Palivový cyklus jaderných elektráren

V roce 1997 bylo v České republice vyrobeno více než 64,5 TWh elektrické energie, z toho ČEZ, a. s., vyrobil přes 74 % (48 TWh). Jediná provozovaná jaderná elektrárna v České republice, Jaderná elektrárna Dukovany, vyrobila v roce 1997 asi 12,5 TWh elektrické energie.
Poté, co bude uvedena do provozu Jaderná elektrárna Temelín, bude jaderná energetika pokrývat přes 40 % spotřeby elektrické energie v České republice.
Jaderná elektrárna Dukovany má čtyři 440 MW bloky osazené tlakovodními reaktory typu VVER 440/213. Jednotlivé bloky byly uváděny do provozu v letech 1985-1987. Jaderná elektrárna Temelín má dva 981 MW bloky osazené tlakovodními reaktory typu VVER 1000. Co do výkonu stojí jaderné elektrárny na čele žebříčku elektráren České republiky - největší hnědouhelná elektrárna Prunéřov má v devíti blocích celkový výkon 1490 MW.
Palivem obou našich jaderných elektráren je oxid uraničitý UO2 s uranem mírně obohaceným o štěpitelný izotop 235 (na 2-4 % celkového množství uranu; v přírodním uranu je jen asi 0,7 % izotopu 235). Palivo pro Jadernou elektrárnu Dukovany dodává ruská společnost A.O.Techsnabexport, zatímco pro Jadernou elektrárnu Temelín společnost Westinghouse z USA.
Atomový zákon přijatý Parlamentem ČR v roce 1997 ukládá všem původcům radioaktivních odpadů a tedy i společnosti ČEZ, a. s., nést veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivními odpady od vzniku přes jejich uložení až po zabezpečení úložišť. Záruky za bezpečné uložení všech radioaktivních odpadů, včetně vyhořelého jaderného paliva nese stát, který za účelem splnění požadavků daných zákonem založil Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Činnosti, které zajišťuje SÚRAO jsou financovány z jaderného účtu. Na jaderný účet přispívají všichni původci radioaktivních odpadů, z toho ČEZ, a. s., přispívá částkou, která je úměrná vyrobené energii z jaderných elektráren. Tato finanční částka je cca 5 % předávací ceny elektrické energie. Samostatnou účetní rezervu tvoří ČEZ, a. s., na krytí nákladů spojených s vyřazováním jaderných elektráren po ukončení jejich provozu.
Každý rok vyprodukuje Jaderná elektrárna Dukovany necelých 44 tun vyhořelého jaderného paliva. Obě jaderné elektrárny pak během celé doby svého provozu vyprodukují celkem cca 3000 tun vyhořelého jaderného paliva. Jaderné palivo, které vyprodukovala elektrárna Dukovany, bylo původně transportováno do meziskladu v areálu jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice na Slovensku, odkud mělo být postupně odebíráno na základě mezistátní smlouvy Sovětským svazem. Ruská federace jako jeden z nástupnických států po Sovětském svazu od těchto závazků ustoupila. Po rozdělení Československa se dukovanské vyhořelé palivo nacházelo na území cizího státu, proto Česká republika přistoupila ke zpětnému transportu palivových článků do vlastního meziskladu vybudovaného v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Suchý mezisklad, který má kapacitu 600 tun vyhořelého paliva, tvoří 60 dvouúčelových (transportních a skladovacích) kontejnerů typu Castor 440/84 německého dodavatele GNS Nukem.
V roce 2005 bude stávající skladovací kapacita meziskladu vyhořelého jaderného paliva Dukovany vyčerpána. Byly proto zahájeny projektové práce na rozšíření těchto skladovacích kapacit. Vyhořelé jaderné palivo z elektrárny Temelín bude skladováno ve skladu umístěném v areálu temelínské elektrárny, jehož výstavba se předpokládá v budoucím období. ČEZ, a. s., zároveň pokračuje na shromažďování podkladů pro projekt skladu mimo území jaderných elektráren. Centrální sklad vyhořelého jaderného paliva je předpokládán v lokalitě “Skalka” v okrese Žďár nad Sázavou. Tento projekt je připravován jako záložní pro případ, že další výstavba skladovacích kapacit na území jaderných elektráren by z nějakých důvodů nemoha být realizována. Technické řešení uvažované u všech variant skladování vyhořelého jaderného paliva, to znamená vybudování a provozování suchého skladu, je v celosvětovém měřítku velmi progresivní.
Vyhořelé jaderné palivo bude ve skladu uloženo po dobu několika desítek let. Pak poklesne jeho teplota na úroveň, při které může být definitivně uloženo do hlubinného konečného úložiště, kde nebude vyžadovat další dohled. Práce související s konečným uložením vyhořelého jaderného paliva jsou zajišťovány zmíněnou Správou úložišť radioaktivních odpadů.
Elektrárenská společnost ČEZ, a. s., také sleduje možnosti přepracování paliva před jeho konečným uložením. Výhledovou možností energetického využití vyhořelého jaderného paliva jsou postupy známé pod zkratkou ADTT, což znamená urychlovačem řízené transmutační technologie. Jde o vývoj technologií směřující k dalšímu využití velkého potenciálu jaderné energie, kterou současné typy reaktorů nedokáží z paliva uvolnit, a k jaderným přeměnám dlouhožijících radionuklidů tak, aby se podstatně zkrátila doba, po kterou jsou odpady nebezpečné svou radioaktivitou.

Hodnocení referátu Palivový cyklus jaderných elektráren

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  8. srpen 2007
  2 907×
  675 slov

Komentáře k referátu Palivový cyklus jaderných elektráren