Výstava Bytosti odnikud (kulturní zpráva)

Zbývá už jen několik dní do konce ledna, a tím pádem i do konce výstavy probíhající v galerii Ústřední knihovny na Mariánském náměstí. Tato výstava nese neobvyklý název – Bytosti odnikud. Jejím tématem však není nic záhadného, i když odborně se dá vyjadřit jako metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století. Co však opravdu čeká návštěvníka po vstupu do výstavních prostor, jsou na první pohled líbivé obrazy polosvlečených mladých dívek i zralejších žen, takzvané salonní akty. V dalších místnotech jsou to alegorické a mytologické výjevy či portréty malované na zakázku. Tato díla mají společné to, že vznikala v první polovině 20. století a jsou řazena k akademické malbě.

Akademismus počátku minulého století byl a stále je v odborných kruzích vnímán negativně. Zatímco modernisté hledali nové metody a náměty k zobrazení, což vyplynulo v umělecké proudy jako impressionismus, kubismus, fauvismus či surrealismus, akademičtí malíří zůstavali uzavření ve svých ateliérech a salónech, pokračovali v tradiční malbě a nepřinášeli do umění žádné inovace. Postupem času se akademická malba začala inspirovat sentimentálními dobovými filmy a komerčními fotografiemi, což ji přiblížilo pop-kultuře. Umělci náležející k avant-gardě se navíc mnohdy potýkali s existenčními problémy. To akademickým malířům, kteří se nevyhýbali malování portrétů významných a bohatých lidí, nehrozilo.

Důvodů, proč je akademismus odsuzován, je tedy hned několik. I přesto je však fenoménem, který své místo v umění 20. století jistě má. Během let se i on vyvíjel a v jeho rámci došlo k několika zásadním posunům. Výstava Bytosti odnikud by měla tento směr a jeho proměny přiblížit veřejnosti. Neklade si však za cíl akademismus rehabilitovat nebo dokázat jeho vysokou uměleckou hodnotu. V expozici je tak možno zhlédnout 462 méně či více zdařilých děl, mezi jejichž autory patří i Vojtěch Hynais, Alfons Mucha nebo Max Švabinský. Ani zvučná jména však nejsou zárukou kvality. Během výstavy se tak může návštevník mnohdy pozastavit nad kýčovitostí, podbízivostí a někdy dokonce vulgárností jednotlivých děl.

Tato expozice jistě nenaplní očekávání člověka toužícího po „vysokém“ umění. O to se však ani nesnaží. Při vstupu do sálu je pro každého připravena brožura, která již na prvních stránkách objasňuje, co lze od výstavy očekávat. Návštevníka tak během expozice čeká nemálo chvil, kdy se bude jen podivovat nad nevkusností a „neuměleckostí“ vystavených děl. Nebude z galerie odcházet s příjemným pocitem hlubokého kulturního zážitku. Výstava mu však může pomoci pochopit často opomíjený akademismus a jeho vývoj, zároveň i jeho neodmyslitelný vliv na dnešní kulturu, která se dá bez váhaní nazvat termínem pop-kultura a jistě má své kořeny již v prvních desetiletích 20. století.

Hodnocení slohové práce Výstava Bytosti odnikud (kulturní zpráva)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Markéta Švehlová
  28. prosinec 2012
  5 034×
  419 slov

Komentáře ke slohové práci Výstava Bytosti odnikud (kulturní zpráva)