Armand Jean Du Plessis Richelieu

kardinál a vévoda de ARMAND JEAN DU PLESSIS RICHELIEU

( 1585 - 1642)

Byl to první ministr krále Ludvíka XIII. , faktický vládce země a otec francouzského absolutismu. Za jeho éry se Francie vyšvihla na úroveň přední evr. mocnosti.

Armand se narodil 9.9.1585 v Paříži , ve zchudlé šlechtické rodině pocházející z Poitou. Původně byl předurčen k voj. dráze , a teprve po smrti staršího bratra přijal urychleně svěce-ní , aby tradiční hodnost biskupa z Luconu zůstala zachována jeho rodu. V r.1606 jej král Jindřich IV. skutečně jmenoval biskupem a rok nato si 22-tiletý mladík dojel pro svěcení do Říma. Duchovenstvo z Poitou jej pak zvolilo do Generálních stavů. R.1614 se zúčastnil v Pa-říži prvního zasedání , zůstal zde i poté , co byly stavy rozpuštěny , a roku 1616 z něj králov-na - matka a regentka Marie Medicejská , učinila státního sekretáře pro zahraniční záležitosti. Když se mladý král Ludvík XIII. rok nato vymanil z matčina vlivu , byl Richelieu místa zba-ven. Udržel si nicméně přízeň dvora , především díky tomu , že dosáhl usmíření mezi Ludví-kem a jeho matkou.
V r.1622 se stal kardinálem , o 2 roky později stanul v čele královské rady a r.1628 byl jmenován prvním ministrem. V této funkci začal nekompromisně posilovat absolutní moc koruny a snažil se udělat z Francie přední evr. velmoc. Těmto cílům byl ochoten obětovat cokoli , včetně morálky , zájmů církve a práva. Když bylo nutno získat peníze na vedení vál-ky , Richelieu ochotně a bezohledně zdanil nejnižší vrstvy.
V otázkách zahr. a církevní politiky musel nejednou řešit komplikované situace. Pokud by Francie měla být v Evropě velmocí číslo jedna , bylo nutné , aby hegemonie Španělska a rakouských Habsburků se zlomila. Proto za 30-tileté války kardinál Richelieu podporoval koalici protestantských států proti oběma katolickým velmocím. Avšak v samotné Francii sle-doval rostoucí moc hugenotů , jejichž nezávislost představovala pro absolutní monarchii váž-nou hrozbu.Tato rostoucí moc ho velmi znepokojovala , a tak se načas usmířil se Španělskem a soustředil se na hugenotský problém. Úspěšná tažení proti protestantům byla např. u La Ro-chelle nebo u Languedoku a vyústila v mír z Alés , který hugenoty zbavoval voj. i politických privilegií , ale zajišťoval jim náboženskou toleranci. Richelieu se tak stal středem spiknutí , které ho měly připravit o moc , ale díky své vychytralosti a podpory Ludvíka XIII. byly veš-keré pokusy neúspěšné.
Jeho pád si však nepřála jen šlechta a dvůr , ale i nižší vrstvy. V době 30-tileté války, kdy se Francie ocitala v těžkých krizích , uzavíral Richelieu za cenu velkých obětí celou řa-du spojeneckých smluv se Švédskem , Nizozemím , Dánskem , Saskem , Saskem - Výmarskem a Braniborskem a 21.května 1635 tak mohl konečně vyhlásit válku Španělsku. Zpočátku se úspěchy dostavovaly těžce a navíc už nebylo z čeho čerpat peníze , ale kardinál chtěl nadále pokračovat ve válce za každou cenu. Aby získal potřebné finance , zvýšil daně nejméně ma-jetným vrstvám natolik , že je většina ani nebyla schopna zaplatit. I přesto našel cestu , jak z nich peníze dostat. Výsledkem byly nové úspěchy ve válce. Na druhé straně se však pro- vincie začaly bouřit a Richelieu musel ustanovit dohližitele (intendanty), kteří se se značnou bezohledností pokusili obnovit pořádek.
Kardinál se samozřejmě nezabýval jen politikou a posilováním své vlastní moci. Jako inteligentní a vzdělaný projevoval hluboký zájem o literaturu a teologii a r.1635 založil Fran-couzskou akademii. Zahraničním záležitostem dával ovšem vždycky přednost a je proto dod-nes pokládán za jednoho ze zakladatelů moderní Francie , ale také za viníka velkých sociál-ních nerovností , které nespravily ani reformy Ludvíka XIV. a které se pak v 18.st. staly pří-činou revoluce. Přepracovaný a vyčerpaný kardinál Richelieu zemřel 4.12.1642 ve svém pa-řížském paláci.

VALDSTEJN
Z ricenina hradu v severovychodnich Cechach,okres Semily,v Ceskem
raji.Zalozen asi 1260 na trech piskovcovych blocich spojenych
drevenymi mosty, zpustl v prubeho 16.stol., pozdeji sidlo
poustevniku.
V 18.stol. barokni upravy (mj. kamenny most se sochami svetcu a kaple
sv. Jana Nepomuckeho).

ALBRECHT VACLAV EUSEBIUS Z VALDSTEJNA

knize, narozeny 24.9. 1583,zemrel 25.2.1634, vevoda frydlantsky od
roku 1627, zahánský od 1627, meklenbursky 1628 - 30 a hlohovsky od
1632, cisarsky generalissimus od 1625. Od roku 1604 slouzil ve vojsku
proti Bocskayovi, 1606 plukovnik ceskych a 1609 moravskych stavu.
V roce 1619 presel na stranu cisare Ferdinanda II.Postaven do cela
cisarskeho pluku,po bitve na Bile hore ziskal konfiskacemi obrovsky
majetek v severovychodnich Cechach, v roce 1621 byl jmenovan
velitelem prazske posadky a zemskym velitelem v Cechach. V dubnu 1625
byl jmenovan vrchnim velitelem cisarske armady. V danske valce
porazil P.A. Mansfeldu a Dany ve Slezsku, obsadil severni Nemecko,
snazil se o vybudovani lodstva a bez uspechu oblehal Stralsund. V
zari 1628 porazil danske vojsko a donutil krale Kristiana IV. k miru.
Opozice kurfirtu donutila Ferdinanda II. Habsburskeho v srpnu 1630
propustit A.V.E. z Valdstejna z funkce velitele cisarske
armady.Vypuknuti svedske valky, bitvy u Breitenfeldu a na Lechu, vpad
Sasu (a emigrantu)do Cech donutily cisare v prosinci 1631 obnovit
Valdstejnovy vojenske pravomoci a opet mu predat vrchni veleni. V te
dobe Valdstejn vedl intenzivni jednani se Sasy i Svedy o spojenectvi,
za coz zadal ceskou korunu. Po neuspechu jednani zahajil vojenske
operace proti Sasum vedenym H.G.Arnimem a vytlacil je z Cech. Odrazil
svedsky utok u Norimberka a svedl nerozhodnou bitvu u Lutzenu. Od
jara 1633 vedl opetovna jednani o ceske korune (ziskal francouzskou
podporu pro sve plany). V unoru 1634 byl prohlasen za zradce a
zavrazden v Chebu. A.V.E. z Valdstejna vytvoril novy typ najimaneho
vojska, z nehoz po skonceni tricetilete valky vznikla stala armada.

JEHO STRYC ADAM ALBRECHT Z VALDSTEJNA ml.
narozeny 1570 a zemrel 24.8.1638, cesky slechtic. Od roku 1591 cisnik
Rudolfa II,1596 cisarsky komornik , pote rada, 1605-08 stolba a
marsalek kralovskeho dvora, 1608 - 11 nejvyssi sudi, 1611-19 nejvyssi
hofmistr.1618-20 jako tolerantni katolik prostrednik mezi stavy a
Ferdinandem II. Habsburskym, 1620 kratce veznen, proto odesel a do
roku 1621 pobyval v Dudysine. Za vernost ziskal polepseni erbu a urad
hofmistra, kupoval konfiskovane statky. Od roku 1627 do smrti
nejvyssi purkrabi.

Hodnocení referátu Armand Jean Du Plessis Richelieu

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 599×
  1008 slov

Komentáře k referátu Armand Jean Du Plessis Richelieu