V českém jazyce se během okupace objevovaly české, často jen fonetické nebo ironicky významové překlady německých slov, nařizovaných označení a slovních spojení. Typickým byl i vznik nových tzv. kalambúr, tj. slovních hříček z překladů, napodobující a zesměšňující často nejen němčinu. Některá známá spojení a kalambúry uvádíme následovně:
hned po okupaci v březnu 1939 změnili Češi slovo protektorát slovem – protentokrátNěmci nazvali okupovanou část země – Protektorátem Böhmen und Mähren, Češi to ale vyslovovali po svém – berem a vememoznačení na německých vozidlech WH (Wehrmacht Heer) se četlo – Věnoval Háchanápisy ČMD (českomoravské dráhy) na vlacích tak dostaly výklad – Češi málo dávajíukradne-li dítě něco sem tam, říkáme tomu návyku – manie, u dospělého člověka pak říkáme – kleptomanie, zachvátí-li tato vášeň ale celý národ, říkali Češi – Germanie
Na oklešťování našeho území zejména na Těšínsku mělo podíl také Polsko. Byl to důsledek smlouvy uzavřené polským presidentem Mošcickým a ministrem zahraničí Beckem roku 1934 s nacionálním Německem. Toto se později stalo hlavním motivem a důvodem slovních hříček napodobujících polštinu, tzn. s přízvukem slov na předposlední slabice. Tyto posměšky pak ale po září 1939, po okupaci Polska Německem, přestaly.
mnogo vody pohromadě – znamenalo mořesztuka teatralna – znamenalo divadelní kusna frasunek dobrý trunek – na zármutek dobrý nápojněmecké pancéřové vozy tak dostaly označení – cirkus plechowyrozhlasovému přijímači se říkalo – kisinka prolhanánašemu syrečku se začalo říkat – smrud presowanyjezevčíku se pro jeho délku říkalo – hunt dalnicowygenerálovi Syrovému, který byl krátce předsedou vlády, se říkalo – Žižka aušusový
Hlavním terčem jazykových vtipů ale byla během okupace samozřejmě němčina. Němci nám jejich jazyk vnucovali a nařizovali přejmenování všech veřejných nápisů. Češi si poradili:
pražská část Klamovka se tak Čechy označovala – Deutsches Nachrichtenbüročást Hrdlořezy – Es kommt der Tag!Zbořenec se označoval jako – Westwall, nebo Siegfriedliniekdyž se musela zdvihnout pravá ruka k pozdravu, říkali – Takhle vysoko skáče náš pesve vznikajících vtipech Češi říkali – v Indii hladověl jeden za všechny (M. Gándhi), v Německu budou hladovět všichni za jednohov zemi kolovaly nejrůznější rýmovačky - ani kus vitella nedal bych za Hitlera, nechci Göringa ani za herinkao generálu Rommelovi se pro neúspěchy v Africe říkalo – král pouště, 2x tam zařvaltaké se za války říkalo – V Německu je Ribbentrop, v Africe je Rommel troppo neúspěšné letecké bitvě o Anglii se říkávalo – Němci stavějí most přes kanál La Manche, už tam mají pod vodou pilotytaké se tradovalo, že situace všech lidí byla za okupace podobná jízdě v autobusu – jedni seděli (ve vězení, nebo koncentrácích) a druzí se třáslina plakáty k novému filmu Přijdu hned Češi dopisovali podpis – J. V. Stalinke konci války se říkalo – vůdce nám sliboval blahobyt na tisíc let a tak nám to uteklo
Připraveno za použití knihy Čeština je jazyk vtipný od F. Jílka
12. srpen 2007
2 943×
433 slov