Studená válka

Termín „studená válka“ označuje strategické a politické soupeření (nikoli přímý válečný konflikt), které vzniklo po druhé světové válce mezi USA a jejich západními spojenci na jedné straně a SSSR a komunistickými zeměmi na straně druhé. Tento termín poprvé použil americký žurnalista Herbert Bayard-Swope v roce 1947 v proslovu, který psal pro finančníka Bernarda Barucha.

Příčinou studené války bylo uplatňování přítomnosti vojenských sil SSSR při nastolování komunistického zřízení v zemích východní Evropy. Tyto sovětské záměry byly v rozporu se snahami americké vlády o zachování práva na sebeurčení národů těchto zemí. V USA vzrostl strach z toho, že se SSSR bude po získání kontroly nad východní Evropou snažit o zavedení komunismu také v Evropě západní.

SSSR utrpěl veliké ztráty ve válce proti nacistickému Německu a chtěl ve východní Evropě vybudovat štít proti další možné invazi ze západu. Sovětští vůdci považovali americké námitky k sovětské zahraniční politice v Polsku, Maďarsku a Rumunsku za porušení válečných dohod o sférách působení v Evropě. Aby Sověti zabránili vlivu západních zemí na svou politiku ve východní Evropě, na hranicích jimi ovládaného území vybudovali vojenskou a politickou bariéru známou pod názvem ŽELEZNÁ OPONA. Tato hranice měla především ekonomický a společenský význam, ale fyzicky bránila i občasným diverzním akcím západních států proti hospodářství a organizaci komunistických zemí.

Podstatou politických hádek byl zásadní ideologický spor. Komunističtí sovětští vůdci věřili, že kapitalismus vytrvale usiluje o zkázu sovětského systému. Podobně ve Spojených státech panovala dlouhodobá nedůvěra a odpor ke komunismu, které vyvrcholily přesvědčením, že záměrem SSSR je územní expanze a světovláda.

 

Boj o Německo

Rozpoutal se boj o ovládnutí Německa a dalších strategických bodů jako jsou Dardanely, úžina, která spojuje Černé a Středozemní moře. Sovětský tlak na Řecko a Turecko dovedl prezidenta Trumana v březnu 1947 k prohlášení, že USA poskytnou těmto zemím jak ekonomickou, tak i vojenskou pomoc a budou všude podporovat svobodomyslné lidi, kteří bojují proti ozbrojeným režimům podporovaným ze SSSR.

V červnu 1947 byl vyhlášen tzv. Mashallův plán na ekonomickou pomoc zemím západní Evropy včetně západní části Německa. To vyvolalo řadu odvetných akcí ze strany SSSR.

V únoru 1948 byla demokraticky zvolená vláda Československu nahrazena komunistickým režimem. V květnu 1948 sovětské úřady uzavřely veškeré pozemní přístupy ze západu do Berlína. Jenom díky leteckému zásobování se USA podařilo udržet Západní Berlín nezávislý na okolní sovětské zóně Německa.

V roce 1949 západní státy vytvořily NATO, vojenský pakt, který měl za cíl čelit vojenské přítomnosti SSSR v Evropě. Téhož roku v občanské válce v Číně definitivně zvítězily komunistické síly.

Korejský konflikt

První období studené války vyvrcholilo 26. 6. 1950 invazí severokorejské armády do Jižní Koreje. Díky přímému vojenskému zásahu USA byly severokorejské síly zatlačeny zpět. USA pokračovaly v útoku a zabraly prakticky celé území Severní Koreje a dostaly se až do blízkosti čínských hranic. To vyvolalo zapojení čínských sil do konfliktu a fronta se stabilizovala zpátky na místě 48. rovnoběžky, kde původně válka začala. Válečné události a neschopnost obou stran uzavřít příměří vyvolaly v americké veřejnosti přesvědčení, že jakékoli soužití s komunistickými zeměmi je nemožné.

Strategie ve studené válce

Strategií USA byl tzv. containment, což byl termín, který použil americký diplomat George Kennan pro okamžité ostré reakce na sovětské politické nátlaky a pokusy o expanzi. V SSSR to bylo hodnoceno jako důkaz o snaze USA izolovat a zničit sovětský systém.

V 50. letech byla politika USA zostřena ministrem Johnem Fosterem Dullesem. USA začaly preventivně budovat vojenskou převahu, aby zabránily možným sovětským akcím. Vznikly vojenské pakty mezi USA a asijskými zeměmi a plány na ekonomickou a vojenskou pomoc režimům, které se cítily ohroženy komunistickým vlivem.

Po Stallinově smrti v roce 1953 se vztahy poněkud zlepšily a v červenci 1955 dokonce došlo ke schůzce mezi USA a SSSR na nejvyšší úrovni v Ženevě. Nebylo však dosaženo téměř ničeho.

Jakmile Stallinův následník Chruščov upevnil své postavení, pustil se do dvou nových strategií proti USA. První strategií byla ekonomická a vojenská soutěž s USA především o vliv na rozvojové země. Šlo například o Ghanu, Egypt, Indii, Indonésii, Guatemalu a Kubu.

Druhou strategií bylo rozdělit západní země obnovením sovětského nátlaku na to, aby opustily Západní Berlín.

V roce 1955 byla vytvořena Varšavská smlouva jako odpověď na protiprávní vytvoření a vyzbrojení západoněmecké armády. To vyvolalo nové zhoršení sovětsko – amerických vztahů. Bylo nebezpečnější než předtím, protože obě strany už vlastnily jaderné zbraně. Nebezpečí vyvrcholilo Berlínskou krizí v roce 1961, kdy Sověti neprodyšně oddělili Západní Berlín od světa tzv. Berlínskou zdí a Kubánskou krizí v roce 1962, kdy se Sověti snažili dopravit jaderné rakety na dostřel od území USA.

Detente (=uvolnění)

Obratem ve studené válce byla smlouva o zákazu jaderných zkoušek v roce 1963. Smlouva byla důležitým symbolem, protože potvrzovala, že vůdci ani jedné strany nestojí o pokračování v nákladné a nebezpečné konfrontační politice. Na druhé straně ideologické rozdíly a soupeření v klasickém zbrojení přetrvaly.

Například Vietnamská válka pokračovala po celá 70. léta. Přesto byl Západ a Východ schopen začít vyjednávat v tzv. duchu Detente.

Nixonova návštěva v Číně v roce 1972 byla vlastně uznáním této země ze strany USA, což bylo dovršeno v roce 1979 navázáním diplomatických styků. V letech 1972 a 1974 byly podepsány smlouvy o omezení strategického zbrojení tzv. smlouvy SALT 1 a SALT 2. V roce 1976 byla podepsána Helsinská smlouva jako začátek uvolnění vztahů v Evropě.

Opětné zhoršení

Vztahy mezi USA a SSSR se opět zhoršily za vlády prezidenta USA Jimmy Cartera a zejména po sovětském vpádu do Afghánistánu v roce 1979. Smlouva SALT 2 nebyla nikdy přijata americkým Senátem.

Pokus o zmrazení stavu raket středního doletu v Evropě v roce 1983 byl zmařen tím, že se USA před podpisem dohody snažily ještě na poslední chvíli posílit své zbraňové systémy umístěné v Evropě.

V témže roce sovětské letectvo sestřelilo jihokorejské dopravní letadlo, kteréza podivných okolností narušilo jejich vzdušný prostor. USA v říjnu provedly invazi na Grenadu a svrhly tamější vládu. Velmi znepokojivá situace nastala i v Libanonu.

Toto obnovení studené války souvisí s nástupem k moci prezidenta Ronalda Reagana, který nechal jednostranně instalovat systém protiraketové obrany na území USA.

Rozpad sovětského bloku

Situace se definitivně změnila v roce 1985, kdy v SSSR nastoupil k moci Michael Gorbačov. Lze říci, že hospodářství SSSR nebylo schopno vydržet ve zbrojních závodech s USA a kvůli ekonomickým potížím celého sovětského bloku nezbývalo Gorbačovovi nic jiného, než se pokusit o smíření se západem. To vedlo k rozpadu sovětského bloku a osamostatnění ovládaných států východní Evropy. Formálním koncem studené války bylo zboření Berlínské zdi a spojení Německa v roce 1990.

Hodnocení referátu Studená válka

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 507×
  1061 slov

Komentáře k referátu Studená válka