Trestní právo

- patří do oblasti veřejného práva
- trestní právo je souhrnem právních norem o trestání fyzických osob za závažná provinění proti chráněným společenským a individuálním zákmům
- provinění se nazývají trestné činy
- trestní právo se dělí na hmotné (materiální) a procesní (formální)
Trestní právo hmotné
- hlavním pramenem je trestní zákon
- obsahuje právní normy o podmínkách a způsobech trestání
- vymezuje, co jsou trestné činy a jaké tresty se za ně ukládají
Trestní právo procesní
- hlavním pramenem je zákon o trestním řízení soudním – trestní řád
- upravuje postup při zjišťování trestních činů a jejich pachatelů, při soudním trestním řízení
a při výkonu uložených trestů, popř. ochranných opatření (ochranné léčení, výchova)

Provinění méně závažná než trestné činy se nazývají přestupky. Přestupky neprojednávají soudy, ale obce, okresní úřady, orgány Policie ČR (dopraní přestupky) a jiné orgány státní správy. Právní normy o přestupcích a jejich trestání patří do odvětví, které se nazývá trestní právo správní. Za přestupky se ukládají mírnější sankce: napomenutí, pokuty, zákazy činností,… (Nemůže zde být trest odnětí svobody)

Účelem trestního práva je udržování pořádku a bezpečnosti ve státě.

Trestné činy a jejich pachatelé

Trestní zákon je rozdělen na část obecnou a část zvláštní.
Část obecná obsahuje podmínky trestní odpovědnosti a další společná ustanovení týkající se všech druhů trestných činů.
Ve zvláštní části je definováno téměř 200 druhů trestných činů s uvedením trestů, které se za ně ukládají.
Trestný čin je jednání nebezpečné pro společnost, jehož znaky jsou uvedeny ve zvláštní části trestního zákona.
Pachatelem trestného činu může být pouze fyzická osoba, popř.skupina fyz.osob (spolupachatelé). Za účast na trestném činu je trestně postižitelný i pachatelův návodce, pomocník nebo organizátor. Trestnost se vztahuje na nedokončený trestný činy (pokus), popř. na přípravu k trestné činnosti.

Podmínky trestní odpovědnosti

Při posuzování, zde se jedná o trestný čin, se zkoumají tyto podmínky trestní odpovědnosti:
a) naplnění skutkové podstaty
b) vina
c) eventuální důvody vylučující trestnost
Skutková podstata trestného činu je jeho definice, uvedená ve zvláštní části trestního zákona. Např. skutková podstata krádeže je zlodějovo úmyslné přisvojení si cizí věci tím, že se jí zmocní. Jestliže výsledky šetření odpovídají znakům skutkové podstaty a shodují se s ní, je naplněna skutková podstata trestného činu.
Vina je psychologický pojem. Jde o pachatelův psychický vztah ke skutečnostem naplňujícím skutkovou podstatu. Vina má dvě základní formy: úmysl a nedbalost.
Za úmysl se považuje jednání pachatele, který chtěl porušit zákon.
Nedbalý pachatel buď věděl, že může porušit nebo ohrozit zájem chráněný tr.právem, ale spoléhal se, že k tomu nedojde – pak se jedná o nedbalost vědomou, nebo to nevěděl, ačkoliv to vědět měl a mohl – nedbalost nevědomá.
Vědomá nedbalost je projevem pachatelovi lehkomyslnosti a hazardérství, zatímco v nevědomé nedbalosti se projevuje pachatelova lhostejnost, duševní lenost, nepečlivost, nesvědomitost.
I když došlo k naplnění skutkové podstaty a byla zjištěna i vina, jednající osoba je beztrestná, jestliže jednala v nutné obraně nebo v krajní nouzi nebo neměla dostatečný věk(15) nebo byla nepříčetná nebo oprávněně použila zbraň. Těchto pět okolností vylučuje trestnost.

Druhy trestů

Soudy mohou pachatelům ukládat devět druhů trestů:
1. Odnětí svobody (nejvýše na 15 let, výjimečně 25let a doživotí)
2. Ztráta čestných titulů a vyznamenání
3. Ztráta vojenské hodnosti (degradace na hodnost vojína)
4. Zákaz činnosti (na 1 až 10 let v oboru, který souvisí s trestnou činností)
5. Propadnutí majetku
6. Peněžitý trest (2000 až 5 000 000 Kč)
7. Propadnutí věci (věci musí náležet pachateli, př.auto,…)
8. Vyhoštění z území České republiky (lze uložit pouze cizinci)
9. Zákaz pobytu (vztahuje se určité místo nebo obvod, 1-5 let)

Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán.
V mezích rozpětí trestních sazeb se výše trestů určují s přihlédnutím k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem.
Při trestním stíhání mladistvých provinilců ve věku od 15 do 18 let se kromě jiných úlev snižují sazby na polovinu.
Promlčecí doba v trestním právu je odstupňována podle závažnosti trestných činů v rozpětí od tří do dvaceti let. Promlčením trestního stíhání zaniká trestnost činu, promlčí-li se výkon uloženého trestu, nelze už tento trest vykonat.

Zvláštní část trestního zákona
Obsahuje všechny skutkové podstaty trestných činů systematicky uspořádané do 12 kapitol nazvaných hlavy. Třídícím hlediskem jsou chráněné zájmy vyjádřené v názvu každé hlavy. str.156-7, uč.46-7

Trestní právo procesní

- zahrnuje právní normy upravující trestní řízení (zákonem stanovený postup při zjišťování tr.činů a jejich pachatelů, při ukládání trestů, při výkonu těchto trestů)
Orgány činné v trestním řízení: Policie, státní zástupci, soudy
Základní zásady trestního práva procesního:
- nikdo nemůže být trestně stíhán jinak než ze zákonných důvodů a zákonným postupem
- trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby podané státním zástupcem
- dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, nelze pohlížet na toho, proti komu se trestní řízení vede, jako kdyby byl vinen
- obviněný má právo na obhájce
- obvinění není povinen při výslechu odpovídat a nesmí být donucován k výpovědi a k doznání
- jednání před soudem je ústní a veřejné, pokud se nevyskytne důvod pro vyloučení veřejnosti
V trestním řízení má důležitou úlohu státní zástupce. Státní zastupitelství zastupuje stát u soudu. Jeho hlavním úkolem je podávat jménem státu obžalobu v trestním řízení.

Průběh trestního řízení
- trestní řád upravuje 5 stadií trestního řízení:
1. přípravné řízení (zjišťují se informace o tr.činu, pachateli, shromažďují se důkazy, osoba
pachatele se nazývá obviněný, v dalším stadiu řízení pokračuje před
soudem, osoba proti níž se tr.řízení vede, se po podání žaloby nazývá
obžalovaný)
2. předběžné projednání obžaloby
3. hlavní líčení (soud rozhoduje o vině a o trestu)
4. odvolací řízení (koná se, jestliže se obžalovaný nebo státní zástupce proti rozsudku soudu
prvního stupně odvolá)
5. vykonávací řízení (uskutečňuje se za účelem vykonání trestu, když odsuzující rozsudek
nabyl právní moci)

Uložené tresty se zaznamenávají do Rejstříku trestů, který vede Nejvyšší státní zastupitelství v Praze).

Hodnocení referátu Trestní právo

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 697×
  938 slov

Komentáře k referátu Trestní právo

pap
Tento zákon je zastaralý. Takže neplatný.
....
dík