Egypt

Egyptská arabská republika

Název této země je Egyptská arabská republika. Slovo Egypt bylo odvozeno od hlav-ního boha první Dolnoegyptské žuny a jejího hlavního města Mennoferu (Memfi)-boha Ptaha, též Hetkoptah (Sídlo ducha Ptaha), odtud řecký Aigyptos a naše Egypt. Arabsky Jumhuriyat Misr al-Arabiyah. Zkráceně Misr. Kód Egypta je EG.

Egypt není jen země faraónů(egyptských panovníků) , pyramid a mumií, ale i země techniky. Vedle tisíce let starých pyramid jsou zde i velká moderní města jako je Alexandrie , Káhira nebo Gíza.

Egypt v číslech a datech

Hlavní město Egypta Káhira je největší africké město. Má přibližně 15 milionů obyvatel (přesný počet obyvatel se prakticky nedá určit, oficiálně se udává okolo 8 milionů, reálný odhad se však pohybuje mezi 15 a 20 miliony). Založena byla roku 969 n. l. na místě, kde stávala pevnost Babylon, fátimovským vojevůdcem. Své jméno Káhira (Vítězná) dostala

dle planety Mars (arabsky Al.Qahir) , která v té době byla nejvýraznější planetou na nebi. Největší slávy se Káhiře dostalo za vlády Mamlúků (1250-1517) , kdy Káhira oplývala bohatstvím a nádherou. Po vpádu tureckých Osmanovců (1517) se naopak z Káhiry stalo téměř bezvýznamné město. Svého opětovného vzkříšení se Káhira dočkala za vlády Muhammada Alího (1805-1848) .

Egypt se rozkládá na severovýchodě Afriky a má rozlohu 1 001 449 km2. Z čehož je 995 450 km2 souš a 6 000 km2 vodní plocha.

V Egyptě žije 67 mil obyvatel. Je to druhý nejlidnatější stát v Africe (první je Nigerie). 45% obyvatel žije ve městech a 55% na venkově. Většina obyvatel jsou Egypťané (Arabové a Koptové) , jen asi 1% obyvatel Núbijci, Beduíni, Barbeři, Nomádi, Arménci, a Evropané (zejména Italové a Řekové).

Oficiální jazyk je arabština a užívá ho většina obyvatelstva. Núbijská menšina hovoří súdánštinou, v západních oázách se mluví Berbersky. Vyjímečně se můžeme setkat s jazykem starých Egypťanů Koptštinou, užívanou dnes již minoritní skupinou původního obyvatelstva. V Káhiře či Alexandrii se setkáme i s Řečtinou, Italštinou a Arménštinou. Většina obyvatel je schopna se domluvit anglicky popř. francouzky. Mezi náboženstvími v Egyptě převládají muslimové 94 % , 6 % pak koptští křesťané a další (křesťané, židi, arménci).

Vzdělání je povinné a bezplatné. Přesto je 51 % dospělých negramotných. V Káhiře je nejstarší, nepřetržitě fungující univerzita světa- Al Azhar University, založená roku 970 n. l. .

V současnosti je v Egyptě 13. univerzit.

63% populace jsou muži a 37% ženy. Průměrná délka života u mužů je 60 let, ženy se dožívají průměrně o čtyři roky více tj. 64 let. Počet narozených je 27,3/ 1000 obyvatel. Úmrtnost v Egyptě je 8,4 zesnulých/ 1000 obyvatel a kojenecká úmrtnost 70/100 narozených. Věková struktura: 37 % děti do 15 let, 59% 15- 64 let a 4 % nad 64 let. Žena má v průměru 3- 4 děti.

Od 28. února 1922 se Egypt osamostatnil od Anglie a stal se nezávislým. Prezident je volen na dobu 6-ti let. Egypt se dělí na 26 správních celků. Platí se zde egyptskou librou, směnit je možno v jakékoli bance.

Egypt má množství státních svátků. Nový rok (1. leden) , Ramadan (devátý měsíc islámského kalendáře, měsíc postění) , Konec Ramadanu (třídenní slavnost, pohyblivé datum) , Den osvobození Sinaje (25.duben) , Svátek práce (1. květen) , Islámský Nový rok (pohyblivé datum) , Narození proroka Mohammeda (pohyblivé datum) Den armády (6.říjen) , Den vítězství (23.prosinec) , a další.

Časové pásmo Egypta je: + 1hodina z České republiky.

+ 2 hodiny od hlavního Greenwichského času.

Hospodářství

Nejvýznamnějším zdrojem příjmů jsou poplatky ze Suezského průplavu. Suezský průplav spojuje Středozemní moře se Suezským zálivem a Rudým mořem. Kanál je 195 km dlouhý a min. 60 km široký.

Těží se zde ropa (druhý nejvýznamnější zdroj příjmů) , soli , fosfáty , železná ruda a mangan.

Průmysl v Egyptě.V Egyptě je zejména textilní průmysl , výroba cementu , železa a oceli , chemický a petrochemický průmysl , rafinování cukru , obuvnictví a výroba nábytku.

Mezi důležité oblasti egyptské ekonomiky patří samozřejmě zemědělství. Pěstují se zde hospodářské plodiny jako například kukuřice , rýže , cukrová třtina , pšenice , ovoce a zelenina , bavlna.

Povrch

Egypt se rozkládá v severovýchodní části Afriky (mezi 22 a 32 stupněm zeměpisné šířky) , na Sinajském poloostrově a několika ostrovech v Golfském zálivu a Rudém moři .Na severu je ohraničen Středozemním mořem , na východě Rudým mořem a Izraelem (225 km) , na jihu sousedí se Súdánem (1273 km) a na západě s Líbyjí (1150 km) . Moře tvoří hranici v délce 2450 km.

Egypt se dělí na čtyři hlavní geografické oblasti. Nilské údolí (necelé 4% Egyptské rozlohy) a delta , Arabská poušť na východě mezi Nilem a Rudým mořem (Východní poušť , na jihu přecházející v poušť Núbijskou , poušť má hornatý a kamenitý charakter- max. 2187 m n m ) , Libyjská poušť na západě (západní poušť , písčitý charakter) a Sinaj (Sinajský poloostrov)

Nejdůležitější oblastí pro Egypt je údolí Nilu a zejména jeho rozlehlá delta na severu. V Libyjské poušti se nachází nejhlubší Egyptská proláklina Kattara (133 metrů pod hladinou moře). Sinaj je severozápadní část Egypta o rozloze 61 000 km2 , ohraničená Izraelem , Suezským a Arabským zálivem a Středozemním mořem. Má pouštní charakter a hornaté vnitrozemí- nej. hora Katherína 2629 m n m. Na Sinaji a v arabské poušti se nachází hustý systém tzv. vádí , koryta vyschlých řek , které se při deštích naplňují.

Podnebí

Egypt se nachází v suchém subtropickém pásmu.Rozlišujeme dvě roční období: letní- od května do října (teploty dosahují 46 stupňů ve stínu) a zimní- od listopadu do dubna (teploty se pohybují na severu okolo 200C a na jihu 300C). Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí jsou okolo 18 stupňů. V poušti pak rozdíl může činit až 40 stupňů (přes den přes 400C a okolo 00C v noci.

Srážky v Egyptě bývají zejména na severu (Alexandrie , Káhira) , Po výstavbě Asuánské přehrady a zvýšenému výparu se i v Horním Egyptě můžeme setkat s deštěm. Málo časté , ale vydatné srážky se vyskytují na Sinaji , kde zaplavují vyschlá koryta řek- vádí- i přilehlá území.

Nil

Nil je jedinou stálou egyptskou řekou. Se svou délkou 6671 km (tato délka je počítána i s řekou Kagerou , samotný Nil má pak délku 5584 km) je nejdelší řekou na světě (povodí Nilu je 2 881 000 km2) . Pramení severovýchodně od jezera Tanganika na území Barundi a v Egyptě ústí do Středozemního moře. Dvakrát ročně přináší Nil Egyptu záplavy , a to v červnu a říjnu. Díky výstavbě přehrad v Asuánu je však jeho tok silně regulován.

Turismus

Příjmy z turistiky představují třetí nejvýznamnější zdroj financí. Počet turistů , kteří každoročně navštíví Egypt je okolo 3 milionů. Největším lákadlem pro turisty jsou známé Egyptské pyramidy , sfinga i tuny jemného písku v pouštních oblastech.

Pyramid můžeme v dnešním Egyptě nalézt něco přes jedno sto (v současnosti je jich známo 108). Ne všechny však vypadají tak, jak je známe z fotografií. Řada z nich je polorozbořená a z některých zbyly jen základní kameny vystupující z písku. Příčinou bývá leckde špatné konstrukční provedení stavby , svůj otisk zanechal i zub času a v neposlední řadě člověk , když kamenné kvádry a obložení použil jako levný stavební materiál a to nezřídka již několik málo let po jejím dokončení. Některé pyramidy zmizely úplně a jiné na své znovuobjevení stále čekají.

Slovo pyramida je odvozeno z řeckého slova pyr,jež znamená oheň (většina pyramid má tvar jednoduchého jehlanu , tedy stejný tvar jako plamen ohně). Egyptské pyramidy byly stavěny jako velkolepé hrobky faraónů a to ještě za jejich života. Ne vždy se však podařila jejich dostavba ještě před panovníkovou smrtí. V takovém případě byla stavba odkázána na milost a nemilost faraóna nastupujícího. Leckdy proto zůstala pyramida nedostavěna.

Nejznámější pyramidy najdeme v Gíze (Cheopsova) , kde stojí také Velká sfinga , nebo v Sakkáře (Džoserova).

Velká sfinga neboli Otec děsů je symbolem Egypta a zná ji snad celý svět (ne vždy tomu však bylo , například Herodotos ji při svém putování Egyptem díky pouštnímu písku vůbec neviděl).

Velká sfinga je největší a nejzáhadnější sochou na světě. Neví se kdo , kdy, a proč ji postavil. Je vytesána z jediného skalního bloku (až na část zad a předních tlap , které jsou dotvořeny z pálených cihel a upravených kamenů) , orientovaná je přesně východo-západním směrem a její oči vzhlížejí k východu. Co vlastně sfinga je? 73,5 metrů dlouhé a 20 metrů vysoké lví tělo se záhadnou tváří. Na hlavě má klasickou pokrývku hlavy faraónů (nemes) a na čele královskou kobru (ureus). Na bradě sfingy byl kdysi dlouhý vous a její tělo i hlava byly potřeny načervenalou barvu.

Před tlapami sfingy původně stála i socha panovníka a chrám vystavěný pravděpodobně Rachefem (faraón 4. dynastie). V současnosti probíhají na sfinze restaurátorské práce , které by jí měly vrátit podobu , kterou měla před druhou světovou válkou. Zatím sfinga, stejně jako po tisíciletí, dál vyhlíží do budoucnosti a s tajemným úsměvem přehlíží marnivost našich dní.

Historie Egypta

Nil a okolní poušť- dvě významné síly , které formovaly jednu z nejstarších světových civilizací. Každoroční záplavy přinášely podél nilských břehů úrodné bahno , proto Egypťané nazývaly tuto oblast „černá země“.

Poušť navíc vytvářela přírodní bariéru chránící Egypt před útoky nepřátel a šířením idejí. Z hlediska současnosti vděčíme suchému klimatu za zachování památek nad kterými tajíme dech (v seznamu Unesco jsou pyramidy v Gíze a maják na ostrově Faros).

Tisíce let staré nápisy hlásají , že vládce starověkého Egypta je „pánem všeho , na co dopadá sluneční záře“.Faraón byl prostředníkem mezi Egypťany a jejich bohy , nejvyšším knězem a hlavou státu. Každý panovník dával stavět chrámy a přinášel oběti bohům , kteří ho na oplátku ochraňovali. Kněží pečovali v chrámech o sochy bohů a v průběhu celého roku se pořádaly slavnosti k uctění bohů.

I Egypt má své zajímavosti z historie. Egyptské děti si hrály s různými míči a káčami. Kočky byly v Egyptě posvátnými zvířaty a proto byly po smrti stejně jako lidé balzamovány.

Historie Egypta se dělí na pět období - Dávný Egypt (4500-3100 př. n. l.) , Stará říše (2575-2150 př. n. l.) , Střední říše (1975-1640 př. n. l.) , Nová říše (1539-1075 př. n. l.) , Pozdní doba (715-332 př. n. l.).

V dávných dobách poskytovala Egyptu obživu savana s pasoucími se gazelami a stády slonů. Zhruba před 7000 lety se však změnilo podnebí a celá země kromě nejbližšího okolí Nilu se postupně proměnila v poušť. Lidé se postupně usazovali kolem Nilu. Egypt se rozdělil na Horní a Dolní. Obě země údajně sjednotil okolo roku 3100 př. n. l. vládce horního Egypta Meni. V tomto období se v Egyptě ustanovuje státní zřízení , rozvíjí architektura a již se užívá hieroglyfové písmo.

V období Starého Egypta se začaly stavět pyramidy. Nejprve byly pouze výsadou králů , ale postupem času si honosné hrobky dávali vystavovat i bohatí velmoži. Do zdí se nechávaly vytesat hieroglyfické znaky líčící bohatství ,které čeká na onom světě. Do pyramid se pohřbívaly spolu s mumiemi i papyrové svitky a předměty z drahých kovů. Postupně však moc panovníků slábla a vše vyústilo soupeřením o moc. Začalo období nesvárů a hladomoru.

V době střední říše se panovníci začali znovu prosazovat a postupně se jim povedlo upevnit si opět svou moc. V této době se velmi rozvíjela egyptská kultura. Stavěly se chrámy , vyráběly se pozoruhodné cennosti ze zlata i dřeva a rozvíjela se i literatura. Egypt se stal světovou velmocí , což lákalo cizince , kteří obsadili Dolní Egypt.

Z Nové egyptské říše Egypťané nakonec cizince vyhnali , ale ne na dlouho. Egypt se sice opět stal mocnou a bohatou říší , ale ani návrat k tradičnímu náboženství a významné bitvy Ramesse II. nezabránily tomu , aby se říše dostala do rukou Alexandra Velikého a rozpadla se. Tak skončila říše mocných faraónů Thutmose…Ramesse…božského stavitele Imhotepa…královny Nefertiti…i poslední vládkyně Kleopatry. Z Egyptské říše se stala římská provincie a později stát Egypt. Jen pyramidy zbyly , protože člověk se bojí času a čas se bojí pyramid.