Revoluce (1848-1849)

Čechy

· březen 1848

· Vypukla revoluce ve Vídni, aby císař Ferdinand V. Dobrotivý přijal konstituční ústavu. Císař slíbil, že ústavu přijme, Češi nechtějí zůstat pozadu, a tak pořádají (11.)schůze všech politických skupin (liberálové (např. Palacký) a radikálové (např. Sabina)) ve Svatováclavských lázních (v Praze). Mají projednat obsah petice pro císaře - taktéž o demokratické ústavě. Zatím chtějí jednat pokojně, nakonec ji sepsali a odeslali (hlavní body: zrušení feudálních závislostí, zrušení šlechty a (především) poddaných, uznání svébytnosti zemí Koruny české, uznání demokratické svobody).

· duben 1848

· Češi vytváří Národní výbor, jehož členové jsou zástupci všech politických směrů v Čechách. Jelikož Ferdinand V. nevzal první petici na vědomí, poslali Češi druhou na kterou odpověděl (především aby se zbavil aktivity Čechů) Kabinetním listem, kterým uplatňuje drobné ústupky: zrovnoprávnění češtiny s němčinou, označení země Koruny české však nadále ignoruje.

· květen 1848

· Na konci května se do Prahy vrátil vojenský velitel kníže Adolf Windischgrätz, který připravuje armádu na zásah proti revolucionářům.

· červen 1848

· slovanský sjezd

· Během prvních 14 dnů se pořádá slovanský sjezd na kterém se řeší, zda by se nemohly sjednotit všechny slovanské státy - tzv. austroslavismus, což se neprosadilo.

· demonstrace

· Na Svatodušní svátky (12.) propukly demonstrace. Sešli se u sochy sv. Václava na Václavském náměstí. Poté pokračovali na Ovocný trh, kde sídlil vojenský velitel Adolf Windischgrätz. Ten se svými vojáky na ně začne střílet - vytvoří barikády a 3 týdny se bojuje. Po bojích (revolucionáři prohráli) je zrušen Windischgrätzem Národní výbor. Ve Vídni revoluce pokračuje, nakonec je přijata ústava, která ruší poddanské vztahy, ze zbytku robotních povinností se musí poddaní vykoupit.

· říjen 1848

· Revolucionáři ve Vídni chtějí svrhnout císaře, ten se bojí a s celým svým dvorem se stěhuje do Olomouce. Rakouský sněm se stěhuje do Kroměříže, zatímco Windischgrätz jede do Vídně, kde povstání potlačí.

· prosinec 1848

· Místo Ferdinanda V. nastupuje František Josef I., protože Ferdinand V. byl příliš laxní.

· březen 1849

· František Josef I. vyhlašuje tzv. Vynucenou ústavu.

· Francie

· únor 1848

· Radikálové svolali do Paříže demonstraci (22.) proti způsobu vlády - vládnoucí buržoazie poslala proti nim vojsko, to se ale k radikálům přidalo, a tak 24. zvítězili. Ludvík Filip utekl (25.) a 25. byla vyhlášena (již druhá) republika.

· červen 1848

· Radikálové zorganizovali další povstání (23. - 26.), toto bylo však vojskem rozprášeno, a tak si buržoazie udržela pozice a proti radikálům provedli sankce - vyškrtali některé demokratické "věci" z ústavy.

· Itálie

· leden 1848

· Povstání na Sicílii proti Bourbonům s požadavkem, aby byla přijata ústava (podobná té z Francie z červencové revoluce).

· březen 1848

· Povstání v Benátsku a v Milánsku proti Habsburkům, připojuje se i Sardinské království, sardinský král vyhlašuje Habsburkům válku.

· červenec 1848

· Italské vojsko je Habsburky poraženo v bitvě u Custozy.

· Ke konci roku 1848 liberálové začínají vyhlašovat republiky - v Toskánsku, Benátsku (republika sv. Marka), papežský stát (Římská republika, papeže vyhnali)...

· březen 1849

· Sardinský král se vzpamatoval a opět zaútočil na Habsburky a opět byl poražen - tentokrát v bitvě u Novary.

· Habsburkové se už "naštvali" a postupně ruší všechny republiky, papežovi pomohli nazpět Francouzi.

· Německá oblast

· březen 1848

· První revoluční akce ve státech sousedících s Francií je bez účinku. V druhé polovině měsíce vzbouření v Pruské oblasti, král je po bojích (trvaly 2 dny) zajat a slibuje, že podepíše ústavu.

· květen 1849

· Drobné revoluční akce, vždy potlačeny králem.

· červen 1849

· Zasedání radikálů ve Stuttgartu, rozehnáno pruským vojskem, tím revoluce končí, v německé oblasti jsou však již zakotvena jistá demokratická práva.

· Uhry

· duben 1849

· Již na jaře 1848 povstání Uherských liberálů (vedená Lajosem Kossuthem), po ní zrušeny feudální výsady pro Maďarské kmeny (na území Uher - 2 kmeny - Uhři, Maďaři - postupně splynuli), to se nelíbí ostatním národům, takže se vzbouří, ale jsou Habsburky potlačeny.

· Sešel se Uherský sněm, který prohlašuje Habsburky za sesazené z trůnu a ustanovují samostatné Uhersko. Sestavili vojsko a snaží se habsburské vojsko vypudit (to se tam dostalo kvůli potlačení revoluce), což se jim daří, takže Habsburkové volají SOS do Ruska.

· srpen 1849

· Po pomoci ruského cara jsou Uhři nuceni kapitulovat.

Hodnocení referátu Revoluce (1848-1849)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  5 276×
  644 slov

Komentáře k referátu Revoluce (1848-1849)