Barokní malířství

Hlavním motivem bylo lidské tělo. Nejvýraznějším prvkem barokního malířství jsoustropní fresky . Nástěnné malby měly za úkol dotvářet prostor. V baroku se téměř ztratila kresba - naprosto převládala malba. V baroku se objevily nové náměty zejména pod vlivem nizozemského prostředí. Je to především obraz mravoličný - žánrový, obraz krajiny, lovecká scéna se zvířaty nebo zátiší. Skladba scén je založena na kontrastech - barev, svtěla a stínu. Proslulou technikou se stala metoda šerosvitu. Barokní malířství nakonek dospělo ke kompozičnímu a tvarovému expresionismu - mnohdy měnící reálné tvary.
Nejpřívnivěji byla v Čechách přijata malba oltářních obrazů a portrétů, jejímž představitelem byl Karel Škréta Šotnovský ze Závořic. Za nejlepší Škrétův portrét je považován obraz Ignáce Vitanovského z Vlčkovic (1669). Velké množství jeho obrazů se také nachází v pražských kostelích - sv. Havla, sv. Štěpána, P. Marie pod řetězem).

Takřka bez vlivu na českou domácí tvorbu zůstala práce proslulého rytce Václava Hollara (1607 - 1677). Jeho dílo čítá přes 4000 grafických listů a mnoho kreseb.
Dalším představitelem oltářní malby byl Jan Jiří Heintsch.
Barokní krajinářství začal u nás pěstovat Jan Jakub Hartman.
Pro Václava Vojtěcha ze Štenberka pracovali na malířské výzdobě letohrádku Trója vedle Františka Marchettiho a jeho syna Janan Františka také Antverpané Abraham a Isák Godinové, kteří pokryli všechny stěny velikého sálu obrazy i mdekorativní malbou. Alegorický holt vzdaný vítězstvím Leopolda I. Nad tureckými vojsky, obecným nepřítelem tehdejšího křesťanstva, tam byl velmi obratně propleten ambicemi rodové politiky.
Zesílení ideo,logické složky znamenalo dílo Michala Václava Halwachse.

Halwachsovým spolupracovníkem a pokračovatelem byl Petr Brandl, druhý největší představitel českého barokního malířství. Hlavním oborem jeho tvorby byla malba oltářních obrazů. Brandl navázal na složitou Halwachsovu skladbu, oíživenou rytmem rušných pohybů, světelnými kontrasty. Mezi jeho práce patří např. soubor sedmi oltářních obrazů v Břevnově (1718 - 1719). V posledním desetiletí svého života dospěl Brandl po pohnuté životní dráze k umělecky vyššímu, duchovně prosvětlenému malířskému poznání. Sleduje vymoženosti vrcholného baroka, nanáší barvu v sytých vrstvách - někdy i prstem. Brandl znova znázornil téma Nanebevzetí Panny Marie v děkanském kostele ve Vysokém Mýtě a potom roku 1732 v Křešově. Také namaloval pro chrám sv. Jakuba v Kutné Hoře obraz Nebeské Tojice. Význačnou složkou Brandlovy tvorby také byly portréty a výrazné charakterové malby hlav, především světců.

Téměř ve stejnou dobu působil jiný český slavný malíř - Jan Kupecký. Ten vynikl zejména jako portrétista.

Teprve v díle Václava Vavřince Rainera byla dovršena velkolepá domácí tradice barokního freskařství. Rozhodující vliv na něj měl právě Brandl. Vytvořil např. fresku Poslední soud, která se nachází v Křížovnickém kostele v Praze. K pozdním Reinerovým pracím patří např. nedokonmčený cyklus dějin zbraslavského kláštera. Kromě nástěnných maleb vytvořil i množství oltářních obrazů, obrazů kraji a také portrétů.
V krajinomalbě vynikl v poslední fázi baroka Norbert Grund.

Hodnocení referátu Barokní malířství

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  15. prosinec 2007
  7 624×
  439 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Barokní malířství