Víra? Proč ne! (úvaha)

Myslim si, že na začátek by se hodilo vysvětlit co vůbec slovo náboženství znamená? Já bych řekl, že to bude nauka o víře a všem ostatním, co k tomu patří. Co nám může asi tak taková víra v Boha přinést? pokud se podíváme do minulosti tak by člověk řekl, že snad ani nic dobrého a tak to vidim i já. Když se podíváte okolo sebe určitě znáte někoho kdo víře a Bohu a "propadl". to jsou například ženy, které alkoholický manžel doma denně bije a ony místo toho, aby se snažily něco s tím udělat, nečinně doma nebo v kostele sedí se semknutýma rukama a prosí Boha, aby jim odpustil za jejich hříchy. Naštěstí se zrušilo kacířství, neboť většinu těchto žen by ve jménu Boha upálili na hranici třeba za čarodejnictví. a co když je to třeba jinak? Co když Bůh opravdu exituje a my sme umřeli a tady na naší planetě je třeba něco jako peklo, kdše se snažíme zbavit našich hříchů? Tak buď tak či onak Bůh, pokud je všemohoucí neměl by dopouštět to, co se děje s lidma a planetou!

Hodnocení slohové práce Víra? Proč ne! (úvaha)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  lukas
  28. prosinec 2012
  5 122×
  183 slov

Komentáře ke slohové práci Víra? Proč ne! (úvaha)

Kvvk vesela.kacka(zavináč)seznam.cz
Náboženství je víra v něco, co se nedá běžnými vědeckými způsoby dokázat. Je to víra v nadpřirozeno, v to, co není hmotné.
Na tvoji otázku co nám může tato víra přinést chci reagovat tímto: Dokážeš si představit život bez víry? Čím by tento život byl?
Víra je zakořeněná v každém člověku a ať už se ti to líbí, či ne, bez víry se nikdo z nás neobejde. Věříme v lásku svých bližních, věříme, že zase bude líp, že se naše problémy vyřeší, a opět bude dobře. Věříme, řidiči, který řídí autobus, kterým jedeme, že je zodpovědný a postará se o to, aby se nám nic nestalo. Věříme, že jídlo, které si kupujeme není zdraví škodlivé, věříme, že člověk,
kterého milujeme, nás nezradí,.....mohla bych takhle pokračovat do nekonečna. Víra tu je řekla bych dokud tu lidstvo bude, zůstane i víra. Víra v něco...v sebe, v lásku, v Boha...
Napřed jsem definovala pojem náboženství, poté jsem od něj přešla k víře. Chci objasnit jednu věc: Pokud hovoříme o víře v Boha, nebo lépe řečeno o té opravdové víře v Boha, nejedná se o nábiženství! Náboženství hovoří o tom, jak má vypadat náš život, co smíme,
co nesmíme, které věci jsou zakázané a které povolené. Víra v Boha je vztah! Máš svobodu dělat to, co ty sám uznáš za vhodné. Bůh nenařizuje, on radí. Není to o povinnosti, ale o svobodné volbě.
Pokud si myslíš, že v církvích jsou pouze ženy fyzicky či psychicky týrané jsi na velkém omylu. Spousta lidí, kteří věří nic podobného nezažili. A ještě více nesmyslný mi přijde názor, že věřící lidé se pouze modlí ale žádné praktické kroky nedělají. Vždyť to si odporuje s tím, čemu věří. Vždyť přece Bible vybízí k tomu, abychom jen hloupě nepřihlíželi, ale jednali. Ano s vírou, to jistě, ale jednali.
Máme vstát, jít a měnit sebe i lidi kolem nás.
A ještě malá reakce na to, proč Bůh dopouští zlo: Kdybys viděl, že se někdo, na kom ti opravdu hodně záleží, dělá věci, o kterých víš, že pro něj nejsou dobrý, o kterých víš, že mu způsobí bolest, pokusil by ses mu vysvětlit, že tato cesta není ta správná? Já bych se o to tedy pokusila. A pokud by ti odvětil něco ve smyslu: Díky, ale já nemám zájem. Nic proti ale neplet se mi do toho, to je moje věc a já si ju vyřeším sám. Jak by ti bylo? Dál by ses snažil, ale on by tě stále odmítal...v tomto postavení je Bůh...on nám řekl, co je správné a co ne...ale také nám dal svobodu, zda se tím chceme řídit, či ne. Můžeme se divit tomu, že naše rozhodnutí vedlo k tomu, že se tenhle svět řítí do pekel? Řekli jsme, že Boha nepotřebujem, že si vystačíme bez něj, ale jakmile se objeví následky našich činů, jenž se nám nelíbí, začneme hledat viníka a obvinujeme Boha, že za to vlastně může on a jak jen mohl něco takového dopustit. A přitom bychom si měli uvědomit, že těmi viníky jsme my sami.