitom takovéto jednání bylo bláznovstvím, protože sestry jim chtěli pomoci. A tak na ně sestry přichystali zradu v podobě spacích pilulek. Při spánku jim odebrali šaty, zbraně a přidělili jim čísla jako trestancům. Oni se vzbouřili, šli k předsedovi okresního revolučního výboru Bojdermanovi stěžovat si na zradu v nemocnici. On je ale požádal o opuštění budovy. A tak šli na náměstí, tam odzbrojili milici a se slzami v očích rozstříleli tři okenní tabulky. Voják Kustov čtyři dny nato zemřel na svou nemoc.
Jak rozhodl soudce Burděnko, už Babel v této povídce nepíše.

Po boji
Zde autor popisuje bitvu u Česniků. V této bitvě šestá divize, ve které byl i Babel, prohrála a z bojiště utekla. Vyšlo na jevo, že Babel jel do bitvy bez nabitého revolveru, protože neměl odvahu zabít člověka. Otázkou je, zda bylo správné jet do bitvy, kde umírali jeho kamarádi, bez nabité zbraně.

Historie mého holubníku
V dětství si Babel přál mít holubník. V devíti letech mu otec slíbil dát peníze na holubník a holuby, když bude přijat na gymnázium. Kdyby obchodník s obilím Effrusi nedal za svého syna úplatek, byl by Babel přijat.A tak se musel připravovat na příští rok na zkoušky do primy. Zkoušku udělal a byl přijat z čehož měla radost celá jeho rodina. Holuby si šel koupit roku 1905 na podzim, kdy dával Rusku car Mikuláš konstituci. Na ulicích se za nocích rozléhala střelba a matka ho nechtěla pustit, ale Babel matce utekl zadem přes dvůr. Holuby koupil od Ivana Nikodimyče. Mezitím přišel nějaký muž pro Ivana a řekl mu: „Ivane Nikodimyči skládejte nádobíčko, ve městě dávají konstituci jeruzalémským šlechticům. V rybné počastovali Babelovic dědka, až z toho měl smrt.“ Lidé se začali rozbíhat z rynku, když už na něm nebyla ani noha, šel Babel za beznohým prodavačem cigaret Makarenkem zeptat se ho kde je děda Šojl. Makarenko odpověděl otázkou co to má v tom pytlíku. Načež z něj vyndal holuba a uhodil Isaaka vší silou do tváře. Babel upadl a po tváři mu stékaly vnitřnosti holuba a už jenom slyšel, jak manželka nadávala na židy. Cestou domů potkával lidi, kteří ničili židům majetek.. Když přišel domů viděl už jen domovníka Kuzmu, který oblékal mrtvého dědu, kterého zabily Rusové, když k nim přišli a on je poslal do hajzlu. Rodiče se před pogromem schovali do domu berního inspektora.
Pogrom = svalování viny, že za vše špatné v Rusku můžou židi a páchaná zvěrstva na ně na základě těchto obvinění.

U babičky
Zde Babel popisuje, jak strávil u babičky sobotní noc a popisuje svoji babičku. Babičku popisuje jako chladnou a lhostejnou. Od lidí vyžadovala pouze aby plnili své povinnosti k nim a nic víc. Babička byla nevzdělaná. Mizerně mluvila rusky a komolila slova jejím zvláštním způsobem, pletla si ruská slova s polskými a židovskými. Neuměla dokonce ani psát a číst rusky. K lidem se chovala s odstupem, a tak jakoby od člověka čekala to nejhorší.

Ve sklepním bytě
Babel zde popisuje, jak si jako dvanáctiletý kluk vymýšlel. Vymýšlel si i před Markem Borgmanem, synem ředitele Ruské banky pro zahraniční obchod. Jednou ho Borgman pozval k nim na návštěvu. Babelovi se tam líbilo, protože Borgmanovi žili v přepychu. Snad proto začal Babel popisovat, jak jsou jeho děda Lejv-Jicchok a strýc Simon-Volf zcestovalí a jak zažili tisíce příhod. Proto Borgman slíbil, že přijde na návštěvu. Problém byl ovšem v tom, že vše, co o dědovi a strýci napovídal byla lež. Děda Lejv-Jicchok byl všemi považovaný za blázna a strýc Simon-Volf byl podivín a stále na někoho křičel. A tak dědu uklidili k sousedů a strýci dal tři ušetřené ruble a poslal ho do hospody. Ze začátku šlo všechno hladce ale při čtení dědova rukopisu přišel domů strýc Simon-Volf a donesl domů věšák z jeleních parohů a červenou truhlu. Strýc se pohádal s tetou Bobkou . Borgman začal být nervózní. Sousedi navíc neuhlídali dědu, který přišel domů, sednul si na okno začal vrzat na housle. Borgamn při pohledu na dědovy promodralá zmrtvělá ústa a zakouřené vousy se dal na útěk.
Babel si vymýšlel protože oni žili v chudobě a bídě.

Konec sv. Ipatije
Zde autor popisuje jak z kláštera sv. Ipatie udělal Svaz textiláků 40 bytů pro dělníky Sjednocených kostromských tíren lnu. Což znamenalo konec tradice a autor na to poukazuje.

Jazyk: ruská slova a jména (Kaťuša, kamgarn, Ivan Nykodimyč), přímá řeč, lehké vulgarismy, nespisovná slova (vobrat, měls vidět,
Ukázka: str. 180

Hodnocení čtenářského deníku Babel, Isaac - Rudá jízda

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. červen 2008
  4 997×
  1039 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Babel, Isaac - Rudá jízda