Psychoafektivní porucha - do doby platnosti 9 revize Mezinárodní klasifikace nemocí označovaná jako Maniodepresivní psychóza (též známá jako Bipolární afektivní porucha) je závažný duševní stav (psychický výkyv – odchylka), který způsobuje nadměrné změny nálad, vitality, psychických funkcí a někdy i omezuje schopnost celkového „přirozeného“ fungování.
Nemoc se projevuje buď manickým syndromem, kdy je nemocný nadměrně podnikavý (většinou neproduktivní), veselý, nic pro něho není problém, má sníženou potřebu spánku, v sexuální oblasti často promiskuitní, navazuje stále nove vztahy, může být podrážděný. Při těžké formě mluví nesrozumitelně (tzv. slovní salát), kdy myslí tak rychle, že nestačí dokončit větu, veškeré pochody v jeho těle jsou zrychlené. Mohou být velikášské bludy. Zásadně odmítá léčbu.
Protikladem manického syndromu je depresivní syndrom, kdy je pokleslá nálada, neschopnost se radovat, beznaděj, poruchy spánku, nechutenství, nezájem o sex, celková vyčerpanost. Bývají sebeobviňovací bludy a bludy o vlastní bezvýznamnosti. Projevuje se depresemi, které se těžko zvládají a pravidelně se vracejí - smutek, hypochondrie, chuť utéct ze života. V depresivní epizodě je velké nebezpečí sebevraždy, které kulminuje v době, kdy nemocný depresi překonává a pro okolí se jeví již bez příznaků deprese.
Základ nemoci je daný geneticky. Naplno se projeví vnějšími impulsy - obvykle přemíra stresu , přepracování. Choroba postihuje přibližně 1 % populace. Potíže se obvykle projeví v pubertě. Nejsou známy jednoznačné příčiny vzniku. Vědci se domnívají, že maniodepresivní psychóza je způsobena kombinací biologických a psychologických faktorů. Běžně jsou počátky této poruchy přirovnávány k stresovým životním událostem. Cykly depresivních a manických symptomů se vracejí a mohou se projevovat častěji, mnohdy narušují práci, školu, rodinu a život ve společnosti. Manická epizoda může plynule přejít v depresi a naopak, nebo mezi jednotlivými epizodami (atakami) může být různě dlouhá doba - i více let bez příznaků, tzv. remise.
Mnoho známých tvůrčích osobností trpělo manickou depresí a svou tvořivost spojovaly se svými proměnlivými stavy. Mnoho životů bylo ale také touto chorobou zruinováno. Maniodepresivní psychóza také zvyšuje riziko spáchání sebevraždy.
Neovlivňuje inteligenci, i když se týká narušení mozku. Nezřídka zasahuje nadprůměrně chytré, vzdělané a úspěšné (Brigitte Bardot).
Maniodepresivní psychózou trpěl například i český herec Miloš Kopecký, který na sklonku svého života dal souhlas se zveřejněním této skutečnosti. Podle jeho autentických slov přináší deprese větší utrpení než rakovina.
Léčba spočívá hlavně v podávání psychofarmak (antidepresiva, thymoprofylaktika, lithium), podpůrné psychoterapii a v opodstatněných případech elektrokonvulzivní terapii (nejlépe se léčí elektrošoky , které psychickou bariéru v mozku odbourají fyzicky), která je u některých nemocných tak účinná, že upraví jejich stav za 1 - 2 týdny, jinak je léčba dlouhodobá, ataka odezní přes léčbu až po mnoha týdnech nebo i několika měsících. U řady nemocných je nutné i celoživotní užívání léků (líthia) které brání nástupu ataky omenocnění.
Nedá se vyřešit vnějšími prvky - uklidňováním a změnou prostředí. Nepomáhá žádný výlet byť do sebekrásnějších a sebevzdálenějších krajů. Problém je totiž vnitřní, duševní a pacient si ho veze sebou. Rychleji vypluje na povrch užitím drog a alkoholu.
28. prosinec 2012
14 533×
475 slov
Tyto stavy jsem zvládl tak, že jsem se na svou minulost podíval a uvědomil si, kde jsem udělal chybu. Hodně mi v tom pomohla etická a hodnotová technologie L.Ron Hubbarda.