- Jde o umělecký směr počátku 20. století, kdy Špatněl PABLO PICASSO a Francouz GEORGES BRAQUE dospěli k jednomu z nejpodivuhodnějších uměleckých objevů
- Jejich přičiněním přijalo malířství takovou podobu, že rozhořčené pobouření nad „mazanicemi expresionistů a fauvistů“ rázem opadlo
- Tento objev byl označen pojmem KUBISMUS
- Jméno mu dal v roce 1908 jeden umělecký kritik, jemuž se obrazy malíře G Braqua zdáli jakoby sestavěny z malých krychliček – „kubusů“
- Název se stejně jako tolikrát předtím ujal. Hanlivé označení „kubismus“ se stalo označením nového uměleckého směru
- Možná, že právě v tomto směru platí věta G Barquea: „v umění platí jen to, co nelze vysvětlit.“
- Kubismus se dá vysvětlit na jednoduchém pokusu:
= člověk si postaví hrnek s čaje,kávou, nebo čímkoli jiným přesně proti úrovni očí a nakreslí ho
= pak se podívá na šálek ještě jednou. Tentokrát seshora a nakreslí ho znovu. Vznikne tak jedna nebo dvě soustředné kružnice. A nyní oba pohledy spojí dohromady
= kdyby se přidala ještě kresba z podhledu, byl by výsledný obraz ještě složitější a to nemluvím o proměnách podob hrnku při různých osvětleních
= pokud by pak šálek na pár dnů schoval a za čas se jej pokusil nakreslit nebo namalovat zpaměti, hrnek by dostal zase jinou podobu. Byl by jednodušší a určitě odlišný od původní kresbu. Novou podobu mu dává paměť, jakou si dotyčný člověk o něm během doby udělá
- mnohdy lze stěží rozeznat jednotlivé předměty, které obraz tvoří
- Picasso a Braqua opustili tradici zobrazování předmětu z jednoho místa, na němž by stáli bez hnutí celé hodiny. Předmět, který chtěli malovat, rozložili docela prostě do mnoha drobných geometrických ploch, které získali jeho nahlížením z mnoha různých stran, míst a úhlů, ale i v různém čase a třeba i pod dojmem různých názorů, dojmů a představ
- Kubističtí malíři tedy nejprve předmět „rozbili“ na kousky a pak ho znovu poskládali. Obohatili tak jeho vidění o celou škálu rozmanitých pohledů, ale i o prvek uplývání času, v němž se mohl měnit nejen předmět sám, ale představy tvůrců
- Barva byla pro kubisty dlouho něčím druhořadým. Užívali hlavně neutrálních tónů šedé, černé a hnědé
- I kubismus měl svou historii vývoje:
- Po fázi analytické = rozkladné, v níž byly tvary předmětů zkoumány ze všech stran, následovalo období syntetické = spojovací. Zde již předmět nebyl rozkouskován na nekonečné množství částí a tvary se jakoby vraceli do sebe. Napodobovali sice viditelný svět, ale byli daleko uvolněnější a bohatší o předchozí zkušenost. Místo drobných plošek užívali kubisté v této fázi velké plochy (i trojúhelníky, obdélníky a polokruhy) z nichž konstruovali i tvary předmětů denního života: dýmek, láhví, hudebních nástrojů …
- Někdy se i přímo do obrazu vlepovali a zabudovávali kousky skutečného světa : ústřižky novin, tapet, textil, krabičky od zápalek, písek … poprvé použil v obraze kousek malířského plátna v roce 1912 Picasso
- Další kubistický vynález je koláž – z francouz. collage = lepit
- Kubistické obrazy nepřestávají lidi vzrušovat, rozčilovat a popuzovat dodnes zneklidňují je svou obtížností, špatnou pochopitelností.
- Říká se, že kubismus zničil umění. To ale není pravda. Kubističtí umělci pouze popírali představu, že svět je jednoduchý a jednoznačný a že je ho možné tak zobrazovat. Odmítali zobrazovat skutečnost tak, jak se napovrch jevila lidskému oku.
- Kubisté nikdy netvořili jednotnou skupinu a tvořit přestali na počátku 1. světové války
Hlavní představitelé :
- Pablo Picasso - rané obrazy = figurální : - Akrobat s koulí
- Rodina akrobatů = valérová malba
- pozdější díla: - Avignonské slečny
- Beznaděj
- Sochařův ateliér
- Plačící žena
- Emil Filla = Chropyňský rodák, výstava v zámku
- Vlastní podobizna
- Žena v křesle
- Zátiší na stole
- Tropická noc
- Dívka s mandolínou
- u nás se kubismus projevil především v architektuře(Josef Gočár, Václav Hofman), stavby domů, nábytková tvorba
- nejčastěji se kreslily zátiší a postavy
- Gut Freund = sochař
- František kupka = působil ve Francii
28. prosinec 2012
7 732×
599 slov