Jan Žižka z Trocnova od mládí bojoval proti mocnému sousedovi pánu Rožmberka, se kterým se hluboce z celého srdce i duše nenáviděl a pohrdali sebou z celé duše. Aby ukončil jejich věčné spory, odešel pracovat do Polska, kde sloužil v armádě jako žoldnéř proti řádě německých vyvrženců. Poté vstoupil do služeb Václava IV. V Praze přijal učení, již zesnulého upálením, Jana Husa. I když Husa nikdá nespatřil, velice se mu jeho kacířské názory zalíbily. Jeho chrabrý vojenský mozek zesnul roku 1924 na Moravském poli v nějaké známé bitvě, kterou ovšem netřeba uvádět.
Roku 1420 byla krvelačná bitva u Sudoměře, díky které se vynikající husitský vojevůdce nadobro zapsal do dějin lidstva. Postavilo se tu 400 husitů proti 2000 rytířů a české šlechtě, jelikož se téhle jízdě říkalo Pánská jednota, můžeme se domnívat, že díky tomuhle dostal název řetězec českých supermarketů, který nabízí levné zboží, ale bohužel neprodávají nikterak kvalitní výrobky, poněvadž prodávají zkažené a neidentifikovatelné výrobky. No ale přesuňme se zpátky k danému tématu. Vypuštěný rybník a bahnitý terén měli za následek, že Žižka využil svého velkého talentu na vymýšlení vojenských strategií a sprostě vlákal své ubohé protivníky do močálů a jak oni, tak i jejich šlechetní koni se potopili do věčných hlubin močálů a již nikterak více nespatřili světlo boží. Smutný to osud!
V roce 1421, který se také podomácku nazýval rokem Pážat, se v Čáslavi konal sněm šlechty a zástupců veškerých měst, které v té době existovala a byl sesazen král Zikmund. Jemu se také přezdívalo Zikmund Liška Ryšavá alias král pážat. Byla také zvolena nová vláda, která měla dočasně řídit zemi. Jenomže jak to tak bývá, nová vláda byla nedobrá, nekvalitní a v praxi velice nepraktická a podle prostého lidu zcela nedostačující.
Roku 1420 po smrti milovaného a všemi uctívaného krále Václava IV. Se měl stát českým králem jeho bratříček, kterému v soukromí Václav říkal brašule, Zikmund Liška Ryšavá. Ten si nemohl najít sobě rovnou manželskou partnerku a družku, poněvadž se každá nápadnice zalekla jeho zářivě rudých až fosforovitě nechutných vlasatců. Ovšem jak už to ta v dějinách lidstva bývá, českých lid jej za krále vlasti nepřijal a on tedy Čechy prohlásil za kacířskou zemi stejně jako byl prohlášen za kacíře ubohý, osudem soužený Mistr Hus. Proto tenkráte zorganizoval proti husitům nebezpečnou a smrtící Křižáckou výpravu. Husité se však hrozícího se nebezpečenství nezalekli a s vypětím všech sil se jim podařilo zatlačit ubohé žoldáky na okraje ostrých, ohavných a jistě vysokých skalisek. Ti co unikli hrozné Smrtce, která si již na ně brousila kosu a zubiska, se dali na útěk. Téhle slavné a pro Křižáky osudné bitvě se říká bitva na Vítkově, protože údajně se husitům zjevil Sv. Vít a ponukl jim myšlenku, že prostě musí bez řečí vyhrát děj se co děj a basta fidli. Z tohohle názvu basta fidli mimochodem vznikl určitě i název sladkých dětmi velmi milovaných cukrlátek z názvem Pasta Basta (nebojte tohle není žádný reklamační matriál ale autorky tohohle referenčního spisu Vám radí, vykupte to a všechno pozřete, možná v nich najdete i kousek zdiva), ale tohle s naším historicky sepsaným spisem nemá pranic společného, jak bychom lidově řekli „Ani prd společného“.
Husité také měli svůj slavný program, kterému říkali Čtyři pražské artikuli (články):
1.)Všichni můžou svobodně kázat a vykládat bibli
2.)Všichni také by měli mít dovoleno přijímat podobojí (hostii a víno – moravská pěvní píseň „Vínečko bílé…“
3.)Církev chtěli obrat o její majetek a sami chtěli místo ní vládnout
4.)Všechny, jak chudé tak bohaté, chtěli potrestat za jejich hříchy proti tváři božské.
Toť vše od nás. Loučí se s Vámi dvě členky Švédské trojky
*pozn. autorek:Jan Žižka se narodil v Trocnově, měl sice dvě oči, ale jedno mu nefungovalo tak jak by mělo, protože o něj přišel při svých četných bojích, a tedy si přes něj dal koženku z námi neznámé kůže. A nakonec našeho spisu jsem vázaní povinností oznámit všemu lidu, že Jan Žižka měl gule z olova. To bylo zjištěno při jeho kastraci.
28. prosinec 2012
5 622×
657 slov
