Fromm, Erich - Mít nebo být?

Dílo Ericha Fromma - sociologa, psychologa a filosofa - Mít nebo být? nás seznamuje se dvěma základními způsoby existence: způsobem vlastnění a způsobem bytí. Autor se zabývá rozdíly mezi těmito způsoby a upozorňuje na nebezpečí vyplývající z převládnutí modu vlastnění. Své názory porovnává s názory Bible a různých učenců.
Modus vlastnění je pro Fromma plodem hrabivé společnosti. Podstata vlastnění vyplývá z podstaty soukromého majetku a práva držet ve vlastnictví to, co mám. Vlastnictvím mohou být i zvyky, názory a myšlenky. Pocit vlastnictví se projevuje ve všech možných vztazích – od mé jméno až po můj zubař. Říká, že i ten nejchudší člověk může vlastnit majetek – svou ženu a děti.
Modus bytí se týká nepopsatelného. Zážitků, zkušeností, které jsou nesdělitelné. Chápe ho jako vnitřní aktivitu, tvořivé myšlení, využívání všech svých sil podle svých možností. V modu bytí má být člověk obětavější k druhým, nemá mu tak záležet na svém vlastním „já“.
V dějinách lidstva měli možnost uspokojovat většinu svých potřeb nejprve jen lidé z vyšších vrstev. Ti se snažili najít smysl svého života v hromadění majetku. S nástupem průmyslového věku se zdálo, že se k takovému stylu života dostanou všichni lidé. Víra v pokrok se stávala jakýmsi novým náboženstvím. Dávala naději, že technika z nás udělá všemohoucí a věda vševědoucí, dávala příslib bohatství pro většinu jednotlivců, a tím i blaha pro celou společnost. Autor říká, že člověk už není to, co je, ale to, co má a jelikož nemůže mít všechno, nemůže být ani úplně šťastný. Zatímco tedy lidé věřili, že budou žít lépe, stávali se z nich místo šťastnějších bytostí jen egoistické a chamtivé součástky ekonomického systému.
S vývojem techniky a celkovým ekonomickým růstem se začala prohlubovat propast mezi chudými a bohatými národy a zvýšila se i ekologická nebezpečí. Na ochranu životního prostředí člověk ale vyvíjí mnohem méně aktivity, než na rozvoj průmyslu. Dává přednost budoucí katastrofě před obětí, kterou by měl přinést nyní. (Fromm ho přirovnává k člověku, který raději riskuje svůj život, než aby se podrobil vyšetření, z něhož by vyplynula diagnóza vážného onemocnění vyžadující větší operaci).
Myšlenkový vývoj od být k mít autor dokládá také změnami v jazyce. Dnešní člověk ve většině případů neřekne: trápím se nebo jsem ustaraný, ale mám problém, neřekne jsem šťastně ženatý/vdaná, ale mám šťastné manželství. Činnosti nelze vlastnit, jen prožívat. Čím více vyjadřujeme činnosti podstatnými jmény, tím více se odcizujeme sami sobě.
Další z mnoha příkladů, na nichž Fromm ukazuje rozdíly obou způsobů je ve způsobech vědění. Žáci v modu vlastnění si všechno pečlivě zapisují a pak se to naučí vyprávět zpaměti, zatímco žáci v modu bytí se více soustředí na výklad a snaží se proniknout k podstatě problému. V této části Fromm označuje školy za továrny, v nichž se produkují balíky znalostí. Je nespokojen s tím, že je kladen větší důraz na množství znalostí než na pochopení podstaty problému více do hloubky.
Dále zjišťuje, že se v těchto modech dá také vzpomínat (v modu vlastnění – mechanicky např. bolest hlavy-aspirin; v modu bytí – produktivně např. vybavení si krajiny, tváře osoby). Zjišťuje, že negramotní lidé mají lepší paměť, protože se více soustředí, upozorňuje na uplatňování autority z pohledu obou modů
V závěru díla se snaží najít možnosti, jak předejít katastrofě. Lidé by se měli zbavit masek optimismu a být tvrdými realisty. Měli by si uvědomit, že teď už není cílem ovládání přírody, ale ovládání techniky a institucí, které ohrožují přežití západní společnosti a snad i celého lidstva. Říká, že základem k vyřešení těchto problémů je nutný vznik nové společenské vědy, která by se zabývala možnostmi nového - zdravějšího - uspořádání lidské společnosti.
(zdravá spotřeba, řízená výroba,decentralizace politiky a průmyslu, nahrazení byrokratické správy humanistickou, zákaz mytí mozků v politických kampaních, překlenutí propasti mezi bohatými a chudými národy, vymanění žen z patriarchální společnosti, vymanění vědeckého bádání od aplikace v průmyslu a obraně….)

Hodnocení čtenářského deníku Fromm, Erich - Mít nebo být?

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  14. červenec 2007
  2 284×
  624 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Fromm, Erich - Mít nebo být?