Epos je zaznamenán na 12 hlíněných tabulkách, je napsán akkadsky a byl zřejmě součástí knihovny asyrského vládce Ašurbanipala. Za vznik eposu vděčíme Sumerům, národu s vysoce rozvinutou kulturou.
1.hlíněná tabulka vypráví o zdi, kterou vítězný hrdina Gilgameš vystavěl kolem města Uruku. Gilgameš byl z části člověkem a z části bohem.
2.hlíněná tabulka vypráví o stvoření divocha Enkidua bohyní nebes Aruru. Když se o něm dozví Gilgameš, nařídí, aby byla Enkiduovi přivedena krásná žena, že potom snad zanechá svého života s dobytkem.
3.hlíněná tabulka popisuje návštěvu boha Slunce. Nebesa burácí, země se třese a bůh Slunce se zmocní Enkidua.
5.hlíněná tabulka popisuje cestu Gilgameše a Enkidua do sídla Bohů.
7.hlíněná tabulka obsahuje léčení Enkidua, který podnikl cestu v železných orlích drápech
8.hlíněná tabulka: Enkiduas umírá na tajemnou nemoc a Gilgameš se ptá, zda nebyl zasažen jedovatým dechem souhvězdí Býka.
9.hlíněná tabulka: líčí Gilgamešovo oplakávání smrti svého přítele Enkidua a jeho rozhodnutí podstoupit další cestu k bohům. Trápí ho představa, že by nohl skonat stejnou nemocí jako Enkiduas. Po mnoha útrapách nalezl Gilgameš božský sad. Během jeho pouti ho bohové varovali: "Kam pospícháš? Nenalezneš život, který hledáš. Když bohové stvořili lidské pokolení, určili mu smrt.Život se nechali pro sebe."
Gilgameš nedbá varování. Bez ohledu na nebezpečí se chce setkat s Utnapištimim, otcem lidí.
11.hlíněná tabulka pak líčí setkání s Utnapištimem. Gilgameš shledává, že otec lidí není postavou větší ani statnější, nežli on sám a míní, že si jsou podobni jako otec se synem. Utnapištim pak Gilgamešovi vypravuje svou minulost. Z Utnapištimova vyprávění se dovídáme o biblické potopě. Jak bohové před blížící se povodní varovali a přikázali mu postavit loď, na níž by skryl své ženy, děti, plříbuzné a řemeslníky i unělci všeho druhu.
Ještě dnes nás trochu mate tato podobnost s líčením potopy v Bibli.
13. červenec 2008
7 866×
302 slov
