Myšlení

Myšlení je vyšší poznávací proces. Oproti poznávání bezprostřednímu a názornému (vnímání) je myšlení poznáváním zprostředkovaným a zobecněným.Vychází sice ze smyslového poznávání, ale dalece překračuje jeho hranice tím, že poznává i vlastnosti a děje smyslům nepřístupné (např. rychlost světla, průběh mnoha chemických reakcí aj.) a vztahy mezi jevy. Je závislé na bezprostřední realitě, protože pracuje se znaky a symboly (slova, matematické symboly, chemické značky aj.), kterí ji zastupují.

Myšlení je poznáním zobecněným (díky myšlenkovým operacím), tj.dokáže najít podstatné vlastnosti a vztahy mezi nimi, které jsou vyjadřitelné v pojmech (např. různě barevné a různě velké obrazce bude spojovat jejich tvar – čtverec, kruh apod.). Je dokonalejším poznáním a chápáním světa v jeho podstatných vlastnostech a vztazích, které nejsou vnímatelné ani představitelné.

Myšlení velmi úzce souvisí s řečí, ale není s ní totožná. Řeč je považována za nejčastější nástrojem myšlení, protože tento poznávací proces ponejvíce operuje s jazykovými znaky. Tzv. vnitřní řeč však zahrnuje i nejazykové znaky, symboly a představy, se kterými operují myšlenkové procesy. Na druhé straně je řeč prostředkem pro vyjádření a předávání myšlenek mezi lidmi.

Myšlení rovněž velice úzce souvisí s pamětí, která uchovává získané poznatky a vybavuje je v případě potřeby srovnávání s novými jevy a při řešení nových problémů. Vybrané poznatky, příp. obohacené o poznatky nové, jsou zpětně ukládány do paměti.

Myšlení probíhá prostřednictvím myšlenkových operací, k základním patří:

Analýza (myšlenkové rozložení na část)
Syntéza (myšlenkové sloučení jednotlivých prvků do smysluplného celku)
Abstrakce (vyčlenění podstatných od nepodstatných vlastností a znaků předmětu, jevu, události)
Generalizace (zobecnění – nalezení principu, který vystihuje podstatné a pro více jevů nebo předmětů společné vlastnosti)
Srovnávání (komparace – zjišťování, zda předměty nebo jevy jsou totožné, podobné nebo odlišné)
Třídění (klasifikace – rozdělování předmětů nebo jevů podle jedné nebo více vlastností jednotlivých skupin) atd.

S přihlédnutím k různým aspektům lze rozlišit několik druhů myšlení:

Konkrétní (zacházení s předměty v určité konkrétmí situaci a nalézání jejich podstatných vlastností a vztahů. Formy konkrétníhjo myšlení se patrně vyskytují i u vývojově nejvyšších stojících zvířat)
Abstraktní (operování se znakz a symboly, které jsou výsledkem abstrakce a zobecnění, některé z nich nemají hmatatelný přesmět, existují jen jako pojmy – spravedlnost a jiné; je vlastní jen člověku)
Konvergentní (nalezení jedné správné odpovědi či jednoho možného řešení problému)
Divergentní (vícesměrné myšlení, které se nespokojuje s jedním možným řešením)
Magické (mytické, v pohádkách, mýtech, je to zvláštní způsob myšlení, které se podstatně liší od myšlení běžného)
Tvořivé ( je souborem operací pohybujících se dimenzí reality a imaginace, myšlení jako takové se zde spojuje s fantazií tvoření něčeho nového)

Existují určité vlastnosti myšlení, jako jsou hloubka či povrchnost, pružnost a ztrnulost, hbitost a pomalost, důslednost a nedůslednost, samostatnost a nesamostatnost, originalita a konvenčnost a další, které poukazují na určité spojení s rysy osobnosti a zejména pak na spojení myšlení a inteligence jako jedné z dispozic duševního života člověka chování živých bytostí vůbec. Inteligence je dispozice myšlení.

Produkty myšlení jsou pojmy, soudy a úsudky. V pojmech se odrážejí podstatné vlastnosti předmětů, soud je postižení vztahu mezi pojmy (slovní formou soudu je věta). Zatímco pojem shrnuje určité znaky předmětů, soud předmětům určité vlastnosti přisuzuje nebo je naopak popírá. Dalším produktem myšlení je úsudek, který je postihováním vztahů mezi soudy. Vztah dvou výchzích soudů dovoluje učinit závěr (úsudek).

Předpokladem normálního, správného myšlení je přiměřené vnímání a představivost. To závisí na správné funkci smyslů, zejména sluchového. Tuto okolnost zdůrazňujeme proto, že slovo a řeč jsou nejzákladnějším dorozumívajícím prostředkem každého lidského jedince s ostatními lidmi ve společnosti.