Hvězdná Obloha

Obloha
Nyní si vysvětlíme pojem, který v běžné řeči sice často používáme, ale nad jeho hlubším významem ani moc neuvažujeme. Teď si ho však vymezíme trochu přesněji jde o pojem obloha. Stojíme v krajině, hledíme kolem sebe. Krajinu - tedy budovy, stromy, kopce, jež jsou v našem dohledu - nazveme obzorem. Obzorem proto, že krajinu obzíráme, můžeme ji obhlédnout. Podívejme se ale trochu výš, nad náš obzor. Tam se můžeme dívat neomezeně mnoha směry. Právě všechny tyto směry, které míří nad obzor, tvoří naši oblohu. Na obloze spatříme objekty nám dobře známé - pozemské (mraky, letadla), ale i kosmické. A o ty nám jde především.

Pohyb hvězd na obloze
Zde je jasný důkaz o pohybu hvězd na obloze. Nad siluetou kopulí hvězdárny jistě poznáváte hvězdy velkého vozu. Vpravo nahoře je Polárka (téměř bod), jasná hvězda (protažené do čárky) vlevo u obzoru je Arkur.

Hvězdná obloha
Kosmické objekty se po obloze pohybují od východního obzoru k západnímu. na první pohled se zdá, že Slunce, Měsíc, planety i hvězdy se pohybují stejně. Pozoru pozorovateli však neujdou malé rozdíly: Slunce ani Měsíc či planety se nepohybují přesně stejně rychle jako hvězdy. Pak je ovšem užitečné vztáhnout pohyby vztáhnou pohyby blízkých těles (Slunce, Měsíce, planet) vůči hvězdám. Hovoříme o hvězdné obloze: vzdálené hvězdy vytvářejí jakousi síť, či chcete-li kulisu, a vzhledem k ní budeme posuzovat polohy objektů ze sluneční soustavy.

Pozorování z města
Je nejvyšší čas, abychom opustili šedivou teorii a podívali se vzhůru na skutečnou noční oblohu. Jaké je? Co vše na ní spatříme byť jen pouhýma očima? Dnes už většina z nás žije ve městech nebo ve velkých vesnicích, kde se v noci osvětluje vše možné. A tak tmavou noční oblohu, se spoustou slabých hvězd a Mléčnou dráhu, známe již jen z krátkých pobytů daleko od civilizace. Tato skutečnost opravu stojí za hlubší zamyšlení.

Kolik je hvězd na noční obloze

Při letmém pohledu na temné hvězdné nebe se zdá, že není v lidských silách je všechny spočítat, naštěstí je to jen klam.

Popiš - a panuj!

Pojmenujeme-li nějakou cizí věc, míváme pocit, že už ji také nějak ovládáme, i když to bývá pocit na hony pravdě vzdálený. Hvězdy tudíž také musíme označit, popsat, už jen proto, abychom si je navzájem nepletli. Starými historickými jmény je označena sotva stovka nejjasnějších hvězd. Běžně označujeme jasné hvězdy malými písmeny řecké abecedy (alfa, beta,...), někdy též malými písmeny abecedy latinské (a, b,...). Řada hvězd je označena číslicí a zkratkou souhvězdí. V každém velkém katalogu má hvězda své zvláštní číslo. Stručně řečeno - způsob označování hvězd je pořádně komplikovaný.

Různé značení hvězd
Nejjasnější hvězdy mají svá vlastní jména (např. Altair). Většina jasných hvězd je onačena malými písmeny řecké abecedy (alfa, beta,..., obvykle podle klesající jasnosti). Hvězdy, které mění svou jasnost (proměnné hvězdy), poznáme podle označení velkými písmeny latinské abecedy (např. U, EU,...).


Souhvězdí kdysi...
Spojování hvězd do různých obrazců mělo původně praktický ráz. Ve skupinách jasnějších hvězd lidé odpradávna spatřovali předměty a zvířata, s nimiž se setkávali ve svém okolí. Řekové, kteří řadu těchto představ převzali od předchozích kulturních národů, však vložili do těchto skupinek hvězd - souhvězdí - své báje a pověsti. tak se do podob i označení řady souhvězdí promítl vliv starořeckých představ o světě, zatímco například vlastní jména hvězd jsou většinou arabská.

Souhvězdí Velké medvědice
Velká medvědice na fotografii a v představách tvůrců hvězdných atlasů, kteří vycházeli ze starověké mytologie (Petrus Apianus, 1545; Johann Hevelius, 1690; Johann Bayer, 1603; John Flamsteed, 1729).


... A souhvězdí dnes
Kdyby souhvězdí byla vymezena jen jasnými hvězdami v jednotlivých částech hvězdné oblohy, bylo by to nepřesné a mnohdy matoucí. Proto za souhvězdí dnes považujeme určitou část hvězdné oblohy, přesně vymezenou hranicemi. Návrh vypracoval pro Mezinárodní astronomickou unii v roce 1930 Eugéne Delporte, když respektoval v nezbytné míře hranice dané historicky. Hranice souhvězdí tak mají svou obdobu v hranicích států, bohužel i svým často složitým průběhem. Celé hvězdná obloha je rozdělena na 88 souhvězdí.

Souhvězdí Lva s okolím
Hranice mezi souhvězdími jsou obdobou hranic mezi státy. Mezi souhvězdími není žádný překryv, žádná hvězda tedy nepatří současně do dvou různých souhvězdí.

Výprava do souhvězdí Lva
Z toho, co o souhvězdí už víme, musí být každému jasné, jak nesmyslná je představa některých autorů sci-fi, kteří vysílají mezihvězdné výpravy do souhvězdí Lva: astronauti jsou postaveni doslova před hádanku - kam mají doletět? Do souhvězdí Lva? Hloupost, vždyť je to totéž, jako by vám někdo přikázal dojít až na severovýchod! - Je přece jasné, že hvězdy v jednou souhvězdí kromě téměř společného směru při pohledu ze Země nic dalšího již nespojuje.

Orion i se třetím rozměrem
Při pohledu na kteroukoli část hvězdného nebe nemáme ani sebemenší ponětí o skutečných vzdálenostech jednotlivých hvězd. Teprve po změření vzdáleností jednotlivých hvězd si můžeme udělat si můžeme udělat i správnou prostorovou představu.


Vzdálenosti některých hvězd
Zde jsou uvedeny vzdálenosti některých hvězd ze souhvězdí Orionu a Býka (Taurus). Jsou uvedeny ve světelných rocích (zkratka světelného roku - podle anglického light year - je ly).


Čerpáno z encyklopedie Astro 2001: Báječný vesmír

Hodnocení referátu Hvězdná Obloha

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  17. prosinec 2007
  3 410×
  804 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Hvězdná Obloha

kusík
hele nemůžu na tohle najít odpověd nikde,byly jsme s kamosema na stohu vecer a najednou z niceho nic na nas z oblohy zasvitilo jasny svetlo asi 2 seknudy.prej to vychazelo ze hvezdy jeden rikal ale nikdo jinej to nastacil zaregistrovat docela by me zajímalo co to bylo?