Počítače nové generace

Před 21 lety spatřil světlo světa počítač od firmy IBM osazený čipem 8088 tehdy ještě málo známe firmy Intel. Tento rok se často považuje za rok 0 novodobé počítačové historie. Samozřejmě že počítače existovaly i před rokem 1981, ale až IBM PC z tohoto roku prorazil cestu počítačům do našeho všedního života. To se za těch pár let povedlo opravdu dokonale. Vždyť ať se podíváme kamkoliv, všude nalezneme přístroje řízené složitou elektronikou. A to už nejen u složitých a drahých elektronických zařízení jako jsou počítače nebo mobilní telefony, ale třeba i v pračce, která už je dnes schopna připojení k internetu. To vše se stalo během jedné generace. Vždyť dvacetiletý člověk je dnes mladík kdežto stejně stará elektronika už dnes patří do muzea. Je opravdu těžké odhadnout jak to bude vypadat za dalších 20 let, ale přesto jsou zde trendy, které mnohé naznačují.

Začněme pěkně od procesoru. Koncem srpna roku 2001 prolomil procesor Intel Pentium 4 hranici 2 GHz a to teprve osmnáct měsíců poté, co procesory AMD Athlon a Intel Pentium 3 prolomili magickou hranici 1 GHz. To jen potvrzuje tzv. Moorův zákon, podle něhož by se měla rychlost procesorů každé dva roky zdvojnásobit. Tento zákon platí již 20 let bez větších výkyvů, ale rychlost procesorů vyráběných klasickou technologií nejde zvyšovat donekonečna. Procesory Pentium 4 Northwood jsou vyráběny 0,13 mikronovou technologií, ale už dnes existují procesory vyráběné 0,09 mikronovou technologií, které si však na sériovou výrobu ještě nějakou chvilku počkají. Ovšem nic se nedá zmenšovat donekonečna (teda alespoň podle toho co dnes víme) a tak řešení musíme hledat jinde. Zatím nadějně vypadá extrémní ultrafialová litografie (EUVL). Je to nový způsob výroby čipů a to pomocí zaostřeného UV paprsku, který vykrojí do křemíkové destičky obvody. Takové procesory můžou obsahovat až 400 miliónů transistorů (Pentium 4 ji má „pouze“ 42 miliónů) a mohou být až stonásobně rychlejší. Takovéto procesory by se mohly objevit během tří až pěti let. Otázkou však je, jaký program potřebuje takový výkon, když už dnes je rychlost procesorů celkem předimenzovaná.

Další nezbytností moderního počítače je kapacita disku. Dnešní pevné disky mají kapacitu až 80 GB, ale antiferomagneticky spojená média, což je nový způsob vytváření povlaků na pevných discích jí dokáží až zpětinásobit na těžko představitelných 400 GB a to tak, že se disky popráší rutheniem, jemuž firma IBM domácky říká „prach skřítků“. Disky s touto kapacitou se budou vyrábět nejdříve za rok. Otázkou však je, co na ten disk dáme, vždyť už 40 GB disk se hodně těžko zaplňuje. Ovšem chceme-li mít k takovému disku dostatečně rychlý přístup, budeme potřebovat nové rozhraní. K tomu nám poslouží sériové rozhraní ATA. Toto rozhraní dokáže přenášet až 600 MB dat za sekundu, čímž předběhla staré paralelní ATA rozhraní o šestinásobek.

Změny neminou ani operační paměť. V roce 2004 se začnou prodávat paměti MRAM. Oproti dnešním DRAM pamětím bude samozřejmě rychlejší, ale hlavně díky využívání magnetické náboje namísto elektřiny bude tato data „držet“i bez nepřerušeného přívodu elektrické energie – to znamená, že v ní ráno zůstane to, co jste tam večer nechali, takže bude možno počítač spustit bez zbytečného čekání. Ještě k tomu mají tyto paměti menší spotřebu, takže naleznou široké uplatnění v přenosných počítačích.

Všechna tato zařízení si však musí mezi sebou vyměňovat megebajty informaci a to nejlépe hodně rychle. K tomu budou sloužit sběrnice třetí generace. Sbohem PCI, sbohem AGP, vítej Arapahoe. Tuto sběrnici vyvíjí firma Intel a bude až desetkrát rychlejší než dnešní sběrnice PCI-X. Bude schopna přemísťovat paralelně pomocí 64 vodičů až 1 GB dat za sekundu a objeví se už začátkem roku 2004.

Samozřejmostí bude daleko rychlejší připojení k internetu, LCD displeje vystřídají OLED displeje (organické LED diody), všechno budeme řídit hlasem, pak si to vyfotíme digitálním fotoaparátem s rozlišením 5 megapixelů a s 32 bitovou barevnou hloubkou. Potom ještě zavoláme mobilním telefonem pomocí telefonní sítě třetí generace kamarádovi a přitom si budeme z toho samého přístroje zvesela stahovat MP3jku rychlostí až 2 Mb/s.

Toto všechno nás zastihne nejdéle do deseti let. Otázkou však zůstává jak to bude vypadat za dalších dvacet, třicet let, když se za posledních dvacet let počítače změnily k nepoznání. Čeká nás budoucnost zaplněná stroji chytřejšími než mi, nebo vývoj ustrne na nějaké zatím neznáme překážce. To je otázka, na kterou nám odpoví jen čas.

Většina informací pochází z časopisu PC World – únor 2002

Hodnocení referátu Počítače nové generace

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  5. leden 2008
  2 391×
  714 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Počítače nové generace