Vědecký pokrok člověka obohacuje nebo ochuzuje – rozvoj dopravních prostředků

Vědecký pokrok člověka obohacuje nebo ochuzuje – rozvoj dopravních prostředků
(úvaha)

Osnova: 1) Úvod: Zděšení našich předků
2) Rozvoj dopravních prostředků
3) Lodě
4) Automobily
5) Letadla
6) Závěr: UFO – nová inspirace

Kdyby kterýkoli člověk z minulých staletí mohl pozorovat někoho z nás při cestě do zaměstnání, školy, ale i na delší vzdálenosti, musel by žasnout, byl by očarován a pravděpodobně také zmaten a jímala by ho hrůza, jaké k tomuto účelu používáme prostředky – ať už jde o automobily, autobusy, kola, letadla, lodě, ale i poslední dobou oblíbené skútry a koloběžky. Oproti tomu někteří z nás by nemohli pochopit, že se to může zdát někomu neuvěřitelné. Pro nás jsou tyto věci již zaběhnuté a většinou si ani neuvědomujeme, že jsou to vynálezy mnohdy jen několik desítek let staré.
A jak to vlastně vše začalo? Vezměme to popořádku. Asi nejvíce změn můžeme zaznamenat u lodí a letadel, ale velice pozoruhodný je i rovněž vznik a vývoj automobilové dopravy. Jejich vývoj určovaly dvě skutečnosti: dostupnost materiálu a nezbytné technické dovednosti. A proč vlastně lidé tyto dopravní prostředky začali stavět? Asi nejdůležitějším důvodem bylo to, že se potřebovali dostat na delší vzdálenost – do sousední země, přes oceán, na opačnou stranu zeměkoule, a to stále rychleji. Druhou neméně důležitou pobídkou pro rozvoj stále dokonalejších dopravních prostředků byla potřeba obchodu.
Lodě sehrály v dějinách lidstva klíčovou roli. Má se zato, že lidé se plaví v lodích po řekách a oceánech více než 40 tisíc let. Prvními loděmi byly vydlabané kmeny stromů. Tam, kde stromy nebyly, byly lodě vyráběny z rákosu, plachty na nich se objevily kolem roku 5000 př. n. l. Již Féničané před 3000 lety věděli, že jen s pomocí lodí dokážou ovládnout celé Středozemní moře. Postupem času se k tomuto způsobu přepravování lidí a nákladu uchýlila většina národů, které žily u moře. Proč? Mnohdy neměly jinou možnost. Jestliže chtěly například v době Kolumbově z Indie či Středního východu dovést koření do Portugalska a Španělska, musely k tomu použít jedině lodí, i když například hedvábí přepravovaly po souši. Lodě byly rychlejší a pro ně bylo výhodnější, když cesta trvala kratší dobu. Samozřejmě, že při mnohých plavbách nedorazilo zboží do přístavu, protože na cestě ztroskotalo nebo bylo uloupeno piráty. To lidi nutilo vylepšovat jak konstrukci, tak i se zvyšující se poptávkou po dovážených věcech rychlost lodí. Celý středověk se svými objevitelskými cestami a obchodem s koloniemi byl postaven na dřevěných karavelách a galeonách a až teprve koncem 19. století byla postavena první železná loď. A jak vypadá lodní doprava nyní? Dodnes přepravují lodě nejvíce zboží na světě. Avšak osobní dopravu již ovládly automobily a letadla.
Podívejme se nyní na rozvoj automobilové dopravy, která je většině lidí bližší, neboť auto má (skoro) každý, avšak lodí jede v lepším případě jen několikrát za život. Jak je vlastně automobil starý? Kupodivu je to docela starý vynález, i když s lodí se nemůže srovnávat. První automobilu vzdáleně podobné vozidlo bylo postaveno už roku 1769 a bylo poháněno parou. Stroj však byl příliš velký a těžký, takže se praktického využití nedočkal. První stroje funkčně podobné dnešnímu automobilu vznikly tak o celé století později, až po vynálezu spalovacího motoru. A tak mohl v roce 1885 vyrobit Karel Benz svůj první automobil určený k prodeji veřejnosti. Dnes jsou automobily hlavním dopravním prostředkem milionů lidí a slouží k přepravě velkého množství zboží. Automobily převažují našim městům tak, jako žádný jiný stroj. Auta nám prostě poskytují veliké pohodlí a úsporu času a dokonce řada lidí miluje samotné řízení auta, takže používají automobil ne k přepravě někoho nebo něčeho na jiné místo, ale pouze pro radost. A o co nás auta ochuzují? Především o čistý vzduch – výfukové plyny tvoří ve městech hlavní zdroj znečištění. Obsahují totiž jedovaté plyny, mechanické nečistoty a také skleníkové plyny.
Dřív než se dostala do svého dnešního zenitu automobilová doprava, byla na vrcholu svého rozkvětu železnice. Rozsáhlá celosvětová výstavba železnic, která začala zhruba před 150 lety, navždy změnila svět tím, že umožnila přepravu velkému množství zboží a lidí na velké vzdálenosti. Tím umožnila takový růst měst jako nikdy předtím. A situace dnes? Zdá se, že železnice má svůj vrchol již za sebou, i když mnoho lidí v ní vidí alternativu k automobilům, které působí velké škody na životním prostředí. Bylo by jedině dobře, kdyby tyto hlasy měly pravdu. Kdo by ostatně chtěl přijít o takové skvělé zážitky, jaké může potkat např. na úzkokolejné dráze z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice? I když ani takový zážitek z cesty do Prahy expresem Intercity nepatří k nejvšednějším.
Chci–li však cestovat na dovolenou do vzdálenějších krajin, preferuji dopravu letadlem. Já osobně létání miluji, ale znám i takové osoby – můj otec, Halina Pawlowská a další, které by do té hory železa nevlezly, protože si nedokážou představit, že se takové těžké monstrum dokáže odlepit od země a udržet se ve vzduchu, aniž by došlo ke ztrátám na životech. Lidé měli již odedávna chuť a přání vzlétnout. Mnoho jich zemřelo, protože si mysleli, že vzlétnou za pomoci ptačích per. V principu to však není možné, protože létací svaly, které by unesly naši váhu, by musely být velmi mohutné a musely by být uchyceny na prsní kosti, která by vyčnívala z hrudi skoro jeden metr. Snad nejstarším návrhem něčeho, co připomínalo letadlo, je ornitoptéra od Leonarda da Vinciho z roku 1483. Nikdy však nebyla postavena. První let člověka přišel až o 300 let později – přesně 21. 11. 1783 – když dva Francouzi uletěli v balóně bratří Montgolfiérů 8 km. Následovala další pronikavá zlepšení vedoucí k ředitelným vzducholodím a nakonec k prvním opravdovým letadlům (1903 bratři Wrightové). A tak se uskutečnil tisíciletý sen člověka o létání. A jak vypadá letecká doprava v současnosti? Letadla jsou nejrychlejšími dopravními prostředky a slouží v naší hektické době především dopravě osob. Přinášejí obrovskou rychlost, pohodlí, ale také trochu nebezpečí. Je však na nás, co budeme preferovat. Co negativního vidím na letecké dopravě? Letadla udělala ze světa „globální vesnici“, ničí ozónovou vrstvu, nervy lidí v okolí letišť i množství ptáků. Zdá se však, že lidstvo je pro své pohodlí ochotno podstoupit jakoukoli oběť.
Škoda, že nevíme, na jakém principu pracují nejmodernější systémy vesmíru – létající talíře. Předpokládám totiž, že jsou nejen rychlé, ale i ekologické. Konečně bychom měli nějaký „ulovit“, abychom nalezli novou inspiraci.